Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!
Zobrazují se příspěvky se štítkemMigréna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMigréna. Zobrazit všechny příspěvky

středa 9. června 2021

Jahodník obecný

(Fragaria vesca), 5 až 20cm, IV-VIII, čeleď růžovité

Roste planě na slunných pasekách, podél lesních cest, na loukách i v lese. Její příbuzní  jsou jahodník truskavec (Fragaria moschata) a Jahodník trávnice  (Fragaria viridis). Všechny planě rostoucí jahody průběžně kvetou a plodí od května do září. Jahodník má rád humózní, mírně vlhkou půdu a světlejší místa od nížin do hor.
Jahodník obecný obsahuje třísloviny, flavonoidy, kvercitrin, vit. C, draslík, malé množství silice, citronově vonnou složku a další látky.
Plody obsahují: Cukry, pektiny, organické kyseliny, antokyan, fragarin, aromatické látky ...
Sběr: Listy i s řapíkem, případně i květ, sbíráme v době květu tak, abychom nepoškodili rostlinu. Suší se v tenké vrstvě bez přímých
slunečních paprsků, případně v sušičce s teplotou nastavenou
do 50 °C. Správně usušená droga zůstane zelená, chuť má mírně trpce nahořklou (Dá se odstranit fermentací - viz maliník), a je bez vůně. Kořeny vyhrabáváme jen na přehuštěných místech, dobře je propláchneme a sušíme stejně.
Uchováváme v uzavřených nádobách na suchém a tmavém místě.
Zralé plody sbíráme nejlépe dopoledne nebo v podvečer, kdy mají nejvíce aroma, které si i po zpracování zachovají.
Účinky: Řadí se k nejvýznamnějším antioxidantům,  Jahodník má protizánětlivý a antibakteriální účinky, v organismu reguluje výměnu solí, podporuje růst buněk, odvodňuje, posiluje kosti, vlasy, kůži a celý imunitní systém, má příznivý vliv na krvetvorbu, správné fungování metabolismu a tvorbu hormonu štítné žlázy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, zvyšuje libido. Jahody podáváme
při onemocnění diabetem (cukrovkou), dobré jsou i na překyselení žaludku, zlepšují funkci jater a žlučníku. snižují vznik infekcí, pomáhají při poruchách trávení, plynatosti, odbourávají škodlivé látky ve střevech, staví průjmy a hlavně nemá vedlejší účinky, proto čaj lze pít denně.
Zralé jahody konzumujeme nejlíp čerstvé, ale můžou se i konzervovat a pro vůni přidávat do jiného ovoce k přípravě kompotů, marmelád, sirupů, také dát zmrazit nebo sušit.
Léčivý čaj: 3 polévkové lžíce nadrobno pokrájeného čerstvého jahodníku nebo 2 polévkové lžíce sušeného listu na půl litru vroucí vody, po spaření necháme 20 minut vylouhovat. Pijeme 2x denně
Na kloktání 250 ml vroucí vody na 2 polévkové lžíce sušeného jahodníku. Vaříme 10 minut a pak vlažným odvarem vyplachujeme ústa při zápachu, nebo použijeme při bolestech v krku ke kloktání, či dáme na gázu a použijeme jako obklady na zanícené či mokvající rány nebo na krvácející hemeroidy, odvar z listů i z kořenů zlepšuje kvalitu vlasů, pleťová maska z jahodové dřeně zmírňuje tvorbu vrásek, zpevňuje pleť, plody i čaj jsou účinné při redukční dietě,  Směs čistící krev: 1 díl sušeného listu jahodníku, 1 díl sušeného kořene (nemáme-li, tak 2 díly listu), 1 díl listu maliníku. 1 díl borůvčí a 1 díl listu ostružiníku spaříme vroucí vodou a 15 minut louhujeme. Můžeme přidat i sušené lesní plody. Pijeme před spaním.
Lidové názvy. Lesní jahoda, červené jahody, jahodník pospolitý, jahůdka, malá jahoda, podzemek, podzemská jahoda, zemnice

