Roste hojně na loukách, pastvinách, podél cest, i tam, kde jsou pustá a zaplevelená místa v nížinách i podhůří. Obsahuje kyselinu šťavelovou, šťavelan (díky kterýmžto látkám chutná kysele), antrachinonové deriváty, organické kyseliny, vitamín C, oxalát draselný, flavonové glykosidy, minerální látky aj. Působí příznivě na vyprazdňování střev, obsahem železa ovlivňuje krvetvorbu. Sbírá se list a méně často oddenek v období dubna až května. Mladé lístky šťovíku sbíráme brzy na jaře, kdy jsou ještě křehké. Připravujeme z nich saláty, polévky, boršč, přidáváme je k pečenému masu, do majonéz, do bramborového salátu a tvarohových pomazánek. Pro vysoké množství kyseliny šťavelové, používáme k přípravě pokrmů maximálně 10dkg šťovíku. Pro zmírnění kyselosti doplňujeme pokrmy mlékem, smetanou nebo vejcem. Šťovíková polévka: Malý košík šťovíkových lístků, 2 lžíce másla, 2 lžíce polohrubé mouky, 1 cibule, 1l vývaru, hrnek kysané smetany, sůl, pepř, citrónová šťáva, 2 housky
Z poloviny másla a pokrájené cibule a mouky připravíme jíšku, zalejeme ji vývarem, osolíme, opepříme, přidáme pokrájené šťovíkové lístky a povaříme. Nakonec přidáme zakysanou smetanu a citrónovou šťávu, už nevaříme. Na zbytku másla osmažíme housku nakrájenou na kostičky a přidáme ji do jednotlivých porcí polévky.
Žádné komentáře:
Okomentovat