Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

pátek 1. dubna 2022

Bříza bělokorá

(Betula pendula),
(Betula verrucosa - Bříza bradavičnatá), čeleď břízovité, listnatý jednodomý strom, až 20m, IV-V
Roste hojně v lesích, na stráních a na skalách, na písčitých nebo rašelinných půdách
Droga obsahuje flavonové glykosidy, silice, pryskyřice, třísloviny, vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, betulalbin, olej, cukr a fytoncidy. Bříza patří mezi ledviny šetřící drogy s diuretickým efektem.
Listy trháme nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé a sušíme se ve stínu do 40 °C. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové pupeny (Gemmae betulae) nebo stáčet mízu.
Zevně se uplatňuje k přípravě dezinfekčních koupelí, v kosmetice se využívá výluh jako čistící prostředek uvolňující ucpané póry a podporující regenerační schopnost kůže. Listy břízy se používají do čajových směsí s močopudným, dezinfekčním a potopudným účinkem, způsobují zvýšené vylučování moči, které však není provázeno drážděním ledvin. Také lze použít při "vodnatelnosti", při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin.  List se používá i při cukrovkách, horečkách a respiračních chorobách spojených se suchým kašlem pro schopnost ředit svými saponiny hustý plicní hlen. Saponiny také čistí cévní aparát, čehož se využívá při ateroskleróze. Kvůli hemolytickým (červené krvinky poškozujícím) saponinům se nedoporučuje podávání břízy samotné, ale spíše ve směsích nebo jen po omezenou dobu několika dnů až týdnů – záleží na dávkování (2 lžičky řezaného listu spařit čtvrthodinu ve čtvrt litru vody a pít 2-3x denně by nemělo ublížit ani při dlouhodobějším užívání). Při žaludečních a střevních kolikách je někdy doporučeno svařit 2 čajové lžičky březové šťávy a 1/3 l bílého vína. Toto množství má být po doušcích vypito. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a při nedostatečné činnosti ledvin, proti vyrážce, nadměrnému pocení nohou a také lidový prostředek k ošetření vlasů.
Tinktura z pupenů břízy sama o sobě stimuluje ledviny. (Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku.)
Březová šťáva - volný sběr u nás není povolen, ale v případě, že bříza roste na zahradě, pak těsně před rašením listů do kmene statné břízy navrtáme 1-2 cm otvor. Do otvoru vsuneme hadičku nebo slámku a odkapávající šťávu zachytáváme. Za 24 hodin nakape půl litru až 3 litry šťávy. Březová voda se údajně využívala i na kvašení léčivého vína. 2 l březové vody + půl kg cukru + ušlechtilé vinné kvasinky + 2 měsíce času. Vnitřní užívání je stejné jako u březové vody samotné, 4-6x denně lžíci samotnou nebo přidat do jiného čaje. Lze také užívat 2x denně půl vinné sklenice při urologických potížích vyžadujících šetrné zvýšení vylučování moči a škodlivých látek močí z těla, zánětotvorných mikrobů, či ledvinového písku, také pro snížení celkové zádrže vody v organizmu. U některých národů se údajně pije celkem běžně jako žaludeční a střevní tonikum.
Sirup - Svařením březové šťávy získáme sirup. Z 1 litru šťávy získáme 5-30 g sirupu s barvou medu a chutí jemně karamelovou.

