Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 16. června 2015

Třešeň ptačí

(Prunus avium), až 35 m, IV - V, čeleď růžovité
Strom, který roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorských oblastí. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd. U nás je pěstování třešní prvně doloženo ve 12. století. Původně rostly v oblastech Malé Asie, odkud je do Evropy dovezl římský vojevůdce Lucullus. V současnosti je popsáno více než tisíc druhů třešní, višní a sladkovišní
Dužnina plodu všech kultivarů obsahuje více než 80 % vody, dále ovocné cukry, pak hodně minerálů i vitamínů. Tmavší druhy třešní jsou bohatým zdrojem hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku. Z vitamínů obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P, vitamín C, vitamín E, vitamín B. Význam: Mají blahodárný vliv pro lidský organismus, protože pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Konzumace třešní podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Studie naznačují, že pojídání čerstvých třešní má i blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují jako antioxidanty. Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Pro vysoký podíl vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě, působí proti bolestem, které jsou způsobeny onemocněními kosterní soustavy a svalů. (http://www.celostnimedicina.cz/artritida-zazracnym-lekem-mohou-byt-i-tresne.htm.) Zlepšují zdravotní stav pacienta, který trpí dýchacími problémy, nebo má potíže s trávením. Plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky. Využití nejen v kuchyni je skutečně pestré:
Bublanina: 1 hrnek cukru krupice, 1/2 hrnku oleje, 2 vejce, smícháme dohromady,  přidáme 2 hrnky polohrubé mouky s 1 práškem do pečiva a 1 hrnkem mléka. Směs vlijeme na plech, poklademe třešněmi obalenými v hrubé mouce a pečeme asi 3/4 hod. při 180°C.
S třešněmi můžeme péci i buchty z kynutého těsta.
Těsto z pekárny:  250ml mléka, 150ml oleje a 1 rozkvedlané vejce dáme dospodu a na tekutou směs nasypeme 500g hladké mouky(do hladké pro vylepšení přimíchám tak 2 lžíce pohankové mouky a trochu celozrnné). Doprostřed hrudku kvasnic, do protilehlých rohů lžičku soli, lžičku cukru a nechat pec pracovat na program těsto.
Po vykynutí rozdělíme na přiměřeně velké dílky, ty roztáhneme na placičky a poklademe třešněmi a posypeme posypkou (Lžíce másla + hrubá mouka dobře promísit na sypkou směs) Pod třešně můžeme dát ochucený tvaroh nebo mletý spařený a dochucený mák. Tvaroh i mák vsáknou případnou šťávu z třešní a ta nevytéká z buchet ven. Buchty pak narovnáme na plech, necháme dokynout, potřeme rozehřátým tukem a upečeme. Ze stejného kynutého těsta lze místo buchet vytvarovat menší nebo větší kulaté koláče, případně vázané koláčky. Kulaté koláče neplníme samotnými třešněmi, ale vždy pod ně dáváme tvaroh, mák a můžeme to zkusit i s uvařeným pudinkem nebo spařeným kokosem. Teprve tento podklad hustě obložíme třešněmi a můžeme opět posypat drobenkou. Okraje koláčů před pečením potřeme vejcem nebo rozehřátým máslem, či po dopečení ihned po vyndaní z trouby potřít mlékem.
Kompoty: Na 1l vody dáme 30dkg cukru a svaříme. Mírně vychladlým nálevem zalijeme třešně vložené do sklenice asi 2 cm pod okraj. Pokud nemáme čas, postačí do každé 0,7l sklenice dát dvě lžíce cukru a zalít vodou. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu s vodou do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85°C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Nebo použijeme klasický zavařovací hrnec a zavařujeme v páře. Skladujeme v temnu. 
Povidla:  Vypeckované třešně asi 1kg dáme do velkého, nejlépe nerezového hrnce a vaříme minimálně 1,5 hodiny na mírném ohni. Třešně obsahují dost vody a tak většinou netřeba zalévat vodou, jen průběžně míchat, aby se nepřipálily. Necháme vychladnout. Druhý den do nich můžeme přidat skořici i sáček vanilkového cukru či hrst jahod pro vůni a znovu vaříme do zhoustnutí a rozvaření. Pak nasypeme podle chuti maximálně 250g cukru a znovu vaříme nejméně další půlhodinu. Ochutnáme, zda jsou povidla dostatečně sladká a rozvařená a hustá. Pokud se při míchání vytváří za vařečkou cestička, povidla se dají považovat za uvařená. Čím déle vaříme, tím lépe. Sklenice i víčka vypláchneme rumem, naplníme povidly a dobře uzavřeme. Můžeme ještě pro jistotu na druhý den zavařit.
Šťáva:  Třešně namočíme do vody a necháme vyplavat červíky, pokud tam jsou - asi 1hod. Na 1,5 kg tmavých třešní, 0,75 litru vody a cukr v množství až podle obsahu získané šťávy.
Oprané třešně rozvaříme ve vodě za neustálého míchání a současného roztírání a drcení plodů. Rozvařené třešně propasírujeme a vylisujeme. Šťávu necháme sedimentovat a pak ji oddělíme od kalů. Čirou nebo i mírně zakalenou třešňovou šťávu uvedeme do slabého varu a na 0,5 litru šťávy přidáme 0,4 kg cukru a 7 g kyseliny citrónové, potom plníme do láhví, nejlépe vymytých alkoholem.  
V některých případech se dají použít i pecky z třešní - po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.


Žádné komentáře:

Okomentovat