Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejraději kolem cest a plotů, na rumištích a v zahradách a hájích od nížiny do podhůří. Na řezu roní oranžové mléko.Obsahuje: Alkaloidy, kyselinu jablečnou, silice, karoten, flavonoidy, enzymy, aminy, a organické kyseliny.
Sběr: Nať těsně před rozkvětem od května do září. Obsah účinných látek je nejvyšší od dubna do června. Při sběru je vhodné mít rukavice, protože vytékající mléko může způsobit alergickou reakci v podobě puchýřů a otoků a taky zanechává na kůži hnědé skvrny. Trháme v délce asi 10 cm od vrchní části rostliny a ihned po sběru ji dáme sušit - rychle se zapařuje. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 35°C. Přirozeným teplem sušíme vlaštovičník v jedné vrstvě nebo ve svazcích zavěšený na šňůře, nesmí zhnědnout. Dobře usušený si ponechává původní barvu, má hořkou chuť a omamný zápach. Skladování ve vzduchotěsných sklenicích ve tmě.Léčivé účinky: Je nejspolehlivějším prostředkem při těžkých onemocněních jater, zláště když se užívá v čerstvém stavu, pročišťuje krev a játra, dobře ovlivňuje i látkovou výměnu. S úspěchem se používá při onemocnění žlučníku, srdce (snižuje krevní tlak i bušení), ledvin i jater. Velmi rychle se vyléčí žloutenka, když se dá 30 g natě i s oddenkem na dvě hodiny do půl litru bílého vína. Napomáhá i tvorbě krve. Spolu s kopřivou a výhonky černého bezu se používá proti leukémii.
Zevně se žlutým mlékem z čerstvé natě potírají kuří oka a bradavice. Vlaštovičník se používá i při chorobách kůže a nemizejících
lišejích. Prevence proti klíšťatům: Celý vlaštovičník omýt, nastříhat a dát do zavařovačky, kde ho zalejeme jedlým olejem. Uzavřít a nechat na slunci 8-10 dnů. Pak scedit do menších lahviček. 50ml stačí na léto pro 3 osoby. Před vyjitím do přírody natřeme nohy, ruce, případně i krk a dokonce i psa zespodu. Klíšťata se nám pak hezky vyhnou.Vlaštovičníková tinktura: Čerstvou nať vlaštovičníku nadrobno nařežeme, volně nasypeme do 2/3 objemu láhve a doplníme silným bílým alkoholem. Necháme 2-3 týdny na teplém místě, denně protřeseme. Tinktura tvoří přísadu více druhů čajových směsí, samostatněji můžeme užívat při onemocněních žlučníku i jater třikrát denně 15-20 kapek v trošce vody, zevně i na bradavice.
Vlaštovičník na bolesti jater: Čerstvou, omytou a ještě mokrou nať odstředíme a šťávu zředíme dvojnásobným množstvím vlažné vody. Je to silně působící bylina, proto ji dávkujeme opatrně, dvakrát denně 1/2 lžičky s troškou vody, ne déle než 10-14 dní. Zevně přikládáme na oblast jater teplý obklad z přesličky.
Pozor! Mléčná šťáva vlaštovičníku obsahuje substance, které vyvolávají podráždění kůže a sliznic. Dokonce je uváděn jako jedovatý, protože při požití listů může dojít k nevolnosti, nervovým poruchám a poruchám srdce. Kvůli tomu smí být vlaštovičník používán pouze v malém množství a vždy pod lékařským dohledem!
Lidové názvy: Žlutý kořen, krvavá bylina, boží dar, laštovičník, krvavník, krvavníček, krvavý stareček, hadí mlíčí, bradavičník, nebeský dar, mlíč, celidon, bělmové kořeny
