Violka vonná

(Viola odorata), čeleď violkovité, III-V, 5-15cm 

Fialka je vytrvalá bylinka rostoucí brzy z jara v lesích, parcích, na loukách a na okrajích cest. Obsahuje saponiny, hodně modrého barviva antokyanu, alkaloid violin a violaemetin, kyselinu salycilovou, vonné silice, vosky, slizy, kaučuk, glykosid violaqercitrin. Listy violky vonné jsou bohaté na provitamín A, vitamín C.
Z historie: Violka vonná byla váženou léčivkou již v antice, kdy starověcí učenci doporučovali vdechovat vůni při bolestech hlavy, nespavosti a návalech vzteku. Keltové míchali květy do mléka a používali jako zkrášlovací prostředek. Vůně byla též považována za silné afrodiziakum.
Nať i květ sbíráme kolem sedmé hodiny ranní v době květu od března do dubna, ale také na podzim od září do října. Listy a květy používáme nejlépe čerstvé, ale můžeme je sušit do 40°C anebo se také kandovaly a jedly jako cukroví. Tato voňavá jarní květina je nejen dekorativní, ale i chutná.  
Léčí nachlazení a čistí dýchací cesty, uleví při astmatu, rozpouští hleny, pomáhá při angíně a také pozitivně působí na nepříjemné afty.  Používá se při revmatismu, působí protizánětlivě a močopudně. Čaj z čerstvých fialek výborně pomáhá proti dietním chybám, tedy proti přejedení. Zevně léčí špatně hojící rány a také jako olej na  popáleniny. Je vhodná na oplachování vlasů, kterým dodá lesk. Violka vonná se často užívá ve formě nálevů nebo lihové tinktury. Z květu fialky si můžete připravit sirup proti kašli.

Čaj: 1 lžička drogy na šálek vody, pije se 2x denně (Pozor, při
předávkování může vyvolat nevolnost)

Sirup: 1 hrst květů fialek
350 květů sedmikrásek
2 litry vařící vody
3 citrony
1 kg cukru krystalu
Květy opláchneme, dáme do hrnce a přelijeme vařící vodou, přidáme 1 vydrhnutý citron, nakrájený na kolečka i s kůrou. Hrnec přikryjeme a necháme louhovat 24 hodin.
Pak přecedíme, vymačkáme přes plátýnko, přisypeme cukr a vaříme tak dlouho, až máme konzistenci vhodnou na sirup. Nakonec přidáme šťávu ze 2 citronů a přelijeme do čisté skleněné láhve. Podáváme ředěné vodou podle vlastní chuti.
Fialková tinktura: Při dně a revmatismu přináší úlevu potírání bolavých míst fialkovou tinkturou. Smícháme po 1 dílu květu violky vonné, jehliček rozmarýnu lékařského a natě mateřídoušky obecné. Zalijeme čistým alkoholem (nejméně 42%) nebo francovkou tak, aby byly bylinky zcela zakryté. Necháme nejméně týden macerovat. Scedíme a uložíme do chladu.
Fialková šťáva: Okvětní lístky z čerstvě natrhaných fialek bez zelených lístků přebereme, dáme do kameninové nádoby, polijeme vařící vodou a necháme do druhého dne vyluhovat.
Procedíme a na 0,5 l šťávy dáme 0,5 kg cukru a šťávu z jednoho citronu. Povaříme, až cukr zpění, slijeme do láhví. Můžeme ještě 15 minut zavařit v páře.
Uložíme v temnu a chladu a šťávu přidáváme do dortů, cukrovinek a koktejlů. 
Fialka na vystřízlivění : V případě, že potřebujeme urychlit střízlivění, vypijeme šálek silného odvaru z fialky vonné. Dvě lžíce natě zalijeme 3 dl vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat a vypijeme najednou.
Využití v kuchyni: Nejjednodušší je přihodit pár dobře opraných květů do ovocných i zeleninových salátů (jen zálivka by měla být z vinného nebo jablečného octa). Celé květy jsou krásnou dekorací čokoládové pěny, šlehačky, zmrzliny apd.  Opláchnuté čerstvé kvítky fialek překvapí i v omeletách a zapékaných pokrmech, mohou být součástí jarních polévek a pomazánek. Květy se dávají do octa nebo oleje, pak se používají jako zálivka do salátů.
Kandované květy fialek: Bílek jen lehce promícháme vidličkou, aby nepěnil. Čerstvé květy potřeme bílkem, pocukrujeme a opatrně rozložíme na pečicí papír. Necháme uschnout při pokojové teplotě.
Fialková rýže: Jeden šálek propláchnuté a okapané rýže zalijeme 2 šálky mléka, přidáme 10-15 čerstvě utržených květů violky vonné a dusíme doměkka. Můžeme buď osolit, nebo osladit.
Lidové názvy: Fialka, modrá fialka, violka

