Phyteuma hemisphaericum - zvonečník polokulovitý

Zvonečník - salašská rarita.

Vytrvalá, 5 - 30cm vysoká bylina s přímou, olistěnou lodyhou. Přízemní listy stejně jako lodyžní listy jsou trávovité, celokrajné, do 2mm široké. Květy vyrůstají v mnohokvětém strboulu, jsou zakřivené směrem do středu, modré, střelka je 3blizná, vyčnívající z květu. Listeny jsou vejčité, na vrcholu zašpičatělé, zhruba stejně dlouhé nebo o něco kratší než květenství. Plodem je tobolka. Kvete v VII až VIII (na Salaši již v květnu).
Roste: Hory střední a jižní Evropy (Pyreneje, Alpy, Apeniny . . .) Horské trávníky, skalní štěrbiny, na kyselých půdách. V ČR neroste. A přesto již druhým rokem nečekaně vykvetl v Chřibech na zahradě, odkud pochází i foto. V Alpách roste v nadmořských výškách 1 500 až 3 600m.

Svízel jarní

(Galium vernum), 10-40cm, V- VI, čeleď mořenovité

Vytrvalá bylina s tenkým plazivým oddenkem. Dost častá na lukách,
v hájích a ve světlých lesích, zvláště v horských.

Svízel draslavý

(Galium scabrum), 10 - 25 cm, V - VII, čeleď mořenovité

Trsnatá bylina s vejčitými až okrouhlými listy - uspořádané v čtyřčetných přeslenech, která roste roztroušeně ve stinných lesích od nížin do hor. Plod je háčkovitě štětinkatá dvounažka.

Rozrazil douškolistý

(Veronica serpyllifolia), čeleď jitrocelovité,, 5 až 30 cm, V až VIII





Vytrvalá bylina, která roste až hojně od nížin po horské oblasti.
Najdeme ji roztroušeně na lesních cestách a vlhkých loukách. Květní koruna má 5 až 9 mm v průměru, je bělavá, bledě modrá nebo nafialovělá.

Hulevník Loeselův

(Sisymbrium loeselii), 30 - 230 cm, V - X(XII), čeleď brukvovité

Jednoletá nebo ozimá bylina, která roste převážně na slunných místech - u okrajů cest, na skládkách a rumištích, kompostech a dalších lidskou činností pozměněných plochách jako náspy, pískoviště či haldy. Objevuje se i jako plevelná rostlina na orné půdě nebo ve vinicích.

Pomněnka lesní

Myosotis sylvatica), čeleď brutnákovité, 10-40cm, IV-V

Roste hojně od nížin do hor - světlé, teplomilné doubravy, květnaté dubohabřiny, křovinaté stráně, lesostepy, paseky Také je pěstována pro ozdobu.

Pomněnka rolní

(Myosotis arvensis), 15 - 60 cm, V - VII,  čeleď brutnákovité (drsnolisté)

Jednoletá nebo ozimá bylina, která roste  roztroušeně až hojně - okraje polních cest, úvozy, pole, úhory, meze, plevel v obilí a okopaninách. Nejspodnější, plodní stopky jsou 2x delší než kalich, kališní cípy dlouhé více než polovina kalicha.

Řeřišnice nedůtklivá

(Cardamine impatiens), 10 - 80, V - VII, čeleď brukvovité

Jednoletá až dvouletá bylina, která roste docela hojně téměř na celém území od nížin až do podhůří -  v řídkých listnatých lesích, na mýtinách nebo podél lesních cest. Jako bylinka je pro nás hospodářsky bezvýznamnou rostlinou. Ovšem v tradiční čínské medicíně se oleje získaného ze semen používá jako léku.

Hrachor černý (lecha černá)

(Lathyrus niger), 20 - 100cm, V - VII, čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

Víceletá bylina při schnutí černající, která roste hojně v teplých oblastech. Ve vyšších, chladnějších  místech jen vzácně nebo zcela chybí. Najdeme ji v místech jako listnaté lesy, jejich lemy a křovinaté stráně teplejších oblastí.

Vítod chocholatý

(Polygala comosa ), 10 - 35 cm, V - VII, čeleď vítodovité

Vytrvalá bylina, která roste v teplejších oblastech od nížin do podhůří, výše už jen ojediněle. Najdeme ho tam, kde jsou travnaté, kamenité svahy, teplomilné doubravy či druhotně lomy.
Zajímavostí je, že se traduje, že po vítodu krávy hodně dojí

 

Ostřice bledavá

(Carex pallescens), 10 - 70 cm, V - VI, čeleď šáchorovité
Vytrvalá, trsnatá bylina, která roste hojně od nížin po horské oblasti v místech jako světlé lesy, paseky, mýtiny, louky, křoviny, na půdách jílovitých nebo hlinitých.

Ostřice převislá

(Carex pendula), 50 - 150 cm, V - VI, čeleď šáchorovité

Vytrvalá, hustě trsnatá bylina, která roste v místech jako mýtiny, břehy lesních potoků, podél lesních cest a pramenišť na vlhkých, výživných půdách. Pro svůj atraktivní vzhled je někdy pěstována i jako okrasná rostlina.