Fazol obecný

(Phaseolus vulgaris), čeleď bobovité, až 300cm, VII-VIII

Fazol (až 50 druhů) je kulturní bylina pěstována na našich zahradách jako luštěnina, zelenina i okrasná rostlina. Plody obsahují vápník, železo, draslík, vitamíny skupiny B, vitamín PP a provitamín A. Obsahují též glukokinin, která pomáhá snižovat obsah glukózy v krvi, proto jsou fazolky velmi vhodné pro diabetiky. Pozor: Nikdy vyloupané plody nejíme za syrova, syrové totiž obsahují silnou toxickou bílkovinnou látku phasin, jež může vyvolat střevní potíže. Fazolky, které bychom chtěli použít třeba pro přípravu salátu, předváříme 10 minut. Lusky obsahují  bílkoviny, tuk, sacharidy, vlákninu, aminokyseliny, fytesteroly, flanoidy, glykosidy. Z vitamínů obsahují zejména provitamin A a komplex vitamínů B. Největší hodnotou ve správné době nasbíraného fazolového oplodí (po dozrání - srpen - se lusky zbavené semen suší do 45 stupňů) je velký obsah „rostlinného inzulínu“, pro který je zároveň s borůvkou základní složkou čajů proti cukrovce. Čaj z fazolu se užívá i při urikémii, což je zvýšený výskyt kyseliny močové v krvi. Ke snížení hladiny cukru v krvi poslouží fazolové lusky i samostatně. Ve směsi s jinými bylinami však účinek sílí. (Cukrovka je zřejmě výsledkem dlouhodobé nesprávné výživy, proto se tak často zdůrazňuje význam prevence ve výživě a životě s bylinkami, neboť tato nemoc se nedá úplně vyléčit. Ale když se už onemocnění projeví, dá se úpravou stravy a používáním bylinek udržet na takové úrovni, která například nevyžaduje přijímání inzulínu ve formě injekcí. Samozřejmě je třeba i nadále spolupracovat s lékařem a kontrolovat obsah cukru v krvi.) Druhou dobrou léčivou vlastností fazolu je značná močopudnost. Můžeme ho proto přidávat do mnoha čajových směsí při různých močových a ledvinových potížích, zvlášť při tvorbě písku a kamenů v močových ústrojích. Svojí močopudností fazol pomáhá také při revmatických potížích, dně, vodnatelnosti, prospívá při poruchách látkové přeměny, vysokém krevním tlaku a poruchách srdeční činnosti. Droga nemá žádné nepříznivé účinky a v obvyklém dávkování ji můžeme užívat i dlouhodobě. Fazole jsou i významným zdrojem  kyseliny listové, která je potřebná pro zdravý růst buněk, podporuje krvetvorbu – vývoj červených krvinek – a je důležitá pro zdravý vývoj plodu v těhotenství. Za zeleninu považujeme mladé, křehké lusky s neúplně vyvinutými semeny. Sbírá se oplodí (lusky bez semen) zralých plodů. Dosušuje se ve stínu umělým teplem asi při 40 °C. Droga je bez zápachu a má slabě slizovitou mdlou chuť. Výluh za studena: 20-30 g sušených fazolových lusků se nechá vyluhovat 6-8 hodin ve dvou sklenicích vody. Poté pijeme 2x až 3x denně. Čajová směs proti cukrovce: Oplodí fazole, list borůvky, nať jestřabiny, kořen (list) pampelišky, nať kopřivy, nať vřesu, list břízy. 2 lžíce směsi dáme do ½ l vody, uvedeme do varu a krátce, nejvíce jednu minutu, povaříme. Přikryté necháme ještě 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině množství. Součástí léčby v bylinářské praxi je šálek syrového kysaného zelí jako prvního jídla ráno nalačno.
Využití v kuchyni: Lusky je třeba sklízet včas – starší je nutno déle tepelně upravovat. Mladé stačí důkladně povařit v páře, běžněji se však vaří ve slané vodě do změknutí. Poté jsou výborné například ještě za horka posypané strouhaným sýrem a zakápnuté olivovým olejem s troškou citrónové šťávy. Lahodné jsou též ve smetanových omáčkách, ať už ze sladké, nebo kysané smetany. Fazolky na smetaně: Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme asi 300g nakrájené zelené fazolky, orestujeme, zalijeme částí smetany a vaříme do poloměkka. Pak do omáčky přidáme nakrájený párek, ve zbytku smetany rozmícháme mouku a přilejeme k fazolkám. Zelené fazolky na smetaně provaříme, osolíme a opepříme. Podáváme s chlebem. Výtečné jsou i fazolky restované v těstíčku do křupava. Upotřebíte je i v zeleninových salátech, například v kombinaci s vařenými vejci. Vhodné jsou i k zapékání či k zavařování. Sladkokyselý nálev: Na 1 litr vody- 0,3l 8% octa, 70 g cukru, 30g soli. Do každé sklenice pak 1/2 bobkového listu, trochu pepře a dvě kuličky nového koření. Fazolky zalijeme horkým nálevem a sterilujeme 30 minut při 90°C. Slaný nálev už je trochu složitější. Je třeba buď tlakový zavařovací hrnec, nebo dvojí až trojí zavařování.  Do každé sklenice  s naskládanými fazolkami nasypeme půl lžičky soli. Zalijeme horkou vodou. Sklenice uzavřeme a sterilujeme buď v tlakovém zavařovacím hrnci 90 minut nebo normálně, při 100°C 60minut. V tlakovém hrnci to pro nás tímto končí. V normálním pak je třeba druhý den opakovat zavařování při 100°C na 45 minut.  