Šalvěj luční

(Salvia pratensis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 30-40cm, IV-VIII
Vytrvalá bylina dosti hojně rostoucí na výslunných stráních, loukách,
mezích, na okraji cest a v příkopech od nížin do podhorských oblastí.
Občas užívána stejně jako šalvěj lékařská, ale vzhledem k odlišnému obsahu účinných látek by s ní neměla být zaměňována!  Hodí se zejména k zevnímu použití např. ke koupelím končetin při revmatismu. Listy šalvěje se sbírají před rozkvětem - v květnu a červnu, nejlépe za slunného dne. Sušíme ve stínu.
 Sedací koupel: 2 naplněné hrsti listů vložíme na noc do studené vody. Druhý den přivedeme vše k varu a výtažek přilijeme do vany. Vhodné pro ženy s nemocnou dolní částí těla i ke koupeli končetin při revmatismu. .
 Šalvějový ocet: Do láhve nasypeme květy, láhev naplníme po hrdlo, zalijeme přírodním octem až nad květy. Necháme louhovat 14 dní na slunci nebo teplém místě. Následně používáme k masáži obzvláště nemocných, kteří delší dobu leží.
Ocet z květů se taktéž využívá pro masáž na bederní část zad, chodidel a kotníků, čímž se dosáhne úlevy od ženských problémů, i ke zmírnění deprese, takže získáme zpět rovnováhu.
Lidové názvy: Babí břich, rapaňa, šalvice, salvia, smrtky