Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 16. září 2014

Okurka setá

(Cucumis sativus), čeleď tykvovité, 50 - 200cm, VII-IX
Nejrozšířenější zelenina u nás pěstovaná. Obsahuje: 80-90% vody, malé množství proteinů, sacharidů a tuků, jakož i provitaminu A a vitaminů B, C a E. Jejich dietetický a terapeutický význam spočívá v přítomnosti vysoce zásaditých minerálů — draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a železa, ale i různých stopových prvků, především síry. Působení: Okurky neutralizují nadměrně kyselý odpad produkovaný tělem po konzumaci jídel živočišného původu. Usnadňují vylučování odpadních látek z krevního řečiště močí nebo pokožkou. Udržují vlhkost pokožky a poskytují síru, látku, která je pro zdraví kožních buněk, vlasů a nehtů nezbytná. Zároveň čistí krev od toxických látek. Doporučují se při atopickém ekzému, kontaktní dermatitidě a lupénce (psoriáze), účinně působí i při bolestech očí. Přikládají-li se přímo na pokožku, mají příznivé kosmetické účinky. Měly by pomoci i po slunečním spálení a také při spáleninách nezpůsobených sluncem. Okurky mají velmi málo kalorií a přesto vyvolávají pocit nasycení. Maska na pleť. V jedné čtvrtině hrnku heřmánkového čaje, rozpustit lžíci želatiny a nechat vychladnout. Namixovanou okurku přecedit přes cedník. Smíchat s heřmánkovým čajem s želatinou a zcela studenou nanést na umytou tvář a krk. Nechat působit přibližně patnáct minut, pak opláchnout vlažnou vodou. Místo heřmánku lze použít měsíček. Anebo rajče s okurkou dát do mixéru a po zamíchání přidat smetanu. Směs nanést na krk a dekolt a nechat působit dvacet minut. Poté omýt studenou vodou. Zlepšení fyzického stavu: Nutritivní a zdraví prospěšná okurka pomůže získat při pravidelné konzumaci lepší fyzický stav. Jednu okurku zbavit semínek a slupky. Namixovat a smíchat s litrem a půl vody. Tento nálev pijte každé ráno  a uvidíte, že se budete cítit lépe! Koktejl:  Čtyři malá zralá rajčata, jednu velkou okurku, jeden citron a sůl. Zeleninu si před přípravou nechte v lednici, protože tenhle koktejl se podává dobře vychlazený. Rajčata a okurku oloupat, dát do mixéru společně se šťávou z citronu. Pokud si přejete jemnější koktejl, přeceďte si zeleninu přes síto. Podávat ve vychlazených sklenicích.  Plněné okurky: Čtyři okurky, šest vařených vajec, čtyři polévkové lžíce majonézy, špetku bílého pepře a čtyři polévkové lžíce nasekané petrželové nati. Okurky oloupat a podélně překrojit. Lžičkou vyndat semínka. Vejce nasekat nadrobno, přidat zbytek surovin a dobře promíchat. Okurky naplnit směsí a podávat. Kvašáky: Okurky použijeme větší, které se nehodí na zavařování. Skládají se do hrnce nebo hliněného soudku, ale postačí i pětilitrové zavařovací láhve. Důležité je před naskládáním do nádoby každou okurku pěkně na několika místech propíchat, aby do ní lák lépe pronikl. Lák na okurky - 4 lžíce soli na 2,5l vody - lijeme teplý (ne studený, ne vroucí). Nádobu s naskládanými okurkami je potřeba zatížit čistým kamenem, nebo třeba zkříženými špejlemi - cílem je, aby okurky zůstaly celou dobu kvašení ponořené, jinak by byly blátivé. Hotové jsou za 5 až 7 dní, přičemž druhý - třetí den začneme pozorovat zakalování láku - mléčné kvašení začíná. Kvasit okurky necháváme v teple, a když jsou hotové, přesuneme je do zimy Podle krajových zvyklostí se k nim také přidávají přísady: Kopr, česnek, mrkev, cibule, tvrdý chleba, bobkový list, také listy révové, dubové, višňové i z černého rybízu. Pokud dáme více stroužků česneku a pepře, okurky budou pikantnější. Někde se přidává i koriandr či estragon. Po vykvašení lze pro dlouhodobé uchování zavařit naskládané do menších sklenic spolu s nálevem klasicky zavařit. Univerzální nálev: 3l vody dáme svařit spolu s hrstí hořčice, 10 zrnky nového koření, 15 zrnky celého pepře, 2 bobkovými listy, 180g soli, 450g cukru (dávám 225g + 23ks umělého sladidla, které dám až nakonec) a po převaření 1l octa. Jakmile nálev přejde varem, sundám z plotny. Do sklenic naskládám okurky, nahoru 3 kolečka mrkve, kousek cibule, půl stroužku česneku. kousek křenu a hlavně kopr do každé sklenice a po nalití nálevu sterilovat. (Zavařené okurky ztrácí hodně z léčebných vlastností, ale zato jsou v naší kuchyni nepostradatelné. Stejný nálev používám i na houby, které před uložením do sklenic vařím asi 5 minut v osolené vodě.)