neděle 6. prosince 2020

Jabloň

(Malus domestica), až 15m, IV - V, čeleď růžovité
Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou a liší se nejen plody a plodností, ale i způsobem a rychlostí růstu. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd. Je známo více než 7500 kultivarů jabloní. Pravlastí jabloní je nejspíše Kavkaz, Írán či Turkmenistán. Odtud se ve druhém tisíciletí př. n. l. postupně jablka šířila přes Malou Asii do Středomoří. Do Evropy se dostala díky Římanům.
Rozličné druhy plodů mají také různý obsah vitaminů a minerálních látek. Obsahují více než 20 cenných minerálních látek, vitaminů, enzymů, lehce stravitelných jednoduchých cukrů, pektinu, hrubé vlákniny, Proto jsou jablka důležitou součástí lidského jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje i aromata do jiných jídel.
Pro výborné vlastnosti plodů se doporučuje konzumovat nejméně jedno jablko denně. Význam: Dodávají tělu celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu, působí protizánětlivě, mají také mikrobiální a krvetvorné účinky. Jsou též vhodná pro nemocné cukrovkou. Dále čistí střeva, snižují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a nádorů prsu, snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posilují dásně, regenerují a detoxikují
V lidovém léčitelství se doporučují jablka na chudokrevnost, pečená jablka přiložená na víčka mají léčit oční problémy, osmažená na másle nebo v ovesné či jáhlové kaši posilovat oslabený organismus. Šťáva z nastrouhaného jablka účinně sráží teplotu. V boji proti astmatu a lepšímu fungování plic napomáhá pět a více jablek za týden. Na vředy žaludku a dvanáctníku se používají sladké plody jablek.
Vnitřní použití
Regenerace a detoxikace: Každé ráno a večer konzumovat jedno jablko (nejsou-li chemicky ošetřena, pak včetně slupky, která obsahuje nejvíce prospěšných látek).
Průjem: Během dvou dnů jíst strouhaná jablka, množství má být přiměřené věku.
Zácpa: Jíst kyselá jablka pro povzbuzení činnosti střev.
Poruchy trávení, vodnatelnost, skleróza, dna, revmatizmus, chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, šumění v hlavě: Denně jíst syrová, vařená nebo pečená jablka.
Nachlazení a chrapot: Výluh ze sušených jablečných listů spařených vařící vodou.
Žaludeční a dvanácterníkové vředy: Užívají se sladké plody jablek.
Hypoacidní gastritida a spastichá kolitida:  Užívají se kyselé druhy jablek.
Chřipka a nachlazení přejde rychleji, jestliže jako jediný pokrm za 2-3 dny zkonzumujeme přibližně 1 kg syrových strouhaných jablek denně. Jinak množství snížit podle věku.
Vysoký cholesterol snižují látky obsažené v jablku
Horečka: Nastrouhané jablko a hlavně šťáva z něj účinně sráží teplotu.
Bronchitidy, žaludeční problémy i revmatismus: Každý den pít jakékoliv množství odvaru ze dvou nebo tří jablek vařených v 1 1 vody - vaříme 15 minut. Odvar z rozmačkaných jablečných slupek v poměru 1 lžička na 1 sklenici vařící vody, necháme vylouhovat 1/2 hodiny. Denně vypít 4-6 sklenic.
Péče o zuby: Jablko snězené po večeři čistí a bělí chrup a odstraňuje zubní klak před použitím zubní pasty a kartáčku. Jen musíme dodržet asi půlhodinový odstup, abychom nenarušovali sklovinu.
Kašel: Odvar z jabloňových květů (30 g na 1 1 vody) uklidňuje a zmírňuje záchvaty kašle.

