Cuketa, patizon (Cucurbita pepo), dýně - turek - kabačka (varieta pepo), tykev - dýně velkoplodá (Cucurbita maxima), aj. patřící do čeledi tykvovitých se u nás hojně pěstují nejen na zahrádkách. Takzvané zimní dýně (tedy všechny hokkaida, buttercupy, dozrálé patizony, špagetové dýně, lakotu,
butternuty a všechny ostatní dýně, které se komzumují v botanické zralosti) je dobře dát po sklizni tak na 14 dní do pokojové teploty do suchého prostoru, tím dojde k uzavření a zatažení slupky. Pro vlastní skladování je ideální suchý prostor se stálou teplotou okolo 15°C. Pokud takové podmínky nemáte, pak si dýně nechte v teplém bytě (nebo aspoň na chodbě, v předsíni, kde není 20°C) raději než ve vlhkém sklepě! Za ideálních podmínek vydrží dýně dle druhu až rok. Jmenovitě: hokkaido oranžové, hokkaido zelené cca 6 měsíců, špagetová dýně stripetti 8 měsíců a vegetable spaghetti i přes rok, lakota do 8 měsíců, lumina i rok, acorny do 6 měsíců, patizony i rok (ale téměř nejdou rozlousknout). Nechat dojít v teple bychom měli nechat všechny zimní dýně, protože tím zesládnou a stanou se stravitelnějšími - dojde k přeměně části škrobů na cukry! Takže nikoliv koupit a uvařit, ale koupit šoupnout do kuchyně a počkat si 14 dní!!
Obsahují citrulin, který podporuje vylučování produktů látkové výměny a jedovatých látek. Pravidelné užívání nejméně 1 polévkové lžíce jader denně (týdny až měsíce), může vykazovat
preventivní a léčivé účinky při nezhoubných zvětšeních prostaty a při potížích s močovým měchýřem. Nízký obsah sodíku řadí tykve mezi potraviny s nejnižším obsahem soli. Tím je vhodná pro diety využívaných při léčbě vysokého krevního tlaku, onemocnění močových cest a ledvin. Draslík zase podporuje odvodňování, působí proti zácpě, udržuje basickoadidickou rovnováhu v těle a správné hospodaření s vodou. Karoteny, vit. C a E, které jsou v plodech tykví rovněž bohatě zastoupeny, působí jako antioxidanty a chrání buňky. Poutají volné radikály a pomáhají tak předcházet tvorbě nádorů a nežádoucímu ukládání látek na srdečně cévních stěnách.
Pomáhá také při problémech se slinivkou břišní může rovněž pomoci od potíží způsobených revmatismem, aterosklerózou nebo dnou.
Všestranné využití v kuchyni, i té dietní, netřeba zdůrazňovat.
Smažené květy: Do květu vložíme kousek plísňového sýru a po obalení v trojobalu smažíme na oleji do zlatova.
Zelí: Dýni okrájíme, vyčistíme, nakrájíme na kostky, vložíme na nakrájenou a na sádle osmaženou cibulku, přidáme trochu octa, sůl, kmín. Dusíme do poloměkka. Zahustíme zakysanou smetanou s lžící hladké mouky a dovaříme doměkka. Podáváme s pečeným masem (kachnou) a knedlíkem, popř. s bramborem.
Sekaná: Dýni nebo cuketu nahrubo nastrouháme, stejně tak sýr - 100g (Pokud dáváme uzeninu, nakrájíme ji na kostky.) Smícháme s 2 hrnky dětské krupice s 1 práškem do pečiva, také 0,5 hrnku oleje, 5 vajec, špetka soli, 2 stroužky česneku, 1 lžíce koření do sekané a dáme do vymazaného pekáče. Pečeme na 180° C cca 45 min.
Guláš: 2 cukety (cca 25cm), 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce sojové omáčky, pepř, sůl, olej. Na oleji(sádle) osmahneme cibulku, přidáme na kostičky nakrájenou cuketu. Trošičku podlijeme, osolíme a dusíme do měkka. Pak přidáme prolisovaný česnek, kečup, sójovou omáčku, podle chuti opepříme a dosolíme. Nijak nezahušťujeme. Jako příloha je dobrá rýže, těstoviny, brambor i chleba.
Dýňové pyré: Rozmačká se uvařená dýně a do ní se přidá sůl, smetana a kousek másla. Já rozmačkala uvařenou dýni a nastavila s ní bramborovou kaši a bylo to výborné.
Cukeťáky: Nastrouhat cuketu, přidat vejce, česnek, sůl, majoránku a přisypat tolik mouky, aby se vytvořilo „akorát“ těstíčko. A smažit, poté ubrouskem vysát tuk.