čtvrtek 11. září 2014

Dýně, tykve, turci, kabačky, cukety, patizony ...


 
 
Cuketa, patizon (Cucurbita pepo), dýně - turek - kabačka (varieta pepo), tykev - dýně velkoplodá (Cucurbita maxima), aj. patřící do čeledi tykvovitých se u nás hojně pěstují nejen na zahrádkách. Takzvané zimní dýně (tedy všechny hokkaida, buttercupy, dozrálé patizony, špagetové dýně, lakotu, butternuty a všechny ostatní dýně, které se komzumují v botanické zralosti) je dobře dát po sklizni tak na 14 dní do pokojové teploty do suchého prostoru, tím dojde k uzavření a zatažení slupky. Pro vlastní skladování je ideální suchý prostor se stálou teplotou okolo 15°C. Pokud takové podmínky nemáte, pak si dýně nechte v teplém bytě (nebo aspoň na chodbě, v předsíni, kde není 20°C) raději než ve vlhkém sklepě! Za ideálních podmínek vydrží dýně dle druhu až rok. Jmenovitě: hokkaido oranžové, hokkaido zelené cca 6 měsíců, špagetová dýně stripetti 8 měsíců a vegetable spaghetti i přes rok, lakota do 8 měsíců, lumina i rok, acorny do 6 měsíců, patizony i rok (ale téměř nejdou rozlousknout). Nechat dojít v teple bychom měli nechat všechny zimní dýně, protože tím zesládnou a stanou se stravitelnějšími - dojde k přeměně části škrobů na cukry! Takže nikoliv koupit a uvařit, ale koupit šoupnout do kuchyně a počkat si 14 dní!!  Obsahují citrulin, který podporuje vylučování produktů látkové výměny a jedovatých látek. Pravidelné užívání nejméně 1 polévkové lžíce jader denně (týdny až měsíce), může vykazovat preventivní a léčivé účinky při nezhoubných zvětšeních prostaty a při potížích s močovým měchýřem. Nízký obsah sodíku řadí tykve mezi potraviny s nejnižším obsahem soli. Tím je vhodná pro diety využívaných při léčbě vysokého krevního tlaku, onemocnění močových cest a ledvin. Draslík zase podporuje odvodňování, působí proti zácpě, udržuje basickoadidickou rovnováhu v těle a správné hospodaření s vodou. Karoteny, vit. C a E,  které jsou v plodech tykví rovněž bohatě zastoupeny, působí jako antioxidanty a chrání buňky. Poutají volné radikály a pomáhají tak předcházet tvorbě nádorů a nežádoucímu ukládání látek na srdečně cévních stěnách.
Pomáhá také při problémech se slinivkou břišní může rovněž pomoci od potíží způsobených revmatismem, aterosklerózou nebo dnou.
Všestranné využití v kuchyni, i té dietní, netřeba zdůrazňovat.
Smažené květy: Do květu vložíme kousek plísňového sýru a po obalení v trojobalu smažíme na oleji do zlatova. Zelí: Dýni okrájíme, vyčistíme, nakrájíme na kostky, vložíme na nakrájenou a na sádle osmaženou cibulku, přidáme trochu octa, sůl, kmín. Dusíme do poloměkka. Zahustíme zakysanou smetanou s lžící hladké mouky a dovaříme doměkka. Podáváme s pečeným masem (kachnou) a knedlíkem, popř. s bramborem. Sekaná: Dýni nebo cuketu nahrubo nastrouháme, stejně tak sýr - 100g (Pokud dáváme uzeninu, nakrájíme ji na kostky.) Smícháme s 2 hrnky dětské krupice s 1 práškem do pečiva, také 0,5 hrnku oleje, 5 vajec, špetka soli, 2 stroužky česneku, 1 lžíce koření do sekané a dáme do vymazaného pekáče. Pečeme na 180° C cca 45 min. Guláš: 2 cukety (cca 25cm), 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce sojové omáčky, pepř, sůl, olej. Na oleji(sádle) osmahneme cibulku, přidáme na kostičky nakrájenou cuketu. Trošičku podlijeme, osolíme a dusíme do měkka. Pak přidáme prolisovaný česnek, kečup, sójovou omáčku, podle chuti opepříme a dosolíme. Nijak nezahušťujeme. Jako příloha je dobrá rýže, těstoviny, brambor i chleba. Dýňové pyré:  Rozmačká se uvařená dýně a do ní se přidá sůl, smetana a kousek másla. Já rozmačkala uvařenou dýni a nastavila s ní