středa 9. června 2021

Jahodník obecný

(Fragaria vesca), 5 až 20cm, IV-VIII, čeleď růžovité

Roste planě na slunných pasekách, podél lesních cest, na loukách i v lese. Její příbuzní  jsou jahodník truskavec (Fragaria moschata) a Jahodník trávnice  (Fragaria viridis). Všechny planě rostoucí jahody průběžně kvetou a plodí od května do září. Jahodník má rád humózní, mírně vlhkou půdu a světlejší místa od nížin do hor.
Jahodník obecný obsahuje třísloviny, flavonoidy, kvercitrin, vit. C, draslík, malé množství silice, citronově vonnou složku a další látky.
Plody obsahují: Cukry, pektiny, organické kyseliny, antokyan, fragarin, aromatické látky ...
Sběr: Listy i s řapíkem, případně i květ, sbíráme v době květu tak, abychom nepoškodili rostlinu. Suší se v tenké vrstvě bez přímých
slunečních paprsků, případně v sušičce s teplotou nastavenou
do 50 °C. Správně usušená droga zůstane zelená, chuť má mírně trpce nahořklou (Dá se odstranit fermentací - viz maliník), a je bez vůně. Kořeny vyhrabáváme jen na přehuštěných místech, dobře je propláchneme a sušíme stejně.
Uchováváme v uzavřených nádobách na suchém a tmavém místě.
Zralé plody sbíráme nejlépe dopoledne nebo v podvečer, kdy mají nejvíce aroma, které si i po zpracování zachovají.
Účinky: Řadí se k nejvýznamnějším antioxidantům,  Jahodník má protizánětlivý a antibakteriální účinky, v organismu reguluje výměnu solí, podporuje růst buněk, odvodňuje, posiluje kosti, vlasy, kůži a celý imunitní systém, má příznivý vliv na krvetvorbu, správné fungování metabolismu a tvorbu hormonu štítné žlázy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, zvyšuje libido. Jahody podáváme
při onemocnění diabetem (cukrovkou), dobré jsou i na překyselení žaludku, zlepšují funkci jater a žlučníku. snižují vznik infekcí, pomáhají při poruchách trávení, plynatosti, odbourávají škodlivé látky ve střevech, staví průjmy a hlavně nemá vedlejší účinky, proto čaj lze pít denně.
Zralé jahody konzumujeme nejlíp čerstvé, ale můžou se i konzervovat a pro vůni přidávat do jiného ovoce k přípravě kompotů, marmelád, sirupů, také dát zmrazit nebo sušit.
Léčivý čaj: 3 polévkové lžíce nadrobno pokrájeného čerstvého jahodníku nebo 2 polévkové lžíce sušeného listu na půl litru vroucí vody, po spaření necháme 20 minut vylouhovat. Pijeme 2x denně
Na kloktání 250 ml vroucí vody na 2 polévkové lžíce sušeného jahodníku. Vaříme 10 minut a pak vlažným odvarem vyplachujeme ústa při zápachu, nebo použijeme při bolestech v krku ke kloktání, či dáme na gázu a použijeme jako obklady na zanícené či mokvající rány nebo na krvácející hemeroidy, odvar z listů i z kořenů zlepšuje kvalitu vlasů, pleťová maska z jahodové dřeně zmírňuje tvorbu vrásek, zpevňuje pleť, plody i čaj jsou účinné při redukční dietě,  Směs čistící krev: 1 díl sušeného listu jahodníku, 1 díl sušeného kořene (nemáme-li, tak 2 díly listu), 1 díl listu maliníku. 1 díl borůvčí a 1 díl listu ostružiníku spaříme vroucí vodou a 15 minut louhujeme. Můžeme přidat i sušené lesní plody. Pijeme před spaním.
Lidové názvy. Lesní jahoda, červené jahody, jahodník pospolitý, jahůdka, malá jahoda, podzemek, podzemská jahoda, zemnice

úterý 8. června 2021

Jahodník trávnice

(Fragaria viridis), 5 – 20 cm, V - VI, čeleď růžovité
Roste na slunných či mírně zastíněných místech - na lesních pastvinách, na výsluních křovinatých stráních nebo na travnatých porostech. Snáší i silnější výkyvy teplot. Často bývá zaměňován s jahodníkem obecným, od kterého se liší svým drobnějším vzrůstem a nápadně malým prostředním zubem na středním lístku. Všechny druhy jahod poskytují dobré jedlé plody. Kulturní formy jahodníků jsou převážně kříženci amerických druhů a to jahodníku čilského (Fragaria chiloënsis a jahodníku viřžinského (Fragaria virginiana Duch). Z farmaceutického hlediska je jahodník trávnice bohužel bezcenný. Ovšem má výborné čerstvé ovoce, vhodné i na sirupy. Problém je, že jahody jsou tužší, alespoň z jedné strany zelenavé a plod se těžko odděluje od češule.
Lidové názvy: Travnice

