Růže stolistá

(Rosa x centifolia), až 2,5 m, VI - VII, čeleď růžovité

Růže stolistá bývala u nás v minulosti běžně pěstována zejména ve venkovských oblastech. Místy i zplaňovala - v okolí hřbitovů, na rumištích apod. Užívají se květy, které překrásně voní a obsahují třísloviny, falvonoidy, kemferol,  kyselinu galovou,  antokyany, silici, polysacharidy a je bohatá i na sliz a na vosky.

Využití: Antivirové látky pomáhají při astmatu, chřipce, rýmě a nachlazení, omezuje množství viru HIV, zastavuje průjem a nadměrnou silnou menstruaci, snižuje hladinu cukru v krvi, udržuje správnou hladinu cholesterolu, brání vzniku ledvinových kamenů, harmonizuje centrální nervový systém (napomáhá proti smutku a depresím), snižuje cholesterol, pozitivně působí při nespavosti, ochraňuje játra, srdce, sliznici žaludku a střev, tonizuje organismus, má protialergické účinky, optimalizuje složení střevní mikroflóry a pomáhá při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Sušení: Růžové plátky se suší ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. Zpočátku bez obracení, ke konci sušení je můžeme několikrát provzdušnit a protřepat. Sušenou drogu uložíme buď do dobře hermeticky uzavíratelné nádoby mimo dosah slunečních paprsků. Lze je použít k výrobě např. koupelové soli - takovou koupelovou sůl si jednoduše namícháme ze zakoupené koupelové mořské soli a sušených květů. K růžím se hodí přidat například levandule, která díky svým obsahovaným látkám ještě posílí relaxační účinek koupele.

Z korunních lístků růže stolisté se získává růžový olej, který se přidává do voňavek, mýdel, tabáku. (Získává se parní destilací. Je to proces, jehož původ lze vysledovat až do staré Mezopotámie ( před více než 5 000 lety). Probíhá tak, že rostlinný materiál se vloží do destilátoru a vystaví se působení koncentrované páry, která uvolní aromatické oleje z rostlinných buněk. Aromatické výpary pak procházejí sérií skleněných trubic, které fungují jako kondenzátor. Olej se v závěru od vody oddělí tak, že se odsaje nádobkou s úzkým hrdlem. Zbylá voda vytváří krásně vonící vedlejší produkt tzv. růžovou vodu. (Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury domácí silice, která je v horní vrstvě.)
při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná bylinka s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z bylinky. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí růžová voda a miniaturní množství růžového oleje.
Recept na růžový olej: Čerstvě natrhané růžové okvětní lístky napěchujeme do uzavíratelné nádoby z průhledného skla a zalijeme panenským slunečnicovým olejem tak, aby byly úplně ponořené (lze použít i panenský olivový olej - extra virgin). Sklenici umístíme na slunné místo, a necháme takto 3-4 týdny louhovat, přičemž sklenici často protřepeme, neotvíráme ji však. Nakonec olej slijeme přes plátno a růžové plátky důkladně vymačkáme. Růžový olej skladujeme nejlépe v menší uzavíratelné skleněné lahvičce. Tento olej se hodí na ošetření citlivé a suché pleti, i pokud trpíme oněmi nepěknými rozšířenými a popraskanými cévkami v kůži, dále na popraskanou kůži na patách, na namáhanou a vysušenou pokožku na rukou, na menší popáleniny, ale také na kůži spálenou sluncem, či jako ošetření po opalování. 
Recept na růžový olej II: Na domácí výrobu růžového oleje budete potřebovat 30 g čistých okvětních růžových lístků a 330 ml kvalitního olivového oleje, v krajním případě může být i slunečnicový olej. Okvětní lístky napěchujte do skleněné lahvičky a zalije olejem. Lahvičku uzavřete a nechejte týden na slunci. Pak přecedit. Takto vzniklý olej se používá k ošetření pleti - pár kapek oleje vmíchaných do pleťového krému zjemní a zklidní suchou a podrážděnou pokožku.

