Růže šípková

(Rosa canina), 1-3m, V-VIII, čeleď růžovité
Keř rostoucí od nížin do hor na slunných stráních, mezích, v příkopech a na okrajích lesů.  Plody obsahují zejména vitamín C, jehož množství se ovšem sušením hodně sníží, dále obsahuje karotenoidy, flavonoidy, vitamíny B₁, B₂, P a K, organické kyseliny (citrónová, jablečná, nikotinová), asi 30% cukrů, slizy, pektin, minerální látky aj. Šípky se sbírají v době dokonalé zralosti, tj. v září až říjnu, klidně i po prvním mrazu.. Suší se co možná nejrychleji za teplot 60 až 80 °C. Šípkový čaj se užívá k celkovému posílení organismu a vzhledem k tomu, že působí i mírně močopudně a potopudně. Lze jej využít i při zánětlivých onemocněních močového ústrojí nebo při ledvinových či močových kaméncích. Čaj  připravený z drcených šípků, které se namočí nejlépe přes noc, se pak vaří maximálně 10 minut (použijí se 2 čajové lžičky šípků na 250 ml vody). Čaj z okvětních lístků ulevuje od žaludečních křečí. Květní plátky mají využití i v kosmetice.  Jako posilující prostředek bývá doporučován i šípkový likér: 1 l šípků a 0,5 kg cukru se 8 dní luhuje ve 3 l žitné, pije se pak 1 sklenka denně před jídlem. Šípkové víno: 1,5 kg čerstvých šípků, 3 l vody, 1,5 kg cukru. Zralé šípky opereme, zbavíme je stopek, vložíme do pětilitrové láhve a zalijeme vychladlým roztokem cukru s vodou. Přikryjeme pergamenovým papírem, ovážeme a do papíru uděláme tři dírky. Šípky dáme na slunečné místo kvasit. Necháme takto asi 3 měsíce a teprve když všechny šípky spadnou ke dnu a šípkové víno je čisté, opatrně pomocí hadičky víno stáčíme. Víno získá na chuti, když je necháme déle odležet. Jednou použité šípky můžeme dát znovu kvasit. Chuť tohoto druháku můžeme zlepšit přidáním slupek z několika dobře vyzrálých jablek. Šípkové víno bez kvasinek pijeme jen v malých dávkách. Šípková marmeláda: 1kg šípků, 0,5kg cukru, voda. Zralé šípky opravdu poctivě očistíme, dáme si záležet na odstranění chloupků a semen. Šípky vypereme ve vodě. Potom je v malém množství vody uvaříme doměkka a směs propasírujeme sítem. K šípkům přidáme cukr, přivedeme k varu a svaříme v hustou marmeládu. Horkou šípkovou marmeládu plníme do malých zavařovacích sklenic. Po uzavření obrátíme sklenice dnem vzhůru.
Šípkový sirup: 1 kg čerstvě nasbíraných šípků, 0,5 kg krystalového cukru, voda, 5 hřebíčků Postup přípravy: Šípky rozpůlíme, vyčistíme a dobře propláchneme vodou. Dusíme v kastrolu doměkka. Uvařené je propasírujeme jemným sítkem, přidáme cukr a pomalu přivedeme k varu. Okořeníme hřebíčkem a vaříme do zhoustnutí. Pokud je sirup příliš hustý, naředíme ho vodou a plníme do sklenic.
Šípková omáčka: 3 lžíce sušených šípků, 2 hřebíčky, citronová kůra, vývar, máslo a mouka na jíšku, 4 lžíce červeného vína, 1 lžíce citronové šťávy, cukr, sůl. Sušené šípky vypereme v teplé vodě a vaříme s hřebíčky a citronovou kůrou. Rozvařené šípky prolisujeme, ke šťávě přilijeme vývar a podle chuti osolíme, osladíme, ochutíme vínem a okyselíme citronovou šťávou. Pak omáčku zahustíme jíškou z másla a mouky. Povaříme dohladka a podáváme.
Tinktura z pupenů růže šípkové má antialergenní účinky, chová se jako přírodní antihistaminikum a tím prospívá při léčbě astma bronchiale

