Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

pátek 18. dubna 2014

Devětsil lékařský

(Petasites hybridus ), patří do čeledi hvězdnicovitých, 15-100cm, IV-V
Vyskytuje se hojně  na vlhkých až silně podmáčených loukách, březích potoků, v říčních nivách, řidčeji i v příkopech a při okrajích cest, vždy však na vlhkých půdách od nížin do hor.
Oddenek obsahuje silici, hořčiny, sliz, třísloviny, petasin, isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.
Sbírá se zejména oddenek, ale i list nebo květ. Oddenek se vyrývá časně na jaře a po omytí suší ve stínu při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.
Účinky oddenku jsou protikřečové, zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčil se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě.
Čerstvé, naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, proti střevním parazitům (hlístům). Devětsil nemá nežádoucí vedlejší účinky, proto je vhodný i pro děti.
Čaj - 1 lžička na šálek vody, 3x denně.
Čajová směs proti žaludečním křečím: Smícháme stejné díly kořene devětsilu, natě heřmánku a máty. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody a pomalu ohříváme až k varu, potom přikryjeme a necháme vychladnout. Scedíme a přidáme lžičku vlaštovičníkové tinktury. Pijeme po částech v průběhu 2-3 hodin. Tento čaj pomáhá také při onemocněních jater a při žaludečních potížích žen souvisejících s počátkem těhotenství.
Prášek lze podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může  vyvolat nevolnost, proto se přidává raději do směsí. Nedoporučuje se užívat dlouhodobě.
Lidové názvy: Lopuch, koňské kopyto

2 komentáře:

  1. No vida, když jsme se jako malí při dešti schovávali pod listy lopouchu, tak jsme netušili, že ten deštník je léčivý. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. A což teprve, když v létě na hřibech přepadne průtrž, to pak není lepšího deštníku a vůbec nevadí, že není zavírací

    OdpovědětVymazat