Vnější působení
Čerstvá šťáva z plodů zvlhčuje, posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Čerstvá kašička z jablek léčí popáleniny, omrzliny a dlouho se hojící rány a jizvy. Čerstvá kašička s máslem hojí trhliny na prsních bradavkách a v ústech.
Pleť: Čerstvá jablečná šťáva používaná ke zvlhčování posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Výživná maska
 – Jemně nastrouhané jablko smícháme s lžící zakysané smetany a 2 kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme 20 minut působit. Pak omyjeme vodou. 
Protizánětlivá pleťová maska
Oloupané větší jablko nastrouháme najemno a vmícháme polévkovou lžíci medu. Naneseme na obličej a necháme 25 minut působit. Pak omyjeme vodou. Čistící pleťová maska
 – Nastrouhané větší jablko naneseme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitamíny.
Využití v kuchyni:

Čaj ze sušených jablíček nebo jablečných slupek – Sušená jablka přelijeme vařící vodou. Můžeme také krátce povařit a nechat delší dobu vyluhovat. Je možné přisladit hroznovým nebo ovocným cukrem. Plody můžeme použít i čerstvé, jablko je vhodné nakrájet na drobné kousky. Ovoce po vyluhování nemusíte vyhodit, můžete je klidně sníst. Slupky lze kombinovat se šípky a skořicí.
Jablečný ocet:  Obsahuje vitamin B, hořčík, draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, zinek, sacharidy, bílkoviny, kyselinu pantotenovou a kyselinu octovou. Tyto účinné látky blahodárně působí na naše trávení, pokožku, snižuje hladinu cholesterolu či cukru v krvi a podporuje i dobrý spánek. Kyseliny v jablečném octu obnovují střevní mikroflóru, odstraňují plynatost a záněty v tlustém střevě, upravují stolici a podporují vylučování žluči. Kromě toho dokážou účinně zpomalit akumulaci tuků. Rovněž vážou toxiny, které se následně mohou vyplavit ven z lidského těla. Pomáhá také při hubnutí. Při kloktání dokáže jablečný ocet utlumit bolesti krku, poradí si se štípanci od hmyzu a uklidní od slunce spálenou pokožku. Jeho vnější aplikací dokážete odstranit i bradavice nebo vybělit zuby. Využití jablečného octa je skutečně univerzální. Domácí výroba: Pětilitrovou lahev naplníme z jedné třetiny jablečnými slupkami, zalijeme vodou, prosypeme cukrem a necháme na teplém místě alespoň měsíc. Čím déle bude nálev stát, tím bude ocet silnější. Nakonec jej přecedíme. Jablečný ocet se pije ředěný, nebo se používá místo klasického octa do salátů. Napomáhá udržet organismus ve zdraví a v případě nemoci může posloužit jako doplněk ke klasické léčbě. Díky antibakteriálním účinkům můžete jablečný ocet využít i místo pleťové vody. Stačí ho zředit vodou asi tak v poměru 1:2, podle citlivosti vaší pleti, do roztoku namočit tampónek a vyčistit jím pleť na obličeji. Nebo si octem zředěným v poměru přibližně 1:1 vyzkoušejte propláchnout vlasy po umytí šamponem a následně opláchněte čistou vodou. Ocet pomůže nejen v boji proti lupům, odstraní i zbytky různých vlasových produktů, díky čemuž budou vlasy lesklé.
