Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

čtvrtek 11. září 2014

Dýně, tykve, turci, kabačky, cukety, patizony ...


 
 
Cuketa, patizon (Cucurbita pepo), dýně - turek - kabačka (varieta pepo), tykev - dýně velkoplodá (Cucurbita maxima), aj. patřící do čeledi tykvovitých se u nás hojně pěstují nejen na zahrádkách. Takzvané zimní dýně (tedy všechny hokkaida, buttercupy, dozrálé patizony, špagetové dýně, lakotu, butternuty a všechny ostatní dýně, které se komzumují v botanické zralosti) je dobře dát po sklizni tak na 14 dní do pokojové teploty do suchého prostoru, tím dojde k uzavření a zatažení slupky. Pro vlastní skladování je ideální suchý prostor se stálou teplotou okolo 15°C. Pokud takové podmínky nemáte, pak si dýně nechte v teplém bytě (nebo aspoň na chodbě, v předsíni, kde není 20°C) raději než ve vlhkém sklepě! Za ideálních podmínek vydrží dýně dle druhu až rok. Jmenovitě: hokkaido oranžové, hokkaido zelené cca 6 měsíců, špagetová dýně stripetti 8 měsíců a vegetable spaghetti i přes rok, lakota do 8 měsíců, lumina i rok, acorny do 6 měsíců, patizony i rok (ale téměř nejdou rozlousknout). Nechat dojít v teple bychom měli nechat všechny zimní dýně, protože tím zesládnou a stanou se stravitelnějšími - dojde k přeměně části škrobů na cukry! Takže nikoliv koupit a uvařit, ale koupit šoupnout do kuchyně a počkat si 14 dní!!  Obsahují citrulin, který podporuje vylučování produktů látkové výměny a jedovatých látek. Pravidelné užívání nejméně 1 polévkové lžíce jader denně (týdny až měsíce), může vykazovat preventivní a léčivé účinky při nezhoubných zvětšeních prostaty a při potížích s močovým měchýřem. Nízký obsah sodíku řadí tykve mezi potraviny s nejnižším obsahem soli. Tím je vhodná pro diety využívaných při léčbě vysokého krevního tlaku, onemocnění močových cest a ledvin. Draslík zase podporuje odvodňování, působí proti zácpě, udržuje basickoadidickou rovnováhu v těle a správné hospodaření s vodou. Karoteny, vit. C a E,  které jsou v plodech tykví rovněž bohatě zastoupeny, působí jako antioxidanty a chrání buňky. Poutají volné radikály a pomáhají tak předcházet tvorbě nádorů a nežádoucímu ukládání látek na srdečně cévních stěnách.
Pomáhá také při problémech se slinivkou břišní může rovněž pomoci od potíží způsobených revmatismem, aterosklerózou nebo dnou.
Všestranné využití v kuchyni, i té dietní, netřeba zdůrazňovat.
Smažené květy: Do květu vložíme kousek plísňového sýru a po obalení v trojobalu smažíme na oleji do zlatova. Zelí: Dýni okrájíme, vyčistíme, nakrájíme na kostky, vložíme na nakrájenou a na sádle osmaženou cibulku, přidáme trochu octa, sůl, kmín. Dusíme do poloměkka. Zahustíme zakysanou smetanou s lžící hladké mouky a dovaříme doměkka. Podáváme s pečeným masem (kachnou) a knedlíkem, popř. s bramborem. Sekaná: Dýni nebo cuketu nahrubo nastrouháme, stejně tak sýr - 100g (Pokud dáváme uzeninu, nakrájíme ji na kostky.) Smícháme s 2 hrnky dětské krupice s 1 práškem do pečiva, také 0,5 hrnku oleje, 5 vajec, špetka soli, 2 stroužky česneku, 1 lžíce koření do sekané a dáme do vymazaného pekáče. Pečeme na 180° C cca 45 min. Guláš: 2 cukety (cca 25cm), 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce sojové omáčky, pepř, sůl, olej. Na oleji(sádle) osmahneme cibulku, přidáme na kostičky nakrájenou cuketu. Trošičku podlijeme, osolíme a dusíme do měkka. Pak přidáme prolisovaný česnek, kečup, sójovou omáčku, podle chuti opepříme a dosolíme. Nijak nezahušťujeme. Jako příloha je dobrá rýže, těstoviny, brambor i chleba. Dýňové pyré:  Rozmačká se uvařená dýně a do ní se přidá sůl, smetana a kousek másla. Já rozmačkala uvařenou dýni a