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 50-100cm, VI-VIII

U nás je hodně pěstovaná, ale občas zplaňuje. Obsahuje: Silice (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol),  třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Voní po citronu. Sbírá se list i celá nať. Listy i nať se sbírají těšně před rozkvětem, nejlépe za suchého a chladnějšího počasí (v horkých dnech se obsah silic snižuje). Suší se co možná nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapaří a zhnědne) na stinném a vzdušném místě nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Nedoporučuje se užívat drogy starší než 1 rok, neboť časem se snižuje obsah silic. Působí  jako uklidňující prostředek, nejvíce v oblasti trávícího traktu (žaludeční neurózy) a srdce (srdeční neurózy, bušení srdce apod.), zvyšuje sekreci žluče, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep, mírně snižuje krevní tlak, posiluje centrální nervový systém, působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech. A také jako tinktura na léčbu akné a oparu: Asi 10 lístků meduňky zalijeme alkoholem (alespoň 70%), nejlepší je sáhnout po 70% lihu. Lístky - trhejte čistou meduňku, kterou pak netřeba oplachovat vodou - vložíme do čisté skleněné nádoby a zalijeme lihem. (Louhují se 24 hodin.) Výluh následně lze používat na ošetřování pokožky. Alkohol má vysušující účinky, proto tinkturu nedoporučujeme používat na celý obličej, ale jen lokálně na postižené místo. Aby se do tinktury nedostaly bakterie, lze používat vatovou tyčinku nebo odličovací tampon. Meduňková tinktura rychleji zahojí opar a ošetří pokožku rtů, díky čemuž se vám opary nebudou objevovat tak často. Tinktura je vhodná i na záděry na nehtech, hnisavé rány, popáleniny, zarůstající nehty a podobně.
        A ještě se rozdrcené lístky používají na bodnutí hmyzem, případně na nějaké větší boláky a vřídky ...
Čaj: Jedna lžička drogy na šálek vroucí vody - denně se pijí 2 až 3 šálky. Také se používá k aromatizaci nejrůznějších pokrmů jako jsou např. saláty, octy, majonézy, polévky, omáčky i masitá jídla,  do bylinkových polštářků, do koupelí a je dobrá na mytí mastných vlasů.   
Meduňkový likér: 200 g čerstvých listů se naloží do 1 l 60% pálenky a uloží na teplém místě. Směs se musí nechat asi 10 dní vyluhovat a potom se scedí. Aby se žádné hodnotné látky neztratily, listy ještě jednou silně vymačkejte. Meduňkový likér posiluje srdce a krevní oběh a pomáhá při nervozitě a poruchách spánku. Pije se nejlépe zředěný s vodou nebo čajem.
Meduňkový med: 500 g meduňky lékařské nebo máty bez hrubých stvolů, 60 g kyseliny citrónové,
2 kg cukr krystal, 3,5 litru vody, pomeranč a citrón. Meduňku umyjeme, dáme do hrnce, zalejeme teplou vodou a uvedeme do varu  ( můžeme přidat i hrstičku mateřídoušky, aby chuť byla taková barevnější). Jak začne voda vařit přisypeme kyselinu citrónovou, plamen zmírníme a pomalu vaříme 30 minut. Přidáme na kolečka nakrájený pomeranč a citrón a necháme do druhého dne vyluhovat. Druhý den scedíme přes jemné plátýnko, šťávu dáme do většího hrnce a uvedeme do varu. Postupně přidáváme cukr a mícháme až se rozpustí. Plamen snížíme a mírným varem vaříme (asi 2 hodiny) až do zhoustnutí. Horké lejeme do čistých, suchých skleniček a hned zavíčkujeme. A máme asi 2 litry medu. Sirup: 40 kusů meduňky asi 20 cm dlouhých osprchovat, zalít 2 l převařené zchladlé vody, přidat 30 g kyseliny citronové a 2 citrony nakrájené, dobře omyté i s kůrou, bez pecek a bílé dužiny. Nechat 24 hodin stát, poté přecedit, vymačkat. Přidat 2 kg cukru, zahřívat až na 85°C, než se cukr rozpustí. Plnit do čistých suchých lahví, nechat vychladnout položené.
Lidové názvy: Melisa, včelanka, včelník, matečník, marulka, planá máta, lemonika