Odstranění bradavic: Nejdříve očistit místo kolem bradavice mýdlem, pak namočit na 15 minut do vody. Po osušení přiložit vatový tampónek namočený v jablečném octě a nechat 15 minut působit. Nakonec opláchnout vodou. Vše opakujeme alespoň 3x denně, dokud bradavice neodpadne či nezmizí. Většinou zůstává jizva, na kterou aplikujeme gel z rostliny aloe vera.
Hořčice: 100g hořčičných semínek, 125ml jablečného octu, 125ml bílého vína, sůl a med. Hořčičné semínka zalijeme octem - musí být potopená - a necháme 15min. bobtnat. Přidáme med a sůl, tyčovým mixerem rozmixujeme do hladka. Pokud je hořčice moc hustá, přidáváme ocet, popřípadě oblíbené koření pro pikantní chuť. Skladujeme ve sklenicích v chladu, popřípadě sterilujeme.
Kontaminované ovoce a zelenina: (Jablka, celer, broskve, nektarinky, okurky, hrozny, cherry rajčata, špenát, brambory, jahody ...) Přidejte do vody sklenku octa a zeleninu či ovoce nechte namočené přibližně deset až patnáct minut. Potom důkladně opláchněte čistou vodou, aby se ocet smyl. Jablečný ocet zničí 98% bakterií a škodlivin. Lze použít i lihový ocet s vodou a to tak, že veškerou zeleninu a ovoce myjte v roztoku z octa a čisté vody. Nechte je přibližně 15 až 20 minut v roztoku v poměru 10% octa k 90% vody. Je neuvěřitelné, jak je poté voda v misce špinavá. Následně opláchněte ovoce a zeleninu v čisté vodě.
Zapékaná jablka – Odstraníme jádřinec a dutinu vyplníme směsí ořechů, rozinek, brusinek, zalijeme rumem a bohatě zasypeme cukrem. Necháme v troubě 15-45 minut. Podáváme samotná či se zmrzlinou nebo politá vaječným koňakem.
Nepečený dort z kyselých  jablek: 1 kg jablek, 6 lžic krupicového cukru, 2 lžičky citronové šťávy, 2 vanilkové pudinky, balíček dětských piškotů, skořice popř. hřebíček - Nakrájíme na kostičky oloupaná jablka, podlijeme 1/4 l vody, přidáme cukr, skořici či hřebíček a citronovou šťávu. Vaříme asi 10 minut, pak rozšťoucháme. Poté přidáme rozmícháme pudinky ve 1/4 l vody a vaříme ještě asi 10 minut. Na dno dortové formy poklademe vrstvu piškotů a na ně nalijeme část pyré. Opakujeme až do naplnění formy, končíme jablečným pyré  Dort dáme do lednice a necháme vychladit asi 2-3 hodiny. Nakrájené dílky zdobíme šlehačkou a sladkým kakaem nebo čokoládou.
Jablka s dýní:  450 g dýně (nejlépe hokkaido), 500 g kyselejších jablek, 30 g másla, 120 g medu, hrst nahrubo sekaných vlašských ořechů, ¼ lžičky mleté skořice, ¼ lžičky mletého muškátového oříšku, 3 hřebíčky. Dýni a jablka zbavte semínek a stopek, nakrájejte na asi centimetr silné měsíčky. Pokud nemáte dýni hokkaido, která se dá jíst i se slupkou, budete muset navíc oloupat dýni. Kousky dýně a jablek by měly být přibližně stejně dlouhé. Pak rozehřejte troubu na 180˚C. Menší plech vymažte třetinou másla. Naskládejte do něj nastojato vedle sebe střídavě kousky dýně a jablek a zasypte vlašskými ořechy, skořicí a muškátovým oříškem, rovnoměrně rozložte tři hřebíčky. Vše přelijte medem a nahoru nakrájejte zbytek másla na kostičky a nechte péct asi 40 minut, do změknutí jablek a dýně. Přikrývejte jen volně alobalem, pokud se bude dýně s jablky shora připalovat, jinak získáte nevzhlednou dušenou kaši. Podává se teplé.
Tip: Místo dýně můžete použít mrkev, pak ale uberte med a vypusťte ořechy.