nastavila s ní bramborovou kaši a bylo to výborné. Cukeťáky: Nastrouhat cuketu, přidat vejce, česnek, sůl, majoránku a přisypat tolik mouky, aby se vytvořilo „akorát“ těstíčko. A smažit, poté ubrouskem vysát tuk. Buchta: Potřebujete: 250 gramů nahrubo nastrouhané cukety, šťávu z půlky citronu, 50 gramů nasekaných ořechů, 50 gramů rozinek, 3 vejce, 150 gramů moučkového cukru, 100 ml oleje, 300 gramů polohrubé mouky a půl prášku do pečiva. Nastrouhanou cuketu zalijeme citronovou šťávou, smícháme s rozinkami a ořechy. V míse utřeme vejce s cukrem do pěny, do které postupně tenkým pramínkem zašleháme olej. Nakonec vmícháme cuketovou směs a mouku promíchanou s práškem do pečiva. Těsto nalijeme do koláčové formy, vyložené pečicím papírem a pečeme při 150ti stupních asi 45 minut. Zapečená dýně: Do pekáče navrstvit brambory, na ně plátky cukety, dále třeba šunku (není nutno), opět brambory, cuketu, sýr, houby… dle výšky pekáče a hladu. Každou vrstvu osolit, nakonec zalít osolenou (může být i vegeta) šlehačkou s vejci - počet dle chuti a přikryté péci. Omáčka na špagety: Na olej a zesklovatělou cibulku dát cuketu či lilek, osmahnout, podusit, po chvíli přidat rajčata (pokud konzervovaná, tak se šťávou, pokud čerstvá, tak i protlak). Dá se přidat uzenina, tuňák nebo mleté maso. Osolit, ovonět bylinkami. Cuketa na asijský způsob: Menší cuketu nakrájíme na kostičky, které vhodíme na zpěněnou cibulku. Přidáme 2 stroužky česneku a okořeníme orientálním kořením (kari, ďábelské aj.). Zakapeme worcesterskou a sójovou omáčkou. Cuketa je hotová, když zesklovatí. Nakonec podlijeme masovým vývarem. Svíčková: Dýni oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Důkladně zakapeme citronovou šťávou, osolíme a promícháme.
zesklovatělou cibulku dát místo masa na kostičky nakrájenou dýni (tvrdší druh). Osmahnout, okořenit paprikou a gulášovým kořením. Dusit do měkka v hovězím vývaru (masox postačí), poté zahustit nastrouhaným chlebem nebo tmavou jíškou.Část dýně lze nahradit houbami nebo masem.
Asi ve dvou centimetrech vody rozvaříme kousek zeleninového bujonu, vsypeme dýni a zprudka podusíme, ale jen krátce, aby se dýně nerozvařila. Kysanou smetanu - asi 150 ml - smícháme zvlášť s bobkovým listem, novým kořením, hřebíčkem a celým pepřem. Osolíme a nakonec rozkvedláme polohrubou mouku (na porci lžičku). Vše zvolna přilijeme k dýni, povaříme do zhoustnutí a necháme i s kořením rozležet alespoň 24 hodin. Pak koření vyndáme, omáčku ohřejeme a podáváme s houskovým knedlíkem. Patizon dušený: Oloupeme jej, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patizonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli „uležet“.
Dýně či patizony můžeme použít i k doplnění špízu. Také obalit v trojobalu, klidně s plátkem šunky, sýru a smažit jako řízek nebo zapéct rozpůlené i se slupkou v troubě plněné nádivkou dle chuti a možností (sýr + smetana, mleté a mírně podušené ochucené mleté maso ...) Dokonce mladé zavařujeme v nálevu jako okurek a velké plody použijeme i na výborný dýňový kompot: Oloupanou, očistěnou nejlépe ananasovou dýni nakrájet na kostičky, zalít roztokem kyseliny citronové. (Na 3kg krájené dýně asi 2 lžičky do 1,5l vody - aby byla ponořená), nechat stát až 24hodin, pak přidat šťávu ze 2 citronů (chemicky neošetřený se může přidat nakrájený na kolečka - bez pecek), 750g cukru, 5 hřebíčků, kousek skořice, popř. vanilku, ananasovou tresť 3-4 lžičky (Já místo tresti a cukru dávám ananasový sirup či džus. V případě džusu cukr dodám) Vše svařit do sklovita a za horka plnit do sklenic - cuknutím ihned ,,zavařit" anebo sterilovat 20minut při 80°C

Žádné komentáře:

Okomentovat