bramborovou kaši a bylo to výborné. Cukeťáky: Nastrouhat cuketu, přidat vejce, česnek, sůl, majoránku a přisypat tolik mouky, aby se vytvořilo „akorát“ těstíčko. A smažit, poté ubrouskem vysát tuk. Buchta: Potřebujete: 250 gramů nahrubo nastrouhané cukety, šťávu z půlky citronu, 50 gramů nasekaných ořechů, 50 gramů rozinek, 3 vejce, 150 gramů moučkového cukru, 100 ml oleje, 300 gramů polohrubé mouky a půl prášku do pečiva. Nastrouhanou cuketu zalijeme citronovou šťávou, smícháme s rozinkami a ořechy. V míse utřeme vejce s cukrem do pěny, do které postupně tenkým pramínkem zašleháme olej. Nakonec vmícháme cuketovou směs a mouku promíchanou s práškem do pečiva. Těsto nalijeme do koláčové formy, vyložené pečicím papírem a pečeme při 150ti stupních asi 45 minut. Zapečená dýně: Do pekáče navrstvit brambory, na ně plátky cukety, dále třeba šunku (není nutno), opět brambory, cuketu, sýr, houby… dle výšky pekáče a hladu. Každou vrstvu osolit, nakonec zalít osolenou (může být i vegeta) šlehačkou s vejci - počet dle chuti a přikryté péci. Omáčka na špagety: Na olej a zesklovatělou cibulku dát cuketu či lilek, osmahnout, podusit, po chvíli přidat rajčata (pokud konzervovaná, tak se šťávou, pokud čerstvá, tak i protlak). Dá se přidat uzenina, tuňák nebo mleté maso. Osolit, ovonět bylinkami. Cuketa na asijský způsob: Menší cuketu nakrájíme na kostičky, které vhodíme na zpěněnou cibulku. Přidáme 2 stroužky česneku a okořeníme orientálním kořením (kari, ďábelské aj.). Zakapeme worcesterskou a sójovou omáčkou. Cuketa je hotová, když zesklovatí. Nakonec podlijeme masovým vývarem. Svíčková: Dýni oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Důkladně zakapeme citronovou šťávou, osolíme a promícháme.
zesklovatělou cibulku dát místo masa na kostičky nakrájenou dýni (tvrdší druh). Osmahnout, okořenit paprikou a gulášovým kořením. Dusit do měkka v hovězím vývaru (masox postačí), poté zahustit nastrouhaným chlebem nebo tmavou jíškou.Část dýně lze nahradit houbami nebo masem.
Asi ve dvou centimetrech vody rozvaříme kousek zeleninového bujonu, vsypeme dýni a zprudka podusíme, ale jen krátce, aby se dýně nerozvařila. Kysanou smetanu - asi 150 ml - smícháme zvlášť s bobkovým listem, novým kořením, hřebíčkem a celým pepřem. Osolíme a nakonec rozkvedláme polohrubou mouku (na porci lžičku). Vše zvolna přilijeme k dýni, povaříme do zhoustnutí a necháme i s kořením rozležet alespoň 24 hodin. Pak koření vyndáme, omáčku ohřejeme a podáváme s houskovým knedlíkem. Patizon dušený: Oloupeme jej, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patizonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli „uležet“.
Dýně či patizony můžeme použít i k doplnění špízu. Také obalit v trojobalu, klidně s plátkem šunky, sýru a smažit jako řízek nebo zapéct rozpůlené i se slupkou v troubě plněné nádivkou dle chuti a možností (sýr + smetana, mleté a mírně podušené ochucené mleté maso ...) Dokonce mladé zavařujeme v nálevu jako okurek a velké plody použijeme i na výborný dýňový kompot: Oloupanou, očistěnou nejlépe ananasovou dýni nakrájet na kostičky, zalít roztokem kyseliny citronové. (Na 3kg krájené dýně asi 2 lžičky do 1,5l vody - aby byla ponořená), nechat stát až 24hodin, pak přidat šťávu ze 2 citronů (chemicky neošetřený se může přidat nakrájený na kolečka - bez pecek), 750g cukru, 5 hřebíčků, kousek skořice, popř. vanilku, ananasovou tresť 3-4 lžičky (Já místo tresti a cukru dávám ananasový sirup či džus. V případě džusu cukr dodám) Vše svařit do sklovita a za horka plnit do sklenic - cuknutím ihned ,,zavařit" anebo sterilovat 20minut při 80°C

