Jabloň

(Malus domestica), až 15m, IV - V, čeleď růžovité

Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou a liší se nejen plody a plodností, ale i způsobem a rychlostí růstu. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd. Je známo více než 7500 kultivarů jabloní. Pravlastí jabloní je nejspíše Kavkaz, Írán či Turkmenistán. Odtud se ve druhém tisíciletí př. n. l. postupně jablka šířila přes Malou Asii do Středomoří. Do Evropy se dostala díky Římanům.
Rozličné druhy plodů mají také různý obsah vitaminů a minerálních látek. Obsahují více než 20 cenných minerálních látek, vitaminů, enzymů, lehce stravitelných jednoduchých cukrů, pektinu, hrubé vlákniny, Proto jsou jablka důležitou součástí lidského jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje i aromata do jiných jídel.
Pro výborné vlastnosti plodů se doporučuje konzumovat nejméně jedno jablko denně. Význam: Dodávají tělu celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu, působí protizánětlivě, mají také mikrobiální a krvetvorné účinky. Jsou též vhodná pro nemocné cukrovkou. Dále čistí střeva, snižují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a nádorů prsu, snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posilují dásně, regenerují a detoxikují

V lidovém léčitelství se doporučují jablka na chudokrevnost, pečená jablka přiložená na víčka mají léčit oční problémy, osmažená na másle nebo v ovesné či jáhlové kaši posilovat oslabený organismus. Šťáva z nastrouhaného jablka účinně sráží teplotu. V boji proti astmatu a lepšímu fungování plic napomáhá pět a více jablek za týden. Na vředy žaludku a dvanáctníku se používají sladké plody jablek.

Vnitřní použití

Regenerace a detoxikace: Každé ráno a večer konzumovat jedno jablko (nejsou-li chemicky ošetřena, pak včetně slupky, která obsahuje nejvíce prospěšných látek).

Průjem: Během dvou dnů jíst strouhaná jablka, množství má být přiměřené věku.

Zácpa: Jíst kyselá jablka pro povzbuzení činnosti střev.
Poruchy trávení, vodnatelnost, skleróza, dna, revmatizmus, chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, šumění v hlavě: Denně jíst syrová, vařená nebo pečená jablka.

Nachlazení a chrapot: Výluh ze sušených jablečných listů spařených vařící vodou.

Žaludeční a dvanácterníkové vředy: Užívají se sladké plody jablek.

Hypoacidní gastritida a spastichá kolitida:  Užívají se kyselé druhy jablek.

Chřipka a nachlazení přejde rychleji, jestliže jako jediný pokrm za 2-3 dny zkonzumujeme přibližně 1 kg syrových strouhaných jablek denně. Jinak množství snížit podle věku.

Vysoký cholesterol snižují látky obsažené v jablku

Horečka: Nastrouhané jablko a hlavně šťáva z něj účinně sráží teplotu.

Bronchitidy, žaludeční problémy i revmatismus: Každý den pít jakékoliv množství odvaru ze dvou nebo tří jablek vařených v 1 1 vody - vaříme 15 minut. Odvar z rozmačkaných jablečných slupek v poměru 1 lžička na 1 sklenici vařící vody, necháme vylouhovat 1/2 hodiny. Denně vypít 4-6 sklenic.

Péče o zuby: Jablko snězené po večeři čistí a bělí chrup a odstraňuje zubní klak před použitím zubní pasty a kartáčku. Jen musíme dodržet asi půlhodinový odstup, abychom nenarušovali sklovinu.

Kašel: Odvar z jabloňových květů (30 g na 1 1 vody) uklidňuje a zmírňuje záchvaty kašle.

Vnější působení

Čerstvá šťáva z plodů zvlhčuje, posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Čerstvá kašička z jablek léčí popáleniny, omrzliny a dlouho se hojící rány a jizvy. Čerstvá kašička s máslem hojí trhliny na prsních bradavkách a v ústech.

Pleť: Čerstvá jablečná šťáva používaná ke zvlhčování posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Výživná maska
 – Jemně nastrouhané jablko smícháme s lžící zakysané smetany a 2 kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme 20 minut působit. Pak omyjeme vodou. 
Protizánětlivá pleťová maska
Oloupané větší jablko nastrouháme najemno a vmícháme polévkovou lžíci medu. Naneseme na obličej a necháme 25 minut působit. Pak omyjeme vodou. Čistící pleťová maska
 – Nastrouhané větší jablko naneseme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitamíny.

