Jestřábník

Marně se snažím delší dobu botanicky přesně zařadit jestřábníky, co v okolí nacházím a vzhledem k následujícímu zjištění se mi to asi ani na 100% nemůže podařit. Přesto se o to pokusím a v případě omylu, uvítám upozornění k opravě:

Převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Jest%C5%99%C3%A1bn%C3%ADk
Jestřábník (Hieracium) je rod menších až středních rostlin s převážně žlutými květy. Je jedním z největších rodů krytosemenných rostlin, tvoří jej přibližně 1000 druhů. Rod jestřábník je součásti čeledě hvězdnicovitých kde je řazen do podčeledě čekankové (Cichorioideae)
Jsou to rostliny převážně vytrvalé, kvetou nejčastěji žlutě, mnohem řidčeji červeně nebo růžově. Hodně druhů vytváří přízemní listovou růžici která u některých druhů v době kvetení již usychá. Lodyha bývá porostlá mnoha neb jen několika listy (i pouze jedním) s řapíky nebo bez, jejich čepele mají okraj různě zubatý nebo celistvý. Důležitým znakem určující druh rostliny je odění, na lodyze, listech, úborech, zákrovu i květech mohou vyrůstat chlupy jednoduché více buněčné, stopkaté žlázky nebo hvězdicovité chlupy které při větší hustotě mohou být plstnaté. Na místě poškození někdy vytéká z lodyh latex.
Všeobecně se jestřábník popisuje, co se týče jeho taxonomie, jako jeden z nejsložitějších rodů. Jednou z příčin je apomiktické rozmnožování mnoha druhů, které odchylky vzniklé před dávnou dobou na oddělených stanovištích dlouhodobě konzervuje (rostliny se vlastně množí klonováním). Následně vzniká velké množství tzv. apomiktických mikrodruhů.
U rostlin rozmnožujících se opylením dochází zase často k hybridizaci, plodní hybridi se dále kříží mezi sebou i zpětně s původními rodiči, vznikají nepřehledné tzv. hybridní roje

Jestřábník myší ouško

(Hieracium lactucella), čeleď hvězdnicovité (složnokvěté), 5-30cm, V-IX

Roste běžně na vlhčích loukách, pastvinách, má rád okraje rašelinišť i příkopy

 

 

 

 

Jestřábník chlupáček 

Hieracium pilosella), čeleď hvězdnicovité (složnokvěté), 5-30cm, V-IX



Roste v místech jako sušší trávníky, vřesoviště, okraje cest, světlé lesy, křoviny, skalní štěrbiny, typická rostlina kyselých a chudých pastvin, vřesovišť a suchých palouků.
Kvetoucí nať jestřábníku chlupáčka obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, sliz, kumarin, flavonoidy, albumin, kyselinu tannovou, umbeliferin a další látky. Využití:
Podporuje chuť k jídlu, užívá se při žaludečních katarech, působí protizánětlivě např. při zánětech v ústní dutině či jícnu se užívá jako kloktadlo, někdy se užívá i při srdečních potížích či poruchách krevního oběhu, zevně (čerstvě naklepané listy podávané ve formě kašovitého obkladu) pomáhá při moučnivce (dětské kožní onemocnění), vředech, furunklech a jiných kožních defektech, zastavuje krvácení
(např. při krvácení z nosu lze šňupat usušenou drogu ve formě prášku). Odvar: 1 čajová lžička na sklenici vody a popijí se 2 polévkové lžíce odvaru 2x až 4x denně Kloktadlo: 2 čajové lžičky na 1/4 l vroucí vody, luhuje se 10 minut Pozor, při předávkování může dojít k otravám 

 

Jestřábník zední - lesní

(Hieracium murorum ), 30 - 60 cm, IV - X, čeleď hvězdnicovité
Roste velmi hojně v místech jako listnaté, smíšené i jehličnaté lesy, okraje lesů a cest, křoviny, u zdí.

 

Jestřábník trsnatý - luční

(Hieracium caespitosum), 20 - 80cm, V - VII,  čeleď hvězdnicovité

 
 

Roste roztroušeně v místech jako jsou pastviny, louky, travnatá místa, okraje polních cest a lesů, příkopy

Jestřábník dvouklanný

(Hieracium bifidum), 15 - 60 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité
Bylinka, která patří mezi ohrožené druhy a roste v místech jako jsou skály, sutě, kamenité svahy, světlé lesy, většinou na vápenci. V okolí jsem našla zatím jedinou rostlinku a to u lesní cesty. Kolem ní je hojnost jestřábníků lesních.