Svízel vonný – mařinka vonná

(Galium odoratum), 10 - 40 cm, V - VI, čeleď mořenovité
Roste roztroušeně až hojně, nejvíce v lesnatých oblastech pahorkatin - bučiny, bukohabrové, dubohabrové lesy, subalpínské trávníky, smrčiny, paseky, podél lesních cest. Obsahuje zejména kumarinové glyklosidy (z nichž se uvolňuje kumarín), glykosid asperulosid, třísloviny, hořčiny, organické kyseliny, vitamín C, silici, amid kyseliny nikotinové. Obsah účinných látek je největší na jaře, na podzim klesne asi na jednu šestinu. Sbírá se kvetoucí nať na počátku květu - kvůli vytrhávání i s kořeny ji raději stříháme těsně nad zemí.  Suší se co nejrychleji ve stínu, při umělém sušení za teplot do 40 °C. Při neopatrném sušení droga snadno hnědne. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách - chráněna před světlem.
Využití:
Má poměrně silný uklidňující účinek - Pro uklidnění před spánkem se doporučuje mařinkové mléko: mléko ochutíme medem a namočíme do něj na jednu až dvě hodiny jednu a půl lžičky mařinky. Vše potom přecedíme, necháme vychladit. Dále působí mírně močopudně, příznivě působí při střevních bolestech z nadýmání, ledvinových kamenech, působí proti křečím, hlavně se užívá však při nespavosti, přepracování, bušení srdce, hysterii či menstruačních potížích nervového původu. Fermentací kumarinu vzniká dikumarol, který výrazně snižuje srážlivost krve, čehož se využívá při léčbě trombóz, zánětu křečových žil, hemeroidů či následků srdečních infarktů. Využívá se především zevně na drobná poranění i hnisavé rány. Čerstvá i sušená si dlouho uchovává krásnou vůni, pro kterou je též velmi oblíbená. Její aroma se používá i při výrobě alkoholických nápojů jako je májová bowle: Usušené nate se smíchají se sektem a připadne ještě s minerální bublinkovou vodou. Jen když se ji vypije moc, bolí druhy den hlava. Proti stresu působí také čaj z natě: jednu polévkovou lžíci natě přelejeme 250 ml vroucí vody a necháme 5 minut louhovat, přecedíme a pijeme denně maximálně dva hrníčky.
Pozor! Drogu je možno podávat jen krátkodobě a v přiměřených dávkách. Při předávkování se mohou objevit bolesti hlavy, zvracení, závratě, v extrémních případech může dojít k zástavě dechu a smrti. Při dlouhodobém podávání může dojít k poškození jater. Z těchto důvodů je svízel vonný jen zřídka podáván samostatně, obvykle je přidáván do směsí.
Lidové názvy: Mařenka, božec, voňavý svízel, valdmajstr