Po sterilaci v normálním hrnci je díky dalšímu zahřívání druhý, pro jistotu lze i třetí den, sklenice ještě po zavaření zchladit  Plody fazole: Abychom zlepšili stravitelnost plodů fazole, je výhodné přidat během vaření saturejku nebo majoránku. Polévka: Fazole namočíme na 24 hodin do studené vody. V téže vodě je uvaříme. Když jsou skoro měkké, přidáme na menší kostky nakrájené brambory a nastrouhanou mrkev, petržel a celer a osolíme. Po 15 minutách zahustíme světlou cibulovou jíškou a vaříme dalších 15 minut. Nakonec dochutíme polévkovým kořením a petrželkou. Fazole po bretaňsku: 200 g bílých fazolí; 25 g sádla; 1 cibule; 15 g hladké mouky; 1/4 kostky masoxu; 1 stroužku česneku; pepř; sůl; 1,5 lžíce rajčatového protlaku (nebo 2,5 lžic kečupu); zelená petrželka. Přebrané, omyté a namočené fazole uvaříme doměkka. Na sádle zpěníme drobně nakrájenou cibuli, zasypeme moukou a za stálého míchání osmažíme dozlatova. Podlijeme vývarem z fazolí, v kterém jsme rozmíchali masox, přidáme rajský protlak nebo kečup, utřený česnek, pepř, sůl a společně povaříme. Vzniklou, ne příliš hustou omáčku podle chuti okyselíme nebo přisladíme, vmícháme uvařené a scezené fazole a necháme přejít varem. Jednotlivé porce sypeme najemno nasekanou petrželkou. Podáváme s bílým chlebem. Fazole se zelím a pohankou: 100 g fazolí; 250 g pohanky; 250 g kysaného zelí; 2 cibule i s natí; mořská sůl; 2 lžíce oleje; libeček. Zvlášť uvaříme v osolené vodě fazole i pohanku, scedíme a smícháme s nadrobno nakrájeným kysaným zelím, cibulí, libečkem a olejem. velice dobré a velice chutné - vhodné i pro diety. Pomazánka s celerem: 400 g sterilovaných fazolí; 1 bílý jogurt; 2 lžíce oleje; 200 g syrového celeru; 100 g sladkokyselých okurek; 1 cibule; sůl, pepř. Okapané fazole rozmixujeme, přidáme jogurt promíchaný s olejem, jemně strouhaný syrový celer, drobně rozsekané sladkokyselé okurky, jemně krájenou cibuli, sůl, pepř a vše dobře promícháme. Mažeme na topinky nebo pečivo a zdobíme zelenou petrželkou, sekanou šunkou, zeleninou. Guláš: 500 g vepřového masa; 1/2 kg cibule; gulášové koření; sladká paprika; sůl; pepř; česnek; majoránka; asi hrst fazolí; jíška. Na sádle zpěníme cibuli, přidáme uvedené koření, česnek a na kousky pokrájené vepřové maso, zalijeme horkou vodou a dusíme. Po chvilce přidáme fazole a společně dusíme do měkka. Když je vše měkké, zahustíme jíškou a podáváme nejlépe s chlebem. Fazolový dort:  180 g uvařených prolisovaných fazolí; 180 g cukru; 3 vejce; 1 lžíce rumu; vanilkový cukr; 3 lžíce prosáté strouhanky. Žloutky utřeme s polovinou cukru do pěny, přidáme rum a prolisované fazole. Z bílků ušleháme sníh, zašleháme druhou polovinu cukru a lehce jej zamícháme do utřené hmoty spolu se strouhankou. Pečeme zvolna 3/4 hodiny a po vychladnutí plníme kakaovým krémem a povrch polijeme kakaovou polevou. Fazolové bochánky: 675 g sterilovaných červených fazolí; 150 g bílé strouhanky; 25 g másla; 1 pórek; 1 řapík celeru; 1 lžíce petrželky; 2 vejce; sůl; pepř; olej. Na másle osmažíme pórek a celer. Přidáme rozšťouchané fazole se strouhankou, petrželku, vejce, pepř a sůl. Důkladně promícháme a necháme vychladnout. Ze vzniklé směsi vytvarujeme bochánky, které naplníme česnekovým máslem a obalíme v rozšlehaném vejci a ve strouhance. Smažíme do zlatohněda a ihned podáváme. (Česnekové máslo: 100 g másla; 3 stroužky česneku; 1 lžíce petrželky. Máslo, česnek a petrželku utřeme. Vytvoříme váleček, který zabalíme do pečícího papíru a vychladíme.) Karbanátky: 300 g vařených fazolí, 40 g hladké mouky, 2 vejce, 40 g cukru, 80 g tuku, 40 g rozinek, 120 g kyselé smetany, 120 g strouhanky. Vařené fazole umeleme, přidáme mouku, vejce, cukr, rozinky a 40 g tuku. Z dobře propracované směsi upravíme 8 karbanátků, které obalíme ve strouhance a po obou stranách osmahneme. Podáváme s kyselou smetanou. Fazolové kari: 200 g vařených fazolí; 2 lžíce oleje; 2 pórky; směs zeleniny (květák, cuketa, mrkev, brokolice, hrášek); 1 lžíce škrobové moučky; 2 stroužky česneku; kari koření; sůl. Na oleji osmahneme na kolečka nakrájený pórek, nasekaný česnek a koření. Přidáme na růžičky rozebraný květák a kostičky mrkve, podlijeme vodou a krátce podusíme. Vmícháme nakrájenou zbývající zeleninu, fazole a dodusíme. Směs zahustíme škrobovou moučkou rozmíchanou v trošce studené vody a necháme přejít varem. Nakonec osolíme a podáváme s dušenou rýží.

