| Citrulin je po chemické stránce kyselina 2amino 5ureidopentaneová. Je součástí cyklu tvorby močoviny. L-Citrulin je neesenciální aminokyselina potřebná k proteinovým syntézám. Tato látka zvyšuje energii a stimuluje imunitní systém. Také pomáhá dostat z těla odpadní amoniak. Mezi jeho další účinky jsou uváděny tyto: zlepšuje hojení, zmírňuje únavu, zlepšuje prokrvení tkání a přesun energie do svalu. Zvyšuje odolnost svalu proti kyselině mléčné. Společně s argininem je součástí mnoha přípravků, které pomáhají zlepšit kvalitu sexuálního života.Citrulin je přímo vstřebáván do krve a vytváří zde zásobu pro metabolickou přeměnu na L-arginin a to stejnými fyziologickými účinky na cévy, jako v případě L-argininu. Zjednodušeně jej lze charakterizovat jako sytič prokrvení. |
Glykosidy – obsahují je rostliny a dají se rozpustit ve vodě a v etanolu. Vyskytují se jako barviva (anthokyany) nebo mají ochrannou funkci (antibiotika, antimykotika). Povětšinou jsou hořké, někdy silně voní. Využití mají v potravinářství i v lékařství. Např. salicin (vrba), glukovanilin (vanilovník), kumarin (mařinka vonná), amygdalin (mandloň, broskvoň).
Hořčiny – jsou látky rostlinného původu různého chemického složení s výraznou hořkou chutí. Zvyšují chuť k jídlu, mají příznivý vliv na sekreci trávicích šťáv a tak i zlepšují trávení. Užívají se v podobě tinktur, extraktů a alkoholových výtažků. Např.: absinthin, artabsin (pelyněk pravý), knicin (benedikt lékařský), marrubiin (jablečník obecný).
Lipidy – v rostlinách se vyskytují především jako oleje, jsou rozpustné v některých organických rozpouštědlech, ve vodě nerozpustné. Mají funkci zásobní nebo stavební a dělí se na jednoduché: glyceridy, ceridy (vosky) a složené: fosfolipidy (lecitin, acetylcholin), glykolipidy (sulfolipidy ve vyšších koncentracích třeba v mořských řasách a listech některých rostlin). V organizmu velice často slouží jako zdroj a zásoba energie. Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého organismu, izolují proti teplotním výkyvům. (Slunečnicový, sezamový, řepkový, lněný a konopný olej nebo kakaové máslo)
Minerální látky – se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Draslík má močopudný vliv a posiluje i krevní oběh, svalovou aktivitu srdce, má dobrý vliv na pokožku, na trávení cukrů, stimuluje ledviny. Je hlavně v peckovitém ovoci, ale i v řadě druhů zeleniny a bylin (kopřiva, mrkev, křen, zelí, červená řepa, cibule,...) Fosfor je důležitý pro stavbu kostí, zubů a enzymatickou činnost, má vliv na srdce, a na dobrou funkci ledvin. Obsahují jej bobuloviny, ořechy, petržel, zelí, kapusta, květák, mrkev, česnek, špenát,... Hořčík zlepšuje prokrvení srdečního svalu a má doplňkový vliv při tavbě kostí. Jeho nedostatek způsobuje předrážděnost. Je přítomen hlavně v listových zeleninách, v ostružinách, malinách a jahodách. Jód pomáhá k dobré funkci štítné žlázy. Vyskytuje se v salátu, kapustě, květáku,... Mangan pomáhá urychlit okysličování v těle, má vliv na normální činnost pohlavních žláz. Je v jahodách, ořechách, ostružinách, borůvkách, brusinkách a meruňkách, v celeru, petrželi, rajčatech, hlávkovém salátu, špenátu, cibuli, chřestu, mrkvi, ... Měď pomáhá při výměně a tvorbě krve. Je v játrech, z rostlin pak v olivách, ostružinách, švestkách, kdoulích, mandlích, lískových oříšcích, vlašských ořechách, v kaštanech, ... Síra je důležitá pro činnost jater a při stavbě bílkovin. Je v ořechách, špenátu, cibuli, česneku, zelí, kapustě, ředkvičkách,... Sodík Zadržuje tekutiny v těle, má vliv na trávení a krevní tlak. Je v kuchyňské soli, ale také ho obsahuje červená řepa, celer, karotka, čekanka, smetanka lékařská a v menší míře je i v ovoci. Vápník má vliv na tvorbu kostí, zubů, tkání, na srážlivost krve, na růst svalstva a aktivizaci enzymů. Mají ho hlavně bobuloviny (jahody, rybíz, angrešt). Dále je v třešních, kapustě, česneku, celeru, petrželi,... Železo má vliv na tvorbu krve. Je v lesních jahodách, borůvkách, meruňkách, hroznovém vínu, kdoulích, ale i v kopřivě, špenátu, kapustě, salátu, póru, kedlubnách, rajčatech, celeru, řeřiše,...
Pryskyřice – jsou lipofilní produkty některých rostlin a mají pro rostlinné tělo ochranný význam, hojí rány a chrání rostlinu před infekcí a patogeny. Například: Styrax (ambroň východní) – používá se jako kadidlo na vykuřování a proti parazitům kůže, terpentýnový balzám (borovice lesní a černá) se používá jako ředidlo na barvy. Sacharidy – tvoří podstatnou součást rostlinného organismu, jsou zdrojem energie pro metabolismus, jsou stavebním kamenem pro buňky a pletiva, zúčastňují se osmotických dějů, mají zásobní funkce. Podle počtu molekul se dělí na monosacharidy (glukóza, fruktóza), oligosacharidy (sacharóza, maltóza), polysacharidy (škrob, glykogen, celulóza, hemicelulóza, inulin, pektin).
Silice – také éterické oleje, slouží rostlinám jako ochrana před patogeny, před hmyzem, před spásáním. V květech k vábení opylovačů. Např. skořicová silice, růžová silice, česneková silice, eukalyptová silice.
Třísloviny – jsou vysokomolekulární polyfenolické látky se schopností srážet bílkoviny, mají lehce svíravou až trpkou chuť a antibakteriální a hojivý účinek. Jsou v borůvkách, oddencích mochny nátržníku, listech maliníku, v čeledi růžovitých, ...
Vitamíny – jsou to biokatalyzátory, působí na metabolismus buňky, syntetizovat je umí pouze rostliny, člověk a zvířata je přijímají v potravě. Jsou nezbytné pro životní funkce. Vitamíny se dělí dle rozpustnosti na dvě skupiny: vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K a vitamíny rozpustné ve vodě, např. vitamíny skupiny B, niacin, biotin, kyselina listová, kyselina, askorbová. -
See more at: http://www.novazem.info/jedle-rostliny-podrobny-prehled/#sthash.kzQlFyz2.dpuf
Žádné komentáře:
Okomentovat