úterý 2. února 2021

Tymián obecný

(Thymus vulgaris), čeleď hluchavkovité,, 5-10cm, V-IX
Roste: Tymián je vlastně druh mateřídoušky. Vyhledává suchá a slunná místa, jako jsou skalnaté stráně a meze, je pěstován jako koření. Sbíráme kvetoucí nať nebo nať těsně před rozkvětem kolem desáté hodiny dopoledne. Tymián můžeme sušit ve svazcích zavěšený na šňůře v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem při maximální teplotě 35°C. Obsahuje poměrně velké množství účinných látek(silice, třísloviny, hořčiny, flavony (luteolin), aromatické kyseliny, triterpenické kyseliny. typické silice(thymol, karvakrol - kultivary, které jich obsahují vysoké množství, se používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nejčastěji); dále cineol, cymen, linalool, bornylacetát.Využití: Jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto by se k jeho použití hlavně ve formě čaje mělo přistupovat s mírou. Nejlépe působí ve formě kloktadel, koupelí (je výborný na regeneraci buněk pleti) Působí protizánětlivě, pomáhá například při nachlazení, kašli, špatném trávení, nespavosti, zvyšuje tvorbu bílých krvinek), také jako  součást ústní kosmetiky a hlavně jako koření. (Tymián tvoří součást bylinkové kytičky „Bouquet garni", rozšířeného způsobu ochucování pokrmů ve Francii. Jinak se používá při uzení masa, dává se do sýrů, sekaných mas, salátů, hrachových a fazolových pokrmů, ke zvěřině, k nakládání okurek, k zelenině, přípravě ryb a na italskou pizzu. V Německu je v oblibě spolu s bobkovým listem do kysaného zelí.)
Lidové názvy: démuť, dymián, dymiánek, mateřídouška římská, mateřídouška vlašská, thým vonný, tymiánek

neděle 6. prosince 2020

Jabloň

(Malus domestica), až 15m, IV - V, čeleď růžovité
Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou a liší se nejen plody a plodností, ale i způsobem a rychlostí růstu. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd. Je známo více než 7500 kultivarů jabloní. Pravlastí jabloní je nejspíše Kavkaz, Írán či Turkmenistán. Odtud se ve druhém tisíciletí př. n. l. postupně jablka šířila přes Malou Asii do Středomoří. Do Evropy se dostala díky Římanům.
Rozličné druhy plodů mají také různý obsah vitaminů a minerálních látek. Obsahují více než 20 cenných minerálních látek, vitaminů, enzymů, lehce stravitelných jednoduchých cukrů, pektinu, hrubé vlákniny, Proto jsou jablka důležitou součástí lidského jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje i aromata do jiných jídel.
Pro výborné vlastnosti plodů se doporučuje konzumovat nejméně jedno jablko denně. Význam: Dodávají tělu celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu, působí protizánětlivě, mají také mikrobiální a krvetvorné účinky. Jsou též vhodná pro nemocné cukrovkou. Dále čistí střeva, snižují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a nádorů prsu, snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posilují dásně, regenerují a detoxikují
V lidovém léčitelství se doporučují jablka na chudokrevnost, pečená jablka přiložená na víčka mají léčit oční problémy, osmažená na másle nebo v ovesné či jáhlové kaši posilovat oslabený organismus. Šťáva z nastrouhaného jablka účinně sráží teplotu. V boji proti astmatu a lepšímu fungování plic napomáhá pět a více jablek za týden. Na vředy žaludku a dvanáctníku se používají sladké plody jablek.
Vnitřní použití
Regenerace a detoxikace: Každé ráno a večer konzumovat jedno jablko (nejsou-li chemicky ošetřena, pak včetně slupky, která obsahuje nejvíce prospěšných látek).
Průjem: Během dvou dnů jíst strouhaná jablka, množství má být přiměřené věku.
Zácpa: Jíst kyselá jablka pro povzbuzení činnosti střev.
Poruchy trávení, vodnatelnost, skleróza, dna, revmatizmus, chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, šumění v hlavě: Denně jíst syrová, vařená nebo pečená jablka.
Nachlazení a chrapot: Výluh ze sušených jablečných listů spařených vařící vodou.
Žaludeční a dvanácterníkové vředy: Užívají se sladké plody jablek.
Hypoacidní gastritida a spastichá kolitida:  Užívají se kyselé druhy jablek.
Chřipka a nachlazení přejde rychleji, jestliže jako jediný pokrm za 2-3 dny zkonzumujeme přibližně 1 kg syrových strouhaných jablek denně. Jinak množství snížit podle věku.
Vysoký cholesterol snižují látky obsažené v jablku
Horečka: Nastrouhané jablko a hlavně šťáva z něj účinně sráží teplotu.
Bronchitidy, žaludeční problémy i revmatismus: Každý den pít jakékoliv množství odvaru ze dvou nebo tří jablek vařených v 1 1 vody - vaříme 15 minut. Odvar z rozmačkaných jablečných slupek v poměru 1 lžička na 1 sklenici vařící vody, necháme vylouhovat 1/2 hodiny. Denně vypít 4-6 sklenic.
Péče o zuby: Jablko snězené po večeři čistí a bělí chrup a odstraňuje zubní klak před použitím zubní pasty a kartáčku. Jen musíme dodržet asi půlhodinový odstup, abychom nenarušovali sklovinu.
Kašel: Odvar z jabloňových květů (30 g na 1 1 vody) uklidňuje a zmírňuje záchvaty kašle.

