Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!
Zobrazují se příspěvky se štítkemŠtítná žláza. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemŠtítná žláza. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 22. dubna 2016

Ostružiník ostružinatý

(Rubus fruticosus), čeleď růžovité, až 3m, V-XI
Ostružiník se jako druh rozpadá na velké množství drobných druhů Sběr listů provádíme od jara jako u maliníku a plodí od července.
Na rozdíl od maliny má ostružiník trnité větve, obloukovité nebo plazivé a souplodí peckoviček (peckovičky ostružiny se nesnadno oddělují od lůžka) má červeno modré, fialové, fialovočerné. Stejně jako maliny roste ostružiník kolem cest, na mýtinách, loukách, kolem plotů a hlavně na kraji lesa.
Léčebné účinky:
Plody díky výjimečně silnému ochrannému a antioxidačnímu účinku obsažených bioflavonoidů, patří mezi důležité léčebné drogy. Sušením se v plodech snižuje pouze obsah vitamínu C. Dále obsahují draslík, hořčík a železo, sacharidy, salicyláty, organické kyseliny, vlákninu a příjemné aroma. Zpomalují stařeckou degradaci mozku, pomáhají léčit zápal plic a jiné záněty, snižují následky ozáření a chemoterapie, působí detoxikačně a řadíme jej k látkám chránících játra. Chrání i zrak a další orgány před volnými radikály. Antioxidační účinek těchto léčivých rostlinných barviv se doplňuje s antioxidačním účinkem vitamínu C a  posilují se navzájem např. v rámci prevence nádorových a srdečních onemocnění a onemocnění dýchacích cest. Účinnost barviva se zachovává i konzervací a barvivo nemá nežádoucí vedlejší účinky. Obsah salycylátů je výhodou při léčbě zánětů, nachlazení, některých forem revmatismu a v prevenci trombóz, ovšem u osob s alergií k acylpyrinu mohou stejnou reakci vyvolat i ostružiny, ani někteří žlučníkáři ostružiny nesnesou.
Čerstvá ostružinová šťáva je všestranně povzbuzujícím nápojem, který dodává energii, je bohatá na bioflavonoidy a navíc obsahuje vlákninu a kyselinu listovou. Užíváme ji i při nachlazení, chrapotu, zvětšené štítné žláze, při vysokých teplotách
1 polévková lžíce plodů nebo šťávy 3× denně (nebo 1 kávová lžička ostružinové marmelády 3× denně) již značně podporují nemocný organizmus a již jedna lžíce denně účinkuje na řadu onemocnění od nachlazení až po rakovinu a zápal plic či hyperfunkce štítné žlázy, křečových žil a různých zánětů.
Čaj z listů pijeme při žaludečních a střevních potížích, např. při katarech střevního traktu, prostředek proti průjmům, městnání krve, zánětům ústní dutiny. Kromě baktericidních účinků působí i proti plísním.  Listy též fermentujeme (- viz maliník) a pak lze pít celoročně klidně ve směsi s jahodami či malinami
Směs na rodinným celoroční čaj: List ostružiny 8 dílů, list maliny 4 díly, jitrocel 2 díly, kopřiva 2 díly, máta 2 díly, list břízy 2 díly; do tohoto základu podle momentální dostupnosti přidáváme jahody 2 díly, lískové listí 2 díly, list černého rybízu 2 díly, květ lípy 2 díly, list borůvky 2 díly, kaštanové listí (jírovec) 1 díl (směs Pavla Veličky z Hrabyně; obsahem kopřivy, jitrocele, borůvky, kaštanu a lísky)
 V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů ...
Lidové názvy: Ostružiny, černé maliny, ostružiník řasnatý, vostružník, černá malena, černice, ježiník, medvědice, nedvědice, vostružiny

