Drchnička rolní

(Anagallis arvensis), čeleď prvosenkovité, 10-20cm, VI-IX

Poléhavá bylina, která roste hojně na polích, úhorech, od nížin až do podhůří. Květy se otevírají po ránu asi okolo 9. hodiny a uzavírají se odpoledne nejpozději v 15 hodin. Protože se květy uzavírají rovněž při zamračené obloze, a tím před přicházejícím deštěm, lidé se domnívají, že tato rostlina předpovídá počasí. Nať se sbírá v době květu. Obsahuje glykosidy (např. cyklamin), anagalisaponin, třísloviny, sapotoxin a enzym primaverasin. Užívá se zejména jako hemostatikum, osvědčila se při lehčích poruchách jater a ledvin, dobře působí při těžkých průjmech (úplavice), tlumí svědění (užívána vnitřně i zevně), zevně se užívá na hnisavé a nehojící se rány nebo bércové vředy, ve formě sedací koupele se osvědčila na hemeroidy, dříve se užívala i při epilepsii, dně či vzteklině. Podává se ve formě odvaru (vařeného jen asi 2 minuty, denně se jej pije maximálně 125 ml!) nebo tinktury. Pozor: Její působení bývá dosti razantní, proto je řazena mezi drogy mírně jedovaté - užívat krátce a nepřekročit dávky!
Lidové názvy: Červená drchička, kočičí mejdýlko, kuří mor samec, námožníček, žabí střevíc

Sléz přehlížený

(Malva neglecta), čeleď slézovité, 10-100cm, VI-X

Roste: Rumiště, podél cest, pustá
místa obcí, dvory, podél plotů, nevynechá pole, zahrady. Obsahuje  sliz (v listech a květech), vitamín C, karoten, antokyanová barviva (v květech), třísloviny (v listech), organické kyseliny, v semenech množství oleje. Sbírá se list v červnu před rozkvětem, květ a nať v červenci a srpnu. List nesmí být napaden rzí slézovou (pozná se podle oranžovo červených až hnědých skvrn). Použití: Užívá se při žaludečních či dvanácterníkových vředech,  můžeme ho také použít k mírnění žaludečních a střevních potíží, nebo jako mírné projímadlo, i jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní či při kašli, ve formě koupele se osvědčil při ekzémech (zejména atopickém), neboť tlumí zánětlivost a svědění. Připravuje se ve formě nálevu nebo macerátu, pije se po malých dávkách v průběhu celého dne. Pasta připravená z práškovaného slézu smíchaného v trošce vody odstraňuje kruhy pod očima,  na špatně se hojící rány spařit čerstvé listy, rozložit na pláténko a nasáté výluhem ze slézu ho připevnit přímo na ránu. Přes noc nechat působit a zázraky se dějí... Atopický ekzém:  Kvetoucí nať se užívá vnitřně i formou obkladů. Vnitřně 2-4x denně šálek nálevu =150 ml, spařovat horkou, ale ne vroucí vodou, luhovat 10 minut. V některých případech se osvědčilo připravit čaj v destilované vodě - může být i technická z drogerie - máčet do něho tampony a krouživými pohyby jakoby ekzematická místa "vymývat". Dělat 1-2x denně, podle reakce pokožky. Koupel u zúžené dětské předkožky se připraví tak, že 2 polévkové lžíce drogy spaříme 1/2 l vody a necháme 10 minut vyluhovat. Lze použít i na obklady. Sléz používáme hlavně do čajových směsí, nejčastěji s ibiškem, třezalkou, heřmánkem, měsíčkem a tymiánem. Všechny obsahové látky slézu jsou netoxické, tedy vhodné i pro děti a kojící matky.
Lidové názvy: Biskupský chlebíček, bochníčky, chlebíček, koláčky, kloboučky, koláčky pána Boha, pagačice, pagáčky, patáčky, syráčí, drátenické vlasy ...

