Česnáček lékařský

(Alliaria petiolata), čeleď brukvovité, 20-100cm, IV-VI

Rozemnut páchne po česneku a také trochu po hořčici, proto ten název.  Roste hojně na rumištích, v křovinách, hájích a zahradách v teplejších oblastech. Sbírá se celá nať v době květu a používá čerstvá nebo sušená, ale sušením ztrácí aroma. Obsahuje glykosidy allysulfid, alliarin, sinigrin,  rhodanalyl, beta karoten, éterický olej, pektin a kyselinu askorbovou. Také vitamíny A a C. Po rozemnutí se uvolňují čpavé isothiokvanáty
Použití: Má desinfekční účinky na močové a dýchací ústrojí, zevně lze použít na léčbu hnisajících zánětů a poranění kůže, kloktání či přežvykování drogy v ústech příznivě působí při zánětech ústní dutiny a paradentóze, stejně aplikovaná zmírňuje zápach z úst. Mírně zlepšuje spalování tuků, takže ji lze použít i při chorobách žlučníku a slinivky. Problém je, že nálev, který je nejvhodnější, pro silné česnekové aroma ne každý snese, prášek bývá méně účinný. Čerstvé listy česnáčku se přikládají na rány. Podporují hojení ran, kožních zánětů, ale i ekzémů a různých vyrážek, působí antisepticky. Čerstvé listy může nahradit i tinktura z kvetoucí natě.
Používá se i jako salátové zeleniny nebo jako koření do salátů (chutná poněkud hořce). Zvláště z jara pro obsah vitamínu C. Ale nesmí se přehnat množství.
Ocet: Do domácího jablečného octa přidat nasekanou nať česnáčku. Lze přidat i pažitku a pokud nevadí výrazné česnekové aroma i pár stroužků česneku. V temné, chladné místnosti při pravidelném protřepávání se nechá louhovat tři až čtyři týdny - pozor aby byly bylinky stále ponořené, jinak se může ocet zkazí! Hotový ocet přecedit do čisté lahvičky s uzávěrem. Vydrží asi půl roku a používá se do salátů, na omáčky, majonézy či dresinky. Tělo zásobuje vit. C, podpoří hojení dýchacích cest a močového systému. Také zlepší činnost cév a slinivky a pomáhá léčit nepříjemné kožní projevy.
Jarní salát s česnáčkem: Hlávku salátu doplníme listy česnáčku (asi hrst), zeleninu nasekáme. Přidáme na drobno nakrájenou cibuli. Dochutíme olejem, citronovou šťávou, solí a pepřem. Můžeme přidat i balkánský sýr.
Lidové názvy: česnečina, zaječí česnek

Sedmikráska chudobka

(Bellis perennis), čeleď hvězdnicovité, 5- 15cm, kvete vlastně celoročně

Odolná a nenáročná bylinka roste od nížin až do horských oblastí
snad na všech loukách a pastvinách a nejraději na pěstěném trávníku
Na sušení sbíráme celé květní úbory a to krátce po rozvití a za slunného, suchého počasí. Čerstvé jarní lístky jsou skvělé do salátů a polévek
Sedmikráska obsahuje hořčiny, sliz, silici,flavonoidy, třísloviny, triterpenové saponiny, organické kyseliny, minerální látky, inulín, cukr a vitamín C.
Vnitřně se používá např. při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, kdy napomáhá vykašlávání a
působí protizánětlivě. Je vhodná i na zvýšení látkové výměny v játrech a žlučníku - stačí sníst pár čerstvě utržených kvítků
K zevnímu použití je vhodná jako přísada do koupele nebo odvar na obklady. Pomáhá i na špatně se hojící rány a vředy, také při hmyzím bodnutí. Kloktáním ulevíme při zánětu hrdla a dásní.
Čaj, který mírní kašel a pročisťuje organismus: Jedna lžička čerstvých květů i s listy se zalije čtvrt litrem vroucí vody a nechá deset minut louhovat. Přecedí a pije několikrát denně. Lze osladit medem.
Sedmikráskový sirup: 250 g květů sedmikrásky, půlka citrónu, 40 g cukru, jeden litr vody. Květy zalijeme vroucí vodou, přidáme na kolečka pokrájený citron, necháme louhovat přes noc. Přecedíme, osladíme a svaříme do hustoty sirupu. Můžeme plnit do sklenic a v zimě přidávat do čaje.
Med: 500 umytých květů zalít s nakrájeným bio citronem 0,5l horké vody a 24hod. nechat macerovat. Druhý den přes plátno důkladně vylisujeme do hrnce a svaříme s 0,5kg cukru. Asi po hodině míchání vznikne hustý med - příliš hustý by následně zkaramelizoval, do něho vlijeme panák rumu a plníme do čistých sklenic.
Hlávkový salát se sedmikráskou: hlávkový salát, 2 lžíce jablečného octa, sůl. Do hlávkového salátu přidáme několik růžic listů sedmikrásky, navrchu ozdobíme květy, zalijeme octovou zálivkou.
Sedmikráskový špenát: Mladé lístky sedmikrásky opereme a povaříme ve vodě. Po zcezení lístky jemně posekáme, hodíme na cibulku, zaprášíme moukou a krátce povaříme, můžeme přidat jedno až dvě vejce. Dochutíme solí, pepřem a rozetřeným česnekem
Lidové názvy: Babička, devaterník, hladověnka, chudobka, jiskerka

