Jírovec maďal - kaštan koňský

(Aesculus hippocastanum), opadavý strom z čeledi mýdelníkovitých, až 25m, V

Roste jako okrasná dřevina v parcích a stromořadích. Sbírá se hlavně plod - kaštan, ale rovněž květ a mladé listy Kaštan obsahuje hlavně triterpeny (aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinků kaštanu) Z dalších podstatných flavonoidů potom quercetin, kaempferol a jejich deriváty.
Aktivní látky, které kaštan obsahuje, zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti i při léčbě křečových žil a hemeroidů. Má také příznivý účinek na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách, tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby, artritidy. při natržených šlachách a svalech. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu.
Kaštanová tinktura: 150g jemně nastrouhaných čerstvých kaštanů a zalijeme 0,5l lihu či 50% slivovicí. Uzavřeme a za občasného protřepání 3 týdny luhujeme, přefiltrujeme a uchováváme uzavřené - lokální mazání na bolavé klouby. Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu. Pokud byste používali přímo tinkturu, uchovávejte ji v nádobě z tmavého skla. Pro snadnější aplikaci si můžete vždy trochu odlít do lahvičky s rozprašovačem.
Tinktura z květu:  1 kaštanový květ, 3 dl 60% lihu nechat 14 dní na teplém místě louhovat a 2x denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme 2x denně 15 kapek nakapaných do 2 dl vody
Kaštanové drogy raději nepodáváme formou čajů, pro neúnosnou chuť. Nejlepším způsobem užívání je tinktura. Léčba musí být dlouhodobá, ale je nutné si uvědomit, že všechny části jírovce mají vliv na funkci hormonů nadledvinek, a proto je důležitá přece jen opatrnost a raději léčbu přerušovat. Osvědčil se následující způsob: tinkturu podáváme 2x denně 15 kapek, vždycky 2 měsíce ve čtvrtletí, například leden a únor, v březnu užívání přerušíme. A potom zase v léčbě pokračujeme.
Mast z listů: Kokosový olej by se měl ohřát těsně k varu a přidají se listy kaštanu koňského. Listy při zahřívání začnou vadnout a hnědnout. Pokud jsou listy úplně hnědé, je již vše připraveno. Poté se listy vyndají pomocí kleští a extrakt se nechá vychladnout. Vychladnutí je důležité, aby došlo k usazení nečistot na dno hrnce. Přelijeme do sklenice – a je hotovo. Tato mast je zvlášť účinná na křečové žíly na nohou.

Koňská mast z plodů: Než kaštany oloupete, ponořte je do limetkové šťávy, teprve potom rozbijte skořápku, která je bohatá na aescin. Aescin je přísada posilňující žíly a kapiláry a zároveň podporuje krevní oběh. Koňský kaštan by neměl být konzumován v syrové podobě, zejména ne jeho semena, která mohou být jedovatá. Zpracování plodů zahrnuje i odstranění látky zvané eskulin, která zvyšuje krvácení. Jakmile se tato látka odstraní, je výsledkem nejčistší forma z jírovcových jadérek, naprosto bezpečná pro lidskou spotřebu. Lze ji pak využít pro masti, tinktury nebo do kapslí.
Na mast použijeme tinkturu: Asi 20 ks kaštanů nasekat na malé kousky, zalít 150 ml čisté 40% vodky a vložit do uzavíratelné sklenice, ve které tinkturu nechat luhovat 1 měsíc. Každý den sklenici protřepte. Po měsíci přecedit a 150ml tinktury pak přidat do husté a vychladlé želatiny ze 3 sáčků uvařených podle návodu. Dále 2 čajové lžíce levandulového oleje, lžičku kafrového a mrkvového oleje a vše rozmixovat, až vznikne celistvý krém. Skladujte ji v uzavíratelné sklenici v lednici. Mast se používá k léčbě křečových žil, revmatoidní artritidy a hemoroidů. Pomáhá při bolestech svalů, kloubů a šlach. Je účinná také v boji proti zánětům a otokům nohou. Postižené místo si namažte čtyřikrát denně. Jakmile potíže ustoupí, snižte dávku na polovinu.
Kaštanové mazání: Asi 20 oloupaných a rozdrcených kaštanů vložíme do 300ml rozehřátého panenského oleje a 30 min. povaříme. Scezené necháme v čistých skleničkách ustát. Skladujeme v ledničce do čtvrt roku. 3x až 4x denně mažeme postižená místa krouživými pohyby od nohou nahoru. Po zlepšení mažeme jen 2x denně.
Kaštanový obklad: Pokud nechcete vyrábět samotnou mast, na bolavé klouby, zduřelé lymfatické uzliny či namožené svaly zabírají i obklady z kaštanové kaše. Potřebujete: 2 lžíce mletých nebo najemno nastrouhaných usušených kaštanů, 2 lžíce žitné mouky, 2 lžíce octa Postup: Smíchejte uvedené suroviny. Konzistenci upravíte buď přidáním mouky, nebo octa. Vzniklou „kaši“ nanesete na postižené místo, překryjte kouskem bavlněné látky, převažte gázou a nechte působit dvě hodiny. Stejně postupujte tři až pět dní.