Hloh jednosemenný

(Crataegus monogyna), Čeleď růžovité,  8m, IV-VI

Hloh obecný (Crataegus laevigata). Rozpoznávacím znakem je počet listových laloků a jejich hloubka – hloh jednosemenný jich
má 3–7 a jsou hluboké, u hlohu obecného jsou mělčí a je jich 3–5. U plodu stačí rozloupnout malvičku, hloh jednosemenný má uvnitř jedno semeno a obecný dvě. Působnost a použití obou druhů jsou shodné. 
Hustě větvený keř nebo strom. Rostou zhruba ve stejném počtu hojně na mezích, v křovinatých stráních a na okrajích lesů v nižších polohách. Listy hlohu obsahují krategovou a olejovou kyselinu. Květ obsahuje silice, flavonoidy, aminopuriny, saponiny, třísloviny a další. Malvice obsahují vitamín C a vitamín B, karoteny, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, pektiny a cukry
Sběr: Květy a listy sbíráme krátce před rozvitím nebo těsně po něm, tedy od května do června a snažíme se usušit rychle (Pozor na plesnivost). Drobné malvičky (hložinky) trháme v době plné zralosti, tedy dříve, než se plody začnou scvrkávat, nebo jen co přejdou mrazem. Jsou chutné a dobře stravitelné. Léčivé účinky: Droga zlepšuje činnost srdce a zároveň přispívá k průchodnosti tepen a cév. Zúžené tepny vedou k zvýšenému krevnímu tlaku. Hloh přispívá k jejich rozšíření a tím i k poklesu krevního tlaku. Účinků hlohu je užíváno na lehčí onemocnění srdce jako je angina pectoris nebo na tzv. stařecké srdce. Díky němu se dá předcházet infarktům, srdečním slabostem či arytmii srdce. K dosažení požadovaných pozitivních výsledků je třeba pravidelné a dlouhodobé užívání. Po delším čase indikace jsou patrné také uklidňující účinky i působení na nespavost a tišení negativní projevů menopauzy.
Nálev  můžeme připravit z listů či květů. Plody se užívají jen ojediněle. Nejvíce účinných látek mají květy. Dvě lžičky drcené suroviny zalijeme 250ml vroucí vody a necháme 20 minut odstát. Pijeme 2x denně 1 šálek (250ml) ráno a večer. Hořkou chuť lze upravit přidáním medu, cukru či citrónu.
Bylinný čaj z květů nebo plodů: 1 čajovou lžičku sušené drogy zalijeme 200 ml vroucí vody, necháme 10 minut odstát, přecedíme a popíjíme teplé třikrát denně. Nahořklou chuť čaje můžeme odstranit tak, že nápoj osladíme medem, případně hloh kombinujeme s dalšími léčivými bylinkami. Směsi s hlohem: mícháme 2 díly hlohu s 1 dílem meduňky a 1 dílem máty peprné. Příprava viz výše.
Upozornění: Není vhodný pro lidi s nízkým krevním tlakem, který ještě snižuje. Užití k léčbě onemocnění srdce konzultujte s vaším ošetřujícím lékařem a neužívejte v kombinaci s jinými léčivy bez vědomí lékaře. Není vhodný pro těhotné a kojící ženy.
Marmeláda: Na kilo hložinek použijeme 0,5 kg cukru nebo medu a 0,5 l vody. Vše vaříme na mírném ohni do změknutí. Potom hmotu prolisujme přes síto, ještě ji podle chuti dosladíme a opět vaříme na mírném ohni, dokud nezrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme 15 minut při teplotě 90 °C
Hloh působí velmi pomalu. Jeho příznivé účinky se projevují až po několika týdnech, někdy i měsících, kdy je ho třeba užívat bez přerušení. Výsledky jsou potom překvapivě dobré a trvalé. Hloh by se měl začít užívat i preventivně, hned při prvních příznacích srdečních těžkostí, kdy ještě není nutné brát jiné, silnější léky.
Lidové názvy: Hloh, hložinky, loh, hložek

Smrk ztepilý

(Picea abies), až 50 m, IV až VI, čeleď borovicovité

Neopadavý, jehličnatý strom, který roste vzhledem k jeho velmi častému pěstování v tzv. smrkových monokulturách téměř masově po celém území ČR. Přirozeným stanovištěm smrku ztepilého jsou zejména horské lesy, rašeliniště, rokliny apod. Pěstuje se v řadě kultivarů lišících se zejména tvarem koruny nebo větví. Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem vánoc a májek, ale dříve byl i "ochráncem" před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie.  Využití: Je jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu. Uhlí ze smrkového dřeva pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky.  Smrková pryskyřice: Účinnou složkou je především terpentýnová silice. Pryskyřice se v mnoha úpravách dříve používala k léčbě jak vnějších, tak vnitřních potíží. Připravovali se z ní například masti a koupele pro zlepšení prokrvení kloubů a celých končetin, taková terapie se doporučovala hlavně lidem trpícím na revma, bolestmi kloubů a zad (při tzv. houseru, ischiasu). I dnes můžeme najít přípravky s výtažkem této silice v kloubních mastech apod.
Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky ale léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně pro léčbu respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje usazený sekret v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Při respiračních onemocněních lze použít smrkovou pryskyřici, větve a výhonky také k inhalacím. Nakládání smrkových výhonků asi na týden do silnější slivovice vznikne tinktura, která se pak používá hlavně k ošetření bolavých revmatických kloubů, které prokrvuje, prohřívá a ulevuje od bolesti. Pro vnitřní užití si raději opatříme tinkturu připravenou profesionální cestou a opět dodržujeme předepsané dávkování. Mladé smrkové výhonky obsahují velké množství vitaminu C, jenž odvádí z těla toxiny a posilují imunitu.  Pozor! Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy!