Laskavec ohnutý (srsnatý)

(Amaranthus retroflexus), čeleď laskavcovité, 10-200cm, VII-X

Roste coby plevel na polích, v zahradách, nevynechá okraje cest, rumiště, parky, uchytí se klidně i mezi dlažbou, na nádraží, prostě nenáročná rostlinka, co stejně jako většina laskavců, má i výživnou hodnotu.
Obsahuje totiž hodně sacharidů i bílkovin.
Využití: Z mladých rostlinek lze
připravovat saláty nebo je upravovat jako špenát. Starší rostliny již mají v listech hodně dusitanů. Semena se mohou použít jako krmivo pro drůbež, starší rostliny lze silážovat.

Čičorka pestrá

(Coronilla varia) čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 30-100cm, V-IX

Roste hojně na suchých loukách, křovinatých stráních a ve světlých lesích od nížin až do podhůří. Zejména květy a semena obsahují glykosid koronillin (=kathartin), který má účinky na srdce, a dále pseudokumarin a zřejmě i kyselinu močovou a 3-nitropropionovou kys. a její deriváty,ta je toxická pro monogastrická zvířata, ovcím mladá rostl. nejspíš nemusí vadit. Čičorka pestrá má význam jako doplňková pícnina, obohacující krmivo rostlinnými bílkovinami. Přestože je mírně jedovatá, nejsou dokumentovány otravy u koní, skotu ani ovcí.Podle některých zpráv byly pozorovány otravy projevující se zvracením, průjmy, křečemi, dechovými potížemi, bezvědomím i smrtí, údajně zemřeli lidé pijící odvar z natě.

Modřenec chocholatý

(Muscari comosum), čeleď chřestovité, 25-50cm, V-VII


Roste vzácně na výsluních stráních, kde jsou suché louky, stepi, písčiny, meze, vinice. U nás zařazen mezi rychle ustupující, tedy ohrožené a chráněné druhy. V místě nálezu jsem napočítala 15 rostlinek.

Kozinec sladkolistý

(Astragalus glycyphyllos), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 50-200cm, VI-VIII

 

 

Roste coby poléhavá bylina ve světlých lesích, také kde jsou sutě, neudržované sady, lomy, kamenité svahy, náspy až do podhůří. Obsahuje flavonoidy, vitamin C, olej, tříslovinu, aminokyseliny, silici, glycirrhyzin, proteiny, sacharózu, pryskyřice, saponiny, asparagin, kaučuk, přesně neurčené alkaloidy a další látky. Působí močopudně, potopudně, sedativně, snižuje krevní tlak, tlumí bílý výtok, při zevním použití snižuje vypadávání vlasů, ve formě klyzmatu tlumí krvavé průjmy, užívá se i k celkovému posílení organismu. Příznivě ovlivňuje činnost sleziny, jater. Pravděpodobně má i vlastnosti protivirové a protibakteriální, brání uchycení virů na sliznici dýchacích cest. Jako podpůrný prostředek se osvědčil i u nemocných po radioterapii nebo ozařování či u nemocných AIDS (působí proti útlumu činnosti kostní dřeně a prodlužuje reprodukční období buněk).Vzhledem k přítomnosti ne zcela prozkoumaných alkaloidů by se nemělo překračovat doporučené dávkování a léčba by neměla trvat déle jak 6 týdnů.
Bylinný extrakt z kořene kozince působí jako adaptogen (pomáhá organismu se přizpůsobit na změny okolního prostředí) a přispívá k obnovení fyzické a duševní síly. Navíc harmonizuje hladinu cukru v krvi. Kořen se opláchne, nastrouhá nebo rozdrtí na co nejmenší kousky a nechá se louhovat v co nejmenším množství vodného roztoku etanolu (lihu) v poměru s vodou 1:1 (počítáno s 60% lékárenským lihem) po dobu 1-2 dní. Přefiltruje se. 6,3 g takto získaného extraktu se smísí opět s roztokem 60% lihu a vody 1:1 (nebo více vody) do celkového 100 ml objemu. Užívání: Roztok se dávkuje následovně: 15 – 25 kapek 2x denně. Bez dozoru lékaře a jeho doporučení by se roztok neměl podávat dětem. Standardizovaného extraktu se užívá v množství 250-500 mg 3-4x denně.
Silný čaj se připraví použitím 3-6 gramů sušeného kořene 3x denně.
Tekutý extrakt v 25 % roztoku etanolu (1:1) se užívá po 2-4 ml 3x denně.
Práškovaného kořene 250-500 mg 3-4x denně.
Tinkturu s 30 % etanolem (1:5) užívejte po 20-60 kapkách 3x denně.