Třezalka tečkovaná

(Hypericum perforatum), čeleď třezalkovité, 30-80cm, VI-IX
Roste na místech kde jsou výslunné stráně, sušší louky, pastviny, okraje lesů, lesní světliny, skály, podél cest a často vytváří rozsáhlé porosty. Sbírá se celá nezdřevnatělá kvetoucí nať a suší se ve stínu do 35°C. Obsahuje červenofialové barvivo hypericin, katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid, rutin, kvercitrin), silici, pryskyřici, organické kyseliny, provitamin A, vitamin C.  Působí antibioticky, čistí krev, má účinky protizánětlivé, obzvláště u trojklanného nervu, dobře působí na ekzémy, odstraňuje otoky, pomáhá při chorobách plic, slinivky břišní i jater, podporuje vylučování žluči. léčí žaludek a dvanácterník (vředy, žaludeční neurózu), hemeroidy (při současné aplikaci vnitřní i vnější), pomáhá při těžkých chřipkách spojených s arytmií či fibrilacemi, působí sedativně, takže se osvědčila při léčbě úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panice, depresi, když jsou poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčniství i noční pomočování, i v období klimaktéria, pomáhá hojit rány, pohmožděniny i zlomeniny, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cév, podporuje rehabilitaci po mozkových obrnách, při dlouhodobém podávání má příznivé účinky i při roztroušené skleróze.
Nejčastěji se podává ve formě nálevu, který se pije 2x až 4x denně po 125 ml. Nejúčinnější formou je však tinktura, osvědčil se i lihovodný roztok nebo vinný odvar, macerací v olivovém nebo slunečnicovém oleji se získá velmi dobrý masážní olej, který se může použít i k léčbě popálenin (např. od slunce), zanícených ran nebo hemeroidů.
Pozor, třezalka by neměla být podávána lidem, kteří trpí těžkou cukrovkou, alergií na pyl, velmi nízkým tlakem a těm, u nichž byl zjištěn metastazující nádor. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření, která se projevuje záněty zejména na nepigmentovaných místech kůže. Takže se při užívání raději vyhýbat sluníčku. Mazadlo na spáleniny a ekzémy: Květy třezalky tečkované asi 80g dáme do sklenice, zalejeme 250ml oleje (nejlépe olivový, slunečnicový) a dobře uzavřeme. Žlutý olej se rázem začne zbarvovat do ruda. Je to tím, že květy obsahují krvavě rudé přírodní barvivo. Sklenici necháme stát 5 dní na slunci a každý den protřepeme. Pak necháme celou směs dalších 5 týdnů stát. Nakonec scedíme do tmavé lahvičky. Nebo 1l sklenici naplnit třezalkou, zalít olivovým olejem a uzavřité nechat až 2měsíce na slunci odležet. Po čase se olej zbarví do červena. Potom přefiltrujeme přes hadřík, zbytek vylisujeme. Olej uschováme v tmavých lahvičkách.  