Jahodník obecný

(Fragaria vesca), 5 až 20cm, IV-VIII, čeleď růžovité

Roste planě na slunných pasekách, podél lesních cest, na loukách i v lese. Její příbuzní  jsou jahodník truskavec (Fragaria moschata) a Jahodník trávnice  (Fragaria viridis). Všechny planě rostoucí jahody průběžně kvetou a plodí od května do září. Jahodník má rád humózní, mírně vlhkou půdu a světlejší místa od nížin do hor.
Jahodník obecný obsahuje třísloviny, flavonoidy, kvercitrin, vit. C, draslík, malé množství silice, citronově vonnou složku a další látky.
Plody obsahují: Cukry, pektiny, organické kyseliny, antokyan, fragarin, aromatické látky ...
Sběr: Listy i s řapíkem, případně i květ, sbíráme v době květu tak, abychom nepoškodili rostlinu. Suší se v tenké vrstvě bez přímých
slunečních paprsků, případně v sušičce s teplotou nastavenou
do 50 °C. Správně usušená droga zůstane zelená, chuť má mírně trpce nahořklou (Dá se odstranit fermentací - viz maliník), a je bez vůně. Kořeny vyhrabáváme jen na přehuštěných místech, dobře je propláchneme a sušíme stejně.
Uchováváme v uzavřených nádobách na suchém a tmavém místě.
Zralé plody sbíráme nejlépe dopoledne nebo v podvečer, kdy mají nejvíce aroma, které si i po zpracování zachovají.
Účinky: Řadí se k nejvýznamnějším antioxidantům,  Jahodník má protizánětlivý a antibakteriální účinky, v organismu reguluje výměnu solí, podporuje růst buněk, odvodňuje, posiluje kosti, vlasy, kůži a celý imunitní systém, má příznivý vliv na krvetvorbu, správné fungování metabolismu a tvorbu hormonu štítné žlázy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, zvyšuje libido. Jahody podáváme

při onemocnění diabetem (cukrovkou), dobré jsou i na překyselení žaludku, zlepšují funkci jater a žlučníku. snižují vznik infekcí, pomáhají při poruchách trávení, plynatosti, odbourávají škodlivé látky ve střevech, staví průjmy a hlavně nemá vedlejší účinky, proto čaj lze pít denně.
Zralé jahody konzumujeme nejlíp čerstvé, ale můžou se i konzervovat a pro vůni přidávat do jiného ovoce k přípravě kompotů, marmelád, sirupů, také dát zmrazit nebo sušit.
Léčivý čaj: 3 polévkové lžíce nadrobno pokrájeného čerstvého jahodníku nebo 2 polévkové lžíce sušeného listu na půl litru vroucí vody, po spaření necháme 20 minut vylouhovat. Pijeme 2x denně

Na kloktání 250 ml vroucí vody na 2 polévkové lžíce sušeného jahodníku. Vaříme 10 minut a pak vlažným odvarem vyplachujeme ústa při zápachu, nebo použijeme při bolestech v krku ke kloktání, či dáme na gázu a použijeme jako obklady na zanícené či mokvající rány nebo na krvácející hemeroidy, odvar z listů i z kořenů zlepšuje kvalitu vlasů, pleťová maska z jahodové dřeně zmírňuje tvorbu vrásek, zpevňuje pleť, plody i čaj jsou účinné při redukční dietě,  Směs čistící krev: 1 díl sušeného listu jahodníku, 1 díl sušeného kořene (nemáme-li, tak 2 díly listu), 1 díl listu maliníku. 1 díl borůvčí a 1 díl listu ostružiníku spaříme vroucí vodou a 15 minut louhujeme. Můžeme přidat i sušené lesní plody. Pijeme před spaním.
Lidové názvy. Lesní jahoda, červené jahody, jahodník pospolitý, jahůdka, malá jahoda, podzemek, podzemská jahoda, zemnice

Jahodník trávnice

(Fragaria viridis), 5 – 20 cm, V - VI, čeleď růžovité

Roste na slunných či mírně zastíněných místech - na lesních pastvinách, na výsluních křovinatých stráních nebo na travnatých porostech. Snáší i silnější výkyvy teplot. Často bývá zaměňován s jahodníkem obecným, od kterého se liší svým drobnějším vzrůstem a nápadně malým prostředním zubem na středním lístku. Všechny druhy jahod poskytují dobré jedlé plody. Kulturní formy jahodníků jsou převážně kříženci amerických druhů a to jahodníku čilského (Fragaria chiloënsis a jahodníku viřžinského (Fragaria virginiana Duch). Z farmaceutického hlediska je jahodník trávnice bohužel bezcenný. Ovšem má výborné čerstvé ovoce, vhodné i na sirupy. Problém je, že jahody jsou tužší, alespoň z jedné strany zelenavé a plod se těžko odděluje od češule.
Lidové názvy: Travnice

Tymián obecný

(Thymus vulgaris), čeleď hluchavkovité,, 5-10cm, V-IX

Roste: Tymián je vlastně druh mateřídoušky. Vyhledává suchá a slunná místa, jako jsou skalnaté stráně a meze, je pěstován jako koření. Sbíráme kvetoucí nať nebo nať těsně před rozkvětem kolem desáté hodiny dopoledne. Tymián můžeme sušit ve svazcích zavěšený na šňůře v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem při maximální teplotě 35°C. Obsahuje poměrně velké množství účinných látek(silice, třísloviny, hořčiny, flavony (luteolin), aromatické kyseliny, triterpenické kyseliny. typické silice(thymol, karvakrol - kultivary, které jich obsahují vysoké množství, se používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nejčastěji); dále cineol, cymen, linalool, bornylacetát.Využití: Jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto by se k jeho použití hlavně ve formě čaje mělo přistupovat s mírou. Nejlépe působí ve formě kloktadel, koupelí (je výborný na regeneraci buněk pleti) Působí protizánětlivě, pomáhá například při nachlazení, kašli, špatném trávení, nespavosti, zvyšuje tvorbu bílých krvinek), také jako  součást ústní kosmetiky a hlavně jako koření. (Tymián tvoří součást bylinkové kytičky „Bouquet garni", rozšířeného způsobu ochucování pokrmů ve Francii. Jinak se používá při uzení masa, dává se do sýrů, sekaných mas, salátů, hrachových a fazolových pokrmů, ke zvěřině, k nakládání okurek, k zelenině, přípravě ryb a na italskou pizzu. V Německu je v oblibě spolu s bobkovým listem do kysaného zelí.)
Lidové názvy: démuť, dymián, dymiánek, mateřídouška římská, mateřídouška vlašská, thým vonný, tymiánek

Zajímavý článek: https://www.aazdravi.cz/neobjeveny-zabijak-viru-bezna-bylinka-v-kuchyni-by-se-mohla-stat-zbrani-v-boji-s-pandemii/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=8dSUcZKeHJ9-202102020511