Med ze smrkových výhonků: Velkou sklenici (např. 2l zavařovací sklenici) naplníme mladými, čerstvě natrhanými smrkovými výhonky a po okraj zalijeme vodou. Sklenici umístíme na slunné místo (např. za okno), a takto necháme výhonky luhovat po dobu 4 dní. Vodu pak slijeme do hrnce, můžeme přidat listy jahodníku a na mírném ohni vaříme 20 minut, přecedíme a smícháme s cukrem v poměru 1:1, znovu uvedeme do varu a postupně odpařujeme vodu až do požadovaného zhoustnutí. Med ještě za horka naplníme do uzavíratelných sklenic, kde nám vydrží i dlouhé měsíce.

Sirup na kašel: Čerstvě natrhané umyté mladé smrkové výhonky vkládáme do sklenice a prosypáváme cukrem. Plnou sklenici ponecháme na slunci - třeba na parapetě - dokud se cukr zcela nerozpustí. Přecedíme a uchováme v chladu. Po lžičkách užíváme při kašli či na posílení imunity. Ale ne dlouhodobě!
Smrkový olej: 4 hrnky olivového oleje zahřát na teplotu zhruba 50°C a nalít do sklenice, přidat 2 hrnky čistých a suchých smrkových výhonků, uzavřít víčkem a dát do lednice na 2 týdny. Vznikne olej, co voní jako kořeněná bylinková zálivka, kterou lze použít do salátů, na chleba, na výrobu domácí majonézy a podobně.
Odvar pro inhalaci: Necháme vzkypět 2 až 3 polévkové lžíce sušených větviček v 1l vody a ihned stáhneme z plotny, abychom neznehodnotili

siličný olej. Inhalujeme několikrát denně vždy 10 až 15 minut. Odvar pomáhá při astmatu, bronchitidě, onemocnění plic a kataru vedlejších dutin
Čaj ze smrkových jehliček: Zalijeme 10 g sušených jehliček 200 ml studené vody a necháme asi 12 hodin stát. Přivedeme k varu a 10 minut zakryté vyluhujeme. Pijí se 2 šálky denně, čaj je možné osladit medem. Po týdnu léčby týden vynecháme. Čaj pomáhá při kataru dýchacích cest, chrapotu, kašli, zánětu dásní, revmatismu a nervozitě, lze ho použít i jako močopudný prostředek.
Smrková koupel: Povaříme 1 kg jehličí a mladých šišek v dostatečně velkém množství vody a asi 30 minut vyluhujeme v zakryté nádobě. Po vyluhování slijeme a přidáme do připravené koupele. Užívá se při nervozitě, nespavosti, nachlazení a bolestech svalů a kloubů

Prvosenka jarní

(Primula veris)patří do čeledi prvosenkovitých, 20-25cm, IV, V  

Roste v listnatých, smíšených, lužních a hornatých lesích, na vlhkých loukách, zejména horských.
Obsahuje vitamin C, saponiny (například kyseliny primulové), silice (kyselinu křemičitou), sacharidy, glykosidy, flavonoidy
Na jaře sbíráme celé okolíky, to znamená žluté kvítky i se zelenými kalichy (bez stonků). Sušíme ve stínu do 40 °C. Kořínky, pokud nejsou z vlastní zahrady, chráníme.
Pomáhá při nespavosti, při onemocnění dýchacích i močových cest, posiluje nervy a srdce, zmírňuje bolesti hlavy při migréně
Čaj: Vrchovatou čajovou lžičku spaříme v 1/4 litru vody, krátce vyluhujeme. Při obtížích užíváme dvakrát denně. Pokud chceme zmírnit revma, pak 1-2 šálky denně delší dobu
Čajová směs k jarnímu pročištění: 50 g prvosenky, 50 g mladých výhonků bezu černého, 15 g kopřivových listů, 15 g kořene smetánky lékařské.

Vrchovatou čajovou lžičku spaříme hrnkem litru vody a necháme tři minuty stát. pak popíjíme po doušcích dva šálky čaje denně. Můžeme přisladit medem.

Lidové názvy: Petrklíč, bylinka svatého Petra, kropáček, prvnička, mrtvičná či šlaková bylina ...

