Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

středa 14. května 2014

Křen selský

(Armoracia rusticana), čeleď brukvovité (křížaté), 30-150cm, V-VI

Roste na březích, v příkopech, tam kde je vlhčí rumiště a také je pěstován v zahradách a v polních kulturách, protože kořen křenu je velmi bohatý zdroj vitamínu C, provitamínu A, karotenů, minerálů jako železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor, antibakteriálních a fytoncidních(rostlinné antibiotikum) látek, dále obsahuje hořčičné silice, glykosidy a sinigrin.  Zevně se používá na obtížně hojitelné rány, omrzliny a k léčbě kloubů postižených revmatizmem. K obkladům lze používat buď čerstvé listy, nebo tzv. křenové placky (1 díl nastrouhaného křenu, 5 dílů mouky a 1 díl tuku), které přiložíme na postižené místo, která se během půl hodiny prokrví a bolest poleví. Vnitřně křen již v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu a celkově i činnost trávícího systému, usnadňuje odkašlávání, léčí záněty dýchacích cest a má mírný močopudný účinek. Při průduškových chorobách se používá inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují asi 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá 10 dnů luhovat a pak se užívají první 3 dny 3 čajové lžičky macerátu, později 3 polévkové lžíce, celkem užívat nejméně 30 dnů).  Křen se doporučuje užívat pravidelně nejen kvůli vysokému obsahu vitamínu C, ale taktéž působí preventivně proti chorobám způsobeným bakteriemi, viry, houbami a prvoky. Používá se jako podpůrný prostředek při léčbě žloutenek, zánětů jater a vleklých infekcí močových cest i střev. Při léčbě je výhodné křen kombinovat s česnekem, event. z důvodů lepší snášenlivosti utřít na kašičku s medem, který svými léčivými účinky příznivě doplňuje uvedený křen. Je výborným prostředkem při rekonvalescenci, což můžu potvrdit.
Vnitřně se používá čerstvý, nastrouhaný, smíchaný s jablky v poměru 1:1 v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Já přistrouhám ještě mrkev a červenou řepu, uzavřu do sklenice a takto vydrží v chladnu než se vše spotřebuje - třeba ráno mažu na celozrnný chléb s pomazánkovým máslem.
Křenová placka II: Jde o starý lidový předpis. Kořen křenu nastrouháme (3 díly) a s moukou (5 dílů) a trochou octa smícháme v těsto. Můžeme přidat i sádlo (1 díl). Z těsta uděláme placku, kterou pak přes plátýnko (nikdy ne přímo na kůži) přiložíme na bolestivé místo. Necháme působit maximálně 20 minut, ne déle! Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji položených tkání, a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest. Používá se při ischiasu, revmatických a neuralgických potížích apod. Ale pozor: Při dlouhodobějším působení by se na kůži mohl vytvořit zánět až puchýře. Aplikace se musí přizpůsobit citlivosti pokožky. Křenové placky byly jakýmsi
lidovým předchůdcem dnešní kapsicinové náplasti - Capsicolle, která obsahuje výtažek z pálivé papriky. Křen se uplatňuje i v kosmetice: Šťáva křenu s octem odstraňuje pihy a jaterní skvrny: 50g strouhaného křenu zalijeme 1/2 litrem slabého 4% octa (nebo naředíme) a necháme stát 24 hodin. Tímto výtažkem si večer omýváme obličej - podporuje regeneraci kůže.
Kořen křenu lze vyrývat v průběhu celého roku, ale největší sílu má, když je bez listů - pozdě na podzim nebo brzo na jaře, i v zimě, když to jde.
Sirup z křenu: Očištěný kořen pokrájíme, zasypeme cukrem a odtékající šťávu užíváme jako léčivý sirup - asi 3 lžičky denně. Pomáhá při kašli a chrapotu, při jarní únavě.
Na podpoření chuti k jídlu nebo jako obklad na klouby můžeme vyrobit ocet s křenem: Křen nastrouháme do vinného octa a necháme stát za oknem 10 – 14 dní, poté přecedíme a můžeme užívat buď po lžičkách nebo do salátů. Také je možné nastrouhaný křen naložit do červeného vína a  zhruba po měsíci můžeme užívat také po lžičkách při nedostatečnosti žlučníku.
Křenové víno: 10dkg krájeného křenu zalijeme 1 litrem červeného vína a necháme 8 dní vyluhovat. Užíváme jej jako lék 3x denně 1 lžíci před jídlem. Víno čistí žaludek, moč i ledvinové kameny od písku a pomáhá při dušnosti.
Křenová omáčka:2 lžíce strouhaného křenu, 1x smetana, hrnek mléka, hladká mouka, ocet, sůl, cukr. Do vroucího osoleného mléka vmícháme smetanu, ve které jsme rozmíchali hladkou mouku. Povaříme, dle chuti přikyselíme, osladíme a osolíme. Nakonec vmícháme nastrouhaný křen. Podáváme s knedlíkem a vařeným nebo uzeným masem.
Křenové chutney (čatní) k masu: Jde o indický předpis. Použijeme 40dkg strouhaného křenu, 20dkg zelených rajčat, 4 cibule, 4 feferonky, 40dkg moučkového cukru, 2 lžičky tlučeného hřebíčku, 2 lžičky mleté skořice, šálek octa. Hodně osolíme. Rajčata, feferonky a cibuli nakrájíme, osolíme a necháme stát do druhého dne. Potom přidáme ostatní přísady a pomalu dusíme pod pokličkou, až se všechna voda vyvaří. Po vychladnutí dáme do sklenic a uzavřeme. Asi za 2-3 měsíce se správně uleží. podáváme k masům

2 komentáře:

  1. Ženšen západu.
    Miluju k párkům či k uzenému. A jak tak koukám, tak brzy budu i ty obklady na klouby. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. To máš svatou pravdu. A co se obkladů týče, i mladší už vyzkoušeli. Zrovna minulý týden slavila úspěch medronice (kostival lékařský) na tzv. tenisový loket po tom, co třicátníkovi nezabral ani obstřik a hrozila dlaha - tři dny obkladů na noc a bylo po bolesti, která trvala víc jak měsíc ...

    OdpovědětVymazat