Roste ve smíšených a listnatých lesích, ale můžeme ho najít i v otevřené krajině. Dožívá se až 1500let. Plody jsou žaludy a patří mezi důležitou součást zimní stravy lesní zvěře. Sbírá se zejména kůra, jen zcela výjimečně i zralé žaludy nebo list. Kůra se sloupává výhradně mladá a hladká (tj. z větví o průměru max. asi 15 cm), nejlépe na jaře ještě před vyrašením listů a pak na podzim. Suší se při teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v době, než začne na podzim měnit svou barvu. Kůra obsahuje zejména katechinové třísloviny a dále kyselinu galovou a elagovou, pak hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a další látky. V listech jsou přítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tříslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej. Ještě víc tříslovin než kůra obsahují duběnky. Pro svoje silné vibrace byl dub uctíván už od doby předhistorické. Stačí se o kmen dubu opřít a člověk tak do sebe nečerpá z dubu jeho silnou energetiku. Nejcennější je kůra, která působí svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména při hemeroidech, průjmech a při zánětech trávicího ústrojí (brání průniku nákazy z trávicího ústrojí do močových cest a pohlavních orgánů). Lze však prokázat i protibakteriální působení. Podává se po lžičkách ve formě odvaru hlavně při žaludečních a střevních katarech a při průjmech. Zevně: Velmi často se z kůry připravují i koupele, a to k úlevě při bolesti při onemocnění hemoroidy, k podpoře hojení poporodních jizev, při kožních zánětech, při zánětech dásní, mírnějších popáleninách a při pocení nohou. Není vhodné koupat rozsáhle popálenou pokožku a velké rány. Kloktání dobové kůry pomáhá při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu. Na bolestivé klouby přikládáme kaši z čerstvých drcených listů (nebo to mohou být listy sušené a spařené). Obklad necháme působit nejprve 1 hodinu, později i celou noc. Mastnou pleť můžeme osvěžit doma připravenou pleťovou vodou, které póry čistí a stahuje. Žaludy se zase umelou a prášek se nechá ve studené vodě, kde se vyluhuje hořký tanin, voda se sleje a prášek usuší. Tato operace odpadá u některých druhů dubů s malým množstvím taninu. Vhodné jsou dub dvoubarevný (Quercus bicolor), dub bílý (Quercus alba). Žaludy těchto druhů se dají i péct jako kaštany. 
Pozor: Dub nepoužíváme na rozsáhlé popáleniny pokožky a sliznice nebo na pokožku nekrotizující, také není celkově vhodný na dlouhodobé užívání a také předávkování může vyvolat zvracení!Čaj z kůry: 1 čajová lžička na šálek vody, mírně povařit a nechat ustát. Pijí se 2-3 šálky denně.
Prášek z kůry: 2-5x denně na špičku nože, zapít vodou při střevních katarech a průjmechOdvar: 50g kůry na 1 litr vody nebo 3 polévkové lžíce na 1/2 litru vody, vařit 5 minut.
Kloktadlo: Hrst podrcených žaludů nebo kůry vařit 20 minut v 1/2 litru vody, nechat ustát a ředit na polovinu vodou. Používá se na záněty ústní dutiny, hrtanu a na afty.
Koupele na hemeroidy: Smícháme dubovou kůru, heřmánek, řepík, řebříček a mátu peprnou, povaříme 5-10 minut, necháme zchladnout na snesitelnou teplotu a používáme při zanícených hemeroidech na sedací koupel 1x až 2x denně.
Žádné komentáře:
Okomentovat