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 50-100cm, VI-VIII

U nás je hodně pěstovaná, ale občas zplaňuje. Obsahuje: Silice (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol),  třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Voní po citronu. Sbírá se list i celá nať. Listy i nať se sbírají těšně před rozkvětem, nejlépe za suchého a chladnějšího počasí (v horkých dnech se obsah silic snižuje). Suší se co možná nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapaří a zhnědne) na stinném a vzdušném místě nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Nedoporučuje se užívat drogy starší než 1 rok, neboť časem se snižuje obsah silic. Působí  jako uklidňující prostředek, nejvíce v oblasti trávícího traktu (žaludeční neurózy) a srdce (srdeční neurózy, bušení srdce apod.), zvyšuje sekreci žluče, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep, mírně snižuje krevní tlak, posiluje centrální nervový systém, působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech. A také jako tinktura na léčbu akné a oparu: Asi 10 lístků meduňky zalijeme alkoholem (alespoň 70%), nejlepší je sáhnout po 70% lihu. Lístky - trhejte čistou meduňku, kterou pak netřeba oplachovat vodou - vložíme do čisté skleněné nádoby a zalijeme lihem. (Louhují se 24 hodin.) Výluh následně lze používat na ošetřování pokožky. Alkohol má vysušující účinky, proto tinkturu nedoporučujeme používat na celý obličej, ale jen lokálně na postižené místo. Aby se do tinktury nedostaly bakterie, lze používat vatovou tyčinku nebo odličovací tampon. Meduňková tinktura rychleji zahojí opar a ošetří pokožku rtů, díky čemuž se vám opary nebudou objevovat tak často. Tinktura je vhodná i na záděry na nehtech, hnisavé rány, popáleniny, zarůstající nehty a podobně.
        A ještě se rozdrcené lístky používají na bodnutí hmyzem, případně na nějaké větší boláky a vřídky ...
Čaj: Jedna lžička drogy na šálek vroucí vody - denně se pijí 2 až 3 šálky. Také se používá k aromatizaci nejrůznějších pokrmů jako jsou např. saláty, octy, majonézy, polévky, omáčky i masitá jídla,  do bylinkových polštářků, do koupelí a je dobrá na mytí mastných vlasů.   
Meduňkový likér: 200 g čerstvých listů se naloží do 1 l 60% pálenky a uloží na teplém místě. Směs se musí nechat asi 10 dní vyluhovat a potom se scedí. Aby se žádné hodnotné látky neztratily, listy ještě jednou silně vymačkejte. Meduňkový likér posiluje srdce a krevní oběh a pomáhá při nervozitě a poruchách spánku. Pije se nejlépe zředěný s vodou nebo čajem.
Meduňkový med: 500 g meduňky lékařské nebo máty bez hrubých stvolů, 60 g kyseliny citrónové,
2 kg cukr krystal, 3,5 litru vody, pomeranč a citrón. Meduňku umyjeme, dáme do hrnce, zalejeme teplou vodou a uvedeme do varu  ( můžeme přidat i hrstičku mateřídoušky, aby chuť byla taková barevnější). Jak začne voda vařit přisypeme kyselinu citrónovou, plamen zmírníme a pomalu vaříme 30 minut. Přidáme na kolečka nakrájený pomeranč a citrón a necháme do druhého dne vyluhovat. Druhý den scedíme přes jemné plátýnko, šťávu dáme do většího hrnce a uvedeme do varu. Postupně přidáváme cukr a mícháme až se rozpustí. Plamen snížíme a mírným varem vaříme (asi 2 hodiny) až do zhoustnutí. Horké lejeme do čistých, suchých skleniček a hned zavíčkujeme. A máme asi 2 litry medu. Sirup: 40 kusů meduňky asi 20 cm dlouhých osprchovat, zalít 2 l převařené zchladlé vody, přidat 30 g kyseliny citronové a 2 citrony nakrájené, dobře omyté i s kůrou, bez pecek a bílé dužiny. Nechat 24 hodin stát, poté přecedit, vymačkat. Přidat 2 kg cukru, zahřívat až na 85°C, než se cukr rozpustí. Plnit do čistých suchých lahví, nechat vychladnout položené.
Lidové názvy: Melisa, včelanka, včelník, matečník, marulka, planá máta, lemonika

Podběl obecný

(Tussilago farfara), čeleď hvězdnicovité, 10-15cm, III-V.
Podběl se jako jedna z prvních jarních květin objevuje houfně v březnu až květnu hlavně okolo cest, na rumištích, na březích potoků, také na lesních loukách či pastvinách. Rozrůstá se pomocí oddenků, kdy nejprve vykvete jasně žlutý kvítek a teprve po odkvětu vyraší listy. K léčebným účelům sbíráme květní úbory v nezamořeném prostředí - bohužel totiž bylo rozbory prokázáno, že podběl ze zamořeného prostředí příjmá i rakovinotvorné látky, proto by se měl sbírat jen v ryzí přírodě. (Kde takovou dnes najdeme?)
Sběr: Květní úbory v nezamořeném prostředí
Květy obsahují silici, žluté barvivo, třísloviny, hořčiny, listy a stonky méně hořčin, organické kyseliny, třísloviny, dextrin, inulin ( pro diabetiky vhodný sacharid ), saponiny, karoteny, vitamin C a minerální látky - hlavně draslík, vápník a zinek.
Bohužel bylo rozbory prokázáno, že podběl ze zamořeného prostředí příjmá i rakovinotvorné látky, proto by se měl sbírat jen v ryzí přírodě. (Kde takovou dnes najdeme?) 
Sběr:  Odtrháváme mladé květy s asi 1cm stonkem a sušíme ve stínu do 40°C. Listy se sbírají koncem března a v dubnu. Jeden den se předsuší na slunci, pak se rychle dosuší ve stínu. Řapíky špatně schnou a listy sbírané za vlhkého počasí zase hnědnou nebo černají.
Účinky: Podběl účinkuje tak, že v nálevu se vyluhuje sliz, který umožní odchod hlenů při kašli. Navíc obsažené třísloviny mají svíravé - protizánětlivé účinky. Silice působí zase spasmolyticky (uvolňují křeče) a dezinfekčně. Pro obsah zinku se dokonce může uplatnit i jako pomocné léčivo při cukrovce - zlepšuje totiž využití inzulínu. Podběl pomáhá i při žaludečních katarech a vysokém krevním tlaku a má i účinky antialergické. Listy působí mírně močopudně a mají i antiastmaický účinek.