úterý 16. června 2015

Třešeň ptačí

(Prunus avium), až 35 m, IV - V, čeleď růžovité
Strom, který roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorských oblastí. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd. U nás je pěstování třešní prvně doloženo ve 12. století. Původně rostly v oblastech Malé Asie, odkud je do Evropy dovezl římský vojevůdce Lucullus. V současnosti je popsáno více než tisíc druhů třešní, višní a sladkovišní
Dužnina plodu všech kultivarů obsahuje více než 80 % vody, dále ovocné cukry, pak hodně minerálů i vitamínů. Tmavší druhy třešní jsou bohatým zdrojem hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku. Z vitamínů obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P, vitamín C, vitamín E, vitamín B. Význam: Mají blahodárný vliv pro lidský organismus, protože pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Konzumace třešní podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Studie naznačují, že pojídání čerstvých třešní má i blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují jako antioxidanty. Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Pro vysoký podíl vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě, působí proti bolestem, které jsou způsobeny onemocněními kosterní soustavy a svalů. (http://www.celostnimedicina.cz/artritida-zazracnym-lekem-mohou-byt-i-tresne.htm.) Zlepšují zdravotní stav pacienta, který trpí dýchacími problémy, nebo má potíže s trávením. Plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky. Využití nejen v kuchyni je skutečně pestré:
Bublanina: 1 hrnek cukru krupice, 1/2 hrnku oleje, 2 vejce, smícháme dohromady,  přidáme 2 hrnky polohrubé mouky s 1 práškem do pečiva a 1 hrnkem mléka. Směs vlijeme na plech, poklademe třešněmi obalenými v hrubé mouce a pečeme asi 3/4 hod. při 180°C.
S třešněmi můžeme péci i buchty z kynutého těsta.
Těsto z pekárny:  250ml mléka, 150ml oleje a 1 rozkvedlané vejce dáme dospodu a na tekutou směs nasypeme 500g hladké mouky(do hladké pro vylepšení přimíchám tak 2 lžíce pohankové mouky a trochu celozrnné). Doprostřed hrudku kvasnic, do protilehlých rohů lžičku soli, lžičku cukru a nechat pec pracovat na program těsto.
Po vykynutí rozdělíme na přiměřeně velké dílky, ty roztáhneme na placičky a poklademe třešněmi a posypeme posypkou (Lžíce másla + hrubá mouka dobře promísit na sypkou směs) Pod třešně můžeme dát ochucený tvaroh nebo mletý spařený a dochucený mák. Tvaroh i mák vsáknou případnou šťávu z třešní a ta nevytéká z buchet ven. Buchty pak narovnáme na plech, necháme dokynout, potřeme rozehřátým tukem a upečeme. Ze stejného kynutého těsta lze místo buchet vytvarovat menší nebo větší kulaté koláče, případně vázané koláčky. Kulaté koláče neplníme samotnými třešněmi, ale vždy pod ně dáváme tvaroh, mák a můžeme to zkusit i s uvařeným pudinkem nebo spařeným kokosem. Teprve tento podklad hustě obložíme třešněmi a můžeme opět posypat drobenkou. Okraje koláčů před pečením potřeme vejcem nebo rozehřátým máslem, či po dopečení ihned po vyndaní z trouby potřít mlékem.
Kompoty: Na 1l vody dáme 30dkg cukru a svaříme. Mírně vychladlým nálevem zalijeme třešně vložené do sklenice asi 2 cm pod okraj. Pokud nemáme čas, postačí do každé 0,7l sklenice dát dvě lžíce cukru a zalít vodou. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu s vodou do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85°C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Nebo použijeme klasický zavařovací hrnec a zavařujeme v páře. Skladujeme v temnu. 
Povidla:  Vypeckované třešně asi 1kg dáme do velkého, nejlépe nerezového hrnce a vaříme minimálně 1,5 hodiny na mírném ohni. Třešně obsahují dost vody a tak většinou netřeba zalévat vodou, jen průběžně míchat, aby se nepřipálily. Necháme vychladnout. Druhý den do nich můžeme přidat skořici i sáček vanilkového cukru či hrst jahod pro vůni a znovu vaříme do zhoustnutí a rozvaření. Pak nasypeme podle chuti maximálně 250g cukru a znovu vaříme nejméně další půlhodinu. Ochutnáme, zda jsou povidla dostatečně sladká a rozvařená a hustá. Pokud se při míchání vytváří za vařečkou cestička, povidla se dají považovat za uvařená. Čím déle vaříme, tím lépe. Sklenice i víčka vypláchneme rumem, naplníme povidly a dobře uzavřeme. Můžeme ještě pro jistotu na druhý den zavařit.
Šťáva:  Třešně namočíme do vody a necháme vyplavat červíky, pokud tam jsou - asi 1hod. Na 1,5 kg tmavých třešní, 0,75 litru vody a cukr v množství až podle obsahu získané šťávy.
Oprané třešně rozvaříme ve vodě za neustálého míchání a současného roztírání a drcení plodů. Rozvařené třešně propasírujeme a vylisujeme. Šťávu necháme sedimentovat a pak ji oddělíme od kalů. Čirou nebo i mírně zakalenou třešňovou šťávu uvedeme do slabého varu a na 0,5 litru šťávy přidáme 0,4 kg cukru a 7 g kyseliny citrónové, potom plníme do láhví, nejlépe vymytých alkoholem.  
V některých případech se dají použít i pecky z třešní - po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.


