Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 20. května 2014

Lopuch větší, lopuch plstnatý (lopuch pavučinatý)

(Arctium lappa), 60 - 180cm, VI - IX, čeleď hvězdnicovité
(Arctium tomentosum), 60 - 120 cm, VI - IX, čeleď hvězdnicovité


 
Roste od nížin do hor jako plevel na rumištích, navážkách, náspech a úhorech, podél cest i plotů, v zahradách. Kořen obou se sbírá na podzim nebo před rozkvětem na jaře. Suší se půlený do 35°C a nesbíráme zdřevnatělé části. Obsahuje především zásobní polysacharid inulin, silice, hořčiny, sliz, třísloviny, pryskyřice, olej, vitamín C aj. Působí povzbudivě na celý organismus, je vhodný k posílení organismu, detoxikuje organismus, pomáhá při poruchách trávení, podporuje zažívání, působí mírně projímavě, je podpůrným léčivem při katarech žaludku, vředových chorobách, je vhodný při začínající cukrovce,  při artritidě, desinfikuje močové cesty, je močopudný, působí potopudně, podporuje činnost ledvin, využívá se k léčení rozličných kožních chorob (i pohlavních), ekzémů (i zastaralých), akné, podporuje růst vlasů. Mladé, čerstvé a pomačkané listy přiložené na nehojící se rány, pohmožděniny nebo kožní záněty napomohou léčení. Čerstvá šťáva z kořene je výborným kožním lékem - užívá se vnitřně nebo zevně na potírání ekzémů, vředů, akné či ran. Po zaschnutí se smyje čajem z kořene. V kožním lékařství nebo při léčbě cukrovky se užívá silnější čaj (20 g drogy na 250 ml vody -  (3x denně). V ostatních případech se užívá slabšího odvaru, který se připraví ze dvou čajových lžiček na 400 ml vroucí vody - čaj se nechá přes noc odstát a užívá se pak 4x denně po 100 ml.
V kuchyni se používají mladé výhonky, řapíky a kořeny lopuchu, nikoliv však listy, protože ty jsou příliš hořké. Křupavé čerstvě vyrostlé výhonky a oloupané řapíky se naproti tomu hodí jako zelenina ke konzumaci za syrova nebo uvařené jako chřest. Zvláštní delikatesou je dřeň. Má jemnou oříškovou chuť. Kořeny lopuchu se sklízejí od podzimu prvního do jara druhého roku. Tou dobou jsou ještě jemné konzistence a dají se také jíst za syrova, uvařené nebo pečené. Lze jím nahradit mrkev či petržel. Strouhaný se přidává do karbanátků, masitých sekaných a haší. Mohou se vařit, dusit s masem a cibulí nebo ve směsi zelenin.
Lopuchový chřest: Mladé nedřevnaté řapíky nebo mladé čisté kořeny se uvaří v osolené vodě do měkka. Výhodné je upravit si je předem do svazečků, aby se lépe vyndaly a nepolámaly se. Ochutíme je jako chřest nebo je podáváme jako přílohu k masu.
Lopuchový kořen s mandlemi: Kořen lopuchu, 50 g nasekaných oloupaných mandlí, 2 bílky, 1 lžíce mouky, máslo na vymazání plechu. Kořen omyjeme, oškrábeme, namočíme do vody s trochou octa, rozkrájíme a vaříme asi 20 minut v mírně osolené vodě. Plátky kořene obalíme v ušlehaném sněhu z bílků s trochou mouky. Dáme na plech, posypeme posekanými mandlemi a zapečeme.
Lidové názvy: Hořký lupen, knoflíky, babí kořen, lapáčky, vlk

Žádné komentáře:

Okomentovat