Obklad či zábal z čerstvých listů je účinný při zánětech žil, kloubních bolestech, revmatismu, dně, úrazech kloubů a artrózách. Čerstvé listy se zbaví řapíků, operou ve studené vodě, trochu naruší natlučením  a ve dvou vrstvách kloub se jimi obloží. Přikládají se vrchní zelenou stranou, přitáhnou se obinadlem a přebalí na několik hodin třeba flanelovou látkou. Na pásový opar se doporučuje přikládat čerstvé listy, krátce před použitím ponořené do vařící vody. Podběl má i účinky antialergické
Čaj: Dvě lžičky sušené drogy do 1/4l vody a krátce přejít varem. Na lačno uvolní z noci hleny, jinak po douškách vypít dva šálky na den (Ne déle jako 14 dnů). Lidové léčitelství doporučuje taktéž obklady z výluhu podbělu na záněty žil a obtížně se hojící rány.
V kosmetice: Pleťovou masku pro nečistou a mastnou pleť si připravíte z čerstvě drcených nebo umletých listů podbělu. Uklidní pleť, napne ji a prokrví. Podbělovým odvarem můžete omývat pokožku při vyrážkách.

Lidové názvy: Babuška, celník, devaterník, chlapina, líčko, lopušnice, líčko Panny Marie, koňské kopyto, májík, ubytmík, ...

Bršlice kozí noha

(Aegopodium podagraria), čeleď miříkovité (okoličnaté), 10-100cm, V-IX

Roste jako nezničitelný plevel v zahradách, sadech a na polích. Nevynechá ani vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky ... Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej, minerální soli, provitamin A a vitamín C. Sbírá se oddenek  nebo listy, které se užívají čerstvé. Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu na zanícené rány či hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra má trvat jen několik dní - delší užívání se nedoporučuje. Bršlice je bezkonkurenční proti komářímu štípnutí. Stačí rozmačkat stonek listu a potřít štípanec.
Nálev: Dvě lžíce oddenku přelijte půl litrem vroucí vody a nechte 10 - 15 minut vyluhovat. Pak přeceďte, nalijte do termosky a popíjejte po doušcích během dne. Denně připravujte čerstvý nálev. Tato kúra nesmí přesáhnout 10 dnů, pak si dejte minimálně stejně dlouhou pauzu, dlouhodobé užívání se nedoporučuje.
Mladá bršlice je dobrá na špenát, do polévky i na zapékání s brambory (povaříme je v celku do poloměkka, vydlabeme a plníme bršlicí a příp. ještě medvědím česnekem a zapékáme v troubě). Starší může být trochu tuhá, ale i tak ji lze použít do zelňačky a listy buď oloupat, či vybírat méně tuhé. Bršlicový špenát: Touto rostlinou je možné plně nahradit běžně používaný klasický špenát. Budeme potřebovat 0,5 kg čerstvých mladých listů, česnek, 1 cibuli, dvě vejce, 250 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř. Na oleji osmažíme cibulku, přidáme bršlici a s trochou vody dusíme cca 20 minut. Přidáme vejce, osolíme, opepříme, nakonec přidáme smetanu a podáváme.
Zapečené brambory se slaninou, vejci a bršlicí
500 g brambor vařených ve slupce, 2 cibule, 150 g slaniny, olej, talíř drobně nakrájené mladé bršlice, 4-5 vajec, sójová omáčka, mletý pepř a sůl

Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Na malém pekáčku zpěníme cibuli se slaninou (přidáme trochu oleje), vložíme nakrájené brambory a dozla­tova opečeme. Přidáme bršlici a pepř. Urovnáme na pekáčku, zalijeme rozšlehanými vejci se sójovou omáčkou a osolíme. Zapečeme v horké troubě a podáváme se sterilovanými okurkami nebo sterilovanou zeleninou. Pozor! Rostlinu lze zaměnit s jedovatým rozpukem jízlivým (Cicuta virosa). Na chuť je však velmi hořký, čímž odrazuje od konzumace.

Lidové názvy: Kerhák, kerhátek, kozí noha

Divizna malokvětá, velkokvětá

(Verbascum thapsus), čeleď krtičníkovité, až přes 200cm, VI-IX

Obě hojně rostou na výslunných stráních a pastvinách, velkokvětá v nižších polohách, malokvětá až do hor. Obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina. Sbírá se květ, někdy jsou užívány i listy nebo kořen. Květ (s tyčinkami, ale bez kalicha) se sbírá ráno postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu do 60 °C. Květ se užívá zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu (usnadňuje odkašlávání). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně. Lze použít i při zánětlivých chorobách žaludku a střev. Květ smíchaný s listem v poměru 1,5:2 a podávaný ve formě nálevu působí jako mírné projímadlo. Naklepané listy divizny lze použít jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián. Pozor, semena obsahují jedovatý rotenon! Sirup: Květy sbírané ráno prosypat cukrem a nechat na sluníčku, přecedit přes plátýnko - nejlepší přípravek při zahlenění průdušek (užívat po lžičkách i při nachlazení).
Lidové názvy: Děvina, děvizna, chvost volový, kruželice, oranka, královská svíce

Lípa srdčitá (malolistá), lípa velkolistá

(Tilia cordata), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI-VII
(Tilia platyphyllos), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI

Obě lípy hojně rostou v listnatých lesích a jsou vysazovány v parcích a stromořadích. Sbírá se květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se do 40 °C. Obsahuje silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony (např. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly,trochu minerálů a vitamínů. Působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově, rozpouští hleny. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku  Čaj: 1/2 čajové lžičky na šálek, denně 2 až 3 šálky. Nebo v poměru 1:1 s bezovým květem. Lípa nemá vedlejší účinky, proto se může užívat i dlouhodobě. Tinktura z pupenů lípy má sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek. Sirup: pět plných hrstí lipových květů rozložit na papír (za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše - oplachováním kvítky zbavíme totiž pylu). Odstraníme stonky, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme “pro sichr” pět minut pasterizovat a nebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipový květ, můžeme ho také podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát a nebo přidávat do čajů.