Vnější působení
Čerstvá šťáva z plodů zvlhčuje, posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Čerstvá kašička z jablek léčí popáleniny, omrzliny a dlouho se hojící rány a jizvy. Čerstvá kašička s máslem hojí trhliny na prsních bradavkách a v ústech.
Pleť: Čerstvá jablečná šťáva používaná ke zvlhčování posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Výživná maska
 – Jemně nastrouhané jablko smícháme s lžící zakysané smetany a 2 kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme 20 minut působit. Pak omyjeme vodou. 
Protizánětlivá pleťová maska
Oloupané větší jablko nastrouháme najemno a vmícháme polévkovou lžíci medu. Naneseme na obličej a necháme 25 minut působit. Pak omyjeme vodou. Čistící pleťová maska
 – Nastrouhané větší jablko naneseme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitamíny.
Využití v kuchyni:

Čaj ze sušených jablíček nebo jablečných slupek – Sušená jablka přelijeme vařící vodou. Můžeme také krátce povařit a nechat delší dobu vyluhovat. Je možné přisladit hroznovým nebo ovocným cukrem. Plody můžeme použít i čerstvé, jablko je vhodné nakrájet na drobné kousky. Ovoce po vyluhování nemusíte vyhodit, můžete je klidně sníst. Slupky lze kombinovat se šípky a skořicí.
Jablečný ocet:  Obsahuje vitamin B, hořčík, draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, zinek, sacharidy, bílkoviny, kyselinu pantotenovou a kyselinu octovou. Tyto účinné látky blahodárně působí na naše trávení, pokožku, snižuje hladinu cholesterolu či cukru v krvi a podporuje i dobrý spánek. Kyseliny v jablečném octu obnovují střevní mikroflóru, odstraňují plynatost a záněty v tlustém střevě, upravují stolici a podporují vylučování žluči. Kromě toho dokážou účinně zpomalit akumulaci tuků. Rovněž vážou toxiny, které se následně mohou vyplavit ven z lidského těla. Pomáhá také při hubnutí. Při kloktání dokáže jablečný ocet utlumit bolesti krku, poradí si se štípanci od hmyzu a uklidní od slunce spálenou pokožku. Jeho vnější aplikací dokážete odstranit i bradavice nebo vybělit zuby. Využití jablečného octa je skutečně univerzální. Domácí výroba: Pětilitrovou lahev naplníme z jedné třetiny jablečnými slupkami, zalijeme vodou, prosypeme cukrem a necháme na teplém místě alespoň měsíc. Čím déle bude nálev stát, tím bude ocet silnější. Nakonec jej přecedíme. Jablečný ocet se pije ředěný, nebo se používá místo klasického octa do salátů. Napomáhá udržet organismus ve zdraví a v případě nemoci může posloužit jako doplněk ke klasické léčbě. Díky antibakteriálním účinkům můžete jablečný ocet využít i místo pleťové vody. Stačí ho zředit vodou asi tak v poměru 1:2, podle citlivosti vaší pleti, do roztoku namočit tampónek a vyčistit jím pleť na obličeji. Nebo si octem zředěným v poměru přibližně 1:1 vyzkoušejte propláchnout vlasy po umytí šamponem a následně opláchněte čistou vodou. Ocet pomůže nejen v boji proti lupům, odstraní i zbytky různých vlasových produktů, díky čemuž budou vlasy lesklé.