Buchta: Potřebujete: 250 gramů nahrubo nastrouhané cukety, šťávu z půlky citronu, 50 gramů nasekaných ořechů, 50 gramů rozinek, 3 vejce, 150 gramů moučkového cukru, 100 ml oleje, 300 gramů polohrubé mouky a půl prášku do pečiva. Nastrouhanou cuketu zalijeme citronovou šťávou, smícháme s rozinkami a ořechy. V míse utřeme vejce s cukrem do pěny, do které postupně tenkým pramínkem zašleháme olej. Nakonec vmícháme cuketovou směs a mouku promíchanou s práškem do pečiva. Těsto nalijeme do koláčové formy, vyložené pečicím papírem a pečeme při 150ti stupních asi 45 minut.
Zapečená dýně: Do pekáče navrstvit brambory, na ně plátky cukety, dále třeba šunku (není nutno), opět brambory, cuketu, sýr, houby… dle výšky pekáče a hladu. Každou vrstvu osolit, nakonec zalít osolenou (může být i vegeta) šlehačkou s vejci - počet dle chuti a přikryté péci.
Omáčka na špagety: Na olej a zesklovatělou cibulku dát cuketu či lilek, osmahnout, podusit, po chvíli přidat rajčata (pokud konzervovaná, tak se šťávou, pokud čerstvá, tak i protlak). Dá se přidat uzenina, tuňák nebo mleté maso. Osolit, ovonět bylinkami.
Cuketa na asijský způsob: Menší cuketu nakrájíme na kostičky, které vhodíme na zpěněnou cibulku. Přidáme 2 stroužky česneku a okořeníme orientálním kořením (kari, ďábelské aj.). Zakapeme worcesterskou a sójovou omáčkou. Cuketa je hotová, když zesklovatí. Nakonec podlijeme masovým vývarem.
Svíčková: Dýni oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Důkladně zakapeme citronovou šťávou, osolíme a promícháme.
zesklovatělou cibulku dát místo masa na kostičky nakrájenou dýni (tvrdší druh). Osmahnout, okořenit paprikou a gulášovým kořením. Dusit do měkka v hovězím vývaru (masox postačí), poté zahustit nastrouhaným chlebem nebo tmavou jíškou.Část dýně lze nahradit houbami nebo masem.
Asi ve dvou centimetrech vody rozvaříme kousek zeleninového bujonu, vsypeme dýni a zprudka podusíme, ale jen krátce, aby se dýně nerozvařila. Kysanou smetanu - asi 150 ml - smícháme zvlášť s bobkovým listem, novým kořením, hřebíčkem a celým pepřem. Osolíme a nakonec rozkvedláme polohrubou mouku (na porci lžičku). Vše zvolna přilijeme k dýni, povaříme do zhoustnutí a necháme i s kořením rozležet alespoň 24 hodin. Pak koření vyndáme, omáčku ohřejeme a podáváme s houskovým knedlíkem.
Patizon dušený: Oloupeme jej, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patizonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli „uležet“.
Dýně či patizony můžeme použít i k doplnění špízu. Také obalit v trojobalu, klidně s plátkem šunky, sýru a smažit jako řízek nebo zapéct rozpůlené i se slupkou v troubě plněné nádivkou dle chuti a možností (sýr + smetana, mleté a mírně podušené ochucené mleté maso ...) Dokonce mladé zavařujeme v nálevu jako okurek a velké plody použijeme i na výborný
dýňový kompot: Oloupanou, očistěnou nejlépe ananasovou dýni nakrájet na kostičky, zalít roztokem kyseliny citronové. (Na 3kg krájené dýně asi 2 lžičky do 1,5l vody - aby byla ponořená), nechat stát až 24hodin, pak přidat šťávu ze 2 citronů (chemicky neošetřený se může přidat nakrájený na kolečka - bez pecek), 750g cukru, 5 hřebíčků, kousek skořice, popř. vanilku, ananasovou tresť 3-4 lžičky (Já místo tresti a cukru dávám ananasový sirup či džus. V případě džusu cukr dodám) Vše svařit do sklovita a za horka plnit do sklenic - cuknutím ihned ,,zavařit" anebo sterilovat 20minut při 80°C
