Borovice lesní (sosna)

(Pinus sylvestris), až 40 m, V, čeleď borovicovité
Stálezelený jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let, co roste tam, kde jsou světlé lesy, skály, písčiny, okraje rašelinišť. Má rád stanoviště světlé nebo jen slabě přistíněné.
Obsahuje silici (a v ní terpeny pinen, felandren, limonen, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cymen, bornylacetát aj.) a dále pryskyřici, třísloviny, hořčiny, aromatické kyseliny, vitamín C a další látky. Sbírají se zejména pupeny a to v dubnu ještě před rozvinutím.  Léčivé účinky jsou protizánětlivé, usnadňuje odkašlávání, při zevním použití zvyšuje prokrvení pokožky. Vnitřně ji lze použít např. při bronchiálním astmatu na podporu odhleňování nebo při nachlazení či jiných chorobách dýchacích cest, zevně aplikovaná se osvědčila při revmatismu a různých kožních vyrážkách.
Připravuje se nejčastěji ve formě odvaru, který se buď pije (max. 5 až 8 lžic denně) nebo inhaluje (max. 10 minut 1x až 2x denně) nebo přidává do koupele (koupel je dobré nejdříve "otestovat" ve slabší koncentraci, neboť může působit dráždivě!). Léčivě může působit i prostá procházka borovicovým lesem, v němž se podle některých zdrojů vyskytuje až 100x méně bakterií nežli ve městě (všimněte si ostatně, že mnohé ozdravovny a sanatoria - zejména plicní - jsou obklopeny právě borovicemi). Pozor: Borovice by nikdy neměla být užívána dlouhodobě, neboť přítomné terpeny mohou působit poměrně silně dráždivě. Vůbec by ji pak neměli užívat lidé se zánětlivým onemocněním ledvin, jater nebo trávicího ústrojí, kteréžto orgány mohou být působením terpenů nejen podrážděny, ale v některých případech i poškozeny. Borovicové dřevo se užívá ve stavebnictví nebo jako topivo, méně již v nábytkářství (odpuzuje moly, takže se hodí např. na šatní skříně). Z borovicových pryskyřic se získává terpentýn, jež se užívá při výrobě barev, laků, leštidel apod., a kalafuna.

Olše lepkavá

 (Alnus glutinosa) je listnatý opadavý strom až 30m, čeleď břízovité 

 

Často roste na březích potoků a řek, má ráda vlhko, světlo a je odolná vůči mrazu i znečistěnému ovzduší. Obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové. Obzvláště mladé pupeny obsahující mnoho cenných látek, které pomáhají při nejrůznějších zánětech a posilují organismus. Usušené listí (do 40°C) sbírané hlavně na jaře působí fytoncidně a svíravě při nachlazeních, průjmech a horečkách. Při zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí používáme ve formě kloktadla. Kůra hlavně staví průjmy a dříve se užívala k vyčiňování kůží a protože obsahuje barvivo, sloužila také k barvení. Čerstvé rozmačkané listy ulevují vředům a bolavým nohám, působí hojivě na rozpraskané bradavky kojících matek. Odvar vařený asi 2 min. se používá zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy  Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek nebo jen hrst listů přivedeme k varu v litru vody, poté necháme vyluhovat a zcezené vlijeme do koupele Olšové šištice se používají v akvaristice pro upravu pH a částečně i na dezinfekci vody. Dřevo je mimo jiné i vhodné na uzení. Vnitřně užíváme nálev z čajové lžičky listů či kůry na šálek vody, popíjíme po lžících během dne. Nálev či odvar může zastavit i krvácení z nosu, pokud jím nos proplachujeme.