Rychlý třezalkový olej: Přibližně dvacet pět gramů květu pečlivě ve sklenici promícháme s jednou lžičkou lihu a zalijeme sto mililitry rostlinného oleje (Při výrobě více léku zvýšíme tento poměr). Směs každý den ohříváme za častého míchání přibližně dvě hodiny na páře. Zanedlouho by kvítečky měly výrazně zkřehnout a tekutina zčervenat. No a pak už jen stačí olej přecedit přes plátno, pořádně vymačkat i poslední kapku cenné medicíny, vše rozlít do malých lahviček a uskladnit  někam do tmy a do chladu. Ošetřují se jím ploténky. Má léčivý účinek také na chrupavky a klouby obecně. Doporučuje si i při natírání ztvrdlé pokožky na patách a loktech a obecně při různých kožních problémech. A nejde jen o již zmíněné popáleniny, ale také například na různé ekzémy, lišeje a vyrážky. Lidová medicína ho také občas doporučuje i na žlučníkové bolesti (ale tady je lepší vše konzultovat s lékařem). V takovém případě se podávalo několik kapek oleje na kostce cukru. Také se říká, že pravidelné masírování nám pomáhá zahnat depresi.
Třezalková tinktura: 2 hrsti třezalkových květů zalít 1litrem vodky a dáme na 3 týdny na slunce či teplé místo. Užívat 3x denně 10 až 15 kapek se lžící vody. (Hlavně na neurózy, nespavost a jaterní potíže.)
Čajová směs na žaludeční neurózu: Připravíme čaj ze stejných dílů listů vachty, natě třezalky a máty. Do hotového čaje přidáme lžičku tinktury z kozlíku lékařského.
Bylinkový likér na uklidnění žaludku: Ke dvěma dílům nadrobno nasekané natě třezalky přidáme po jednom dílu natě meduňky a pelyňku. Zalijeme bílým alkoholem, aby drogu značně překrýval. Za občasného protřesení necháme 7-8 dní macerovat. Přidáme med v množství asi 1/2 kilogramu na litr alkoholu, mírně ohřejeme, promícháme a necháme stát. Bylinky ponecháme ve sklenici, přes sítko scedíme lžičku likéru, rozmícháme s troškou vody a jednou denně pijeme nalačno.
Lidové názvy: arnika nervů, bylina sv. Jana, bylina svatojánská, čarovník, červenej zvoneček, děravec, dřezalka, Janův olej, koření matky Boží, koření postřelené (prostřelené), koření psotníkové, koření sv. Jana, koření ze svatého červeného zvonečku, krev sv. Jana, krevníček, krevník, krvavník, křížek, květy sv. Jana, kvítí  panny Marie, láska, laskavý koření, lubovníček, lubovník, milovníček, potratnice, pupková bylina, střezalka, svatá bylina, svatojánské koření - kvítí, třesavice, zděšenec, zvonec sv. Jana, zvonečkové koření, zvonečky