Podběl obecný

(Tussilago farfara), čeleď hvězdnicovité, 10-15cm, III-V.
Podběl se jako jedna z prvních jarních květin objevuje houfně v březnu až květnu hlavně okolo cest, na rumištích, na březích potoků, také na lesních loukách či pastvinách. Rozrůstá se pomocí oddenků, kdy nejprve vykvete jasně žlutý kvítek a teprve po odkvětu vyraší listy. K léčebným účelům sbíráme květní úbory v nezamořeném prostředí - bohužel totiž bylo rozbory prokázáno, že podběl ze zamořeného prostředí příjmá i rakovinotvorné látky, proto by se měl sbírat jen v ryzí přírodě. (Kde takovou dnes najdeme?)
Sběr: Květní úbory v nezamořeném prostředí
Květy obsahují silici, žluté barvivo, třísloviny, hořčiny, listy a stonky méně hořčin, organické kyseliny, třísloviny, dextrin, inulin ( pro diabetiky vhodný sacharid ), saponiny, karoteny, vitamin C a minerální látky - hlavně draslík, vápník a zinek.
Bohužel bylo rozbory prokázáno, že podběl ze zamořeného prostředí příjmá i rakovinotvorné látky, proto by se měl sbírat jen v ryzí přírodě. (Kde takovou dnes najdeme?) 
Sběr:  Odtrháváme mladé květy s asi 1cm stonkem a sušíme ve stínu do 40°C. Listy se sbírají koncem března a v dubnu. Jeden den se předsuší na slunci, pak se rychle dosuší ve stínu. Řapíky špatně schnou a listy sbírané za vlhkého počasí zase hnědnou nebo černají.
Účinky: Podběl účinkuje tak, že v nálevu se vyluhuje sliz, který umožní odchod hlenů při kašli. Navíc obsažené třísloviny mají svíravé - protizánětlivé účinky. Silice působí zase spasmolyticky (uvolňují křeče) a dezinfekčně. Pro obsah zinku se dokonce může uplatnit i jako pomocné léčivo při cukrovce - zlepšuje totiž využití inzulínu. Podběl pomáhá i při žaludečních katarech a vysokém krevním tlaku a má i účinky antialergické. Listy působí mírně močopudně a mají i antiastmaický účinek.

Obklad či zábal z čerstvých listů je účinný při zánětech žil, kloubních bolestech, revmatismu, dně, úrazech kloubů a artrózách. Čerstvé listy se zbaví řapíků, operou ve studené vodě, trochu naruší natlučením  a ve dvou vrstvách kloub se jimi obloží. Přikládají se vrchní zelenou stranou, přitáhnou se obinadlem a přebalí na několik hodin třeba flanelovou látkou. Na pásový opar se doporučuje přikládat čerstvé listy, krátce před použitím ponořené do vařící vody. Podběl má i účinky antialergické
Čaj: Dvě lžičky sušené drogy do 1/4l vody a krátce přejít varem. Na lačno uvolní z noci hleny, jinak po douškách vypít dva šálky na den (Ne déle jako 14 dnů). Lidové léčitelství doporučuje taktéž obklady z výluhu podbělu na záněty žil a obtížně se hojící rány.
V kosmetice: Pleťovou masku pro nečistou a mastnou pleť si připravíte z čerstvě drcených nebo umletých listů podbělu. Uklidní pleť, napne ji a prokrví. Podbělovým odvarem můžete omývat pokožku při vyrážkách.