Vrbina penízková

(Lysimachia nummularia), čeleď prvosenkovité,  až 10cm, V-VII

Vrbina penízková je vytrvalá bylina s plazivými, i v zimě zelenými, čtyřhrannými lysými lodyhami o délce 10 až 50 cm, které v uzlinách snadno zakořeňují a mnohdy vytvářejí rozsáhlé propletené "rohože". Je to původní druh české flory poměrně hojně rostoucí ve vlhkých, stinných lesích a křovinách, na mokrých loukách a příkopech, v parkových a zahradních trávnících a to po celém území, mimo vyšších poloh. Dokáže růst i pod hladinou, proto je vhodná do studenovodních nádrží.
Obsahuje třísloviny, kyselinu křemičitou, saponiny, organické kyseliny, enzymy a další látky. Využití v léčitelství: Proti průjmům, tlumí nadměrnou menstruaci, používá se  při plicních nemocech, k hojení otevřených ran i k úlevě při revmatismu. Působí svíravě a staví i vnitřní krvácení.
Sbírá se kvetoucí nať a suší ve stínu do 40°C. Droga je bez aromatu a chutná svíravě až hořkokysele. Pro vnitřní užití se uplatní nálev, pro zevní použití odvar. Tato droga je ideálním komponentem do směsí - samostatně se používá málokdy, přestože nemá žádné výrazné vedlejší účinky a nejsou známy ani absolutní kontraindikace. (Relativní kontraindikací je zácpa.)
V kosmetice: Nejjednodušším použitím je přikládání kaše z čerstvé byliny, především na obličeji. Pokožka zvláční a pročistí se.  