Líska obecná

(Corylus avellana), 3-8m, II-IV, čeleď břízovité, (lískovité)

Rozložitý keř rostoucí po celém našem území, od nížin do podhůří, nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků nebo se pěstuje v několika kultivarech. Listy obsahují silici, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, sacharidy, myrcitrin, kvercitrin a další látky, v kůře jsou přítomny třísloviny, flobafeny a pryskyřice.
List se sbírá v červnu a červenci,  kůra těsně před rašením listů,
 tj. přibližně ve druhé polovině března. Suší se co možná nejrychleji do 40 °C. Lískové oříšky jsou velmi dobře známou pochutinou, obsahují až 60 % tuků, okolo 19 % bílkovin, 5 % cukrů a další látky.  Účinky: Zklidňuje střevní peristaltiku (např. při zánětech střev), působí protiprůjmově, močopudně, svíravě a zastavují krvácení, zevně ve formě koupelí se užívají při ekzémech a hemoroidech. Pro vnitřní použití se líska připravuje obvykle ve formě nálevu (2 lžičky drogy na šálek vody), Tinktura z lísky a ostružiníku pomáhá proti skleróze. Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku. Akné a špatná funkce jater spolu souvisí, akné totiž patří mezi hlavní příznaky tam, kde jsou nemocná játra. Další příznaky nemocných jater jsou hnědé kruhy pod očima, těmi je také signalizována špatná funkce jater.
pro zevní pak ve formě odvaru. Droga působí velmi mírně, takže nejsou známé žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Z dřevěného uhlí lísky se vyrábí střelný prach a kreslící uhly. Listy z lísky se užívají také při výrobě kosmetických výrobků (jako náhrada za listy vilínu virginského.) Čaj na hnisavé záděry na prstech: Půl litrem vařící vody spaříme hrstku sušených listů a půlku nakrájeného jablka - má příjemnou chuť.

Hloh jednosemenný

(Crataegus monogyna), Čeleď růžovité,  8m, IV-VI

Hloh obecný (Crataegus laevigata). Rozpoznávacím znakem je počet listových laloků a jejich hloubka – hloh jednosemenný jich
má 3–7 a jsou hluboké, u hlohu obecného jsou mělčí a je jich 3–5. U plodu stačí rozloupnout malvičku, hloh jednosemenný má uvnitř jedno semeno a obecný dvě. Působnost a použití obou druhů jsou shodné. 
Hustě větvený keř nebo strom. Rostou zhruba ve stejném počtu hojně na mezích, v křovinatých stráních a na okrajích lesů v nižších polohách. Listy hlohu obsahují krategovou a olejovou kyselinu. Květ obsahuje silice, flavonoidy, aminopuriny, saponiny, třísloviny a další. Malvice obsahují vitamín C a vitamín B, karoteny, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, pektiny a cukry
Sběr: Květy a listy sbíráme krátce před rozvitím nebo těsně po něm, tedy od května do června a snažíme se usušit rychle (Pozor na plesnivost). Drobné malvičky (hložinky) trháme v době plné zralosti, tedy dříve, než se plody začnou scvrkávat, nebo jen co přejdou mrazem. Jsou chutné a dobře stravitelné. Léčivé účinky: Droga zlepšuje činnost srdce a zároveň přispívá k průchodnosti tepen a cév. Zúžené tepny vedou k zvýšenému krevnímu tlaku. Hloh přispívá k jejich rozšíření a tím i k poklesu krevního tlaku. Účinků hlohu je užíváno na lehčí onemocnění srdce jako je angina pectoris nebo na tzv. stařecké srdce. Díky němu se dá předcházet infarktům, srdečním slabostem či arytmii srdce. K dosažení požadovaných pozitivních výsledků je třeba pravidelné a dlouhodobé užívání. Po delším čase indikace jsou patrné také uklidňující účinky i působení na nespavost a tišení negativní projevů menopauzy.
Nálev  můžeme připravit z listů či květů. Plody se užívají jen ojediněle. Nejvíce účinných látek mají květy. Dvě lžičky drcené suroviny zalijeme 250ml vroucí vody a necháme 20 minut odstát. Pijeme 2x denně 1 šálek (250ml) ráno a večer. Hořkou chuť lze upravit přidáním medu, cukru či citrónu.
Bylinný čaj z květů nebo plodů: 1 čajovou lžičku sušené drogy zalijeme 200 ml vroucí vody, necháme 10 minut odstát, přecedíme a popíjíme teplé třikrát denně. Nahořklou chuť čaje můžeme odstranit tak, že nápoj osladíme medem, případně hloh kombinujeme s dalšími léčivými bylinkami. Směsi s hlohem: mícháme 2 díly hlohu s 1 dílem meduňky a 1 dílem máty peprné. Příprava viz výše.
Upozornění: Není vhodný pro lidi s nízkým krevním tlakem, který ještě snižuje. Užití k léčbě onemocnění srdce konzultujte s vaším ošetřujícím lékařem a neužívejte v kombinaci s jinými léčivy bez vědomí lékaře. Není vhodný pro těhotné a kojící ženy.
Marmeláda: Na kilo hložinek použijeme 0,5 kg cukru nebo medu a 0,5 l vody. Vše vaříme na mírném ohni do změknutí. Potom hmotu prolisujme přes síto, ještě ji podle chuti dosladíme a opět vaříme na mírném ohni, dokud nezrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme 15 minut při teplotě 90 °C
Hloh působí velmi pomalu. Jeho příznivé účinky se projevují až po několika týdnech, někdy i měsících, kdy je ho třeba užívat bez přerušení. Výsledky jsou potom překvapivě dobré a trvalé. Hloh by se měl začít užívat i preventivně, hned při prvních příznacích srdečních těžkostí, kdy ještě není nutné brát jiné, silnější léky.
Lidové názvy: Hloh, hložinky, loh, hložek