Hluchavka nachová

(Lamium purpureum L.), čeleď hluchavkovité, 10-30cm, III-X

Jednoletá nebo dvouletá bylina s charakteristickým zápachem, občas až plevelná rostlina, co má ráda půdy, které jsou vlhké až vysýchavé, minerálně dosti bohaté.
Obsahuje velké množství tříslovin, kyselé saponiny, silice, flavonové glykosidy, antioxidanty, cholin, vitamíny a minerální látky
Droga pomáhá při zánětu močových cest, ledvin, onemocnění prostaty, nepravidelné menstruaci, a v době menopauzy. Obklady či omýváním léčíme akné, ekzém a také na hemeroidy a mykotické potíže, kde hlavně nať dáme do vlažné vody přes noc, ráno necháme přejít varem a 3 minuty necháme odstát - využijeme k sedací koupeli. Čaj z květů má uklidňující účinky, proto je dobrý na nervozitu a nespavost. Ve směsi divizny, černého bezu a podbělu se využívá při léčbě bronchitidy, rýmy, chřipky a anginy.
Kvítky trpělivě sbíráme a sušíme tak, aby nedošlo k zapaření. Jedlé jsou i mladé výhonky, listy a květy. Čerstvé listy, ale jen v malém množství, jsou dobré do salátů a polévek, sladce vonné květy lze použít na ozdobu dezertů. Hluchavková omáčka: 2 šálky na jemno nasekaných listů a vrcholků (můžeme kombinovat také se smetankou, šťovíkem, lebedou), 2 lžíce mouky, 2 lžíce oleje, 1 cibule, sůl, dobromysl, 2 stroužky česneku, nebo 2 lžíce česneku medvědího a cca 100 ml vody nebo mléka. Listy osmažíme na cibuli a dusíme asi 20 min, dochutíme solí, dobromyslí, podlijeme vodou a zahustíme moukou. Přidáme česnek. Podáváme k rýži nebo bramborám. Dříve se používala i k zahánění molů.
Lidové názvy: Hluchá kopřiva, mrtvá kopřiva, medulka, cumláň, medůvka.

Dobromysl obecná (oregáno)

(Origanum vulgare), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 25-90cm, VII-IX
Roste: Řídké křoviny, výslunné stráně, sušší trávníky, lesostepi, paseky, meze, železniční náspy. Obsahuje: Silice (hlavně thymol thymol a karvakrol),  třísloviny, hořčiny, tanin, těkavý olej, gumopryskyřici a další. Kvetoucí nať se sbírá v červenci nebo v srpnu, nejlépe těsně před polednem, kdy obsahuje nejvíce silic. Suší se ve stínu do 40°C. Léčivé účinky: Uvolňuje křeče při kašli, působí desinfekčně, usnadňuje odkašlávání, působí protizánětlivě na sliznice, upravuje trávení, zvyšuje vylučování žluče, uklidňuje. Lze také použít při žaludečních a střevních chorobách (zánětech), při žaludečních neurózách (uklidňuje), jako mírné antidepresivum, při poruchách spánku, při epilepsii, dále droga podporuje jaterní činnost, reguluje menstruaci, snižuje revmatické bolesti, působí potopudně a močopudně, prohlubuje sílu srdečního stahu, takže ji lze jako pomocnou drogu použít při angíně pectoris či při srdeční ischemii, jako kloktadlo ji lze použít při zánětu dásní nebo při angíně. Čaj: 10 až 15 g drogy na 400 ml nálevu, který se rozdělí na 3 dávky a pije se před jídlem, užívá se zejména při úporném kašli a při onemocnění dýchacího ústrojí. Inhalace dobromyslových par se osvědčila při kašli a rýmě, ale i jako prostředek potlačující migrenózní bolesti hlavy. Zevně se užívá k přípravě sílících koupelí, klidně i u dětí. Preventivně lze dobromysl také užívat při žaludečních neurózách a to nejlépe v kombinaci s meduňkou, třezalkou a hořcem nebo puškvorcem (v poměru 2:1:1:1/2). Dobromysl nemá vedlejších účinků a taky příznivě působí na psychiku. Drhnutá nebo mletá dobromysl se používá jako koření známé pod názvem oregano. Doporučuji ji dát tam, kde se potřebujete zbavit rostliny Bršlice (husí nebo kozí noha).
Oreganový olej: Budete potřebovat čerstvou bylinku, a to celou její vrchní část, včetně stonků, květů a listů, kvalitní panenský olej a zhruba půllitrovou sklenici, která je vyvařená a suchá. Květy i listy rostlin divokého oregana nahrubo nakrájejte, vložte do sklenice a zalijte kvalitním olejem. Sklenici zavřete, vložte ji do hrnce s vodou a uveďte do varu. Poté ihned vypněte a nechejte sklenici v horké lázni asi deset minut. Pak ji vyndejte, položte na hodně slunečné místo. Každý den nádobu protřepejte a po dvou týdnech hotový olej přeceďte do vhodné lahvičky, kterou skladujete ve tmě a v chladu, tedy nejlépe v lednici.
     Bylo zjištěno, že oreganový olej je účinný při zabíjení bakterií Staphylococcus a dalších 25 různých bakterií. Říká se, že olej z oregana, pokud je správně destilovaný z květů a listů, by mohl být jedním z nejúčinnějších antibiotik přírody. Ze všech aromatických rostlin má oregano nejvyšší obsah fenolů, přírodních fytochemických sloučenin, které mají vysoké antioxidační účinky. Kromě toho podporuje léčbu chřipky, nachlazení, artritidy, pokousání zvířetem, různých vyrážek, bolestí v krku, tuberkulózy a dalších chorob. Pomáhá ničit organismy, které přispívají k rozvoji kožních infekcí, posiluje imunitní systém, zlepšuje pružnost svalů, lze ho použít na plísně na nohou, akné a lupy, léčí opary, pomáhá od bolesti kloubů a svalů.
   Použití: Pro zmírnění překrvené nosní sliznice a plicní infekce přidejte 2 až 3 kapky oreganového oleje do difuzoru nebo výparníku a zhluboka se nadechujte. Pokud vás bolí v krku, nakapejte 2 až 3 kapky oreganového oleje do sklenice vody a vypijte ji. Pokud máte akné, plísně, psoriázu nebo opary, smíchejte 1 až 2 kapky oreganového oleje s lžičkou kokosového oleje nebo gelu z aloe vera. Směs aplikujte vatovým tampónem. Na bolesti svalů a zad si připravte oreganový olej se stejným dílem olivového oleje a vmasírujte. Pokud potřebujete podpořit imunitní systém, přidejte 3 až 4 kapky oreganového oleje do sklenice vody a pijte ji 2 až 3x denně, vždy před jídlem. Trápí vás zápach z úst? Přidejte 1 kapku oreganového oleje na zubní kartáček s pastou.
Lidové názvy: Dobrá mysl, dobráček, lebeda červená, mysl domácí

