Vrbina penízková

(Lysimachia nummularia), čeleď prvosenkovité,  až 10cm, V-VII

Vrbina penízková je vytrvalá bylina s plazivými, i v zimě zelenými, čtyřhrannými lysými lodyhami o délce 10 až 50 cm, které v uzlinách snadno zakořeňují a mnohdy vytvářejí rozsáhlé propletené "rohože". Je to původní druh české flory poměrně hojně rostoucí ve vlhkých, stinných lesích a křovinách, na mokrých loukách a příkopech, v parkových a zahradních trávnících a to po celém území, mimo vyšších poloh. Dokáže růst i pod hladinou, proto je vhodná do studenovodních nádrží.
Obsahuje třísloviny, kyselinu křemičitou, saponiny, organické kyseliny, enzymy a další látky. Využití v léčitelství: Proti průjmům, tlumí nadměrnou menstruaci, používá se  při plicních nemocech, k hojení otevřených ran i k úlevě při revmatismu. Působí svíravě a staví i vnitřní krvácení.
Sbírá se kvetoucí nať a suší ve stínu do 40°C. Droga je bez aromatu a chutná svíravě až hořkokysele. Pro vnitřní užití se uplatní nálev, pro zevní použití odvar. Tato droga je ideálním komponentem do směsí - samostatně se používá málokdy, přestože nemá žádné výrazné vedlejší účinky a nejsou známy ani absolutní kontraindikace. (Relativní kontraindikací je zácpa.)
V kosmetice: Nejjednodušším použitím je přikládání kaše z čerstvé byliny, především na obličeji. Pokožka zvláční a pročistí se.  

Vrbice bílá - rdesno blešník

(Persicaria lapathifolia) čeleď rdesnovité, 10-150 cm, VI-X
Rdesno blešník je jednoletý, vlhkomilný, velmi proměnlivý plevelný druh s tuhým kůlovým kořenem a bohatými postranními kořeny. Má lodyhu vzpřímenou, někdy jednoduchou jindy rozvětvenou, vystoupavou nebo poléhavou až plazivou, někdy v uzlinách kořenicí, lysá nebo chlupatá, zelená nebo načervenalá, mnohdy s černými skvrnami. Tmavě zelené listy o velikosti až 15 × 4 cm jsou vejčité, kopinaté nebo méně často čárkovité, na bázi obvykle klínovitě zúžené, na vrcholu špičaté nebo zakulacené. Okraje listů bývají zvlněné, jejich obě strany bývají jemně chlupatá nebo lysé. Drobné květy vyrůstající v chudých svazečcích z paždí drobounkých blanitých kornoutovitých listenů se skládají do hustých válcovitých lichoklasů o délce 1 až 3 cm, které vyrůstající na koncích lodyh a větví nebo v paždí listů. Okvětí je tvořeno pěti nebo šesti na bázi srostlými nažloutlými, nazelenalými anebo bělavými lístky. Dále květ obsahuje dvoudílný semeník. Plodem je hnědá lesklá nažka čočkovitého tvaru.
Využití: Rdesno blešník je proslulý především svou schopností rozpouštět močové kameny a vyplavit je ven z těla společně se všemi mikroby v urologickém traktu, v močových cestách působí silně dezinfekčně (skvěle se doplňuje s břízou), je vynikajícím prostředkem proti průjmovým, má protizánětlivé účinky (urologicky protizánětlivá směs je vrbice bílá, přeslička a zlatobýl. Odborníci tuto směs doporučují i pacientům, u kterých se přemýšlí o zavedení umělé ledviny či dokonce o její transplantaci.) Zvyšuje srážlivost krve (při nadměrné tvorbě modřin, krvácení z nosu nebo krvi v moči - vhodný odvar z blešníku). Protizánětlivé účinky tříslovin lze též využít při paradentóze, angíně a zánětu nosohltanu (jako kloktadlo). Tlumí silné menstruační bolesti - čaj z blešníku, kontryhelu a přesličky.
Čaj: Hrst byliny se krátce povaří (asi 5 minut) a podává se 4 x denně po 250 ml.
Pozor: Rdesno blešník však není doporučován lidem, kteří mají cévní choroby vyžadující ředění krve, např. trombóza, ucpávání cév, angina pectoris, infarkt a mozková příhoda.