Petržel zahradní

(Petroselinum), čeleď miříkovité, 20-100cm, V-VIII
Dvouletá rostlina pěstovaná jako kořenová nebo naťová zelenina. Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). Je i zdrojem provitaminu A a vitaminů B,C,E.  List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Semena se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Čerstvé i sušené listy a hlavně kořen se používají jako zelenina. Působení: Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Je také mírné afrodiziakum. Hlavní účinnou látkou jsou silice, které působí zejména jako diuretikum (tj. látka podporující močení). Silice má i silný dezinfekční účinek. Používá se často jako složka diuretických a urologických čajů k léčbě zánětů močového ústrojí. (Zápar připravený ze čtyř čajových lžiček na šálek vody.) V menším množství podporuje nálev ze sušené petržele trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen. Může posloužit i jako účinný odpuzovač hmyzu. Při píchnutí hmyzem se také doporučuje několikrát denně potřít pupen čerstvým listem. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů. Pozor: Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení. Obsahové látky petržele také mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Čištění ledvin: Omyjte jednu kytičku petržele, pořežte na malé kousky, hoďte ji do hrnce a zalijte čistou vodou. Povařte deset minut a nechte vychladnout. vývar přefiltruje, nalijte do čistých lahví a vložte do ledničky. Užívání: Pít jeden pohár ( cca 4 dcl ) denně, můžete lehce přisladit medem, nebo agave sirupem. Výsledek uvidíte brzy v moči - sůl a ostatní nahromaděné nečistoty vycházejí z vašich ledvin. Sami spatříte rozdíl a brzy se budete cítit jako nikdy předtím.   
Opečená petržel: Oloupanou petržel nakrájíme na plátky a smažíme na oleji jako hranolky. Posolíme a podáváme jako přílohu.  Chutná skoro jako sladké brambory.

Rmen sličný, rmen římský

(Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), 15 až 40 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité

Rmen, známý též jako rmenec sličný či římský, je nápadně vonící vytrvalá rostlina nízkého vzrůstu přibližně . Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu nazpět převislé. Plod je tvořen trojhrannou lysou nažkou. Pěstuje se ve dvou variacích  - buď plnokvěté, nebo s květy  podobnými heřmánku pravému. Množí vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Oba  druhy mají shodné léčivé účinky,   jsou nízké (15-30 cm) a neodebírají  z půdy téměř žádné živiny, proto se  hodí i jako zelený koberec na záhony  všeho druhu.
Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici jakou má Heřmánek lékařský (pravý) . Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou. Suší se na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C.
Léčivé účinky má podobné jako heřmánek pravý, mírní křeče  všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Má ale trochu jiný mix účinných látek, proto ho většinou snáší i lidé alergičtí na heřmánek. Původně byly užívány květy rmenu sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně. Čaj z něj je starobylým tonikem nejen příjemně chutnajícím ale i podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů. Odvar z rostliny se používá i na zesvětlení vlasů.
Nálev se připravuje z 1 čajové lžičky heřmánku na 2 dl vody.

Kontryhel obecný

(Alchemilla vulgaris), čeleď růžovité, 10-30cm, V-VIII

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem, co roste hojně na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor.
Sběr: Kvetoucí nať i s přízemními listy sbíráme od dubna do září nejlépe kolem deváté hodiny dopoledne za suchého počasí. Sušíme ve vrstvách až do 9 cm. (Teplota do 35°C.) Dobře usušená bylina má původní barvu, svíravou nahořklou chuť a je bez pachu. (Svíravá chuť lze odstranit fermentací.)
Obsahuje třísloviny (především tanin), organické kyseliny, kyselina salicylová, hořčiny, silice, falovonoidy, flavony, fytosteroly a minerální látky a vitamín C.
Kontryhel působí hlavně na gynekologické obtíže. Díky obsahu třísloviny tanin, mírní menstruační bolesti a silné krvácení a ulehčuje ženskému tělu lépe se vyrovnat s příchodem klimakteria. Kontryhel také posiluje ženské pohlavní orgány (zejména dělohu), zpevňuje podbřišek a tím zlepšuje stav dělohy náchylné k potratům a zvyšuje šanci na otěhotnění. Koupel z kontryhele pomáhá léčit různé kvasinkové nemoci.
Kontryhel má pozitivní účinky i po porodu. Pomáhá zpevnění děložního svalstva a navrácení do původní formy a zmírňuje poporodní krvácení, zlepšuje také kvalitu mateřského mléka, podporuje jeho tvorbu a vylučování.
Má taktéž protizánětlivé a močopudné účinky. Používá se při léčbě zánětlivých onemocnění podbřišku, chorob se zvýšeným krvácením, cukrovky a žaludečních problémech. Kontryhel působí i proti průjmům a na hemeroidy. Léčí různá kožní onemocnění a špatně hojící se rány, také zanedbané vředy. Lze ho použít i k výplachům při onemocnění dutiny ústní.
Koupel: 200g sušeného kontryhelu zalijeme studenou vodou a necháme přes noc louhovat. Na druhý den odvar ohřejeme a přilijeme do koupele.
Směs na kýlu a výhřez: 1 díl kokošky pastuší tobolky a 1 díl kontryhele - čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselně kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádí 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel).
Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů. Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stružek česneku, sůl, voda 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb nebo placky.
Lidové názvy: Husí nožka, rosička, alchemika, hvězdoš, kondolík, divý muškát, kloboučky, zlatodějka, kloboučky, přívratník, žadava, žindava, ...

