Dvouletá nebo i víceletá bylina, která po rozedmutí nepříjemně páchne roste hlavně na vlhkých pastvinách, nevynechá lužní lesy a jejich lemy, vlhká rumiště, trávníky, příkopy. Obsahuje furanokumariny (bergapten, pimpenellin, sphondin aj.), které mohou po doteku zejména na světle vyvolat na kůži pigmentové skvrny, otoky, puchýře nebo záněty. Dále obsahuje heraclein (v nati), silice, étery, alkoholy a oktanol (olej s hexyllbutyrátem, kyselinami kaprinovou a laurinovou a jinými látkami). Nejvíce jedovaté jsou nezralé plody. Sbírá se nať a někdy i kořen, ale jako léčivka je v současnosti užívána jen velmi zřídka. Působí velmi silně projímavě a dále protikřečově (např. v trávící soustavě), tlumí hysterické a epileptické záchvaty, i jako afrodisiakum či na otoky křečových žil. Užívá se výhradně ve formě tinktury (např. jako antiepileptikum 2x až 3x denně po 10 až 15 kapkách). Po dobu léčby se nedoporučuje vystavovat se slunečnímu záření! Jinak je tento druh dokonce používán v kuchyni již od neolitu. Na východě z něj Slované dodnes dělají boršč, kůra může být trochu ostřejší, ale jinak je poživatelný a chutí se podobá chřestu. Lidové názvy: andělička, bolšán, bolševik, bršť, kmín sviňský, nedvědí paznecht,
Žádné komentáře:
Okomentovat