Mateřídouška vejčitá (polejovitá)

(Thymus pulegioides), čeleď hluchavkovité (pyskaté), až 10cm, VI-X

(Všechny v ČR rostoucí druhy mateřídoušek jsou si velmi podobné a navíc často dochází k jejich vzájemnému křížení, takže přesné určení druhu bývá obtížné. Pro léčitelské účely lze použít jakoukoliv z u nás planě rostoucích druhů mateřídoušek) Roste na slunných místech jako krátkostébelné louky, pastviny, meze, okraje cest a lesů, travnaté a kamenité svahy, mýtiny, lomy. Obsahuje monoterpenoidy (thymol, cymol, linalool, karvakrol a další) obsažené v silici, dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny, flavony a fytoncidy. Sbírají se nezdřevnatělé části od května do srpna. Suší se ve stínu ve slabých vrstvách do 35 °C. Při sušení se neobrací, aby neopadaly listy. Působení: Zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (chřipka, nachlazení apod.), podporuje vykašlávání (bronchitida), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít při různých zánětech nebo zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům. Čaj z jedné čajové lžičky na šálek vroucí vody se pije 3x denně.
Škytání:Dostaneme-li záchvat skytání, uvaříme 1/4 1 mateřídouškového čaje, do něhož vymačkáme šťávu z 1 citronu a teplý pomalu, po hltech vypijeme. (Další recept: Ve 1/41 vody krátce povaříme 1 lžičku drceného hřebíčku a necháme 10 minut přikryté vyluhovat. Scedíme a pomalu po částech vypijeme.)
Pozor: Některé silice v droze obsažená jsou mírně toxické, proto se nedoporučuje mateřídoušky užívat dlouhodobě nebo ve vysokých koncentracích! Při předávkování může dojít k otravě projevující se omámením a podrážděním ledvin, při dlouhodobém podávání může dojít k poškození sliznic.
Lidové názvy: Douška mateří, mateřinka, chodec, vonný tým

Šťovík tupolistý

(Rumex obtusifolius), čeleď rdesnovité, 50-100cm, VI-VIII

Roste hojně na rumištích, podél cest, klidně zaplevelí louky, pastviny, pole ...  Květy, které kvetou od června do září, mají zelenou barvu a když dozrávají, mění se jejich barva na červenou.

Šťovík tupolistý je ve skutečnosti lehce jedovatý a je podle britského zákona o plevelech (Weeds Act 1959) označen jako "škodlivý plevel", jelikož jeho bílá mléčná šťáva může způsobit mírnou dermatitidu. Rovněž je prokázáno, že dobytek, který jej požije, může onemocnět. Zbavit se šťovíku může být velmi obtížné, neboť kořeny mohou růst až do hloubky 5 metrů! Šťovík tupolistý, stejně tak jako i ostatní druhy šťovíků obsahuje kyselinu šťavelovou, která může způsobovat při jeho požití hyperacidózu žaludku.