pátek 20. června 2014

Kozinec sladkolistý

(Astragalus glycyphyllos), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 50-200cm, VI-VIII

 
 
Roste coby poléhavá bylina ve světlých lesích, také kde jsou sutě, neudržované sady, lomy, kamenité svahy, náspy až do podhůří. Obsahuje flavonoidy, vitamin C, olej, tříslovinu, aminokyseliny, silici, glycirrhyzin, proteiny, sacharózu, pryskyřice, saponiny, asparagin, kaučuk, přesně neurčené alkaloidy a další látky. Působí močopudně, potopudně, sedativně, snižuje krevní tlak, tlumí bílý výtok, při zevním použití snižuje vypadávání vlasů, ve formě klyzmatu tlumí krvavé průjmy, užívá se i k celkovému posílení organismu. Příznivě ovlivňuje činnost sleziny, jater. Pravděpodobně má i vlastnosti protivirové a protibakteriální, brání uchycení virů na sliznici dýchacích cest. Jako podpůrný prostředek se osvědčil i u nemocných po radioterapii nebo ozařování či u nemocných AIDS (působí proti útlumu činnosti kostní dřeně a prodlužuje reprodukční období buněk).Vzhledem k přítomnosti ne zcela prozkoumaných alkaloidů by se nemělo překračovat doporučené dávkování a léčba by neměla trvat déle jak 6 týdnů.
Bylinný extrakt z kořene kozince působí jako adaptogen (pomáhá organismu se přizpůsobit na změny okolního prostředí) a přispívá k obnovení fyzické a duševní síly. Navíc harmonizuje hladinu cukru v krvi. Kořen se opláchne, nastrouhá nebo rozdrtí na co nejmenší kousky a nechá se louhovat v co nejmenším množství vodného roztoku etanolu (lihu) v poměru s vodou 1:1 (počítáno s 60% lékárenským lihem) po dobu 1-2 dní. Přefiltruje se. 6,3 g takto získaného extraktu se smísí opět s roztokem 60% lihu a vody 1:1 (nebo více vody) do celkového 100 ml objemu. Užívání: Roztok se dávkuje následovně: 15 – 25 kapek 2x denně. Bez dozoru lékaře a jeho doporučení by se roztok neměl podávat dětem. Standardizovaného extraktu se užívá v množství 250-500 mg 3-4x denně.
Silný čaj se připraví použitím 3-6 gramů sušeného kořene 3x denně.
Tekutý extrakt v 25 % roztoku etanolu (1:1) se užívá po 2-4 ml 3x denně.
Práškovaného kořene 250-500 mg 3-4x denně.
Tinkturu s 30 % etanolem (1:5) užívejte po 20-60 kapkách 3x denně.

středa 18. června 2014

Kručinka barvířská

(Genista tinctoria), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), Až 60cm, VI-VIII


Roste: Světlé lesy, chudé louky a pastviny, okraje lesů a cest, skalnaté svahy, vřesoviště v nižších polohách. Sbírá se kvetoucí nať a suší ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Obsahuje chinolizidinové alkaloidy (cytizin, metylcytizin, anapirin, lupanin, isopartein), flavonoidy, silice, hořčiny, třísloviny, žlutá barviva (genistein, luteolin) a jiné látky. Využití: Působí výrazně močopudně, ovlivňuje látkovou výměnu a cévní systém, osvědčila se při léčbě počátečních stádií zvýšené činnosti štítné žlázy, zvyšuje chorobně snížený krevní tlak, zvyšuje průtok krve ledvinami, patří k nejlepším přírodním protiotokovým lékům, užívá se při dně a revmatismu, močopudného účinku se využívá při ledvinových kamenech či infekcích močových cest. Větví, listů i květů se dříve užívalo k barvení látek na žluto. Čaj: 1 lžička na šálek vody, bere se 2x denně.