čtvrtek 2. dubna 2020

Šeřík obecný

(Syringa vulgaris), až 7m vysoký keř či strom, kvete v květnu, čeleď olivníkovité
Šeřík pochází z jihovýchodní Evropy a poloostrova Malá Asie. Dnes roste jako vyšlechtěný kultivar nejen v zahradách a parcích, ale také zplaněl. Barva aromatického hroznovitého květenství (lata 8-18cm) se liší podle odrůd šeříků od bílé až po červenofialovou. Šeřík obecný se rozmnožuje pomocí semen uzavřených v plodech, nebo kořenovými výmladky. Zvláště ve stáří je šeřík typický častým odnožováním.
Obsahuje: Plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve však byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce.
Využití: Dřevo šeříku je pevné, narůžovělé, místy až tmavě fialové  a velmi tvrdé, ale hlavně pružné - využívá se v nábytkářském průmyslu na drobnější prvky. 
Dříve se také květy šeříku využívaly proti bolestem hlavy ve formě obkladů. Výtažek z květů se používal také proti bolestem v krku. Podle starých mýtů šeřík odhání zlo a zlé duchy a chrání tak lidská obydlí Charakteristický je svojí výraznou vůní, díky které se z něj i dnes dělají voňavky a šeříkový olej. Dá se používat i jako barvivo pro jídlo podobně jako růže. (Pro všechny tyto účely se využívá výhradně jen šeříku obecného, ostatních druhů nikoliv!)
Šeříkový ocet: Květy lze naložit do vinného octa a nechat pár dní stát za oknem na slunci. Poté přecedit a šeříkový ocet je hotový. Ten je možné použít na saláty nebo jako obklad při bolestech hlavy – obklad přiložíme za krk nebo přímo na čelo. Ocet je možné zředit vodou a použít jako obklad na pleť nebo jako čistící vodu.
Sirup bez vaření: Postup je stejný jako u sirupu ze smrkových špiček. Použít se dá i med. Do sklenice navrstvit postupně květy šeříku (pečlivě otrháme jen kvítky bez zelených stopek) a střídat s vrstvou medu až se zaplní celá sklenice. Poté nechat za oknem působit na slunci. Sklenici zakrýt nejlépe plátýnkem a občas zkontrolovat, jak se sirupu daří. Než se pustíme do výroby sirupu, je lépe když necháme květy mírně několik hodin zavadnout - odpaří se voda z květů a sirup pak není tolik náchylný ke zkažení..
Šeříkový sirup: 2 hrnky cukru krupice (může být třtinový), 2 hrnky vody, 2 hrnky květů šeříku obraných od větviček. Můžete přidat citron pro kyselejší chuť a trošku borůvek pro fialovou barvu.
Vodu v hrnci smíchejte s cukrem a přiveďte k varu - asi minutu vařit. Do vroucí cukrové vody přidat omytý šeřík a vařit zhruba 10 minut, poté směs odstavte a sceďte. Pokud chcete tak přidejte šťávu z citronu nebo borůvek. Ještě teplé nalijte do skleněné lahve a otevřenou ji nechte odstát až do vychladnutí. Po vychladnutí je třeba lahev uzavřít a dát do lednice. (Udělejte si z něj domácí limonádu, přidejte do těsta na bábovku, pokapejte sirupem cupcakes, nebo zamíchejte lžičku do čaje.)
Šeříkový olej: Obrané květy šeříku naplníme do nádoby, kde jej zalijeme kvalitním olejem zahřátým na 40°C. Nádobu, nejlépe sklenici, důkladně uzavřeme a necháme při pokojové teplotě louhovat 2 dny. Přes plátno či gázu přefiltrujeme a dobře uzavřené skleničky uskladníme v chladnějším prostředí. Použití: Masírujeme do míst, kde bolí klouby či jsou jakékoliv kožní nemoci (vyrážky, spáleniny, akné, pupínky . . .). Příznivě působí i na vlasy (klidně do šamponu či zábal), na nehty. Lze použít i na inhalaci při nachlazení, bolesti v krku či při zánětem dýchacích cest. Lze inhalovat přímo z lahvičky i namazat na hruď. V aromaterapii uklidňuje mysl a zvyšuje u obou pohlaví sexuální touhu
Lidové názvy: Bez, či bez vlašský, bez španělský, bez svatojánský