Lidové názvy: Sladký list, sladký lupen

Šťovík kadeřavý

(Rumex crispus), čeleď rdesnovité, 50-100cm, VI-VIII

Roste hojně na rumištích, podél cest, nevynechá louky, pastviny, pole, okolí hnojišť. Na orné půdě zapleveluje především víceleté pícniny, může však zaplevelovat i plodiny jednoleté, zvláště obiloviny. Patří mezi velmi nebezpečné plevelné druhy luk, pastvin a víceletých pícnin. Je však méně nebezpečný než šťovík tupolistý. Příměs rostlin v píci snižuje její krmnou hodnotu. Oddenek působí projímavě a semínka naopak proti průjmově.

Řebříček obecný

(Achillea millefolium), čeleď  hvězdnicovité (složnokvěté), 20-80cm, VI-IX

Roste: Louky, pastviny, okraje cest, meze, lesní paseky, navážky, rumiště od nížin až po horské oblasti. Obsahuje glykosidickou hořčinu, silici  s kolísavým obsahem azulénů (0 až 40% v závislosti na lokalitě a počasí), alkaloidy, flavony, tříslovinu, cholin, aldehydy, kyseliny mravenčí, octovou a salicylovou a fluoreskující a fotosenzibilizující látku ze skupiny furokumarinů. Sbírá se květ (pouze bílé barvy - narůžovělé ne!) nebo nať. Květní úbory se stříhají od července do září a suší se ve slabých vrstvách ve stínu při teplotách do 35 °C. Nať se sbírá v době počínajícího květu, seřezávají se vrcholové části nezdřevnatělých lodyh, suší se ve svazcích zavěšených na šňůrách při teplotě do 35 °C. Účinky: Uvolňuje křeče, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv, utišuje kašel, kladně působí na krevní oběh. Zvláštní uplatnění nachází zejména v ženském lékařství neboť tlumí krvácení a potlačuje křečovité bolesti při menstruaci. Řebříček dále užitý před jídlem podporuje chuť k jídlu (Glukosidová hořčina, kterou řebříček obsahuje, posiluje činnost trávicích orgánů a tvorbu trávicích šťáv, nezbytných pro dobré trávení. Nejúčinnější je na žaludek, ve kterém zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a pro játra, kde zvyšuje tvorbu žluče - cholagogním účinek. Díky antiseptickým vlastnostem zmírňuje střevní kvašení. S dobrými výsledky se proto používá při gastritidě, hypochlorhydrii ( nedostatku trávicích šťáv ), dyspepsii ( těžkém trávení ) , nedostatečné činnosti jater, zažívacích křečích a plynatosti.) Podporuje krvetvorbu, působí močopudně, žlučopudně, desinfekčně, podporuje odstraňování jedovatých látek pokožkou, čímž ji pomáhá čistit, tím zlepšuje její vzhled a zjemňuje ji. Působí i antiskleroticky, antiastmaticky, mírně snižuje krevní tlak, tlumí krvácivost, osvědčil se i při pomočování. Při zevní aplikaci ve formě výplachů nebo koupelí se osvědčil na špatně se hojící rány, kožní defekty, špatně prokrvenou pokožku, hemeroidy či na záněty ústní dutiny a také působí jako deodorant. Koupele nohou z řebříčku pomáhají proti zápachu a zvýšenému pocení chodidel . Silný odvar lze použít na odpuzení rostlinných škůdců jako mšice, svilušky ....
Pozor na kombinaci žebříčkové kůry a alkoholu, zesiluje jeho negativní účinky (závratě apd.)
Čaj se podává 2x až 3x denně po 150 ml (asi z 5 g drogy). Pro zevní použití se připravuje přibližně ve dvojnásobné koncentraci. Směs na čistění krve: 30g měsíčku, 10g kopřivy, 10g řebříčku - jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Pleťová voda: Čerstvé květy řebříčku nechat přes noc namočené ve studené vodě. Tu pak použijte na mastnou pleť. Může se použít i odvar, který pouze nechte odstát, dokud nevychladne.
Krvácení z nosu: Válečkem z gázy, namočeným v záparu z řebříčku nebo v čerstvé šťávě, ucpeme krvácející nosní dírku, abychom zastavili krvácení
Lidové názvy: Myší chvost, žebříček, tisíclistník, myší ocásek, husí jazejček, husí jazýček, ovčí žebro, zaječí chléb a krupička.

