Švestka domácí

(Prunus domestica), až 10 m vysoký strom, IV - V, čeleď růžovité
Švestek existuje přibližně 2 000 odrůd a každý rok přibývají nové. Dělí se na dvě základní skupiny - pravé švestky ( Plody s tužší dužinou, která se snadno odděluje od pecky jsou pevnější a mnohem lépe se transportují. Při tepelném zpracování - například pečení - si zachovávají tvar) a pološvestky ( Plody mají měkkou dužinu, která se od pecky odděluje obtížně a plody se při tepelném zpracování rozpadají. Pološvestky jsou vhodné především pro přímou konzumaci nebo na kompotování).
Slivoň švestka se rozděluje i botanicky do tří poddruhů, které se dělí na další skupiny:
Slivoň švestka (Prunus domestica) - švestka domácí pravá a modrá ryngle
Slivoň obecná (Prunus insititia) - slivoň obecná, pravá, mirabelka, špendlík a bluma
Renkloda (Prunus italica)

Slivoň domácí se pěstuje v sadech a zahradách v celé ČR. Nejlépe se jí daří v teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m.  Rozlišit pološvestky a pravé švestky lze podle plodů i květů. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají chmýřité letorosty. Pravé švestky kvetou také bíle, ale mají zelený nádech. Liší se rovněž lysými letorosty. Listy jsou u pravých švestek menší a plody jsou v poměru dužnina a slupka chuťově vyvážené.
Nejznámější odrůda švestka domácí je původem z Čech, ale známo je víc jak 30 variant. Daří se jí na vlhčích půdách s dostatkem humusu. Nesnáší přísušek a je samosprašná. Tvar a barva plodů se liší podle prostředí, obecně však plody dozrávají v září. Tato odrůda je dobrým opylovačem rynglí a slivoní. Bohužel není příliš mrazuvzdorná a špatně se vyrovnává s puklicemi a sviluškami. Plody jsou vhodné ke všem úpravám, včetně destilace.

Švestky obsahují nezbytné vitamíny a minerály, jejich významnou složkou jsou i antioxidanty, které bojují proti volným radikálům a stopové prvky. Jsou skvělým zdrojem energie a v zimě dokonalou zásobárnou nedostatkových a zdraví prospěšných látek. Obsahují vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín E a minerální látky, jako je vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek, železo, bor i síra. Dále jsou v plodech obsaženy antokyany, což jsou červenomodrá barviva, která chrání tělo před rakovinou a nemocemi srdce, jelikož zachycují volné radikály. Ve švestkách se nachází také kyselina chlorogenová, nerozpustná a rozpustná vláknina - díky nim mají švestky výtečné detoxikační účinky.