čtvrtek 17. dubna 2014

Štítky

Alergie: Alergické projevy v organismu se mohou projevit buď jen na sliznici nosní, nebo i na sliznici ostatních dýchacích cest, trávícího traktu, na kůži a spojivkách očních. Alergie (přecitlivělost)
je stav změněné reakce organismu na podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, kdy styk z určitou látkou vyvolá řadu nepříjemných i nebezpečných reakcí. Může být zděděná, či vyvolána jen zcela určitým podnětem v momentě, kdy je oslabená obranyschopnost (např. nemocí). Mnohdy se spouštěcí mechanismus ani zpětně nedohledá. Léčení alergií je běh na dlouhou trať a mnohdy se pouze podaří projevy jen zmírnit. V každém případě bychom určení diagnózy měli svěřit odborníkům a případnou léčbu striktně dodržovat.
Bodnutí hmyzem: Původci poranění jsou komáři, mravenci, mouchy, ovádi, včely, vosy, brouci apod.
Podle charakteru hmyzu jsou poranění většinou bezvýznamná píchnutí, která způsobí jen krátkodobou bolest, či místní otok, co brzy pomine. Dokonce většinou jsou pro budoucnost prospěšná, protože zvyšují obranyschopnost organismu. (Důkazem jsou včelaři, kteří díky opakovaným bodnutím včel získají neocenitelné protilátky). Některé bodnutí hmyzem však současně přenese do rány infekci. To  se pak projeví místním zarudnutím a zduřením, škubavou bolestí, event. i zvýšenou teplotou - v tomto případě je nutné obrátit se na lékařskou pomoc
Cholesterol: Nadbytek cholesterolu v těle zvyšuje riziko kornatění tepen, srdečních komplikací (infarkt myokardu) a mozkových příhod.
Choroby kůže: Kůže jako krycí orgán lidského těla musí neustále odrážet a vyrovnávat různé vlivy životního prostředí člověka. Někdy těmto vlivům podléhá a výsledkem je vyrážka, ekzém apod.. Kůže je v pevné vazbě s ostatními funkcemi těla, takže se do ní promítají poruchy cévní, nervové, hormonální, zažívací, metabolické a další. Některé kožní nemoci mají i vrozený základ a je mnohdy obtížné najít některou z vyvolávajících poruch a příčin. Např. kopřivka může být vyvolána alergií na potraviny, léky, chladem, teplem, nervovým rozrušením, střevními parazity, chronickou angínou atd. Jindy naopak tatáž porucha vyvolá na kůži u každého jinou kožní nemoc (třeba prodělaná angína někomu provokuje výsev lupenky, u jiného nodózní erytém, u dalšího exsudativní erytém a jiné vyrážky. Pro tuto složitost a pro úzké vztahy kůže i k velmi jemným a často těžko postižitelným nebo neodstranitelným poruchám v nitru organismu se řada nemocí zdánlivě obtížně léčí.
Cukrovka (diabetes mellitus): Je způsobena ponejvíce nedostatečnou výkonností v té části slinivky břišní, která vyrábí hormon inzulín. (Např. u mladých lidí jsou možné i jiné příčiny - nadprodukce jiného hormonu slinivky břišní: Glukagonu. Ten má opačný účinek než inzulín, nebo tvorba protilátek proti inzulínu.
Deprese: Depresivní nálada nemá zjevný důvod nebo důvod neodpovídá hloubce depresivní nálady. Náladu nemocní popisují jako smutnou, bezradnou, zoufalou, bolestnou, ale i prázdnou či naopak podrážděnou.
Dna: Je v podstatě poruchou vylučování soli kyseliny močové z těla, ale její hlavní projev je kloubní. (Dnavý záchvat, nejčastěji zánět palce u nohy otylých mužů po nějakém požitkářském výstřelku, ale také u lidí zcela opačného způsobu života, nebo jako počasné onemocnění kloubní charakterizované ukládáním solí kyseliny močové do kloubů a jejich okolí.
Dýchací cesty:  Při vdechu proudí vzduch do plic. Od nosu k hrtanu to jsou horní cesty dýchací a slouží k oteplování, čistění a zvlhčování vdechovaného vzduchu. V nejhořejší části dutiny nosní je umístěno nervové zakončení čichového nervu (Kromě funkce čichové se toto podílí na poznávání chuti přijímané potravy).  Hrtan je ústrojím hlasovým. Hltan kromě funkce dýchací a polykací obsahuje tkáně (mandle), mající zvláštní vztah k infekcím. Slouží k místní obraně proti nim a také k zvyšování celkové odolnosti proti nim - imunizaci organismu, zejména v dětství. Od hrtanu k průdušinkám pak jsou dolní cesty dýchací. Průdušinky nakonec přecházejí v plicní sklípky, jejichž stěnu tvoří jen jedna vrstva buněk, na kterou přiléhá stěna krevní vlásečnice. Tyto dvě vrstvy pak omývá z plicní strany vzduch a z cévní strany krev. Touto tenkou stěnou pak prostupuje z plicních sklípků do krve kyslík a zpět z krve do sklípků kysličník uhličitý. Plíce zaujímají největší část hrudní dutiny.