Nejrozšířenější zelenina u nás pěstovaná. Obsahuje: 80-90% vody, malé množství proteinů, sacharidů a tuků, jakož i provitaminu A a vitaminů B, C a E. Jejich dietetický a terapeutický význam spočívá v přítomnosti vysoce zásaditých minerálů — draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a železa, ale i různých stopových prvků, především síry. Působení: Okurky neutralizují nadměrně kyselý odpad produkovaný tělem po konzumaci jídel živočišného původu. Usnadňují vylučování odpadních látek z krevního řečiště močí nebo pokožkou. Udržují vlhkost pokožky a poskytují síru, látku, která je pro zdraví kožních buněk, vlasů a nehtů nezbytná. Zároveň čistí krev od toxických látek. Doporučují se při atopickém ekzému, kontaktní dermatitidě a lupénce (psoriáze), účinně působí i při bolestech očí. Přikládají-li se přímo na pokožku, mají příznivé kosmetické účinky. Měly by pomoci i po slunečním spálení a také při spáleninách nezpůsobených sluncem. Okurky mají velmi málo kalorií a přesto vyvolávají pocit nasycení. Maska na pleť. V jedné čtvrtině hrnku heřmánkového čaje, rozpustit lžíci želatiny a nechat vychladnout. Namixovanou okurku přecedit přes cedník. Smíchat s heřmánkovým čajem s želatinou a zcela studenou nanést na umytou tvář a krk. Nechat působit přibližně patnáct minut, pak opláchnout vlažnou vodou. Místo heřmánku lze použít měsíček. Anebo rajče s okurkou dát do mixéru a po zamíchání přidat smetanu. Směs nanést na krk a dekolt a nechat působit dvacet minut. Poté omýt studenou vodou. Zlepšení fyzického stavu: Nutritivní a zdraví prospěšná okurka pomůže získat při pravidelné konzumaci lepší fyzický stav. Jednu okurku zbavit semínek a slupky. Namixovat a smíchat s litrem a půl vody. Tento nálev pijte každé ráno a uvidíte, že se budete cítit lépe! Koktejl: Čtyři malá zralá rajčata, jednu velkou okurku, jeden citron a sůl. Zeleninu si před přípravou nechte v lednici, protože tenhle koktejl se podává dobře vychlazený. Rajčata a okurku oloupat, dát do mixéru společně se šťávou z citronu. Pokud si přejete jemnější koktejl, přeceďte si zeleninu přes síto. Podávat ve vychlazených sklenicích. Plněné okurky: Čtyři okurky, šest vařených vajec, čtyři polévkové lžíce majonézy, špetku bílého pepře a čtyři polévkové lžíce nasekané petrželové nati. Okurky oloupat a podélně překrojit. Lžičkou vyndat semínka. Vejce nasekat nadrobno, přidat zbytek surovin a dobře promíchat. Okurky naplnit směsí a podávat. Kvašáky: Okurky použijeme větší, které se nehodí na zavařování. Skládají se do hrnce nebo hliněného soudku, ale postačí i pětilitrové zavařovací láhve. Důležité je před naskládáním do nádoby každou okurku pěkně na několika místech propíchat, aby do ní lák lépe pronikl. Lák na okurky - 4 lžíce soli na 2,5l vody - lijeme teplý (ne studený, ne vroucí). Nádobu s naskládanými okurkami je potřeba zatížit čistým kamenem, nebo třeba zkříženými špejlemi - cílem je, aby okurky zůstaly celou dobu kvašení ponořené, jinak by byly blátivé. Hotové jsou za 5 až 7 dní, přičemž druhý - třetí den začneme pozorovat zakalování láku - mléčné kvašení začíná. Kvasit okurky necháváme v teple, a když jsou hotové, přesuneme je do zimy Podle krajových zvyklostí se k nim také přidávají přísady: Kopr, česnek, mrkev, cibule, tvrdý chleba, bobkový list, také listy révové, dubové, višňové i z černého rybízu. Pokud dáme více stroužků česneku a pepře, okurky budou pikantnější. Někde se přidává i koriandr či estragon. Po vykvašení lze pro dlouhodobé uchování zavařit naskládané do menších sklenic spolu s nálevem klasicky zavařit. Univerzální nálev: 3l vody dáme svařit spolu s hrstí hořčice, 10 zrnky nového koření, 15 zrnky celého pepře, 2 bobkovými listy, 180g soli, 450g cukru (dávám 225g + 23ks umělého sladidla, které dám až nakonec) a po převaření 1l octa. Jakmile nálev přejde varem, sundám z plotny. Do sklenic naskládám okurky, nahoru 3 kolečka mrkve, kousek cibule, půl stroužku česneku. kousek křenu a hlavně kopr do každé sklenice a po nalití nálevu sterilovat. (Zavařené okurky ztrácí hodně z léčebných vlastností, ale zato jsou v naší kuchyni nepostradatelné. Stejný nálev používám i na houby, které před uložením do sklenic vařím asi 5 minut v osolené vodě.)