KOPR VONNÝ

 (Anethum graveolens), čeleď miříkovité, až 100cm, V-IX
Jednoletá bylina pěstovaná na zahradách a polích jako významné koření a zelenina.  Obsahuje: Vodu, bílkoviny, vlákninu, sacharidy, tuk, železo, vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, měď, zinek, omega 3, omega 6 kyseliny, vitamíny A, B, C, a je v něm obsažena také kyselina listová a kyselina pantothenová. Použití: Silná podpora imunity, ochraňuje buňky před radikály, prevence před chřipkou a nachlazením, má antiseptické – proti zánětlivé účinky, detoxikace organismu, zlepšení trávení, zvyšuje chuť k jídlu, je osvědčeným prostředkem proti plynatosti, má silné močopudné účinky, čímž zároveň odvodňuje tělo od nadbytečné vody a pročišťuje močové cesty a ledviny, podporuje pravidelné vyprazdňování, odstraňuje migrény, mineralizuje kosti a tím zajišťuje pevné kosti a klouby, takže je vhodný i jako prevence proti Osteoporóze, léčí kožní onemocnění, zklidňuje nervový systém. Zvyšuje také tvorbu mateřského mléka a jeho příznivé účinky se projevují i u dítěte. Při běžném používání kopru, který je neškodnou bylinkou, předávkování nehrozí. Především by bylo vhodné zařazovat jej častěji k dochucování jídel, zvlášť v syrovém stavu, čímž využíváme jeho vynikajících chuťových i léčivých vlastností. Užívají se celé rostliny kromě kořenů - nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Příjemná aromatická chuť a vůně kopru z něj udělala už od biblických dob jedno z nejpoužívanějších koření. Bylina je vhodná především jako dochucovadlo k rybám a vařenému masu i syrové zeleniny, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak bylinkového octa, tak nálevu na nakládané okurky, zelí a cibule. Pro zimní zásobu konzervujeme nasekané listy do soli či do octového nálevu. Můžeme je rovněž sušit, ale velmi opatrně a rychle v proudu vzduchu ne teplejšího než 30 °C, jinak voňavý a velmi snadno prchavý éterický olej vytěká. Sušený kopr pak uchováváme v dobře těsnicích nádobách. K léčebným účelům lze použít i usušené a pomleté semeno.  Koupel s koprovými semeny posiluje nehty. Žvýkání koprových semen způsobuje sladší dech. Čaj na nespavost: Dvě lžičky koprových semínek (ideálně rozdrcených) přelijete čtvrt litrem horké vody, necháte 15 minut vylouhovat a scedíte. Čaj se pije ve vlažném stavu.
Nálev: Svařit 750 ml vody, 225 ml octa, 1 a 1/2 lžíce cukru, 1 a 1/2 lžičky soli - Kopr oprat, nechat oschnout a nakrájet nadrobno. Zalít horkým nálevem, skleničky uzavřít a sterilovat 20 minut. Nálev stačí na 5 přesnídávkových skleniček. Je z toho výborná koprovka.
Koprová omáčka: Lžíce másla s trochou cukru a 2 lžíce hladké mouky opražit na světlou jíšku, kterou zalijeme vývarem z masa či kostí (v nouzi masox), přidáme 2dcl mléka, sůl a povaříme. Nakonec přidáme 2 - 2,5 dl nejlépe kysané smetany a najemno nakrájený svazek čerstvého kopru, popřípadě dochutíme octem. Podáváme s vejcem či vařeným hovězím a s knedlíkem.
Koprová polévka: 4 střední brambory, svazek kopru, 2 vejce, masox, lžíčka kmínu, 3 lžíce hladké mouky, kelímek 13% smetany, 1,5 l vody. Stonky z kopru, masox, kmín, vodu dáme vařit asi na 15 minut. Poté stonky vybereme, přidáme nakrájené brambory a vaříme doměkka. Nakonec přidáme nasekaný kopr, rozšlehaná vejce a mouku rozmíchanou ve smetaně a vaříme již jen 5 minut.
Koprovka s fazolkami: Brambory oloupeme, drobně pokrájíme, dáme vařit do osolené vody společně s očištěnými a pokrájenými fazolkami (asi 300g). K doměkka uvařeným bramborám a fazolkám vmícháme zakysanou smetanu s posekaným koprem, dochutíme solí, dle chuti i octem a krátce povaříme. Kdo má rád sladkokyselá jídla, může přidat i lžičku cukru. Pokud jsme smetanu rozmíchali v malém množství vařené vody z brambor a fazolek, nemusíme již polévku zahušťovat. Hotovou polévku dozdobíme pokrájeným natvrdo uvařeným vejcem a podáváme.

Jak na mravence

   Je dobré si vypěstovat na parapetu aromatické bylinky, které mravenci skutečně nemají rádi. K nim patří levandule, majoránka, tymián nebo bazalka či máta. Nejenom že vypudíte mravence ze svého obydlí, ale budete mít tyto vynikající bylinky vždy po ruce při vaření

   Jestli jste milovníkem kávy, tak věřte, že mravenci ji naopak doslova nesnášejí. Tedy alespoň pokud jde o tu klasickou mletou. Kávovou sedlinu si schovávejte a sušte ji. Až jí budete mít dost, nasypte ji mravencům do cesty nebo klidně i na ně. Nesnášejí její pronikavé aroma, rychle proto zmizí.