Ekzém - lišej je nejrozšířenější kožní nemoc. Začíná drobnými i plošnými červenými skvrnami, na nichž se brzy objevují drobné pupínky i puchýřky. Postižené místo velmi často oteče, silně svědí a nutí ke škrábání a také snadno rozmokvá.
Hemeroidy (Zlatá žíla): Vlastně se jedná o obdobu křečových žil, kdy se bohaté žilní pleteně nacházející se pod sliznicí konečníku a kůží řitního otvoru za určitých okolností mohou rozšiřovat a vytvářet uzly - hemeroidy a rozlišujeme je na zevní a vnitřní. Při zevních, zejména při řitních výčnělcích (kožní uzlíky, které zůstávají po přestálých trombózách zevních hemeroidů) se objevuje dráždění kůže, svědění, vlhkost a nepříjemné pocity, protože očištění po stolici je obtížné.Vnitřní hemeroidy jsou uloženy uvnitř v konečníku, zpočátku se projevují mírněji, nepříjemným pocitem tlaku podobným zácpě.
Játra jsou největším vnitřním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin, jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony, jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plasmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Kloktání: Bolest v krku je častým neduhem, který dokáže člověka pěkně potrápit. Často ji doprovází i chrapot či kašel. Může být průvodním jevem nejrůznějších chřipek a angín. Při bolestech v krku může pomoci kloktání. Jde o jednoduchou, ale účinnou metodu, kdy se kloktají nejrůznější odvary.
Kloubní bolesti: Bolest kloubů může mít nemalé množství příčin. Ke zjištění přesné příčiny je třeba obrátit se na odborníka. Ve většině případů doprovází bolest kloubů infekci, se kterou tělo bojuje, nebo jde o důsledek fyzického přetížení (nadmíra fyzické práce, sportu), tyto bolesti po odpočinku mizí. Jiná je situace v momentě, kdy nás kloubní bolesti sužují dlouhodobě: Možné příčiny sahají od chybného držení těla přes v populaci časté artrózy až po nemoci, které nepramení v pohybovém aparátu.
Kosmetika je lidská činnost pečující o tělesnou krásu.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Je charakterizován dvěma hodnotami, protože srdce, které jako pumpa vhání krev do cévního řečiště, pracuje cyklicky a opakovaně prochází klidovou a pracovní fází a jeho hodnoty během dne kolísají. Při hodnotách pod 100/60 u žen a pod 110/70 u mužů hovoříme o hypotenzi – nízkém krevním tlaku. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný. U hodnoty nad 160/90 je již nutné hypertenzi - vysoký krevní tlak léčit, jinak by došlo k trvalému poškození především srdce a cév.
Křeče: Většinou se jedná o špatné zásobení svalů tekutinami, nedostatek minerálů, přepětí, psychické blokády, nevhodné oblečení, nebo jde o šok z podchlazení.
Křečové žíly, varixy nebo žilní městky jsou onemocněním projevující se vakovitým rozšířením žil. Křečové žíly postihují povrchní žilní systém dolních končetin. Typické pro křečové žíly je, že jsou atypické, tzn., že normálně se křečové žíly objevují nejvíce na vnitřních stranách bérců a stehen. Mimo tuto normu se mohou objevit i na místech, kde bychom křečové žíly ani nečekali, tzn. na zadní a zevní straně stehna, vysoko na vnitřní straně stehna, někdy mohou křečové žíly postihovat i oblast pohlavní. Můžete se setkat také s typickými metličkovitými žílami. Končetiny jsou oteklé, bolestivé a možno pociťovat únavu a tíhu nohou. Onemocnění je často provázeno záněty žil (tromboflebitidou). Kůže nohou může být suchá, olupující se, časté jsou pigmentové skvrny na dolních končetinách.
Ledviny jsou párový orgán uložený při zadní svalové stěně trupu za pobřišnicí vystýlající dutinu břišní. Z místa vstupu ledvinných cév do tkáně ledviny na vnitřní straně každé ledviny odstupuje močovod, který je počátečním oddílem odvodných močových cest.
