Vytrvalá bylina, která roste na vlhčích půdách - pole, meze, náspy, příkopy, trávníky, parky, rumiště. Hrachor hlíznatý je plevelná rostlina hlavně obilí. Kulturní rostliny ochuzuje o živiny i vláhu a tím, že se ovíjí okolo rostlinek.
Hlízky hrachoru hlíznatého jsou jedlé a to jak syrové, tak i po uvaření nebo po upečení. Mají údajně chuť podobnou chuti lískových oříšků nebo jedlých kaštanů. Ve větším množství způsobují zácpu, užívají se proto při průjmech. Rostliny lze samozřejmě i pěstovat, množí se buď semeny nebo přímo hlízkami, které se sází na jaře nebo na podzim. Hlízky se sklízí ve stáří 3 až 4 roků. Mohou se sice pojídat za syrova, ale lepší jsou vařené ve slané vodě. Někde se podávají jako lahůdka, jinde se pojídají jen v době hladu Mladé rostliny do doby než začínají tvořit semena lze zkrmovat, semena jsou jedovatá a způsobují při dlouhodobém krmení otravy. Podobný je hrachor širolistý Lathyrus latifolius a jeho příbuzný hrachor lesní Lathyrus sylvestris Oba druhy bývají mohutnější (0,5 až 2,5 m) než hrachor hlíznatý (0,2 až 0,7 m) a na loukách nejsou tak časté, častěji rostou v lesích a lesních lemech. Oba dva druhy mají na rozdíl od hrachoru hlíznatého křídlaté lodyhy a větší lístky - hrachor. hlíznatý 12-30mm, h. lesní a širolistý 35-120 mm.
Žádné komentáře:
Okomentovat