Rdesno ptačí

(Polygonum aviculare), čeleď rdesnovité, až 50cm, VI-X

Jednoletá nebo dvouletá plevelná rostlina s poléhavými, odspodu větvenými lodyhami, která roste v souvislých kobercovitých porostech na sešlapaných půdách podél cest, na polích, rumištích, mezi dlažebními kameny, v příkopech, na okrajích lesů a v lidských sídlištích.
Obsahuje: Kyselina křemičitá, slizy, silice, glykosidy avikularin, kvercitin a hyperosid, třísloviny, minerální látky, organické kyseliny, sacharidy, pryskyřice, vosk a vitamín C. Sběr: Kvetoucí nať odřezáváme u země od kořene od května do září za suchého počasí. Sušíme v načechraných vrstvách do 15 cm přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti na sušících platech nebo umělým teplem do 40°C.
Účinky: Podává se ve formě odvaru nebo nálevu k léčbě různých neduhů. Slouží např. k čištění krve, jeho močopudných účinků se využívá k pročištění ledvin a močového měchýře, rozkládá ledvinové kameny, usnadňuje vykašlávání a uvolňuje hleny, působí svíravě při průjmech, celkově zlepšuje metabolismus organismu, tlumí vnitřní krvácení, zevními obklady se urychluje hojení ran.
Lidové názvy: Horohaše, chrustavec, krevnice, křupavka, oupor, praskavec, praščák, prskavec, rdesen ptačí, rdesno štukavec, stržní koření, štikavec, štikovec, štukavec, šťukavec, šťukavice, šťukavka, truskavec, trutovník, úpor, vlčoun, vrabčí jazyk, zťukavka
 

Petržel zahradní

(Petroselinum), čeleď miříkovité, 20-100cm, V-VIII
Dvouletá rostlina pěstovaná jako kořenová nebo naťová zelenina. Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). Je i zdrojem provitaminu A a vitaminů B,C,E.  List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Semena se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Čerstvé i sušené listy a hlavně kořen se používají jako zelenina. Působení: Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Je také mírné afrodiziakum. Hlavní účinnou látkou jsou silice, které působí zejména jako diuretikum (tj. látka podporující močení). Silice má i silný dezinfekční účinek. Používá se často jako složka diuretických a urologických čajů k léčbě zánětů močového ústrojí. (Zápar připravený ze čtyř čajových lžiček na šálek vody.) V menším množství podporuje nálev ze sušené petržele trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen. Může posloužit i jako účinný odpuzovač hmyzu. Při píchnutí hmyzem se také doporučuje několikrát denně potřít pupen čerstvým listem. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů. Pozor: Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení. Obsahové látky petržele také mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Čištění ledvin: Omyjte jednu kytičku petržele, pořežte na malé kousky, hoďte ji do hrnce a zalijte čistou vodou. Povařte deset minut a nechte vychladnout. vývar přefiltruje, nalijte do čistých lahví a vložte do ledničky. Užívání: Pít jeden pohár ( cca 4 dcl ) denně, můžete lehce přisladit medem, nebo agave sirupem. Výsledek uvidíte brzy v moči - sůl a ostatní nahromaděné nečistoty vycházejí z vašich ledvin. Sami spatříte rozdíl a brzy se budete cítit jako nikdy předtím.   
Opečená petržel: Oloupanou petržel nakrájíme na plátky a smažíme na oleji jako hranolky. Posolíme a podáváme jako přílohu.  Chutná skoro jako sladké brambory.