Odstranění bradavic: Nejdříve očistit místo kolem bradavice mýdlem, pak namočit na 15 minut do vody. Po osušení přiložit vatový tampónek namočený v jablečném octě a nechat 15 minut působit. Nakonec opláchnout vodou. Vše opakujeme alespoň 3x denně, dokud bradavice neodpadne či nezmizí. Většinou zůstává jizva, na kterou aplikujeme gel z rostliny aloe vera.
Hořčice: 100g hořčičných semínek, 125ml jablečného octu, 125ml bílého vína, sůl a med. Hořčičné semínka zalijeme octem - musí být potopená - a necháme 15min. bobtnat. Přidáme med a sůl, tyčovým mixerem rozmixujeme do hladka. Pokud je hořčice moc hustá, přidáváme ocet, popřípadě oblíbené koření pro pikantní chuť. Skladujeme ve sklenicích v chladu, popřípadě sterilujeme.
Kontaminované ovoce a zelenina: (Jablka, celer, broskve, nektarinky, okurky, hrozny, cherry rajčata, špenát, brambory, jahody ...) Přidejte do vody sklenku octa a zeleninu či ovoce nechte namočené přibližně deset až patnáct minut. Potom důkladně opláchněte čistou vodou, aby se ocet smyl. Jablečný ocet zničí 98% bakterií a škodlivin. Lze použít i lihový ocet s vodou a to tak, že veškerou zeleninu a ovoce myjte v roztoku z octa a čisté vody. Nechte je přibližně 15 až 20 minut v roztoku v poměru 10% octa k 90% vody. Je neuvěřitelné, jak je poté voda v misce špinavá. Následně opláchněte ovoce a zeleninu v čisté vodě.
Zapékaná jablka – Odstraníme jádřinec a dutinu vyplníme směsí ořechů, rozinek, brusinek, zalijeme rumem a bohatě zasypeme cukrem. Necháme v troubě 15-45 minut. Podáváme samotná či se zmrzlinou nebo politá vaječným koňakem.
Nepečený dort z kyselých  jablek: 1 kg jablek, 6 lžic krupicového cukru, 2 lžičky citronové šťávy, 2 vanilkové pudinky, balíček dětských piškotů, skořice popř. hřebíček - Nakrájíme na kostičky oloupaná jablka, podlijeme 1/4 l vody, přidáme cukr, skořici či hřebíček a citronovou šťávu. Vaříme asi 10 minut, pak rozšťoucháme. Poté přidáme rozmícháme pudinky ve 1/4 l vody a vaříme ještě asi 10 minut. Na dno dortové formy poklademe vrstvu piškotů a na ně nalijeme část pyré. Opakujeme až do naplnění formy, končíme jablečným pyré  Dort dáme do lednice a necháme vychladit asi 2-3 hodiny. Nakrájené dílky zdobíme šlehačkou a sladkým kakaem nebo čokoládou.
Jablka s dýní:  450 g dýně (nejlépe hokkaido), 500 g kyselejších jablek, 30 g másla, 120 g medu, hrst nahrubo sekaných vlašských ořechů, ¼ lžičky mleté skořice, ¼ lžičky mletého muškátového oříšku, 3 hřebíčky. Dýni a jablka zbavte semínek a stopek, nakrájejte na asi centimetr silné měsíčky. Pokud nemáte dýni hokkaido, která se dá jíst i se slupkou, budete muset navíc oloupat dýni. Kousky dýně a jablek by měly být přibližně stejně dlouhé. Pak rozehřejte troubu na 180˚C. Menší plech vymažte třetinou másla. Naskládejte do něj nastojato vedle sebe střídavě kousky dýně a jablek a zasypte vlašskými ořechy, skořicí a muškátovým oříškem, rovnoměrně rozložte tři hřebíčky. Vše přelijte medem a nahoru nakrájejte zbytek másla na kostičky a nechte péct asi 40 minut, do změknutí jablek a dýně. Přikrývejte jen volně alobalem, pokud se bude dýně s jablky shora připalovat, jinak získáte nevzhlednou dušenou kaši. Podává se teplé.
Tip: Místo dýně můžete použít mrkev, pak ale uberte med a vypusťte ořechy.