Využití v kuchyni:

Čaj ze sušených jablíček nebo jablečných slupek – Sušená jablka přelijeme vařící vodou. Můžeme také krátce povařit a nechat delší dobu vyluhovat. Je možné přisladit hroznovým nebo ovocným cukrem. Plody můžeme použít i čerstvé, jablko je vhodné nakrájet na drobné kousky. Ovoce po vyluhování nemusíte vyhodit, můžete je klidně sníst. Slupky lze kombinovat se šípky a skořicí.
Jablečný ocet:  Obsahuje vitamin B, hořčík, draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, zinek, sacharidy, bílkoviny, kyselinu pantotenovou a kyselinu octovou. Tyto účinné látky blahodárně působí na naše trávení, pokožku, snižuje hladinu cholesterolu či cukru v krvi a podporuje i dobrý spánek. Kyseliny v jablečném octu obnovují střevní mikroflóru, odstraňují plynatost a záněty v tlustém střevě, upravují stolici a podporují vylučování žluči. Kromě toho dokážou účinně zpomalit akumulaci tuků. Rovněž vážou toxiny, které se následně mohou vyplavit ven z lidského těla. Pomáhá také při hubnutí. Při kloktání dokáže jablečný ocet utlumit bolesti krku, poradí si se štípanci od hmyzu a uklidní od slunce spálenou pokožku. Jeho vnější aplikací dokážete odstranit i bradavice nebo vybělit zuby. Využití jablečného octa je skutečně univerzální. Domácí výroba: Pětilitrovou lahev naplníme z jedné třetiny jablečnými slupkami, zalijeme vodou, prosypeme cukrem a necháme na teplém místě alespoň měsíc. Čím déle bude nálev stát, tím bude ocet silnější. Nakonec jej přecedíme. Jablečný ocet se pije ředěný, nebo se používá místo klasického octa do salátů. Napomáhá udržet organismus ve zdraví a v případě nemoci může posloužit jako doplněk ke klasické léčbě. Díky antibakteriálním účinkům můžete jablečný ocet využít i místo pleťové vody. Stačí ho zředit vodou asi tak v poměru 1:2, podle citlivosti vaší pleti, do roztoku namočit tampónek a vyčistit jím pleť na obličeji. Nebo si octem zředěným v poměru přibližně 1:1 vyzkoušejte propláchnout vlasy po umytí šamponem a následně opláchněte čistou vodou. Ocet pomůže nejen v boji proti lupům, odstraní i zbytky různých vlasových produktů, díky čemuž budou vlasy lesklé.
Odstranění bradavic: Nejdříve očistit místo kolem bradavice mýdlem, pak namočit na 15 minut do vody. Po osušení přiložit vatový tampónek namočený v jablečném octě a nechat 15 minut působit. Nakonec opláchnout vodou. Vše opakujeme alespoň 3x denně, dokud bradavice neodpadne či nezmizí. Většinou zůstává jizva, na kterou aplikujeme gel z rostliny aloe vera.
Hořčice: 100g hořčičných semínek, 125ml jablečného octu, 125ml bílého vína, sůl a med. Hořčičné semínka zalijeme octem - musí být potopená - a necháme 15min. bobtnat. Přidáme med a sůl, tyčovým mixerem rozmixujeme do hladka. Pokud je hořčice moc hustá, přidáváme ocet, popřípadě oblíbené koření pro pikantní chuť. Skladujeme ve sklenicích v chladu, popřípadě sterilujeme.
Kontaminované ovoce a zelenina: (Jablka, celer, broskve, nektarinky, okurky, hrozny, cherry rajčata, špenát, brambory, jahody ...) Přidejte do vody sklenku octa a zeleninu či ovoce nechte namočené přibližně deset až patnáct minut. Potom důkladně opláchněte čistou vodou, aby se ocet smyl. Jablečný ocet zničí 98% bakterií a škodlivin. Lze použít i lihový ocet s vodou a to tak, že veškerou zeleninu a ovoce myjte v roztoku z octa a čisté vody. Nechte je přibližně 15 až 20 minut v roztoku v poměru 10% octa k 90% vody. Je neuvěřitelné, jak je poté voda v misce špinavá. Následně opláchněte ovoce a zeleninu v čisté vodě.

Zapékaná jablka – Odstraníme jádřinec a dutinu vyplníme směsí ořechů, rozinek, brusinek, zalijeme rumem a bohatě zasypeme cukrem. Necháme v troubě 15-45 minut. Podáváme samotná či se zmrzlinou nebo politá vaječným koňakem.
Nepečený dort z kyselých  jablek: 1 kg jablek, 6 lžic krupicového cukru, 2 lžičky citronové šťávy, 2 vanilkové pudinky, balíček dětských piškotů, skořice popř. hřebíček - Nakrájíme na kostičky oloupaná jablka, podlijeme 1/4 l vody, přidáme cukr, skořici či hřebíček a citronovou šťávu. Vaříme asi 10 minut, pak rozšťoucháme. Poté přidáme rozmícháme pudinky ve 1/4 l vody a vaříme ještě asi 10 minut. Na dno dortové formy poklademe vrstvu piškotů a na ně nalijeme část pyré. Opakujeme až do naplnění formy, končíme jablečným pyré  Dort dáme do lednice a necháme vychladit asi 2-3 hodiny. Nakrájené dílky zdobíme šlehačkou a sladkým kakaem nebo čokoládou.