Komonice bílá

(Melilotus alba), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 30-250, V-VIII

Roste: Suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy, od nížin do podhorských oblastí. Komonice bílá se většinou využívá jako zelené hnojivo, občas také jako pícnina. Je ve velké oblibě mezi včelaři, z jednoho hektaru komonice může vzniknout až půl tuny medu.  Komonice bílá obsahuje kumarin, který tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. Pozor:
Právě kvůli obsahu kumarinu může ve větších dávkách nebo při dlouhodobějším užívání způsobit bolest hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Neměli by ji
užívat ani lidé trpící poruchou krevní sráženlivosti.

Jetel plazivý

(Trifolium repens), 10 - 30 cm, V - X, čeleď bobovité

Vytrvalá bylina, co hojně roste i v místech se zátěží jako hřiště, louky, pastviny, trávníky, okraje cest, parky. Je to i významná pícnina pěstovaná obvykle ve směsi s trávami či jinými druhy jetelů. Listy, květy a lodyhy jsou velice chutné. Chuť je sladká, mírně nahořklá. Květy nemají žádnou zvláštní vůni a obsahují glykosid tricholin, dále třísloviny, kyselinu oxalovou, kumarinovou a salicylovou, flavonoidy a pryskyřice. Použití: Má silné dezinfekční účinky, proto se používá při průjmech, zvracení a otravy jídlem. Také na detoxikaci organismu, nachlazení i bronchitidu, cukrovku, menopauzu (Nespavost, návaly, nevolnost).  Má příjemnou chuť, čaje z květů se mohou pít i delší období. Zevně na ekzém, akné, drobné ranky. Nálev i jako pleťovou vodu či koupel při revmatismu.
Čaj: 1 lžíce sušených květů na šálek vody, užíváme třikrát denně. Jetelové květy lze v sezoně pro příjemnou chuť pojídat i čerstvé (do salátu, na tvarohovou pomazánku ...)
Lidové názvy: Jatelina, jetel