Lidové názvy: Babuška, celník, devaterník, chlapina, líčko, lopušnice, líčko Panny Marie, koňské kopyto, májík, ubytmík, ...

Bršlice kozí noha

(Aegopodium podagraria), čeleď miříkovité (okoličnaté), 10-100cm, V-IX

Roste jako nezničitelný plevel v zahradách, sadech a na polích. Nevynechá ani vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky ... Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej, minerální soli, provitamin A a vitamín C. Sbírá se oddenek  nebo listy, které se užívají čerstvé. Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu na zanícené rány či hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra má trvat jen několik dní - delší užívání se nedoporučuje. Bršlice je bezkonkurenční proti komářímu štípnutí. Stačí rozmačkat stonek listu a potřít štípanec.
Nálev: Dvě lžíce oddenku přelijte půl litrem vroucí vody a nechte 10 - 15 minut vyluhovat. Pak přeceďte, nalijte do termosky a popíjejte po doušcích během dne. Denně připravujte čerstvý nálev. Tato kúra nesmí přesáhnout 10 dnů, pak si dejte minimálně stejně dlouhou pauzu, dlouhodobé užívání se nedoporučuje.
Mladá bršlice je dobrá na špenát, do polévky i na zapékání s brambory (povaříme je v celku do poloměkka, vydlabeme a plníme bršlicí a příp. ještě medvědím česnekem a zapékáme v troubě). Starší může být trochu tuhá, ale i tak ji lze použít do zelňačky a listy buď oloupat, či vybírat méně tuhé. Bršlicový špenát: Touto rostlinou je možné plně nahradit běžně používaný klasický špenát. Budeme potřebovat 0,5 kg čerstvých mladých listů, česnek, 1 cibuli, dvě vejce, 250 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř. Na oleji osmažíme cibulku, přidáme bršlici a s trochou vody dusíme cca 20 minut. Přidáme vejce, osolíme, opepříme, nakonec přidáme smetanu a podáváme.
Zapečené brambory se slaninou, vejci a bršlicí
500 g brambor vařených ve slupce, 2 cibule, 150 g slaniny, olej, talíř drobně nakrájené mladé bršlice, 4-5 vajec, sójová omáčka, mletý pepř a sůl

Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Na malém pekáčku zpěníme cibuli se slaninou (přidáme trochu oleje), vložíme nakrájené brambory a dozla­tova opečeme. Přidáme bršlici a pepř. Urovnáme na pekáčku, zalijeme rozšlehanými vejci se sójovou omáčkou a osolíme. Zapečeme v horké troubě a podáváme se sterilovanými okurkami nebo sterilovanou zeleninou. Pozor! Rostlinu lze zaměnit s jedovatým rozpukem jízlivým (Cicuta virosa). Na chuť je však velmi hořký, čímž odrazuje od konzumace.

Lidové názvy: Kerhák, kerhátek, kozí noha

Tinktury z pupenů

Strom či keř, ze kterého chceme sbírat pupeny, je dobré několik dnů pozorovat a pak zvolit nejvhodnější dobu pro sběr jeho pupenů. Pupeny pro správnou léčbu gematerapií je třeba sbírat v době, kdy na jejich povrchu začne viditelně prýštit čirá lepkavá kapalina - míza.
Každý druh stromu má na lidské zdraví jiné účinky, proto i tinktury z různých druhů stromů budou působit na něco jiného.