sobota 5. prosince 2020

Hrušeň obecná

(Pyrus communis), až 15m, IV - V, čeleď růžovité                                                   
Hrušeň je opadavý listnatý strom. Jde o hybridogenní druh se složitým vývojem významný především ovocnářsky kvůli plodům zvaným hrušky. Ceněné je však i dřevo a kvetení. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň obecná k dlouhověkým. Bývá pravidelně napadána rzí. Během dvacátého století se v Evropě šíří nebezpečná bakterióza spála růžovitých, přednostně poškozující hrušně. Na rostlinách se projevuje vadnutím a odumíráním květů, listovou spálou, spálou plodů, usycháním a odumíráním vegetačních vrcholů (hákovité ohýbání letorostů) a větví. Dříve se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc.
Dřevo je celkově tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Dobře vyschlé dřevo je možné použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je jeho pálení neekonomické.
Plod hrušně obsahuje především cukry, určité množství tuků, bílkovin, vitamíny C, B8 (Cholin), E, K, riboflavin aj. Dále obsahuje rovněž vápník, železo, hořčík, zinek a jiné látky.
V současnosti není oficiálně považovaná za léčivou rostlinu, nicméně i přesto má hruška velký podíl vitamínů, které všeobecně posilují organismus, také velký podíl vlákniny (3g na 100g), který je mnohem větší než u jiných druhů ovoce.
Využití: Možná je konzumace zasyrova nebo zavářet jako kompot, lisovat do moštu (samotná nebo smíšená s jablečným moštem), dá se používat i jako přísada do jídel. Pokud však chceme mít co největší přísun účinných látek, je nejlépe plod jíst právě syrový, neboť tepelným zpracováním se mnohé látky ztrácí nebo zmenšují na obsahu (zejména vitamín C). Čerstvý mošt z vylisovaných plodů všechny účinné látky zachovává, ale má krátkou trvanlivost, nezavaří-li se. Vařené hrušky (jako kompot) je možné jíst jako drobnou pomoc při srdečních a oběhových chorobách (šťáva z hrušek posiluje cévy a hrušky navíc i odvodňují), při nemocích močového měchýře, pro posílení žaludku a také při zácpě. Málo se také ví, že v kůře obsažená látka arbutin je antibiotikem s pozoruhodnými vlastnostmi. Velmi dávno našla své místo v lidovém léčitelství a můžeme se s ní setkat ve starých receptech. Kůru je třeba drtit, vařit, louhovat a macerovat, až získáme žlutou šťávu. Užívání se ale rozhodně nedoporučuje, je třeba se vždy poradit se lékařem, který vám pravděpodobně užívání zakáže.
Opilé hrušky:  6 ks hrušek, 125 ml bílého vína, 125 g cukru (jakéhokoliv), 1 tyčinka skořice,
6 hřebíčků, kousek zázvoru, 2 ks anýzu, 500 ml rumu Zralé měkké hrušky oloupejte a nakrájejte je na kostky (bez jader). Dejte je do skleněné nádoby s uzávěrem. Víno, cukr, skořice, hřebíček, zázvor, anýz krátce povařte. Nechte směs vychladnout a poté přes sítko nalijte do nádoby k hruškám. Přidejte rum a zamíchejte. Pokud se Vám zdá rumu hodně, můžete část nahradit bílým vínem nebo vodou. Koktejl dáme do druhého dne vychladnout do ledničky. Doporučuji ho pít pomalu a přitom relaxovat ve vaně nebo při setkání s přáteli. V zimě ho můžete pít i studené, jelikož je tam zázvor, za chvíli vám bude teplo.