    Připravte mravencům pro ně nepříjemnou zeleninovou pochoutku. Na kostky nebo plátky nakrájejte celer, osolte ho a posypte mletou skořicí. Sůl totiž ze zeleniny vytáhne celerovou vodu, která je samotná hodně aromatická, a skořice tomu dodá ještě větší sílu. Tuto směs dejte buď na místo, odkud se k vám stěhují a nebo tam, kde se nejčastěji shlukují. Mravenci tuto vůni skutečně nesnášejí a raději se odstěhují. Také ocet v poměru 1:1 zředěný vodou, který se nalije na místa s větším počtem mravenců je docela hezky vypudí. (Vůni octa nesnáší ani hlodavci, krtci, psi, králíci. (Stačí jednou týdně namočit kus hadru do octu a ponechat na vytipovaném místě)

     Pokud se mravenci zabydlují na záhonech pak vězte, že nesnášejí prášek do pečiva, a tak stačí posypat rostlinku tímto zázrakem a mravenci to vzdají a utečou. Prášek do pečiva má oproti jiným prostředkům tu výhodu, že neohrozí rostliny na záhonu.

     Nebo do sto gramů čerstvě umleté pálivé papriky či mletého chilli přidejte jeden litr vody, dobře promíchejte a přefiltrujte přes jemné plátno. Získaný roztok rozmíchejte v pěti litrech mýdlové vody a naplňte tekutinou rozprašovač. Rostlinu, kterou vám mravenci okupují, pravidelně stříkejte. Nejprve však vyzkoušejte na několika spodních listech, jestli tekutina není příliš koncentrovaná, mohla by totiž rostlinu ,,popálit".

     Na bránění proti vniku do domu slouží i zubní pasta, kterou lze natřít rámy oken, kudy mravenci přicházejí, nebo zatarasit pastou jejich cestičky. Za spolehlivou stopku jejich výskytu rovněž platí směs připravená z jedné kostky droždí, polévkové lžíce vlažné vody a trochy krystalového cukru. Ingredience rozmíchejte na kašičku a past položte tam, kudy se dostávají do bytu. Hodit by se mohla i informace, že z duše nenávidí také dřevěné uhlí, okurku či školní křídu.

Jak na slimáky

Nejjednodušší způsob, jak slimáky dostat ze záhonů, je ruční sběr. Stačí položit prkno, pod které se po čase na den poschovávají. Jinak se na ně musíte vypravit v nočních hodinách, kdy opouštějí úkryty. Stále živé je v nádobě odneste někam daleko a doufejte, že se nevrátí. Když je však vysypete hned za plot, máte je za chvíli zpět.
Když už jste si dali tu práci a všechny otravné plže sesbírali, posolte je! Tento postup je hodně drastický, ale přináší 100% jistotu. Tělo slimáka se po kontaktu s chloridem sodným rozpadá. Ale POZOR! Solí zničíte i půdu, proto slimáky opravdu nesolte přímo na zahradě, ale nejprve je sesbírejte do kyblíku se solí a nebo do vody s rozpuštěnou solí. (Rychleji slimáka usmrtíme vřící vodou).
Na okraje záhonů vysaďte rostliny, které plže odpuzují. Určitě jim nechutná hořčice, řeřicha zahradní, šalvěj, tymián, kerblík, levandule, kopr, měsíček, kostival, pelyněk, hortenzie a okrasné traviny.
Kolem záhonku utvořte deseticentimetrový pruh z pilin a ty polijte klasickou tureckou kávou s lógrem. Stejnou službu udělá i kofeinový nápoj či rozpustná káva. Tato bariéra slimáky spolehlivě zapudí. Vyzkoušet můžete i postřik. Kofein (rostlinný alkaloid) na ně působí jako smrtelný nervový jed.
Plži neodolají zlatavému moku nastraženému třeba v kelímku od jogurtu a v pivu se utopí. Jednou za tři dny pak kelímek vylijte a pivo doplňte. Místo piva můžete do země zapustit roztok vody a kvasnic.
Posypte záhonky ovesnými vločkami. Plži si na nich pochutnají. V jejich organismu se však spojí s vodou, nabobtnají a strávníci nakonec doslova "explodují".