Menopauzou nazýváme ztrátu menstruace po přechodu. Její nástup je individuální, může se objevit v rozmezí od 40. do 60. roku života. Období menopauzy je úzce spojeno s klimakteriem které je doprovázeno mnoha nepříjemnými projevy způsobenými zásadními změnami v organizmu. Úbytek hormonů v těle má za následek velice známé pocení, návaly horka, poruchy spánku, bušení srdce a další obtíže.
Menstruace neboli menstruační cyklus je název několikatýdenního fyziologického období, které se periodicky vyskytuje u ženského pohlaví a zaručuje schopnost ženy ve většině případů otěhotnět.
Migréna: Jedná se o záchvatovité onemocnění mozku, které nemá jednoznačný původ. Mnoho lidí si myslí, že migréna je pouhá bolest hlavy, což ale není vůbec pravda. Migréna zasahuje kompletně celý organismus.
Močopudné:  Pomoc při odvodnění organismu, které je žádoucí při některých chorobách, a to zejména při zánětlivých onemocněních močových cest či ledvin nebo při vysokém krevním tlaku.
Močové cesty:  Močového ústrojí i močovody leží v retroperitoneu za nástěnnou pobřišnicí (Retroperitoneální prostor v podstatě představuje štěrbinu, která se nachází mezi nástěnnou pobřišnicí  a zadní stěnou břišní). Běží směrem dolů do oblasti pánve, kde ústí do močového měchýře a představují hlavní vylučovací orgán při detoxikaci celého organismu.
Mykózy jsou kvasinkové – houbové infekce. Kvasinka má jako každá houba ráda teplá, vlhká a tmavá místa, a přesně takovým místem je např. pochva nebo kůže mezi prsty. Kožní mykózou může onemocnět každý z nás a patří vedle zubního kazu mezi nejčastější lidská onemocnění.
Nachlazení je zánětlivé onemocnění, které může postihnout horní a dolní dýchací cesty. Chlad způsobuje změny v prokrvení sliznic dýchacích cest a vlivem nedostatečného prokrvení dochází k poklesu jejich přirozené obranyschopnosti.
Nervová soustava:  Slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a tak je vhodnější k přenosu informací, které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.
Nespavost: Je to situace, kdy máme problémy s usínáním. Usínáme déle než půl hodiny, často se ve spánku probouzíme a je špatná kvalita spánku.
Nečistá pleť: Uhry, pupínky a hnisavé vřídky, mastná pleť,…. Nečistá pleť není jenom problémem povrchu a hlubších vrstev kůže. Většinou se jedná o vnitřní záležitost. Na kůži se projeví veškeré okolní negativní vlivy, způsobené například nezdravým způsobem života, nedostatkem spánku, stresem či přílišným slunečním zářením a nejvýrazněji se projevuje v období dospívání.
Odvápnění kostí: Osteoporóza je vlastně řídnutí kostí. V kostní hmotě se vytvářejí póry a trhlinky.
Jde zejména o nedostatek pohybu, změnu stravovacích návyků, výskyt nežádoucích látek ve vzduchu, vodě i potravinách a stres. U žen je tato nemoc 3 x častější, zejména po menopauze.
Očista organismu - detoxikace:  Je pro naše tlusté střevo, játra a další vnitřní orgány nevyhnutelná, stejně, jako je u motorových vozidel nutná výměna oleje a musí jít od základů. Od správných návyků ve stravování a v celém životním stylu. Aby byla účinná, je nutné věnovat dostatečnou pozornost pitnému režimu. Důležité je pít v průběhu celého dne postupně – v malých množstvích.
Paradentóza: Je zánětlivé onemocnění dásní a závěsného aparátu. Je kromě zubního kazu jednou z nejčastějších nemocí dutiny ústní. Příčinou je většinou špatná ústní hygiena a nesprávné životní a stravovací návyky (příliš sladkostí, alkoholu a kouření).
Popáleniny: Jsou bolestivá poranění, která vznikají působením vysoké teploty, chemikálií, elektřiny nebo ozáření či oslunění na povrch těla. Popáleniny se hojí velmi pomalu a v případě závažnějších popálenin často dochází k infekci a k tvorbě znetvořujících jizev.