pondělí 24. srpna 2020

Čekanka obecná

(Cichorium intybus), čeleď  hvězdnicovité (složnokvěté), 80-110cm, VII-IX

Vytrvalá bylina rostoucí podél cest, nevynechá železniční náspy, pole, mýtiny, světliny, sušší louky, meze, příkopy, pustá místa. Sbírá se hlavně kořen, někdy i nať či list (oboje nejlépe před rozkvětem) nebo květ, jenž je nejlepší hned v rozkvětu. Kořen se sbírá na podzim (září až listopad) nebo na jaře, po sběru a po omytí se rozřeže na asi 15 cm dlouhé kousky a suší ve stínu nebo při umělém sušení při teplotě max. 50 °C. Kořen je dlouhý až 30 cm a v průměru mívá okolo 15 mm. Květ se sbírá nejlépe za slunečného počasí. Obsahuje glykosidickou hořčinu intybin (reguluje činnost trávící soustavy a ovlivňuje činnost jater, slinivky a krevní soustavy), dále inulin (hydroskopický bílý prášek bez chuti a zápachu, špatně rozpustný ve studené vodě, ale dobře ve vodě teplé, který se používá jako výživa pro diabetiky, k získávání ovocného cukru a jako diagnostická pomůcka při měření činnosti ledvin), silici, cholin, třísloviny, manit, arginin, sliz, terpenové hořčiny a větší množství minerálních látek.  Užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest - je močopudný, při ledvinových kaméncích, při nechutenství, zácpě. Působí antibakteriálně proti bakteriím, které způsobují např. hnilobu zeleniny. Zevně lze aplikovat při některých kožních chorobách (vyrážky, vředy, uhry), očních zánětech (užívá se výhradně květ) nebo na zanícené či opuchlé klouby. Lze ji použít při léčbě jaterních chorob (žloutenka) i v léčbě nemocí sleziny. Obvykle se užívá nálev jedné čajové lžičky na 200 ml a to 2x až 3x denně. Droga se rovněž často míchá s jablečníkem, heřmánkem nebo smetankou. Čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů. Pražením kořenů přítomný inulin a další cukry karamelizují, čímž vzniká tmavohnědé zbarvení cikorky, hořčiny se částečně rozkládají, při kterémžto procesu se uvolňují aromatické látky, používá se jako náhražka kávy, tzv. cikorka: Kořeny očistíme od hlíny, nakrájíme je na malé kousky a sušíme v mírně vyhřáté troubě nebo na suchém teplém místě. Do doby než získají hnědou barvu. Umeleme je v mlýnku na obilí nebo na mák. Dávkujeme zhruba jako klasickou kávu.  Pokud si chceme pěstovat čekankové výhonky během zimy, tak počátkem podzimu vykopeme kořeny čekanky, uchováváme je v chladu ve vlhkém písku, občas kropíme. Za několik týdnů si můžeme pochutnávat na mladých křupavých výhoncích.
Lidové názvy: Pocestník, cikorka, hanička, německá káva, koření sv. Petra

O mně

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...