Kručinka barvířská

(Genista tinctoria), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), Až 60cm, VI-VIII

Roste: Světlé lesy, chudé louky a pastviny, okraje lesů a cest, skalnaté svahy, vřesoviště v nižších polohách. Sbírá se kvetoucí nať a suší ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Obsahuje chinolizidinové alkaloidy (cytizin, metylcytizin, anapirin, lupanin, isopartein), flavonoidy, silice, hořčiny, třísloviny, žlutá barviva (genistein, luteolin) a jiné látky. Využití: Působí výrazně močopudně, ovlivňuje látkovou výměnu a cévní systém, osvědčila se při léčbě počátečních stádií zvýšené činnosti štítné žlázy, zvyšuje chorobně snížený krevní tlak, zvyšuje průtok krve ledvinami, patří k nejlepším přírodním protiotokovým lékům, užívá se při dně a revmatismu, močopudného účinku se využívá při ledvinových kamenech či infekcích močových cest. Větví, listů i květů se dříve užívalo k barvení látek na žluto. Čaj: 1 lžička na šálek vody, bere se 2x denně.

Komonice bílá

(Melilotus alba), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 30-250, V-VIII

Roste: Suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy, od nížin do podhorských oblastí. Komonice bílá se většinou využívá jako zelené hnojivo, občas také jako pícnina. Je ve velké oblibě mezi včelaři, z jednoho hektaru komonice může vzniknout až půl tuny medu.  Komonice bílá obsahuje kumarin, který tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. Pozor:
Právě kvůli obsahu kumarinu může ve větších dávkách nebo při dlouhodobějším užívání způsobit bolest hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Neměli by ji
užívat ani lidé trpící poruchou krevní sráženlivosti.

Čistec lesní

(Stachys sylvatica), čeleď hluchavkovité, VI-IX, 30-100cm

Roste hojně ve vlhkých lesích od nížin až do hor. Obsahuje betainy (stachidrin, betonicin, turicin, trigonellin), cholin, allantoin, třísloviny, silici, sliz, kyselinu tanovou a vitamíny. Sbírá se kvetoucí nať  nejlépe těsně po rozkvětu, někdy se sbírají jen samotné listy, které jsou nejlepší těsně před rozkvětem. Působí sedativně, snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy, staví krvácení (mírně zvyšuje srážlivost krve), nejčastěji se užívá v gynekologii při silném krvácení, lze ji však použít k zastavení jakéhokoliv krvácení (k tomuto účelu lze použít čerstvého naklepaného listu). Odvaru z čistce se užívá při nemocích prostaty a dolních cest močových (1 polévková lžíce se vaří ve sklenici vody 3 minuty, pak se nechá 15 minut luhovat, užívá se 3x denně před jídlem po dobu as 3 týdnů). Pro nevalnou chuť se spíše užívá ve formě tinktury (3x až 4x denně 20 až 25 kapek).
 