středa 9. května 2018

Bez černý

(Sambucus nigra), čeleď zimolezovité, keř, někdy i strom až 10m, V-VII

Roste všude, kde mu to dovolíme a to je dobře. Vždyť bez je všestranně použitelná léčivka. Přísloví praví:
"Před heřmánkem smekni a před bezem klekni"
Z látek, které obsahuje květ jsou nejvýznamnější glykosidy (sambunigrin, rutin), sliz, silice, třísloviny, organické kyseliny, látky s fytoncidním účinkem, sacharidy, aj.
Plodenství - bezinky mimo jiné obsahuje glykosidy, antokyan, karoteny, cukr, třísloviny, hořčiny, vosk, gumu, pryskyřici, vitamín C,B, cholin atd.
Květy se sbírají za suchého počasí, nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, třeba zavěšené na šňůře či rozložené v tenké vrstvě a to do 40 °C a ještě před úplným doschnutím kvítky sdrhujeme.
Uchovávat v suchu - ve vlhku droga zhnědne.
Plody, černé bobule se sbírají v plné zralosti a suší se stejně jako květ.
Pozor! Kůra a listy jsou jedovaté! Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky, sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztratí.
Květy mají účinky potopudné, močopudné, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Droga pomáhá při nachlazení, při chorobách cév, regeneruje jaterní buňky a napomáhá tak detoxikaci organismu.
Nálev z květů lze použít k čistění a omývání citlivé či sluncem spálené pokožky.
Plody působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání.  Plody obsahují aktivní látky, které pracují přímo ve slinivce, aby regulovaly hladinu inzulinu a glukózy. U lidí trpící diabetem 2. typu dochází ke stabilizaci hladiny cukru a u zdravých jedinců působí preventivně před vznikem tohoto onemocnění. Bezinky jsou součástí i kosmetických produktů, zmírňují příznakům stárnutí, jakou jsou vrásky i pigmentové skvrny. Takový omlazující přípravek si můžete z bezinek připravit i doma, nejjednodušší způsob je vymačkání čerstvé šťávy a aplikace na pokožku například pomocí vatových tamponů, které šťávu udrží delší dobu na jednom místě. Po několika minutách stačí pleť opláchnout čistou vodou
Listy lze použít zevně ve formě zábalu, např. při revmatismu, prý i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů pomáhá vytáhnout vodu z kolena. Celá rostlina působí proti bakteriím a mnohým houbám.
Chlazený neslazený čaj z květů je výtečným lékem při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku
Využití v kuchyni:
Celé květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák, anebo uděláme těstíčko z celých vajec, hladké mouky, mléka a piva. Bezové květy v tomto těstíčku obalte a smažte je do zlatova z obou stran na pánvi s máslem. Smažené kosmatice pak pocukrujte a posypte skořicí, či potřeme medem.
Bezový sirup:  Cca 40 květů, do kterých se nakrájí 1 citron i s kůrou kvůli chuti a ostatní (nahradí 7g kyseliny citronové) oloupat, protože bílá dužina citronu způsobuje hořkost. Do 1l vody. Občas v nádobě zamíchat. Po 24 hodinách přecedit a na každý litr šťávy dát nejméně 1,2 kg cukru. Při menším množství je nebezpečí zkvašení.. Šťávu s cukrem svařit a obírat pěnu. Vařící plnit do předehřátých lahví a  zazátkovat.
Sirup z černého bezu za studena:40 velkých květů černého bezu,4 l převařené vychladlé vody,10 dkg kyseliny citronové, 1 bio citron, 4 kg krystalového cukru
Převaříme 4l vody a necháme vychladit. Do vody dáme 40 velkých květů černého bezu (netrháme po dešti a odstraníme stopky - jsou hořké). K tomu přidáme na kolečka nakrájený a omytý bio citron bez pecek a 10 dkg kyseliny citronové. Necháme louhovat 24 hodin. Potom přecedíme a mícháním rozpustíme cukr. Slijeme do suchých, čistých lahví a kápneme pár kapek alkoholu, uchováme v lednici.