Vrbice bílá - rdesno blešník

(Persicaria lapathifolia) čeleď rdesnovité, 10-150 cm, VI-X
Rdesno blešník je jednoletý, vlhkomilný, velmi proměnlivý plevelný druh s tuhým kůlovým kořenem a bohatými postranními kořeny. Má lodyhu vzpřímenou, někdy jednoduchou jindy rozvětvenou, vystoupavou nebo poléhavou až plazivou, někdy v uzlinách kořenicí, lysá nebo chlupatá, zelená nebo načervenalá, mnohdy s černými skvrnami. Tmavě zelené listy o velikosti až 15 × 4 cm jsou vejčité, kopinaté nebo méně často čárkovité, na bázi obvykle klínovitě zúžené, na vrcholu špičaté nebo zakulacené. Okraje listů bývají zvlněné, jejich obě strany bývají jemně chlupatá nebo lysé. Drobné květy vyrůstající v chudých svazečcích z paždí drobounkých blanitých kornoutovitých listenů se skládají do hustých válcovitých lichoklasů o délce 1 až 3 cm, které vyrůstající na koncích lodyh a větví nebo v paždí listů. Okvětí je tvořeno pěti nebo šesti na bázi srostlými nažloutlými, nazelenalými anebo bělavými lístky. Dále květ obsahuje dvoudílný semeník. Plodem je hnědá lesklá nažka čočkovitého tvaru.
Využití: Rdesno blešník je proslulý především svou schopností rozpouštět močové kameny a vyplavit je ven z těla společně se všemi mikroby v urologickém traktu, v močových cestách působí silně dezinfekčně (skvěle se doplňuje s břízou), je vynikajícím prostředkem proti průjmovým, má protizánětlivé účinky (urologicky protizánětlivá směs je vrbice bílá, přeslička a zlatobýl. Odborníci tuto směs doporučují i pacientům, u kterých se přemýšlí o zavedení umělé ledviny či dokonce o její transplantaci.) Zvyšuje srážlivost krve (při nadměrné tvorbě modřin, krvácení z nosu nebo krvi v moči - vhodný odvar z blešníku). Protizánětlivé účinky tříslovin lze též využít při paradentóze, angíně a zánětu nosohltanu (jako kloktadlo). Tlumí silné menstruační bolesti - čaj z blešníku, kontryhelu a přesličky.
Čaj: Hrst byliny se krátce povaří (asi 5 minut) a podává se 4 x denně po 250 ml.
Pozor: Rdesno blešník však není doporučován lidem, kteří mají cévní choroby vyžadující ředění krve, např. trombóza, ucpávání cév, angina pectoris, infarkt a mozková příhoda.

Rdesno ptačí

(Polygonum aviculare), čeleď rdesnovité, až 50cm, VI-X

Jednoletá nebo dvouletá plevelná rostlina s poléhavými, odspodu větvenými lodyhami, která roste v souvislých kobercovitých porostech na sešlapaných půdách podél cest, na polích, rumištích, mezi dlažebními kameny, v příkopech, na okrajích lesů a v lidských sídlištích.
Obsahuje: Kyselina křemičitá, slizy, silice, glykosidy avikularin, kvercitin a hyperosid, třísloviny, minerální látky, organické kyseliny, sacharidy, pryskyřice, vosk a vitamín C. Sběr: Kvetoucí nať odřezáváme u země od kořene od května do září za suchého počasí. Sušíme v načechraných vrstvách do 15 cm přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti na sušících platech nebo umělým teplem do 40°C.
Účinky: Podává se ve formě odvaru nebo nálevu k léčbě různých neduhů. Slouží např. k čištění krve, jeho močopudných účinků se využívá k pročištění ledvin a močového měchýře, rozkládá ledvinové kameny, usnadňuje vykašlávání a uvolňuje hleny, působí svíravě při průjmech, celkově zlepšuje metabolismus organismu, tlumí vnitřní krvácení, zevními obklady se urychluje hojení ran.
Lidové názvy: Horohaše, chrustavec, krevnice, křupavka, oupor, praskavec, praščák, prskavec, rdesen ptačí, rdesno štukavec, stržní koření, štikavec, štikovec, štukavec, šťukavec, šťukavice, šťukavka, truskavec, trutovník, úpor, vlčoun, vrabčí jazyk, zťukavka
 