Překyselený organismus - acidóza

Z vlastní zkušenosti:

   V dnešní hektické době je spíše výjimkou ten, komu se vyhnou zdravotní problémy. Nejvíce máme potíže s páteří. Proto je tendence hodně zdravotních problémů házet na jedinou hromadu - vše je od páteře a pak od stresu.
   Co s tím,, když nálezy z CT ještě nejsou jednoznačně na operaci a bolest neustupuje?
   Rada lékařů zní, vydržet, dokud to půjde! (Ono jakýkoliv, i sebemenší operativní zásah tělu na jedné straně sice prospěje, ale na druhé straně zanechává jizvy - nejen ty viditelné. Proto je lépe na rady dbát a počkat až bude hůř.)

   Zkoušíme rehabilitaci, speciální cvičení, různé léky. Vše s větším či menším účinkem. I tak bolesti těla, nechtěné ponocování a následná únava při zvládání dříve lehce zvladatelného docela dost znepříjemňují kvalitu života.

   A pozvolna se přidávají i problémy se zažíváním. Pro jistotu navštívíme pár specialistů. Podstoupíme nebolestivé, však hodně nepříjemné vyšetření. Zjištěné nálezy jsou však adekvátní věku. Specialisté doporučují spíše preventivní či podpůrné medikamenty a ty opět zabírají snad jen zkraje. Takže nálezy vůbec nevysvětlují proč již nemůžeme jíst to, co dříve. Zkoušíme osvědčené recepty, bylinky, méně solit a nakonec totální vyčistění organismu - po tomto se objevuje na pár dnů úleva. Zvolna se vracíme k lehké stravě šťastni, že zmizelo vnitřní napnutí břicha i křeče v žaludku. Polykání je opět snadnější a blíží se k normálu. Znovu s úlevou zažijeme i pocit zapomenutého hladu před jídlem.

   Stačí však nepatrná a nepostřehnutá dietní chyba a jsme zase na začátku. Či spíše na dně.

   Okolí sice závidí štíhlost, ale vůbec nechápe, proč si s nimi nemůžu dát ani hltek vína či piva natož si dát cokoliv smažené. Já zase nechápu, proč jednou bolí tu a pak zase tam, či celé tělo. Proč organismus zareaguje na chlad bolestí. Proč jiní mohou jíst bez omezení a já jen ověřená dietní jídla! (I po nich je mi sice těžko, ale alespoň nenásledují bolestivé křeče.) Ke všemu začínám vnímat divné pachy, které nikdo jiný necítí - něco jako aceton. A navíc sucho či cosi nepříjemného vadí v krku. Pak ještě jemné trnutí v puse a to už až ke rtům - něco jako neviditelný povlak. A to si už fakt začínám připadat jako opravdový hypochondr a sebevědomí má klesající tendenci. Měsíc se vše dá vydržet, ale další a další a další ...!?

   Opakované vyšetření nic nového nenajde, což je na jedné straně dobře, ovšem kde vlastně teda je příčina zmiňovaných problémů?!

   Tak jsem opět začala hledat na internetu. A ejhle, podobné problémy má nejeden z nás!

   Závěr zní překyselení organismu a pomoc nebývale jednoduchá!

  
   Nejdůležitějším bodem je využívat celou kapacitu plic (Při kontrole na neurologii vyšetřující lékař jen tak zběžně konstatoval, že dýchám mělce. Žádná rada, jen zápis. Teprve nyní, s odstupem času, si uvědomuji jak důležité je dýchat správně a do hloubky. Jen takto lze umožnit tělu zbavovat se nejen nečistot, ale i spalovat tuky. Navíc se správným dýcháním časem odstraní i brnění končetin.) Jeden odkaz z mnoha: http://www.coretraining.cz/2012/11/trenink-spravne-dychani-a-core/
   Pak každé sousto řádně rozkousat:  (Copak máme na takové prkotiny čas, když v práci na oběd i s cestou je pouhá půlhodinka? Svačinu zhltnout za chodu a doma zase kolotoč, kdy jídlo je pouhá nutnost k životu a navrch ještě káva, sladkosti - na nervy! Něco jako v klidu ústy potravu rozmělnit?)
A právě sliny tvořící se při kousání jsou důležitou složkou k nastartování správného trávení. Nehledě na to, že větší kousky tvrdé potravy jdou těžko strávit a zaneřáďují střeva!
   Dostatek vhodných nepřeslazených tekutin:  http://www.novinky.cz/zena/zdravi/357908-cukr-je-zlo-zaslouzi-si-pry-extra-dan.html  Není nad čistou pramenitou vodu! Pomocník při překyselení je i vývar z umytých a ve slupce vařených brambor bez klíčků a zelených částí. Asi 2 decilitry bramborového vývaru se pije celý den před každým jídlem. A pak neslazené bylinkové čaje, klidně s čerstvou citronovou šťávou, které je vhodné střídat zhruba po týdnu.
Rozrazilový čaj: 1čajovou lžičku rozrazilu lékařského spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.

Docela podrobný seznam vhodných potravin vyňatý z:
http://www.medicin.cz/zivotni-styl/jak-se-odkyselit