Med: Citron oloupeme a nakrájíme na kousky. Květy opereme a odstříháme velké stonky. Květy s citronem povaříme 20 minut v litru vody a necháme 24 hodin vyluhovat. Druhý den přecedíme přes plátno, do šťávy přidáme cukr a vaříme, až se začne táhnout. Horké plníme do sklenic a zavíčkujeme. Podáváme při nachlazení do čaje.
Limonáda: Do skleněné nádoby nalijte 5 litrů vody, přidejte 10 velkých květů bezu, na plátky pokrájený citron a 1/2 kilogramu cukru krystalu. Směs promíchejte a nádobu překryjte čistou látkou
a dejte na 7 dní odpočnout. Pak poctivě dvakrát až třikrát denně promíchávat čistou vařečkou. Nakonec limonádu sceďte přes čistou utěrku. Ještě lépe chutná vychlazená.
Sirup na trojklanný nerv:1 lžíce sušených bezinek, 6 lžic vlažné vody, 10 kapek alkoholu. Všechno smícháme a necháme louhovat do druhého dne. Užíváme 1 lžíci ráno a jednu lžíci večer. Při menší bolesti pouze 1 lžíci ráno po dobu 2 měsíců.
Bezinková šťáva: Očištěné plody (2,5 kg kuliček) dáme do kameninového hrnce, přilijeme 2l vařící vody, přidáme kyselinu citrónovou (20 g) a necháme 24 hodin vyluhovat. Pak šťávu překapeme přes plátno nebo mul. Přidáme 1kg cukru na 1kg šťávy a půl hodiny mícháme. Stáčíme do lahví. Přidáme-li do šťávy rum (1/2l), máme lék proti žaludečním potížím. Je dobrý i na revmatické a neurologické bolesti. Doporučuje se užívat každý den 2 lžíce, ráno a večer.
Marmeláda: 1kg obraných čistých kuliček podlijeme trochou vody a krátce povaříme. Pak prolisujeme přes síto a šťávu vaříme do zhoustnutí. Nakonec přisypeme asi 700g cukru a dovaříme s 1 lžičkou kyseliny citronové. Uzavřeme do sklenic, které obrátíme dnem vzhůru..
Bezinková marmeláda s jablky: 2 kilogramy oloupaných a nastrouhaných jablek bez jádřinců, 2 kilogramy bezinkové šťávy, 1 kilogram cukru, šťávu z jednoho citronu. Bezinky třeba povařit a potom vymačkat přes utěrku. Do většího hrnce dejte nastrouhaná jablka, bezinkovou šťávu a cukr a vařte minimálně 20 minut až do zhoustnutí. Pokud máte s rosolováním problém, přidejte ½ sáčku agaru. Na závěr přimíchejte citronovou šťávu, odstavte a nalijte do připravených skleniček. Ty otočte dnem vzhůru a v této poloze nechte vychladnout. Marmeláda je vynikající k palačinkám nebo k lívancům. Pokud vám v zavařeninách nevadí jadérka, můžete s jablky smíchat přímo 2 kilogramy důkladně očištěných bezinkových kuliček - klidně na vše použijte mlýnek na ovoce. (Lze přimíchat buď trochu rumu, nebo 1 lžičkou skořice a také sterilovat 20 minut při 80 °C.
Likér: Zralé bezinky asi 5l obereme od stopek, opláchneme, zalijeme vodou, aby kuličky byly ponořené, přidáme citron nakrájený na kolečka nebo kyselinu citronovou podle chuti, hřebíček a přivedeme k varu. Vše povaříme 5 minut. Přecedíme a vymačkáme přes plátno nebo umělohmotný cedník zbytek šťávy z povařených bezinek. Přidáme 2kg cukru, instantní kávu (asi 4 lžíce) rozmíchanou v malém množství vody nebo šálek silné turecké kávy (zcezené). Bezinkový likér ochutnáme, dochutíme případně ještě vanilkovým cukrem nebo kávou a vše povaříme na mírném ohni ještě 15 minut. Nápoj mícháme vařečkou, aby se nepřipálil cukr. Po vychladnutí přidáme 1 litr rumu nebo vodky. Slijeme do čistých skleněných láhví a uložíme v chladu a temnu. Bezinkový likér podáváme vychlazený s ledem.