Poranění: Drobnými kožními poraněními rozumíme zpravidla odřeniny, otlaky, puchýře, strženou kůži, drobná řezná poranění a menší popáleniny nebo opaření. Jedná se tedy o zranění, která narušují celistvost kůže. Žádná poranění, jakkoli se mohou jevit jako banální, by se neměla podceňovat, především u malých dětí. Pokud si nejste jisti, jak jsou závažná, vyhledejte lékaře.
Prokrvení: Pokud dojde ke snížení průtoku krve v některé části těla, dojde v zásadě ke dvěma věcem. V první řadě nemá zmiňovaná část těla dostatek kyslíku a živin. Kromě toho se v ní hromadí odpadní látky metabolismu. Oba procesy vedou ke snížení a poškození funkce daného místa a nepříznivě tím ovlivňuje také celý organismus.
Prostata (předstojná žláza): Je přídatná mužská pohlavní žláza, dodává 15–30 % objemu tekutiny ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií. Prostata obepíná počáteční část mužské močové trubice, která pokračuje dále do penisu.
Průjem není samostatná nemoc, je to vždy příznak nějakého onemocnění nebo poruchy. Při průjmu je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, navíc dochází k nenormálnímu vylučování vody do střeva.
Pálení žáhy: Je vlastně zpětný návrat z žaludku do jícnu, kdy natrávená potrava a žaludeční kyseliny se vrací zpět. Pálení žáhy se také říká vnitřní žár a to pro jeho typickou pálivě nepříjemnou bolest v oblasti jícnu. Je to vlastně poloviční zvracení. Potrava se sice nedostává dávením zpět z úst, ale jen na půl cesty.
Pásový opar - herpes:  Je bolestivé virové onemocnění. Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených pásovitých ložiscích. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu
Rakovina, též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá skupina vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, anebo se případně alespoň seberozložit. Bujení pak může být naprosto neškodné (bradavice), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. leukémie)
Revmatismus: Je chronické onemocnění charakterizované zánětem a otoky kloubů především na rukách, zápěstích, kolenech a nohou. Jedním z druhů zánětlivého revmatismu je revmatoidní artritída. Za její příčinu je považována geneticky vyvolaná autoimunitní reakce, kdy vlastní tělo útočí na vnitřní povrch kloubu, čímž vzniká zánět. Imunitní systém těla s tímto zánětem bojuje a to způsobuje bolest a otok postiženého kloubu.
Srdce je dutý svalový orgán s oběhovým systémem uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce.
Srážlivost krve. Je důležitým procesem k zastavení krvácení.  Je to soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel.
Střevní paraziti: Střevní parazité jsou paraziti, kteří se vyskytují na gastrointestinálním traktu u lidí a jiných živočichů. Mohou žít po celém těle, ale nejraději mají střevní stěnu.
Těhotenství: Je jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Začíná splynutím ženské a mužské pohlavní buňky a končí porodem našeho nového Já.
Vlasy (a chlup) jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené keratinem a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).
Zažívání: Je činnost trávicí soustavy a střev.
Zlomeniny: (Fractura) je stav, při kterém došlo k porušení kontinuity kosti.
Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy a tvary
Zácpa: Stolice vzniká v trávícím systému a zácpa souvisí hlavně s tlustým střevem, kdy dochází k obtížnému vyprazdňování stolice a to méně často než třikrát týdně.
Zánět je vrozená schopnost organismu reagovat na různá poškození. Zánět je důležitým mechanismem obrany organismu. Někdy může působit tak, že poškozuje vlastní organismus, což v důsledku nezvládnutého zánětlivého procesu může vážně ohrozit zdraví nebo dokonce skončit smrtí.
Zánět žil je onemocnění, při němž dochází ke zpomalení žilního odtoku, poškození žilní stěny nebo vzniku trombů.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice.  Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.
Žaludek je nejširší částí trávicí trubice ve tvaru plochého vaku.
Žlučník je uložen těsně pod játry. Funkcí žlučníku je skladovat žluč a zahušťovat ji.