Strava při odkyselování a k udržení zásaditého prostředí organismu:
1. ráno snídat nejlépe ovoce
2. dostatečný přísun zásaditých a neutrálních potravin: ananas, artyčoky, aspik, bambusové klíčky, banány, borůvky, bramborová polévka, bramborové knedlíky, brambory, brokolice, čerstvé broskve, brynza, bylinkové čaje, camembert, celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuřice, zelený čaj, černý nasládlý chléb, černý rybíz, červená řepa, červené zelí, česnek, dietní olej, droždí, dýně, fazolky, fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus, hlávkové zelí, hovězí filet, houby - václavka, hrášek, hrušky, husí prsa, chřest, jablečná šťáva bio, jablečná dřeň, jablečný koláč (kynuté těsto), jablko, jáhly, jogurt, kapusta, kedlubny, Knackerbrott, kondenzované mléko, kroupy, krupice, krůtí maso, kukuřice, kvašená zelenina, květák, kyselá smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lněná semínka, mák, margarín, máslo, meloun, meruňky, neperlivá minerální voda, mirabelky, mléko (1,5 - 3,5% tuku), mrkev, nektrarinky, netučný tvaroh, nudle, okurky syrové i v koprovém a octovém nálevu, ořechy, ostružiny, petržel, polévková zelenina, pomeranče, pomerančový džus, rýže, ředkev, ředkvičky, rajčata, rajčatová šťáva, řeřicha, slepice (pečená i vařená), slunečnicový olej, sojové klíčky, srnčí kýta, šípky, špenát, šťáva ze syrových brambor, švestky, telecí filé a stehno, treska, třešně, tvaroh, ústřice, želatina, žitná mouka (typ 977), žitný chléb
3. Dostatečný přísun tekutin
4. Omezit bílkoviny, cukr, sůl
5. Užívat potravinové doplňky se stopovými prvky
6. Vyhýbat se alkoholu, nikotinu a jiným drogám
7. Co nejčastěji si dopřávat odkyselující koupel
8. Jíst v klidu a důkladně žvýkat
9. Nejíst pozdě večer
10. Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zhluboka dýchat
11. Jíst málo masa nebo žádné
12. Pravidelně držet půst
13. Pravidelně zařazovat odkyselující a zásadité potravinové doplňky
14. Často jíst brambory
15. Jídlo ochucovat kořením než-li solí
Krize při odkyselovací kůře
I při odkyselování organismu může dojít ke krizi, která může být způsobena tím, že příjem množství užívaných minerálů nestačí k neutralizaci kyselin, v takovém případě je nejlepší užití jednorázové dávky, nejlépe kávová lžička zásadité směsi směsi navíc. Také tím, jak se začnou odpadní látky uvolňovat z těla, staré bolesti se mohou probudit a můžeme začít mít pochybnosti nad touto metodou léčby. Ale je důležité v kůře pokračovat, protože se velmi rychle dostaví úleva a přebytečné kyseliny se zneutralizují a hned na to odstraní z těla ven. Pokud si zvykneme na zásaditou stravu, tyto krize se mohou čas od času projevit, může to trvat 1-2 roky, než se zásobárna škodlivého odpadu v tkáních odstraní, ale tyto intervaly se budou postupně prodlužovat a pokaždé se po takové krizi budeme cítit ještě líp. Jednou se tyto zásobárny vyprázdní a krize ustanou.

Ještě také tabulka, z které je patrné, že každý si musíme najít ty své potraviny. Nejideálnější je pestrá strava a hlavně jíst pravidelně a s mírou. http://zelenylistek.cz/detoxikace/ph-potravin/
Přeji všem i sobě silnou vůli a hlavně vydržet!

Téměř měsíc si hlídám hluboké dýchání, řádně vychutnávám kousáním každé sousto, hlavní složkou jídla jsou brambory a hodně tekutin, včetně žaludečních čajů - každý den volím jinou bylinku a hlavně, co nejčastěji popíjím vodu z vařených brambor ve slupce. A  můžu říct zlepšení o 90%. Takže zvolna přecházím na běžnou stravu. Ale závěr zatím nečiním a počkám na jaro. (Jaro a podzim bývá vždy kritický)
Pokračuji skoro po půl roce. Až na malé výkyvy, které byly způsobeny větším množstvím nevhodné stravy, musím s radostí konstatovat, že už zase žiji! Konečně nepřežívám jako ještě v prosinci minulého roku, kdy jsem už přestala doufat ve zlepšení a připadala si jako obyčejný hypochondr.
Je pravda, že stále nemůžu hodně pepřené jídla, uzeniny si beru jen ,,na chuť" a jinak vařím pouze domácí stravu, což se dá bez problému zvládnout. Vždyť se mi dokonce vrací i ztracená síla - opět zvládám i těžší práce. Sice si stále musím hlídat určitou normu, to znamená nepřeceňovat možnosti a v poledne si dát po obědě krátký odpočinek a také minimálně 2x do týdne cvičit a hlavně střídat zátěže.
Ale neberu již žádné léky! V případě dietní chyby je mou první pomocí VINCENTKA nebo ŠARATICE. Pak mírná dietka, hodně čaje a do 24 hodin je po problému.

Bolševník obecný

(Heracleum sphondylium), čeleď miříkovité (okoličnaté), 50-200cm, VI-X
Dvouletá nebo i víceletá bylina, která po rozedmutí nepříjemně páchne roste hlavně na vlhkých pastvinách, nevynechá lužní lesy a jejich lemy, vlhká rumiště, trávníky, příkopy. Obsahuje furanokumariny (bergapten, pimpenellin, sphondin aj.), které mohou po doteku zejména na světle vyvolat na kůži pigmentové skvrny, otoky, puchýře nebo záněty. Dále obsahuje heraclein (v nati), silice, étery, alkoholy a oktanol (olej s hexyllbutyrátem, kyselinami kaprinovou a laurinovou a jinými látkami). Nejvíce jedovaté jsou nezralé plody. Sbírá se nať a někdy i kořen, ale jako léčivka je v současnosti užívána jen velmi zřídka. Působí velmi silně projímavě a dále protikřečově (např. v trávící soustavě), tlumí hysterické a epileptické záchvaty, i jako afrodisiakum či na otoky křečových žil. Užívá se výhradně ve formě tinktury (např. jako antiepileptikum 2x až 3x denně po 10 až 15 kapkách). Po dobu léčby se nedoporučuje vystavovat se slunečnímu záření! Jinak je tento druh dokonce používán v kuchyni již od neolitu. Na východě z něj Slované dodnes dělají boršč, kůra může být trochu ostřejší, ale jinak je poživatelný a chutí se podobá chřestu.
Lidové názvy: andělička, bolšán, bolševik, bršť, kmín sviňský, nedvědí paznecht,