Měsíček lékařský

(Calendula officinalis), čeleď hvězdnicovité (složnokvěté), 30-50cm, VI-IX
Pěstován na zahrádkách i jako okrasná květina a často zplaňuje. Obsahuje silici, karotenoidy, triterpenové saponiny, flavonoidy, flavonoidové glykosidy, kyselinu salicylovou, vitamín C, sliz, seskviterpen calendin a hořčinu calenden. Sbírá se květ i s kalichem, někdy jen okvětní lístky nejlépe za suchého počasí. Suší se ve stínu do 40 °C. Usušený by měl být chráněna před světlem a protože snadno přijímá vzdušnou vlhkost, doporučuje se občasné přesušení. Použití: Zvyšuje sekreci žluče, potlačuje růst baktérií, urychluje hojení hnisavých a špatně se hojících ran doprovázených záněty, užívá se proti plísním a proti bércovým vředům, příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, pozitivně působí proti infekčním chorobám, napomáhá při léčbě astmatu, kašli, bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí vnitřní záněty (peptické vředy, záněty žaludku a střev), zlepšuje činnost srdce při mírném poklesu krevního tlaku, působí antibioticky a mírně sedativně, podle některých prací i omezuje růst nádorového bujení (zejména dělohy, prsu a zažívacího ústrojí). Zevně lze měsíčku ve formě obkladu použít na takřka jakékoliv rány včetně zánětů očních a ušních, osvědčily se zábaly čerstvé, naklepané byliny na
křečové žíly, které se aplikují na noc. Jako kloktadlo se může použít při afekcích v dutině ústní. V současné době je hojně využíván k výrobě produktů zjemňujících pleť, mastí na rozpraskanou kůži, na opruzeniny, popáleniny, křečové žíly, trombózy a proleženiny. Přidává se do pleťových vod, šampónů a mýdel. Odvar: 1lžička drogy na 100 až 150 ml vody, která se krátce povaří - užívá se 2x až 3x denně. Kloktadlo lze použít při afekcích v dutině ústní. Mast: Dvě plné hrsti květů skoro namačkané (lze použít i nadrobno nakrájené mladé, nedřevnaté rostliny – celé nadzemní části, tj. stvol, list a květ měsíčku zahradního) se vloží na pánvičku s rozpáleným vepřovým sádlem (asi 250 g) a nechá zesklovatět jako cibulka. Pak se pánev odstaví a nechá se stát do druhého dne. Pak se rozehřeje, procedí a propasíruje (stačí přes sítko na čaj) do nějaké nádoby, nikoliv skleněné, přiklopí a uloží ve tmě a v chladu. Při zánětu žil potřít na noc bolestivé místo a přes položit namočený vyždímaný kapesník, aby se mast nevsákla do obvazu. Převázat nejlépe elastickým obvazem, ale ne příliš pevně. Ráno se může vše opakovat. Dá se použít i na bércové vředy, omrzliny a popáleniny až po proleženiny a hemeroidy

Lebeda rozkladitá

(Atriplex patula), čeleď laskavcovité, 20-80cm, VI-IX
Roste na celém území na polích, na rumištích, skládkách, kompostech, hnojištích, v okolí sídel, v horách jen zřídka zavlékána. Je to vlastně plevel, který užitkovým rostlinám odebírá potřebnou vláhu a výživné látky z půdy. Využití: Mladé rostliny jsou křehké a šťavnaté a již od starověku se z listů lebedy rozkladité připravovaly saláty, možno je konzumovat i jako špenát.
Gnochi s lebedou: Půl kila noků nebo šišky z bramborového těsta, kilo lebedy, dva stroužky česneku, chilli paprika, panenský olivový olej, parmazán. Dáme vařit slanou vodu na noky, poté je v ní uvaříme. Na pánvi na oleji na středním plamenu opékáme česnek a papriku, obojí nakrájené na kolečka. Když česnek začne zlátnout, přidáme lebedu, nasekanou na jemno. Snížíme teplotu a občas zamícháme. Když jsou noky hotovy, scedíme je, necháme okapat a přidáme do pánve. Promícháme a opékáme asi dvě minuty. Pak přidáme čerstvě nastrouhaný parmazán a můžeme servírovat.
Pozor! Na záměnu s merlíkem zvrhlým, m. smrdutým a m. zedním (Chenopodium hybridum, Ch. vulvaria, Ch. murale), tyto druhy po rozemnutí páchnou a chutnají odpudivě, jsou ke konzumaci naprosto nevhodné. Vhodná je i jako pícnina pro dobytek.