Tinktura z pupenů břízy sama o sobě stimuluje ledviny.
Pupeny buku rozpouští ledvinové kamínky.
Tinktura z pupenů hlohu obecného zklidňuje srdeční arytmie a sráží vysoký krevní tlak.
Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu.
Tinktura z pupenů lípy má zase sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek.
Tinktura z lísky a ostružiníku pomáhá proti skleróze.
Tinktura z růže šípkové má antialergenní účinky, chová se jako přírodní antihistaminikum a tím prospívá při léčbě astma bronchiale.
Tinktura z pupenů topolu tlumí svalové spasmy.
Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy.
Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku. Akné a špatná funkce jater spolu souvisí, akné totiž patří mezi hlavní příznaky tam, kde jsou nemocná játra. Další příznaky nemocných jater jsou hnědé kruhy pod očima, těmi je také signalizována špatná funkce jater.
 

Domácí výroba tinktury
Domácí výroba tinktury není náročná, ale je třeba ji vždy připravovat jen z čerstvých pupenů. Tinktura je vlastně alkohol, ve kterém je po určitou dobu naložena rostlinná část. Tinktura z pupenů se vyrábí naložením jednotlivých pupenů jednoho druhu stromu do směsi alkoholu a vody. Tinktury se musí vždy vyrábět jednodruhové. Teprve až po jejich výrobě je možné je společně spojovat. Alkohol při výrobě tinktury působí jednak při vyluhování účinných složek z pupenů, ale má také úlohu konzervačního činidla, takže tinktury díky tomu vydrží až dva roky. K domácí výrobě tinktury z pupenů se používá nejlépe čistá kvalitní vodka nebo i domácí pálenka.

Recept:
Čerstvé pupeny dejte do litrové zavařovačky pěkně až po okraj a zalijte je roztokem alkoholu a vody v poměru 1 díl alkoholu ku 3 dílům vody. Pak sklenici dobře uzavřete víčkem a nechte na 2 týdny uležet na chladném místě. Po tuto dobu obsah ve sklenicí také občas protřepejte. Po dvou týdnech je ukončeno luhování a bude třeba oddělit tekutou tinkturu od pupenů. Toho nejlépe dosáhnete v lisu na víno. Do lisu na víno vložte pytlík z gázy a prolijte jím směs pupenů a alkoholu. Pak lisem vylisujte zbylé mokré pupeny, jak nejvíce to jde a přecezenou tekutinu nalijte do sterilizovaných lahví z tmavého skla. Tím je léčivá domácí tinktura z pupenů stromů hotová. Stejným způsobem se dá vyrobit i tinktura z jakýchkoliv bylin, Například se takto vyrábí tinktura z marihuany, tinktura ze šalvěje, a podobně.

Dávkování tinktury z pupenů stromů
Tinktura z pupenů se obvykle užívá 3krát denně 5 ml, které se před podáním zředí ve troše teplé vody. Chuť hotové tinktury může zlepšit malé množství medu nebo ovocné šťávy.
Domácí tinktura z pupenů stromů se dá také použít při výrobě domácích krémů na ekzém anebo i proti akné. Například na přípravu habrového krému se hodí domácí tinktura z pupenů habru obecného.

Tinktury se sníženým obsahem alkoholu
Jsou období, kdy by mohl alkohol z tinktury při užívání vadit. Například v těhotenství, při zánětu jater nebo žaludku, či při léčbě dětí nebo při léčbě vyléčených alkoholiků. Zde je návod, jak domácí tinkturu zbavit alkoholu, ale zároveň zachovat její účinné látky. Do skleničky dejte 50 ml skoro vroucí vody a pak hned přidejte 5 ml tinktury. Tinktura se ohřeje a než zchladne, tak alkohol v ní obsažený se odpaří, tím se stane tinktura alkoholicky neškodná.
Tinktura ze svízele:
Hrst čerstvé natě zalít alkoholem a při každodenním protřepání nechat louhovat 4 - 6 týdnů. Svízel se používá na celou paletu potíží. Je to účinné diuretikum (vodnatelnost), podporuje vylučování moči, zklidňuje křeče hladkého svalstva, pomáhá při onemocnění ledvin, čištění krve, očišťuje od choroboplodných zárodků trávicí a vylučovací orgány těla, zklidňuje při nervových poruchách, ovlivňuje lymfatický systém, čistí pokožku zlepšuje prokrvování a snižuje teplotu a tlak. Dávkování: 4x 7 kapek denně před jídlem