Řebříček obecný

(Achillea millefolium), čeleď  hvězdnicovité (složnokvěté), 20-80cm, VI-IX

Roste: Louky, pastviny, okraje cest, meze, lesní paseky, navážky, rumiště od nížin až po horské oblasti. Obsahuje glykosidickou hořčinu, silici  s kolísavým obsahem azulénů (0 až 40% v závislosti na lokalitě a počasí), alkaloidy, flavony, tříslovinu, cholin, aldehydy, kyseliny mravenčí, octovou a salicylovou a fluoreskující a fotosenzibilizující látku ze skupiny furokumarinů. Sbírá se květ (pouze bílé barvy - narůžovělé ne!) nebo nať. Květní úbory se stříhají od července do září a suší se ve slabých vrstvách ve stínu při teplotách do 35 °C. Nať se sbírá v době počínajícího květu, seřezávají se vrcholové části nezdřevnatělých lodyh, suší se ve svazcích zavěšených na šňůrách při teplotě do 35 °C. Účinky: Uvolňuje křeče, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv, utišuje kašel, kladně působí na krevní oběh. Zvláštní uplatnění nachází zejména v ženském lékařství neboť tlumí krvácení a potlačuje křečovité bolesti při menstruaci. Řebříček dále užitý před jídlem podporuje chuť k jídlu (Glukosidová hořčina, kterou řebříček obsahuje, posiluje činnost trávicích orgánů a tvorbu trávicích šťáv, nezbytných pro dobré trávení. Nejúčinnější je na žaludek, ve kterém zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a pro játra, kde zvyšuje tvorbu žluče - cholagogním účinek. Díky antiseptickým vlastnostem zmírňuje střevní kvašení. S dobrými výsledky se proto používá při gastritidě, hypochlorhydrii ( nedostatku trávicích šťáv ), dyspepsii ( těžkém trávení ) , nedostatečné činnosti jater, zažívacích křečích a plynatosti.) Podporuje krvetvorbu, působí močopudně, žlučopudně, desinfekčně, podporuje odstraňování jedovatých látek pokožkou, čímž ji pomáhá čistit, tím zlepšuje její vzhled a zjemňuje ji. Působí i antiskleroticky, antiastmaticky, mírně snižuje krevní tlak, tlumí krvácivost, osvědčil se i při pomočování. Při zevní aplikaci ve formě výplachů nebo koupelí se osvědčil na špatně se hojící rány, kožní defekty, špatně prokrvenou pokožku, hemeroidy či na záněty ústní dutiny a také působí jako deodorant. Koupele nohou z řebříčku pomáhají proti zápachu a zvýšenému pocení chodidel . Silný odvar lze použít na odpuzení rostlinných škůdců jako mšice, svilušky ....
Pozor na kombinaci žebříčkové kůry a alkoholu, zesiluje jeho negativní účinky (závratě apd.)
Čaj se podává 2x až 3x denně po 150 ml (asi z 5 g drogy). Pro zevní použití se připravuje přibližně ve dvojnásobné koncentraci. Směs na čistění krve: 30g měsíčku, 10g kopřivy, 10g řebříčku - jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Pleťová voda: Čerstvé květy řebříčku nechat přes noc namočené ve studené vodě. Tu pak použijte na mastnou pleť. Může se použít i odvar, který pouze nechte odstát, dokud nevychladne.
Krvácení z nosu: Válečkem z gázy, namočeným v záparu z řebříčku nebo v čerstvé šťávě, ucpeme krvácející nosní dírku, abychom zastavili krvácení
Lidové názvy: Myší chvost, žebříček, tisíclistník, myší ocásek, husí jazejček, husí jazýček, ovčí žebro, zaječí chléb a krupička.

Komonice bílá

(Melilotus alba), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 30-250, V-VIII

Roste: Suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy, od nížin do podhorských oblastí. Komonice bílá se většinou využívá jako zelené hnojivo, občas také jako pícnina. Je ve velké oblibě mezi včelaři, z jednoho hektaru komonice může vzniknout až půl tuny medu.  Komonice bílá obsahuje kumarin, který tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. Pozor:
Právě kvůli obsahu kumarinu může ve větších dávkách nebo při dlouhodobějším užívání způsobit bolest hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Neměli by ji
užívat ani lidé trpící poruchou krevní sráženlivosti.

Máta peprná

(Mentha piperita), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 30-100cm, VI-VIII
U nás pěstována, velmi vzácně zplaňuje. Sbírají se listy nebo nať několikrát do roka vždy před rozkvětem. Suší se ve stínu co možná nejrychleji do 35 °C - při vyšších teplotách může docházet ke ztrátě silice. Obsahuje silici s hlavními složkami mentholem, Působí protikřečově a to zvláště v trávícím ústrojí, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a svíravě, také při nadýmání, podporuje funkci jater, snižuje bolestivost při nemocích trávícího ústrojí (zmírňuje příznaky divertikulitidy a syndromu dráždivého trakčníku), příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku, mírně snižuje krevní tlak, inhalace jejích par je výborným prostředkem při zánětlivých chorobách dýchacích cest. Preventivně lze máty použít zejména u chorob žlučníku a jater.  Zevně lze máty použít na koupel při nervových onemocněních, revmatismu a při kožních vyrážkách. Vůně máty odhání i hmyz.  Čaj: 1-2 kávové lžičky na 200ml vody spařit. Pozor, nemůže se podávat dlouhodobě a v nadměrných dávkách, ani nemluvňatům nebo lidem s alergií na mentol. Jinak jsou všechny máty k vnitřnímu použití, až na  mátu polej, Mentha pulegium ( tzv.pennyroyal) neboť obsahuje v silici 62 - 97% pulegonu, který může být ve vyšších dávkách toxický pro játra. Nejlepší je asi máta kadeřavá dále se používá máta vonná, máta rolní,vodní,dlouholistá a přeslenatá. Chuťově nejlepší je máta peprná, která je i návyková jako třeba káva.

