(Daucus carota subsp. sativus), čeleď miříkovité (okoličnaté), 5-100cm, V-VIII
Roste: Louky, sušší travnaté porosty, pastviny, příkopy, náspy, kamenité svahy, pole, rumiště. Mrkev setá je vyšlechtěna z mrkve pravé a je pěstována v mnoha kultivarech jako nezastupitelná kořenová zelenina. Obsahuje karoteny, které se vorganismu mění na vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, cukry, silice, fosfolipid, steroly, minerální látky, v semenech je přítomna zejména silice a olej. Sbírá
se kořen, semeno, někdy i nať. (Mladou nať lze využít stejně jako bylinky) 
Účinky: Podporuje obranyschopnost proti infekcím, zlepšuje zrak (zejména šeroslepost), užívá se při jaterní dietě (Při dlouhodobém a nadměrném pité mrkvové šťávy se může jako důsledek velkého množství karotenoidů, jež organismus již nedokáže zpracovat, a přetížení jater objevit tzv. karotinodermie projevující se oranžovým zbarvením pokožky), pomáhá při močových kaméncích a revmatických zánětech kloubů, je mírně močopudná a projímavá 
(Syrová mrkev pomůže díky vláknině správné funkci střev a tím i našemu vyprazdňování. Naopak vařená například pomáhá zastavit průjem), při zevním použití hojí rány, spáleniny či vředy, šťáva z kořene se hodí při léčení či doléčení ischemické choroby srdeční, prospěje těhotným a kojícím ženám nebo při chudokrevnosti. Využívá se také jako krmivo. Výtažky z mrkve se přidávají do pleťových krémů, masek, mlék a do ochranných krémů proti opalování. Všechny tyto přípravky zvyšují fyziologickou funkci kůže, obnovují její pružnost, zamezují loupání a tvrdnutí. Maska z čerstvé mrkve: Nastrouháme čerstvou mrkev a na 20 minut ji přiložíme na důkladně omytý obličej a po sejmutí vetřeme do kůže mastný nebo polomastný krém. Nálev ze semen se užívá při angíně pectoris (pije se 2x až 4x denně) Nejčastěji se podává mrkvová šťáva. Nať se obvykle používá čerstvá a užívá se hlavně zevně ve formě kašovitých obkladů. Nezastupitelný význam má pro široké využití v kuchyni. Pro dobrou využitelnost betakarotenu se doporučuje tepelná úprava na tuku. Mrkvový 
křen: Omytou mrkev a jablko nastrouháme na jemném struhadle, přidáme trochu nastrouhaného křenu a dochutíme solí, šťávou z citronu a případně dosladíme. Mrkvové karbanátky: 500 g mrkve, 2 - 3 vejce, 5 lžic strouhanky, 1 cibule, česnek, 2 PL majoránky, mletý kmín, sůl. Mrkev očistíme, nastrouháme nahrubo, podusíme osolenou na trošce vody. Necháme vychladnout vyklopenou na sítku. Nakrájíme nadrobno cibuli, prolisujeme česnek (může se dát i sušený), přidáme majoránku, mletý kmín, vejce a zahustíme strouhankou, popř. vegetou. Je možné použít místo strouhanky jemné ovesné vločky. Připravenou směs necháme asi 1/4 hodiny stát, tím dobře zahoustne. Vytvořené karbanátky obalit ve strouhance, smažit Mrkvové sušenky: 250 g strouhané mrkve, 250 g tuku, 450 g hladké mouky, 3 lžíce cukru, špetka soli. Vypracované těsto necháme v chladu ztuhnout, pak z vyváleného plátu asi 3 mm silného vykrajujeme jednoduché tvary. Pečeme na vymazaném plechu v předem předehřáté troubě zvolna po obou stranách dozlatova. Chutnají znamenitě i studené.
Žádné komentáře:
Okomentovat