Jak na parazity v těle

   Česnek má pověst nejvíce zabíjejícího parazity a ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci a má antioxidační vlastnosti- chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka. Složky, které pomocí česneku zabíjí parazitní kmity jsou allicino a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce. Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliinasa působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Jezte hodně čerstvého ČESNEKU. Česnek může zpomalit a zabít přes 60 druhů hub, nejsilnějších virů.
Hodně okurek: ty obsahují enzymy, které zabíjí tasemnice. Také papája  je plná enzymů, jež rozpouštějí proteiny. Stejně silná jsou zrnka pepře, semínka papáji. Vodní meloun se semínky, semena obsahují silné anti parazitické látky. Hřebíček - obsahuje eugeno-nejmocnější dezinfekci. Obsahují též karyofylen, který je silným antimikrobiálním činidlem. Tyto složky projdou krevním řečištěm a zabíjejí parazity i jejich larvy a vajíčka. Hřebíček mimo jiné účinně zabíjí malárii, tuberkulózu, choleru, svrab a jiné parazity, viry, bakterie a houby, včetně kvasinek (candidy). Ničí rovněž všechny druhy tyčinkovitých mikroorganismů, stafylokoků a streptokoků.

Syrová dýňová semínka zabíjí vajíčka, obsahují přírodní tuk který je toxický pro vajíčka parazitů. Curcurbitin v semenech tykví prokázal svou schopnost ochromit červy a vypudit je
střevní stěnou. Čínští vědci používali semena tykve proti akutní schistosomóze a zamoření tasemnicemi. Semena dýně obsahují mnoho vzorců proti parazitům, ale jen pár semínek nestačí. Je zapotřebí sníst aspoň půl hrnku a důkladně rozžvýkat. Rozsekejte je v kávomlýnku a přidávejte je do salátů, smoothies, polévek atd...
Muškátový oříšek - také obsahuje eugenol, silného zabijáka larev a vajec parazitů. Kurkuma - silně anti rakovinná, protizánětlivá, hojící a vypuzující červy. Cayennský pepř (chilli paprika) - ničí houby a parazity. Zvyšuje cirkulaci a zdraví. Zvyšuje účinnost jiných bylin. Zázvor - zvyšuje oběh a pomáhá při zažívacích problémech, také dobrý pro uvolnění plynů a při zvedání žaludku, což může být přidružený pocit při odstraňování parazitů.
Další možnosti, které pomáhají zbavit se parazitů:
- ostré papriky
- cibule - mnoho zelených jablek (ne kupovaná jablečná šťáva, kde je cukr). Pektin pomáhá odstraňovat červy. Divoká kořeněná zelenina jako např. - zelená hořčice
- fenyklové semínko

- olej z oregana
- extrakt z olivových listů
- extrakt z grapefruitových semínek
- Aloe Vera
- koloidní stříbro - tymián - Kočičí dráp
- myrha (čechřice vonná)
- hořký meloun je účinný proti roupům
- Recept, který je neobyčejně účinný při odstraňování tukových vrstev i parazitů v tlustém střevě:
100 gramů lněného semínka,10 gramů hřebíčku. Oboje rozmixujte na prášek. Užívejte dvě lžíce prášku každé ráno po dobu 3 dnů. Prášek se dá rozpustit v teplém mléce nebo vodě, můžete ho přisypat ke snídaňovým vločkám, případně přidat do kaše. Po 3 dnech užívání tři dny vynechte a potom začněte po tři dny užívat znovu. S tímto střídáním prášek užívejte jeden měsíc. Po tu dobu byste neměli jíst žádný cukr ani bílou mouku, respektive výrobky z ní.
- Půst - při kterém se jí jen syrový ananas, po týdnu pomůže s tasemnicí. Je dobré při vymýtání červů brát probiotika, jelikož byliny s parazity vytlučou všechno včetně dobrých bakterií. Také jíst více vlákniny, která pomůže vyčistit a odplavit mrtvé parazity.
- Myjte své ruce a za nehty každý den. Konzumujte hodně enzymů obsahující velké množství proteázy, která stravuje proteiny a parazity, bakterie a viry jsou též proteiny.
- Různé druhy parazitů, jejich larvy a vajíčka reagují na jiné vypuzení ! ! !