menthonem , menthofuranem, sabinem, piperitonem a dalšími a dále třísloviny, hořčiny a flavonoidy.
Využití v kuchyni: Mátou se ochucuje zelenina jako dýně, mrkev, lilek, okurky, rajčata a brambory. Dodává dobrou chuť i masům – kuřecímu, vepřovému, telecímu a jehněčímu. Na tato masa se připravuje marináda, kde je máta jednou z hlavních složek, anebo se k nim vaří mátová omáčka či salsa. Kromě toho se máta používá i ke zdobení salátů a moučníků, různých cukrovinek a sirupů. Sušená máta peprná i klasnatá má ostrou a silnou vůni, postrádá však nasládlou chuť máry čerstvé. Kávová lžička sušené máty, rychle osmažená na malém množství olivového oleje nebo přečištěného másla a přidaná těsně před podáváním, dodává jemnou živou vůni některým pokrmům. Sušená máta se přidává ke kuřecímu masu, do ovocných salátů, dezertů a osvěžujících nápojů. Limonáda: Svazeček máty opláchneme, posekáme, vložíme do nádoby a ihned zalijeme litrem ledové vody. Přidáme šťávu vymačkanou ze dvou citronů. Třetí citron omyjeme, nakrájíme na plátky a přidáme do skleniček s limonádou. Můžeme přidat i kostky ledu. Mojito: (Na jednu skleničku - 40 ml bílého rumu, lžička třtinového cukru, třetinu svazečku máty, 1 limetka, ledová tříšť.) Opláchnuté lístky máty vložíme (až na vrchol snítky na ozdobu) do hmoždíře, případně do robota a nahrubo je rozmělníme. Vložíme do sklenice. Přidáme omytou limetku nakrájenou na měsíčky a cukr. Promícháme a necháme cukr rozpustit. Doplníme vodou a ledovou tříští a nakonec nalijeme rum. Ozdobíme mátou.
Sirup I: (Na 1,5 l vody 100 g máty, 1 kg cukru, šťáva ze 2 citronů nebo lžička kyseliny citronové.) Svaříme vodu s cukrem do sirupové konzistence. Přidáme rozmixovanou mátu (lístky i s měkkými stonky a květy) a zakryté necháme zchladnout a pár hodin louhovat. Přecedíme, znovu přivedeme k varu a odstavíme. Vmícháme citronovou šťávu a nalijeme do lahví. Uchováváme v chladnu. Mátový sirup můžeme mimo jiné využít i pro přípravu alkoholických koktejlů.
Sirup II: Jeden a půl skleničky cukru zalijeme půl druhou skleničkou vody, uvedeme do varu a mícháme dokud se nerozpustí. Mátu rozmačkáme v rukou a přidáme k sirupu. Na základní recept potřebujeme přibližně deset výhonků i s listy, ale  klidně můžeme množství bylinky zvýšit (záleží i na tom, jak velkou rostlinku máme k disposici), výsledek bude mít výraznější chuť. Podmínkou je jen to, aby máta byla celá ponořená. Na hrnec dáme pokličku a vše povaříme na malém plaménku přibližně pět minut. Tekutinu necháme vychladnout, vytáhneme z ní bylinky, vymačkáme je a do základu dosypeme ještě jednu skleničku cukru. Rozmícháme, vrátíme na sporák a za občasného promíchání vaříme další čtyři minuty. Horký mátový sirup rozlijeme do vyvařených sklenic, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme
Lidové názvy: Pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc

Zemědým lékařský

(Fumaria officinalis), čeleď zemědýmovité, 10-50cm, V-IX


Roste: Louky, pole, rumiště, zahrady, parky - od nížin do podhůří. Obsahuje alkaloidy aurotensis, kryptokavin, protopin, l- a dl-sinaktin a dl-tetrahydrokoptisin (fumarin),  hořčiny, třísloviny, pryskyřice, minerální látky, sliz, cleritrin a stopy éterického oleje, protopin, který na studenokrevné živočichy působí narkoticky a u teplokrevných živočichů zvyšuje zpočátku krevní tlak, později však v důsledku poškození vasomotorického centra způsobuje jeho pokles. Smrt může nastat zástavou dechu, u člověka však ještě zřejmě smrtelná otrava nebyla pozorována. U zvířat se po spasení zemědýmu objevují zažívací potíže. Sběr: Kvetoucí nať  a to v květnu až červenci seřezáváním, přičemž je třeba odstranit hrubé části lodyhy. Suší se co možná nejrychleji ve stínu do 45 °C.
Použití: Působí na hladké svalstvo a tím urychluje střevní peristaltiku, dále snižuje krevní tlak, uvolňuje křeče, zamezuje tvorbě žlučových kaménků, v malých dávkách podporuje tvorbu žluče, působí močopudně, zlepšuje látkovou výměnu, uplatní se při léčbě kožních chorob, potlačuje migrenózní bolesti. Nálev: 2 čajové lžičky drogy na šálek vody, denně se pijí 2 šálky třeba při žlučníkových nebo jaterních chorobách, žaludeční slabosti, zácpě. Zevně lze užívat ve vyšší koncentraci na koupele či obklady při kožních vyrážkách, ekzémech či hemeroidech.
Pozor: Vzhledem k toxicitě drogy, by neměly být překračovány doporučené koncentrace a množství. Při předávkování může dojít k útlumu dýchacího centra. (Ve srovnání s prostředky předepsanými lékaři nemá žádné vedlejší účinky, pokud dodržíme stanovené dávkování. Dokáže vyhnat jedy s jaterní a žlučníkové oblasti a člověk je pak vyloučí - na zástavu dechu by bylo zapotřebí spíš rostliny čerstvé nebo velké množství sušené. Dá se užívat jako sólová rostlina ,ale je vhodnější ji zařadit do směsi, třeba se smilem písečným, truskavcem, mátou a měsíčkem. Čaj bude lahodnější a jeho působení na zažívací trakt komplexnější.)