Petržel zahradní

(Petroselinum), čeleď miříkovité, 20-100cm, V-VIII
Dvouletá rostlina pěstovaná jako kořenová nebo naťová zelenina. Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). Je i zdrojem provitaminu A a vitaminů B,C,E.  List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Semena se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Čerstvé i sušené listy a hlavně kořen se používají jako zelenina. Působení: Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Je také mírné afrodiziakum. Hlavní účinnou látkou jsou silice, které působí zejména jako diuretikum (tj. látka podporující močení). Silice má i silný dezinfekční účinek. Používá se často jako složka diuretických a urologických čajů k léčbě zánětů močového ústrojí. (Zápar připravený ze čtyř čajových lžiček na šálek vody.) V menším množství podporuje nálev ze sušené petržele trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen. Může posloužit i jako účinný odpuzovač hmyzu. Při píchnutí hmyzem se také doporučuje několikrát denně potřít pupen čerstvým listem. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů. Pozor: Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení. Obsahové látky petržele také mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Čištění ledvin: Omyjte jednu kytičku petržele, pořežte na malé kousky, hoďte ji do hrnce a zalijte čistou vodou. Povařte deset minut a nechte vychladnout. vývar přefiltruje, nalijte do čistých lahví a vložte do ledničky. Užívání: Pít jeden pohár ( cca 4 dcl ) denně, můžete lehce přisladit medem, nebo agave sirupem. Výsledek uvidíte brzy v moči - sůl a ostatní nahromaděné nečistoty vycházejí z vašich ledvin. Sami spatříte rozdíl a brzy se budete cítit jako nikdy předtím.   
Opečená petržel: Oloupanou petržel nakrájíme na plátky a smažíme na oleji jako hranolky. Posolíme a podáváme jako přílohu.  Chutná skoro jako sladké brambory.

Rmen sličný, rmen římský

(Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), 15 až 40 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité

Rmen, známý též jako rmenec sličný či římský, je nápadně vonící vytrvalá rostlina nízkého vzrůstu přibližně . Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu nazpět převislé. Plod je tvořen trojhrannou lysou nažkou. Pěstuje se ve dvou variacích  - buď plnokvěté, nebo s květy  podobnými heřmánku pravému. Množí vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Oba  druhy mají shodné léčivé účinky,   jsou nízké (15-30 cm) a neodebírají  z půdy téměř žádné živiny, proto se  hodí i jako zelený koberec na záhony  všeho druhu.
Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici jakou má Heřmánek lékařský (pravý) . Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou. Suší se na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C.
Léčivé účinky má podobné jako heřmánek pravý, mírní křeče  všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Má ale trochu jiný mix účinných látek, proto ho většinou snáší i lidé alergičtí na heřmánek. Původně byly užívány květy rmenu sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně. Čaj z něj je starobylým tonikem nejen příjemně chutnajícím ale i podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů. Odvar z rostliny se používá i na zesvětlení vlasů.
Nálev se připravuje z 1 čajové lžičky heřmánku na 2 dl vody.

Kozí brada luční

(Tragopogon pratensis), čeleď čekankovité, 30-60cm, IV-VIII
Roste roztroušeně na pasekách a mezích od nížin do podhůří.
Sbíráme na jaře nebo ještě lépe na podzim po odkvětu a to oddenky nebo čerstvé mladé výhonky a lístky i květy. (Semena nejsou jedlé!)
Obsahuje hořčiny, lepkavou mléčnou šťávu, malé množství saponinů, sliz, látky pryskyřičné povahy, stopově alkaloid, inulin, kyseliny, mastné substance apod. Obsahuje asi i látky fytoncidního charakteru, protože je prokázáno antibiotické působení. 
Použití: Při onemocněních jater, žlučníku, při zánětech močových cest, při žaludečních potížích a kožních nemocech, kde je vhodná aplikace jak zevní, tak vnitřní. 
Ovesná polévka s kozí bradou: 2 cibule, pažitka, česnek medvědí nebo česnek, 2–3 kořeny kozí brady, mladé listy kozí brady, 1l vody, sádlo, sůl, koření. Na sádle či oleji zpěníme cibulku, zalijeme vodou a přidáme na drobno nakrájené kořeny kozí brady, vaříme do měkka asi 15 minut, před koncem varu přidáme nadrobno nasekanou nať a listy, vsypeme dvě hrsti ovesných vloček jako zavářku, dochutíme česnekem, osolíme, dle chuti okořeníme např. tymiánem nebo dobromyslí, jako dekoraci můžeme přidat i květy kozí brady či sedmikrásky, které nám při konzumaci pak esteticky plavou v talíři. Listy lze použít také do salátů nebo do zeleninových směsí.