Šeřík obecný

(Syringa vulgaris), až 7m vysoký keř či strom, kvete v květnu, čeleď olivníkovité

Šeřík pochází z jihovýchodní Evropy a poloostrova Malá Asie. Dnes roste jako vyšlechtěný kultivar nejen v zahradách a parcích, ale také zplaněl. Barva aromatického hroznovitého květenství (lata 8-18cm) se liší podle odrůd šeříků od bílé až po červenofialovou. Šeřík obecný se rozmnožuje pomocí semen uzavřených v plodech, nebo kořenovými výmladky. Zvláště ve stáří je šeřík typický častým odnožováním.
Obsahuje: Plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve však byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce.
Využití: Dřevo šeříku je pevné, narůžovělé, místy až tmavě fialové  a velmi tvrdé, ale hlavně pružné - využívá se v nábytkářském průmyslu na drobnější prvky. 

Dříve se také květy šeříku využívaly proti bolestem hlavy ve formě obkladů. Výtažek z květů se používal také proti bolestem v krku. Podle starých mýtů šeřík odhání zlo a zlé duchy a chrání tak lidská obydlí Charakteristický je svojí výraznou vůní, díky které se z něj i dnes dělají voňavky a šeříkový olej. Dá se používat i jako barvivo pro jídlo podobně jako růže. (Pro všechny tyto účely se využívá výhradně jen šeříku obecného, ostatních druhů nikoliv!)
Šeříkový ocet: Květy lze naložit do vinného octa a nechat pár dní stát za oknem na slunci. Poté přecedit a šeříkový ocet je hotový. Ten je možné použít na saláty nebo jako obklad při bolestech hlavy – obklad přiložíme za krk nebo přímo na čelo. Ocet je možné zředit vodou a použít jako obklad na pleť nebo jako čistící vodu.
Sirup bez vaření: Postup je stejný jako u sirupu ze smrkových špiček. Použít se dá i med. Do sklenice navrstvit postupně květy šeříku (pečlivě otrháme jen kvítky bez zelených stopek) a střídat s vrstvou medu až se zaplní celá sklenice. Poté nechat za oknem působit na slunci. Sklenici zakrýt nejlépe plátýnkem a občas zkontrolovat, jak se sirupu daří. Než se pustíme do výroby sirupu, je lépe když necháme květy mírně několik hodin zavadnout - odpaří se voda z květů a sirup pak není tolik náchylný ke zkažení..

Šeříkový sirup: 2 hrnky cukru krupice (může být třtinový), 2 hrnky vody, 2 hrnky květů šeříku obraných od větviček. Můžete přidat citron pro kyselejší chuť a trošku borůvek pro fialovou barvu.
Vodu v hrnci smíchejte s cukrem a přiveďte k varu - asi minutu vařit. Do vroucí cukrové vody přidat omytý šeřík a vařit zhruba 10 minut, poté směs odstavte a sceďte. Pokud chcete tak přidejte šťávu z citronu nebo borůvek. Ještě teplé nalijte do skleněné lahve a otevřenou ji nechte odstát až do vychladnutí. Po vychladnutí je třeba lahev uzavřít a dát do lednice. (Udělejte si z něj domácí limonádu, přidejte do těsta na bábovku, pokapejte sirupem cupcakes, nebo zamíchejte lžičku do čaje.)
Šeříkový olej: Obrané květy šeříku naplníme do nádoby, kde jej zalijeme kvalitním olejem zahřátým na 40°C. Nádobu, nejlépe sklenici, důkladně uzavřeme a necháme při pokojové teplotě louhovat 2 dny. Přes plátno či gázu přefiltrujeme a dobře uzavřené skleničky uskladníme v chladnějším prostředí. Použití: Masírujeme do míst, kde bolí klouby či jsou jakékoliv kožní nemoci (vyrážky, spáleniny, akné, pupínky . . .). Příznivě působí i na vlasy (klidně do šamponu či zábal), na nehty. Lze použít i na inhalaci při nachlazení, bolesti v krku či při zánětem dýchacích cest. Lze inhalovat přímo z lahvičky i namazat na hruď. V aromaterapii uklidňuje mysl a zvyšuje u obou pohlaví sexuální touhu
Lidové názvy: Bez, či bez vlašský, bez španělský, bez svatojánský