Meloun vodní (Lubenice obecná)

(Citrullus lanatus), čeleď tykvovité, 100-200cm, VIII-IX
Meloun je v teplejších oblastech pěstovaná zelenina, i když je občas považován za ovoce a vyskytuje se v různých druzích, z nichž u nás nejznámější je meloun vodní. Obsahuje: Asi 90% obsahu všech druhů plodu melounu tvoří voda. Cukry tvoří asi jen 3 %. Meloun je zdrojem důležitých vitamínů (C – posiluje imunitu, B6 – je důležitý pro syntézu bílkovin, B3 – napomáhá k využití kyslíku v buňkách, B2 – zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů, A – podporuje zrak), nerostných látek (vápník, hořčík, draslík, železo, mangan, zinek, jód). Studie ukazují, že melouny mají blahodárný vliv i na stimulaci krevního oběhu, uklidňuje organismus. Jemná vláknina dužniny pak posiluje stěny střev a současně podporují slabě i vylučování stolice, což pozitivně působí proti zácpě. Vysoký obsah vody pomáhá stabilizovat poměr vody a soli v organismu. Díky vysokému obsahu vitamínů, karotenoidů a organických kyselin pak působí antioxidačně. Obsahuje také zdroje kyseliny listové, jablečné a citronové. Energetická hodnota melounu je nízká (asi 20 – 30 kcal/100g), což je velice málo při tak velkém obsahu bioaktivních látek a proto se doporučují při redukční dietě. Že je plod již zralý, se pozná podle toho, že stopka u plodu pomalu zasychá a při poklepu prsty zní lehce dutě. Pokud zní silně dutě napovídá to, že meloun je již nejspíše přezrálý. Pokud se zralý meloun stiskne v dlaních, vydává vrzavý zvuk. Nejlépe je přímá konzumace. Zvláštností je příprava alkoholického pokrmu nazvaného „opilý meloun“, kdy se do melounu vytvoří díra a do ní se pomocí trychtýře nalije alkohol (často vodka nebo rum), či se případně do něho láhev zapíchne nebo se použije injekční stříkačka. Odloží se na den do lednice a alkohol se postupně naváže na vodnatou dužninu, která se následně konzumuje. Melounová marmeláda: Dužinu melounu asi 1kg zbavíme semen a nakrájíme nadrobno. Promícháme ji s 1kg želírovacího cukru a strou­hanou citronovou kůrou i šťávou ze 3 citronů. Ponecháme v klidu přibližně 4 hodiny. Poté přivedeme k varu a prudce vaříme 4 minuty. Marmeládu na­plníme do horkých, suchých sterilních sklenic a neprodyšně uzavřeme. Meloun na grilu: 8 plátků melounu, 3 špetky pepře, 3 špetky mořské soli, 3-4 lžíce medu. Meloun jemně posypte solí a nechte 1/2 hodiny na cedníku. Pak každý kousek opláchněte vodou, osušte papírovým ubrouskem a potřete medem. Plátky grilujte na rozehřátém grilu přibližně 3-4 minuty z každé strany. Posypte lehce pepřem a podávejte.

středa 10. září 2014

Hvězdnice kopinatá

(Aster lanceolatus), 50 - 160cm, VII - X, čeleď hvězdnicovité (složnokvěté)
Druh je původní v Severní Americe a je hojně pěstována jako okrasná rostlina a velmi často zplaňuje. Roste především na březích větších vodních toků a na okrajích rybníků. Dále pak v místech jako jsou rumiště, skládky zeminy, trávníky, vlhčí příkopy podél cest a další neudržovaná místa v okolí lidských sídel. Od našich původních druhů hvězdnic lze hvězdnici kopinatou odlišit podle na konci zašpičatělých zákrovních listenů. Od většiny zavlečených druhů hvězdnic, tedy hvězdnice hladké (Aster laevis), hvězdnice novobelgické (Aster novi-belgii) a hvězdnice různobarvé (Aster versicolor), ji lze odlišit podle na bázi neobjímavých listů a drobnějších úborů. Jedná se o velmi morfologicky proměnlivý druh. Rostliny s drobnějšími květy a souvisle chlupatými listy jsou někdy označovány jako hvězdnice malokvětá (Aster parviflorus Nees).