Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

pátek 13. června 2014

Máta peprná

(Mentha piperita), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 30-100cm, VI-VIII
U nás pěstována, velmi vzácně zplaňuje. Sbírají se listy nebo nať několikrát do roka vždy před rozkvětem. Suší se ve stínu co možná nejrychleji do 35 °C - při vyšších teplotách může docházet ke ztrátě silice. Obsahuje silici s hlavními složkami mentholem, Působí protikřečově a to zvláště v trávícím ústrojí, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a svíravě, také při nadýmání, podporuje funkci jater, snižuje bolestivost při nemocích trávícího ústrojí (zmírňuje příznaky divertikulitidy a syndromu dráždivého trakčníku), příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku, mírně snižuje krevní tlak, inhalace jejích par je výborným prostředkem při zánětlivých chorobách dýchacích cest. Preventivně lze máty použít zejména u chorob žlučníku a jater.  Zevně lze máty použít na koupel při nervových onemocněních, revmatismu a při kožních vyrážkách. Vůně máty odhání i hmyz.  Čaj: 1-2 kávové lžičky na 200ml vody spařit. Pozor, nemůže se podávat dlouhodobě a v nadměrných dávkách, ani nemluvňatům nebo lidem s alergií na mentol. Jinak jsou všechny máty k vnitřnímu použití, až na  mátu polej, Mentha pulegium ( tzv.pennyroyal) neboť obsahuje v silici 62 - 97% pulegonu, který může být ve vyšších dávkách toxický pro játra. Nejlepší je asi máta kadeřavá dále se používá máta vonná, máta rolní,vodní,dlouholistá a přeslenatá. Chuťově nejlepší je máta peprná, která je i návyková jako třeba káva.
menthonem , menthofuranem, sabinem, piperitonem a dalšími a dále třísloviny, hořčiny a flavonoidy.
Využití v kuchyni: Mátou se ochucuje zelenina jako dýně, mrkev, lilek, okurky, rajčata a brambory. Dodává dobrou chuť i masům – kuřecímu, vepřovému, telecímu a jehněčímu. Na tato masa se připravuje marináda, kde je máta jednou z hlavních složek, anebo se k nim vaří mátová omáčka či salsa. Kromě toho se máta používá i ke zdobení salátů a moučníků, různých cukrovinek a sirupů. Sušená máta peprná i klasnatá má ostrou a silnou vůni, postrádá však nasládlou chuť máry čerstvé. Kávová lžička sušené máty, rychle osmažená na malém množství olivového oleje nebo přečištěného másla a přidaná těsně před podáváním, dodává jemnou živou vůni některým pokrmům. Sušená máta se přidává ke kuřecímu masu, do ovocných salátů, dezertů a osvěžujících nápojů. Limonáda: Svazeček máty opláchneme, posekáme, vložíme do nádoby a ihned zalijeme litrem ledové vody. Přidáme šťávu vymačkanou ze dvou citronů. Třetí citron omyjeme, nakrájíme na plátky a přidáme do skleniček s limonádou. Můžeme přidat i kostky ledu. Mojito: (Na jednu skleničku - 40 ml bílého rumu, lžička třtinového cukru, třetinu svazečku máty, 1 limetka, ledová tříšť.) Opláchnuté lístky máty vložíme (až na vrchol snítky na ozdobu) do hmoždíře, případně do robota a nahrubo je rozmělníme. Vložíme do sklenice. Přidáme omytou limetku nakrájenou na měsíčky a cukr. Promícháme a necháme cukr rozpustit. Doplníme vodou a ledovou tříští a nakonec nalijeme rum. Ozdobíme mátou.
Sirup I: (Na 1,5 l vody 100 g máty, 1 kg cukru, šťáva ze 2 citronů nebo lžička kyseliny citronové.) Svaříme vodu s cukrem do sirupové konzistence. Přidáme rozmixovanou mátu (lístky i s měkkými stonky a květy) a zakryté necháme zchladnout a pár hodin louhovat. Přecedíme, znovu přivedeme k varu a odstavíme. Vmícháme citronovou šťávu a nalijeme do lahví. Uchováváme v chladnu. Mátový sirup můžeme mimo jiné využít i pro přípravu alkoholických koktejlů.
Sirup II: Jeden a půl skleničky cukru zalijeme půl druhou skleničkou vody, uvedeme do varu a mícháme dokud se nerozpustí. Mátu rozmačkáme v rukou a přidáme k sirupu. Na základní recept potřebujeme přibližně deset výhonků i s listy, ale  klidně můžeme množství bylinky zvýšit (záleží i na tom, jak velkou rostlinku máme k disposici), výsledek bude mít výraznější chuť. Podmínkou je jen to, aby máta byla celá ponořená. Na hrnec dáme pokličku a vše povaříme na malém plaménku přibližně pět minut. Tekutinu necháme vychladnout, vytáhneme z ní bylinky, vymačkáme je a do základu dosypeme ještě jednu skleničku cukru. Rozmícháme, vrátíme na sporák a za občasného promíchání vaříme další čtyři minuty. Horký mátový sirup rozlijeme do vyvařených sklenic, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme
Lidové názvy: Pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc

Žádné komentáře:

Okomentovat