Jak na mšice

  Česnek mšicím nevoní. Rozmačkejte dva stroužky česneku do sklenice s vodou. Nechte asi čtyři hodiny louhovat a pak česnekovou vodou květiny postříkejte.
Pokud máte přístup k pelyňku, natrhejte pár listů, přidejte kopřivy a zalijte sklenicí vroucí vody.     Postřik bude připraven po zhruba šesti hodinách louhování. Směs můžete připravit i jen z kopřiv.
   Osvědčeným tipem proti mšicím je také tabákový nálev. Dvě lžičky zalijte vařící vodou a nechte vychladnout. Pak směs nalijte do rozprašovače a aplikujte na postižené rostliny.
   Bio postřik lze vyrobit i z obyčejného polotučného mléka. Stačí ho smíchat v poměru jedna ku jedné s vodou a směs je hotová.
   Listy rajčat obsahují alkaloidy, které účinně hubí hmyz, mšice nevyjímaje. Účinný postřik vyrobíte z 80 g nasekaných listů. Ty namočte přes noc ve vodě a ráno sceďte. Do směsi můžete přidat i trochu nastrouhaného mýdla.
     Proti mšicím na růžích i na pokojových rostlinách se dobře osvědčila i kávová sedlina. Stačí ji přisypat k rostlině do květníku nebo okolo stonku na záhon.
     Vyzkoušet můžete i octovou vodu. Do obyčejné vody dejte trochu octu a postřik je hotový. Pak už jen stačí vodu na keříky nalít nebo nastříkat.
     Coca-cola vám účinně odstraní rez, ale funguje i proti mšicím. Smíchejte ji s vodou ve stejném poměru a pak aplikujte na rostliny.

Jak na vosy

     Výbornou zbraní proti vosám je obyčejná mletá káva. Nasypte ji do hlubší misky nebo plechovky, dejte poblíž vašeho sezení a zapalte. Můžete si pomoci špejlí nebo dlouhou krbovou zápalkou. Dokud bude káva „kouřit“, máte od vos pokoj. Na rozdíl od vás totiž vosám káva rozhodně nevoní.

     Podobným způsobem funguje i česnek. V kombinaci s hřebíčkem získáte skutečně „navoněný“ odpuzovač. Do menší misky nalijte vodu, vhoďte do ní pár hřebíčků a doprostřed dejte obyčejnou houbu na nádobí. Nahoru protlačte stroužek česneku. Vosy se místu budou vyhýbat oklikou.

     Další skvělou vychytávkou je výroba umělého vosího hnízda. Jakmile totiž vosy zjistí, že je v jejich blízkosti jiné hnízdo, nebudou se k němu přibližovat, a to až do okolí pěti metrů. Umělé vosí hnízdo můžete koupit, nebo si jej vyrobit uměle. Stačí vám k tomu obyčejný papírový pytlík, do kterého dáte nafouknutý balonek, zavážete jej a pověsíte. Anebo si kupte lampion, který přetřete šedivými vodovkami.

Jak na klíšťata

Počítejte s tím, že žádná rada nefunguje stoprocentně, přes všechny vitamíny B, repelenty, oblečení atd. se občas najde až příliš přátelské klíště. I tak, jakákoliv prevence sníží procento nakažení - každý člověk je jiný a proto je třeba hledat to, co je prospěšné právě pro nás...

Přisátá klíšťata jde výborně odstranit mýdlem v žínce nebo froté ručníku . Namočit a šmidlat přes klíště. Hlavně ta mrňavá. Ale stejně je nejlépe ,,pijáka" obratně chytit a rychle vytáhnout - v šoku zapomene stříknout více infekce...

Staří praktici doporučují jako prevenci proti klíšťatům pravidelnou dávku česneku, piva či vitaminu B. Někdo doporučuje pravidelné užívání thiaminu, někdo bere B-komplex. Zvláště u malých dětí má řada rodičů s vitaminem B jako preventivním prostředkem dobré zkušenosti.

Anebo si Fenykl namelte najemno a udělejte z něj malé polštářky, které stačí dát do kapsy a nebo i za ponožku. Je to vyzkoušené a jednoduché...

