Roste: Rumiště, podél cest, meze, okolí lidských sídel, křoviny, břehy, náspy ... Obsahuje: Eukaptol, hořčinu artemisin, inulín, cholín, organické kyseliny, třísloviny, sliz, cineol a jedovatý thujon (=tujón, tujon, thujón), jehož je však přítomno výrazně méně než v pelyňku pravém. Pelyněk je další z řady hořkých a na celé trávicí ústrojí silně působících rostlin. Pomáhá při zkaženém žaludku, otravách zkaženými potravinami, zvracení, poruchách tvorby trávicích šťáv, křečích a nadměrném nadýmání, zmírňuje menstruační bolesti, osvědčil se při nemocech žlučníku a má i protizánětlivé účinky, pomáhá při onemocnění chřipkou, slouží jako koření a to zejména do různých mas (např. kachna nebo husa) nebo polévek (rybí aj.). Používá se také při výrobě likérů. U králíků se asi 30cm stonek dává jako prevence kokcidiózy.Pozor: I když v malých dávkách pelyněk uklidňuje, ve větších dávkách vyvolává nervozitu, proto jej užíváme s mírou. Působí také jako návyková droga, proto byla zakázána výroba dříve známého absintu i pelyňkového vína. (Otrava se projevuje poklesem krevního tlaku, poruchami srdečního rytmu, případně poškozením nervového systému).
Lidové názvy: bylina sv. Jana, černobyl, černobýl, nechrasť, neohráše, pamětníček, pamutějček, pás sv. Jana, peklíček, peklínek, peluň, peluňka, pelyň, velký stříbřík bylina sv. Jana, černobejl, nechráše
Žádné komentáře:
Okomentovat