Rozrazil lékařský

(Veronica officinalis), čeleď jitrocelovité (dříve krtičníkovité) , až 25cm, V-IX

Roste: Světlé lesy, vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, často v blízkosti mravenišť od nížin po horské oblasti. Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, pryskyřici, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, vosky, silici. Sbírá se nať  a to v době květu. Seřezává se těsně nad zemí a suší na stinných a vzdušných místech (do 35 °C) bez převracení tak, aby nezhnědla a neopadaly květy. Působí příznivě při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, snižuje hladinu cholesterolu v krvi,  podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem, čistí krev, má mírný protiprůjmový účinek, je vhodná při nejrůznějších kožních problémech (spáleniny, svrab, plísňové choroby), zánět dásní - kloktání. Odvar se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky. Čaj při potížích s trávením: 1čajovou lžičku rozrazilu spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.
 Mladá nať rozrazilu se přidává do jarních salátů nebo polévek.
Lidové názvy: Veronika, hušec, úložník, tržník, přítržník

Rozrazil rezekvítek

(Veronica chamaedrys), čeleď jitrocelovité, 15-25cm, IV-VIII

Vytrvalá bylina, co roste na vlhkých loukách, nevynechá pastviny, meze, trávníky a můžeme ho spatřit i jako plevel na polích a zahradách. Mimo jiné obsahuje glykosid aucubin, který je jedovatý pro hmyz.

Lidové názvy: Bouřka, pršavka, rezekvítek

Rozrazil se u nás vyskytuje ve více druzích, které klidně rostou nedaleko od sebe Léčivý je hlavně rozrazil lékařský - Veronica officinalis, - otázka záměny není tak důležitá jako u ostatních rostlin, protože mají stejně léčivé účinky jako Rozrazil lékařský

Rozrazil douškolistý

(Veronica serpyllifolia), čeleď jitrocelovité,, 5 až 30 cm, V až VIII





Vytrvalá bylina, která roste až hojně od nížin po horské oblasti.
Najdeme ji roztroušeně na lesních cestách a vlhkých loukách. Květní koruna má 5 až 9 mm v průměru, je bělavá, bledě modrá nebo nafialovělá.

Řeřišnice luční

(Cardamine pratensis), 20 - 50 cm, IV - VI, čeleď brukvovité (křížaté)

Roste hojně na zamokřených loukách a pastvinách, u křovin, v příkopech a vlhkých travnatých místech. Rozeznává se několik druhů, co do vlastností a působení podobných. V ČR lze najít  až 11 druhů.
 Obsahuje hořčičné glykosidy (oleje) a vitamín C. Řeřišnice podporuje trávení, působí močopudně a žlučopudně.
Použití: Dříve se její mladé listy sbíraly časně z jara na salát jako jeden z prvých zdrojů vitamínu C nebo se používala jako koření do zeleninových jídel či sýrů, dále do tvarohové pomazánky, bramborového salátu a podobně.

Brusnice borůvka

(Vaccinium myrtillus ), čeleď vřesovcovité, keřík až 50cm, IV-VII
Roste ve vyšších polohách hor, v teplých pahorkatinách, ve světlinách, vřesovištích a rašeliništích.  Má ráda půdy kyselé, málo výživné, nepříliš suché.
Listy obsahují fenolické látky a kyselinu oleanovou a ursolovou. Listy obsahují i velmi významné glukokininy a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. Nejhodnotnější drogu poskytují listy sbírané od dubna do června - v době, kdy rostlina kvete. Listy se nesmí pomačkat, aby při sušení nezhnědly. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách, nejlépe přirozeným teplem. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 40 °C
Plody lesních borůvek obsahují třísloviny, cukr, antokyanová barviva,
myrtillin A a B, dále organické kyseliny, citrónovou, jab­lečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi. Jsou také zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.
Borůvky kanadské Vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody a světlou dužninou, která nebarví, mají také vynikající léčivé účinky.
Odvar z listů podporuje také vylučování moči a má dezinfekční účinky při zánětech močových cest. Doporučena dávka 20 až 30 g listů spařených půl litrem vody, pít 2 až 3krát denně jeden decilitr. Byl prokázán účinek proti škrkavkám a roupům, i při onemocnění toxoplazmózou a také jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti. Podporuje také funkce mozku, zdraví očí, chrání před jaterními chorobami a posiluje imunitní systém.
Pozor, dlouhodobé užívání většího množství drogy (především při cukrovce), může vést až k chronické otravě!