1 litr vody, v něm svařit sáček rozmarýnu (běžně v prodeji v oddělení koření). Nechat přirozeně vychladnout, přidat lžíci octa a scedit. Uchovat se dá v ledničce v běžném rozprašovači. Doporučuji udělat poloviční množství, aby se lépe skladovalo. Množství z 1 litru vydrží na celou sezónu.

Celý vlaštovičník omýt, nastříhat a dát do zavařovačky, kde ho zalejeme jedlým olejem. Uzavřít a nechat na slunci 8-10 dnů. Pak scedit do menších lahviček. 50ml stačí na léto pro 3 osoby. Před vyjitím do přírody natřeme nohy, ruce, případně i krk a dokonce i psa zespodu. Klíšťata se nám pak hezky vyhnou.

Repelent z Alpy Frankovky, do které nasypeme hřebíček(koření) s kouskem skořice a necháme vylouhovat několik dní, až roztok získá barvu rumu. Potom buď nalijeme do nějaké lahvičky po spreji, nebo potíráme pokožku na potřebných místech. Funguje i na pejsky, kteří se nechají postříkat.

Nakonec lze vzít váleček na čištění oděvů, potřít jemnou vrstvou esenciálního oleje a následně si jím postupně přejděte celé oblečení. Dělejte to však opatrně, abyste si na kouscích oděvu nenadělali nepěkně vypadající fleky. Vaši procházku přírodou už žádné klíště nenaruší. Paraziti budou mít totiž velké potíže přichytit se na oblečení. Navíc, pokud použijete levandulový, eukalyptový nebo citronový olej, můžete si být jisti, že tyto vůně parazity odpudí. Esenciální olej také můžete použít jako sprej. Namíchejte ho s vodou do lahvičky se sprejovým uzávěrem a postřikujte oblečení. Pozor však na pokožku. Někteří mohou být na tyto oleje alergičtí.

Kuklík městský

(Geum urbanum), 20 - 120 cm, V - X, čeleď růžovité

Vytrvalá bylina, která roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách vzácně (Křoviny, okraje lesů, lužní lesy, lesní cesty, parky, staré zahrady, hřbitovy, stinná rumiště, zvětralé zdi, zbořeniny). Na jaře a na podzim se sbírá oddenek, který obsahuje třísloviny, fenolické glykosidy (např. eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý), silici (eugenol), prchavý olej, pryskyřici a kaučuk. Využití: Sušený kořen býval užíván jako koření namísto hřebíčku (geosid voní po tomto koření) a užíval se i při výrobě piva a pálenky. Jinak působí svíravě a desinfekčně, proto ji lze použít na krvácení z dásní, na žaludeční vředy, při zánětu jícnu či žaludeční sliznice, působí i proti průjmově. Zevně se užívá na zanícené hemeroidy a kožní záněty.  Nať kuklíku má vykazovat protiprůjmový, krvácení zastavující a teplotu snižující účinek. V lidovém léčitelství byl kuklík doporučován i při průjmech, křečích, děložním krvácení, při křečích spojených se žaludečními vředy. Laboratorním testem byl prokázán účinek snižující krevní tlak.
Nejčastěji se podává kořen ve formě macerátu nebo nálevu. Při zevním užití se aplikuje ve formě lihového roztoku -  1 díl kořene na 8 dílů vod a 2 díly lihu se nechá za občasného zatřepání 8 dní stát. Sušený kořen louhovaný ve víně - 60g na 1/2l - se pak popíjí na posílení žaludku a srdce.
Lidové názvy: Benedikt, Brantovník, Zaječí oko

Kuklík šarlatový

(Geum coccineum), 15 - 60 cm, V - VII, čeleď růžovité

 

Vytrvalá, trsnatá bylina původem z Balkánu, která je pěstována na našich zahrádkách. Je to zcela mrazuvzdorná a nenáročná trvalka, která se množí dělením trsů na jaře - nezplaňuje.