Praktický význam: Vitamín A je především velmi důležitý antioxidant, který pomáhá odstranit z těla mnoho zdraví škodlivých látek. Vitamín C posiluje imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Podílí se na prevenci vzniku nádorových nemocí, podporuje zdravý vzhled pokožky, tkání a správnou funkci sliznic. Vitamíny B1, B2 a B12, které švestky obsahují, podporují tvorbu krve a látkovou výměnu. Působí preventivně proti vzniku srdečních chorob, podporují činnost mozku a paměť, podílí se na regeneraci a správné funkci svalů. Vitamín E je další silný antioxidant, který chrání buňky lidského těla před poškozením. Je prevencí některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt nebo mrtvice, pomáhá také udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi. Vitamín H je nezbytný pro látkovou přeměnu v těle a pečuje o zdravý vzhled pokožky, vlasů a nehtů.Významné jsou i minerální látky. Draslík snižuje krevní tlak, posiluje srdce a krevní oběh, má kladná vliv na správnou činnost svalů a jejich regeneraci, aktivuje činnost mozku a dokonce i omezuje tvorbu ledvinových kamenů. Podobně působí v těle i hořčík. Vápník je důležitý pro pevnost kostí a zubů, podílí se také na správné funkci svalů, zklidňuje nervy, omezuje dráždivé účinky žlučových kyselin a tak se podílí na snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva. Fosfor podobně jako vápník posiluje kosti a zuby, navíc se podílí na správném fungování látkové výměny a činnost buněk v těle. Železo rozděluje kyslík v krvi na hemoglobin a ve svalech na myoglobin, podporuje imunitní systém a dodává tělu energii. Organické kyseliny - jablečná, citronová, šťavelová, jantarová, chininová a v malém množství i mnohé další - jsou v kombinaci s ostatními látkami ve švestkách velmi důležité nejen jako prevence proti různým chorobám, ale i pro správnou funkci celého organismu. Projímavý účinek švestek je dobře znám už po staletí. Plody všech slivoní mají také vysoký obsah vlákniny, která prospívá správné činnosti střev. Sušené i syrové plody slivoní se doporučují i při atonii (ochablosti střev). Podobný, i když slabší, účinek mají i kompoty a šťávy doporučované také pacientům trpícím vysokým tlakem. V plodech švestky obsažené různé sloučeniny draslíku působí močopudně. Zlepšují vylučování vody a odstraňují z těla přebytečnou sůl.

Sušením se v ovoci zvyšuje obsah antioxidantů, které chrání organismus před vznikem rakoviny, stárnutím pokožky a dalšími chorobami. Vědci z univerzity v Bostonu zjistili, že v sušených švestkách se skrývá více antioxidantů než v hrozinkách. Obsahují jich až sedminásobně více než čerstvé švestky, avšak ztrácejí oproti nim většinu vitaminu C. Pozor: Sušené švestky obsahují vyšší množství solí kyseliny šťavelové, které se můžou koncentrovat a tvořit malé krystaly v tělních tekutinách. Proto by je neměly konzumovat lidé s onemocněním ledvin a žlučníku.
Za pozornost stojí také antibakteriální účinky sušených švestek - extrakt z plodů snižuje v potravinách množství škodlivých bakterií, jakými jsou salmonely nebo listerie. Švestky mohou ovlivnit i pevnost kostí. Jsou důležitým zdrojem draslíku, který chrání organismus před ztrátou vápníku. Ve švestkách se skrývá i bór, který rovněž působí jako prevence osteoporózy. K pokrytí denní dávky bóru stačí sníst pouze sto gramů švestek, tedy několik málo plodů. Švestky obsahují i fenolové sloučeniny, které zpevňují kapiláry a působí proti ateroskleróze. Pokusy s potkany, jimž byly podávány švestky a další potraviny bohaté na antioxidanty, prokázaly zlepšení paměti a schopnosti se učit i ve vyšším věku. Pravidelná konzumace švestek může zpomalit průběh nemocí spojených se stárnutím a pomáhá udržet jasnou mysl.

Listy stromů slivoně obsahují kumariny, které působí proti vzniku trombózy a mají pozitivní vliv na stav cév a kapilár. V lidovém léčitelství se odvar z listů doporučuje na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.
Využití v kuchyni: Plody švestek se konzumují čerstvé ale i ve studené (hlavně do různých ovocných salátů) a teplé kuchyni (při pečení koláčů a buchet, chutné jsou i švestkové knedlíky nebo omáčky k masům), a také v potravinářství (z měkčích plodů vyrábí povidla, džemy, sirupy a džusy, pevnější švestky se kompotují) a v kosmetickém průmyslu (do různých tělových a masážních krémů, při výrobě parfémů a do koupelových pěn a solí). Používají se také k výrobě destilátů, známých jako slivovice, která v malém přiměřeném množství působí příznivě na srdce a cévy, podporuje chuť k jídlu a trávení.Vynikající jsou i švestky, které se nechávají na stromě tzv. „přejít mrazem“. Mají vysoký obsah cukru a energetickou hodnotu.