Plody zvyšují obranyschopnost, podporují růst u dětí, výborně působí proti průjmům, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Odstraňují únavu očí a zlepšují ost­rost zraku. Ulehčují průběh chorob způsobených stárnutím. Nejnovější výzkumy potvrdily významné protirakovinové účinky na lidský organis­mus a na kůži poškozenou při nadměrném opalování. Doporučuje se zkonzumovat během léta alespoň 1,5 kg čerstvých plodů pro vyčištění organismu.

Kloktadlo: Z vylisované šťávy je vynikající prostředek k regeneraci sliznic při krčních nemoc­ech nebo hrst listí vaříme asi 5 minut v půl litru vody a pak scedíme
Plody borůvky jsou oblíbenou pochoutkou, dají se mrazit i kompotovat.
V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů nebo borůvkového vína. Čerstvé doplní zmrzlinové a ovocné poháry, výborný je i mléčný borůvkový koktejl.
Lidové názvy: Borůvka, borovka, borůvčí, borůvnice, černá jahoda, černice, čičeretka, čičeřetka, čičoretka, čučoriedka, hafera, hafery, myrovka, myrtové jahůdky, myrtovka, vraní oka, žaví

Kontryhel obecný

(Alchemilla vulgaris), čeleď růžovité, 10-30cm, V-VIII

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem, co roste hojně na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor.
Sběr: Kvetoucí nať i s přízemními listy sbíráme od dubna do září nejlépe kolem deváté hodiny dopoledne za suchého počasí. Sušíme ve vrstvách až do 9 cm. (Teplota do 35°C.) Dobře usušená bylina má původní barvu, svíravou nahořklou chuť a je bez pachu. (Svíravá chuť lze odstranit fermentací.)
Obsahuje třísloviny (především tanin), organické kyseliny, kyselina salicylová, hořčiny, silice, falovonoidy, flavony, fytosteroly a minerální látky a vitamín C.
Kontryhel působí hlavně na gynekologické obtíže. Díky obsahu třísloviny tanin, mírní menstruační bolesti a silné krvácení a ulehčuje ženskému tělu lépe se vyrovnat s příchodem klimakteria. Kontryhel také posiluje ženské pohlavní orgány (zejména dělohu), zpevňuje podbřišek a tím zlepšuje stav dělohy náchylné k potratům a zvyšuje šanci na otěhotnění. Koupel z kontryhele pomáhá léčit různé kvasinkové nemoci.
Kontryhel má pozitivní účinky i po porodu. Pomáhá zpevnění děložního svalstva a navrácení do původní formy a zmírňuje poporodní krvácení, zlepšuje také kvalitu mateřského mléka, podporuje jeho tvorbu a vylučování.
Má taktéž protizánětlivé a močopudné účinky. Používá se při léčbě zánětlivých onemocnění podbřišku, chorob se zvýšeným krvácením, cukrovky a žaludečních problémech. Kontryhel působí i proti průjmům a na hemeroidy. Léčí různá kožní onemocnění a špatně hojící se rány, také zanedbané vředy. Lze ho použít i k výplachům při onemocnění dutiny ústní.
Koupel: 200g sušeného kontryhelu zalijeme studenou vodou a necháme přes noc louhovat. Na druhý den odvar ohřejeme a přilijeme do koupele.
Směs na kýlu a výhřez: 1 díl kokošky pastuší tobolky a 1 díl kontryhele - čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselně kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádí 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel).
Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů. Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stružek česneku, sůl, voda 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb nebo placky.
Lidové názvy: Husí nožka, rosička, alchemika, hvězdoš, kondolík, divý muškát, kloboučky, zlatodějka, kloboučky, přívratník, žadava, žindava, ...