Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 14. dubna 2015

Šťavel kyselý, šťavel evropský

Šťavel kyselý
(Oxalis acetosella), čeleď šťavelovité, 5-15cm, IV-V
Roste: Vytrvalá, bezlodyžná, roztroušeně pýřitá bylina s tenkým oddenkem, co má ráda stinné vlhčí lesy, háje, křoviny, lesní rokle, roste i podél lesních potůčků a také občas jako plevel na zahrádkách, je stínomilná.
 
Použití: Listy obsahují mírně jedovatou kyselinu oxalovou (šťavelovou) a její soli. Kyselina má škodlivé účinky zejména na ledviny a podporuje tvorbu žlučových kamenů. Příznakem otravy bývá nevolnost, zvracení, křeče a depresivní nálada. U otráveného je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní) a podat mu aktivní uhlí, v těžších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc. Při použití v malém množství chutná jako šťovík, oslabuje pálení žáhy a slabší poruchy trávení
Lidové názvy: Zaječí zelí, zaječí jetel


Šťavel evropský (šťavel křovištní, šťavel tuhý)
(Oxalis fontána), čeleď šťavelovité, 7-50cm, V-X
Roste plevelně coby vytrvalá bylina v zahradách a na poli, nevynechá křoviny, háje, lesní cesty a příkopy, parky, rumiště, zdi. Jinak se složení i využití shoduje s ostatními šťavely

Žádné komentáře:

Okomentovat