Lípa srdčitá (malolistá), lípa velkolistá

(Tilia cordata), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI-VII
(Tilia platyphyllos), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI

Obě lípy hojně rostou v listnatých lesích a jsou vysazovány v parcích a stromořadích. Sbírá se květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se do 40 °C. Obsahuje silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony (např. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly,trochu minerálů a vitamínů. Působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově, rozpouští hleny. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku  Čaj: 1/2 čajové lžičky na šálek, denně 2 až 3 šálky. Nebo v poměru 1:1 s bezovým květem. Lípa nemá vedlejší účinky, proto se může užívat i dlouhodobě. Tinktura z pupenů lípy má sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek. Sirup: pět plných hrstí lipových květů rozložit na papír (za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše - oplachováním kvítky zbavíme totiž pylu). Odstraníme stonky, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme “pro sichr” pět minut pasterizovat a nebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipový květ, můžeme ho také podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát a nebo přidávat do čajů.

Modřín opadavý (modřín evropský)

(Larix decidua), až 50 m, IV - V, čeleď borovicovité

Opadavý, jehličnatý strom, který roste ve světlých lesích a jako okrasná dřevina je často pěstován v parcích a větších zahradách. Využití: Z modřínových pryskyřic se vyráběl tzv. benátský terpentýn. Strom je nejen krásný, ale umí pozitivně působit na náš organizmus i duši. Výtažky z modřínu opadavého skýtají účinné látky pro náš organismus. Patří mezi ně některé enzymy, hormony a stopové prvky, které zlepšují činnost centrální nervové soustavy, podporují obranyschopnost a posilují organismus. Výtažky z pryskyřic se zase používají k léčení kožních nemocí. Výtažek z pupenů zlepšuje stav při zánětech horních cest dýchacích a nosních dutin, při bolestech v krku a chrapotu. Tinktura z pupenů posiluje zdravý stav kloubů, příznivě ovlivňuje stav a funkci ledvin. Dříve se úspěšně používal na vykuřování v obdobích moru.
    Nejúčinnější je balzám, vyráběný z pryskyřice, ale dobře poslouží i konce mladých větviček, sbíraných na jaře a kůra. Modřínový balzám obsahuje silici, glykosid koniferin, pryskyřičné kyseliny, terpentýn s borneolem, hořčiny a další látky. Stejné látky, ale v menší koncentraci se nacházejí i v mladém jehličí. Kůra je bohatá především na třísloviny.
Inhalace. Čerstvé mladé větvičky, či spíše jejich konce se vloží do  vroucí vody a inhalují stejně, jako balzám. Tato kůra skvěle protáhne, pročistí a posílí dýchací cesty, navíc je velmi příjemná.
Odvar z kůry i dřeva nasekaných větviček v koupeli pomáhá při revmatických potížích, bolestech kloubů a také potlačuje pocení a zápach nohou. Je třeba jej povařit alespoň několik minut a poté nechat čtvrt hodiny odstát.
Lidové názvy: Břím