Jablka s dýní:  450 g dýně (nejlépe hokkaido), 500 g kyselejších jablek, 30 g másla, 120 g medu, hrst nahrubo sekaných vlašských ořechů, ¼ lžičky mleté skořice, ¼ lžičky mletého muškátového oříšku, 3 hřebíčky. Dýni a jablka zbavte semínek a stopek, nakrájejte na asi centimetr silné měsíčky. Pokud nemáte dýni hokkaido, která se dá jíst i se slupkou, budete muset navíc oloupat dýni. Kousky dýně a jablek by měly být přibližně stejně dlouhé. Pak rozehřejte troubu na 180˚C. Menší plech vymažte třetinou másla. Naskládejte do něj nastojato vedle sebe střídavě kousky dýně a jablek a zasypte vlašskými ořechy, skořicí a muškátovým oříškem, rovnoměrně rozložte tři hřebíčky. Vše přelijte medem a nahoru nakrájejte zbytek másla na kostičky a nechte péct asi 40 minut, do změknutí jablek a dýně. Přikrývejte jen volně alobalem, pokud se bude dýně s jablky shora připalovat, jinak získáte nevzhlednou dušenou kaši. Podává se teplé.
Tip: Místo dýně můžete použít mrkev, pak ale uberte med a vypusťte ořechy.

Hrušeň obecná

(Pyrus communis), až 15m, IV - V, čeleď růžovité                                                   

Hrušeň je opadavý listnatý strom. Jde o hybridogenní druh se složitým vývojem významný především ovocnářsky kvůli plodům zvaným hrušky. Ceněné je však i dřevo a kvetení. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň obecná k dlouhověkým. Bývá pravidelně napadána rzí. Během dvacátého století se v Evropě šíří nebezpečná bakterióza spála růžovitých, přednostně poškozující hrušně. Na rostlinách se projevuje vadnutím a odumíráním květů, listovou spálou, spálou plodů, usycháním a odumíráním vegetačních vrcholů (hákovité ohýbání letorostů) a větví. Dříve se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc.
Dřevo je celkově tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Dobře vyschlé dřevo je možné použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je jeho pálení neekonomické.
Plod hrušně obsahuje především cukry, určité množství tuků, bílkovin, vitamíny C, B8 (Cholin), E, K, riboflavin aj. Dále obsahuje rovněž vápník, železo, hořčík, zinek a jiné látky.
V současnosti není oficiálně považovaná za léčivou rostlinu, nicméně i přesto má hruška velký podíl vitamínů, které všeobecně posilují organismus, také velký podíl vlákniny (3g na 100g), který je mnohem větší než u jiných druhů ovoce.

Využití: Možná je konzumace zasyrova nebo zavářet jako kompot, lisovat do moštu (samotná nebo smíšená s jablečným moštem), dá se používat i jako přísada do jídel. Pokud však chceme mít co největší přísun účinných látek, je nejlépe plod jíst právě syrový, neboť tepelným zpracováním se mnohé látky ztrácí nebo zmenšují na obsahu (zejména vitamín C). Čerstvý mošt z vylisovaných plodů všechny účinné látky zachovává, ale má krátkou trvanlivost, nezavaří-li se. Vařené hrušky (jako kompot) je možné jíst jako drobnou pomoc při srdečních a oběhových chorobách (šťáva z hrušek posiluje cévy a hrušky navíc i odvodňují), při nemocích močového měchýře, pro posílení žaludku a také při zácpě. Málo se také ví, že v kůře obsažená látka arbutin je antibiotikem s pozoruhodnými vlastnostmi. Velmi dávno našla své místo v lidovém léčitelství a můžeme se s ní setkat ve starých receptech. Kůru je třeba drtit, vařit, louhovat a macerovat, až získáme žlutou šťávu. Užívání se ale rozhodně nedoporučuje, je třeba se vždy poradit se lékařem, který vám pravděpodobně užívání zakáže.

Opilé hrušky:  6 ks hrušek, 125 ml bílého vína, 125 g cukru (jakéhokoliv), 1 tyčinka skořice,
6 hřebíčků, kousek zázvoru, 2 ks anýzu, 500 ml rumu Zralé měkké hrušky oloupejte a nakrájejte je na kostky (bez jader). Dejte je do skleněné nádoby s uzávěrem. Víno, cukr, skořice, hřebíček, zázvor, anýz krátce povařte. Nechte směs vychladnout a poté přes sítko nalijte do nádoby k hruškám. Přidejte rum a zamíchejte. Pokud se Vám zdá rumu hodně, můžete část nahradit bílým vínem nebo vodou. Koktejl dáme do druhého dne vychladnout do ledničky. Doporučuji ho pít pomalu a přitom relaxovat ve vaně nebo při setkání s přáteli. V zimě ho můžete pít i studené, jelikož je tam zázvor, za chvíli vám bude teplo.