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 50-100cm, VI-VIII

U nás je hodně pěstovaná, ale občas zplaňuje. Obsahuje: Silice (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol),  třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Voní po citronu. Sbírá se list i celá nať. Listy i nať se sbírají těšně před rozkvětem, nejlépe za suchého a chladnějšího počasí (v horkých dnech se obsah silic snižuje). Suší se co možná nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapaří a zhnědne) na stinném a vzdušném místě nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Nedoporučuje se užívat drogy starší než 1 rok, neboť časem se snižuje obsah silic. Působí  jako uklidňující prostředek, nejvíce v oblasti trávícího traktu (žaludeční neurózy) a srdce (srdeční neurózy, bušení srdce apod.), zvyšuje sekreci žluče, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep, mírně snižuje krevní tlak, posiluje centrální nervový systém, působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech. A také jako tinktura na léčbu akné a oparu: Asi 10 lístků meduňky zalijeme alkoholem (alespoň 70%), nejlepší je sáhnout po 70% lihu. Lístky - trhejte čistou meduňku, kterou pak netřeba oplachovat vodou - vložíme do čisté skleněné nádoby a zalijeme lihem. (Louhují se 24 hodin.) Výluh následně lze používat na ošetřování pokožky. Alkohol má vysušující účinky, proto tinkturu nedoporučujeme používat na celý obličej, ale jen lokálně na postižené místo. Aby se do tinktury nedostaly bakterie, lze používat vatovou tyčinku nebo odličovací tampon. Meduňková tinktura rychleji zahojí opar a ošetří pokožku rtů, díky čemuž se vám opary nebudou objevovat tak často. Tinktura je vhodná i na záděry na nehtech, hnisavé rány, popáleniny, zarůstající nehty a podobně.
        A ještě se rozdrcené lístky používají na bodnutí hmyzem, případně na nějaké větší boláky a vřídky ...
Čaj: Jedna lžička drogy na šálek vroucí vody - denně se pijí 2 až 3 šálky. Také se používá k aromatizaci nejrůznějších pokrmů jako jsou např. saláty, octy, majonézy, polévky, omáčky i masitá jídla,  do bylinkových polštářků, do koupelí a je dobrá na mytí mastných vlasů.   
Meduňkový likér: 200 g čerstvých listů se naloží do 1 l 60% pálenky a uloží na teplém místě. Směs se musí nechat asi 10 dní vyluhovat a potom se scedí. Aby se žádné hodnotné látky neztratily, listy ještě jednou silně vymačkejte. Meduňkový likér posiluje srdce a krevní oběh a pomáhá při nervozitě a poruchách spánku. Pije se nejlépe zředěný s vodou nebo čajem.
Meduňkový med: 500 g meduňky lékařské nebo máty bez hrubých stvolů, 60 g kyseliny citrónové,
2 kg cukr krystal, 3,5 litru vody, pomeranč a citrón. Meduňku umyjeme, dáme do hrnce, zalejeme teplou vodou a uvedeme do varu  ( můžeme přidat i hrstičku mateřídoušky, aby chuť byla taková barevnější). Jak začne voda vařit přisypeme kyselinu citrónovou, plamen zmírníme a pomalu vaříme 30 minut. Přidáme na kolečka nakrájený pomeranč a citrón a necháme do druhého dne vyluhovat. Druhý den scedíme přes jemné plátýnko, šťávu dáme do většího hrnce a uvedeme do varu. Postupně přidáváme cukr a mícháme až se rozpustí. Plamen snížíme a mírným varem vaříme (asi 2 hodiny) až do zhoustnutí. Horké lejeme do čistých, suchých skleniček a hned zavíčkujeme. A máme asi 2 litry medu. Sirup: 40 kusů meduňky asi 20 cm dlouhých osprchovat, zalít 2 l převařené zchladlé vody, přidat 30 g kyseliny citronové a 2 citrony nakrájené, dobře omyté i s kůrou, bez pecek a bílé dužiny. Nechat 24 hodin stát, poté přecedit, vymačkat. Přidat 2 kg cukru, zahřívat až na 85°C, než se cukr rozpustí. Plnit do čistých suchých lahví, nechat vychladnout položené.
Lidové názvy: Melisa, včelanka, včelník, matečník, marulka, planá máta, lemonika

pátek 10. června 2016

Rmen sličný, rmen římský

(Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), 15 až 40 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité
Rmen, známý též jako rmenec sličný či římský, je nápadně vonící vytrvalá rostlina nízkého vzrůstu přibližně . Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu nazpět převislé. Plod je tvořen trojhrannou lysou nažkou. Pěstuje se ve dvou variacích  - buď plnokvěté, nebo s květy  podobnými heřmánku pravému. Množí vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Oba  druhy mají shodné léčivé účinky,   jsou nízké (15-30 cm) a neodebírají  z půdy téměř žádné živiny, proto se  hodí i jako zelený koberec na záhony  všeho druhu.
Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici jakou má Heřmánek lékařský (pravý) . Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou. Suší se na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C.
Léčivé účinky má podobné jako heřmánek pravý, mírní křeče  všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Má ale trochu jiný mix účinných látek, proto ho většinou snáší i lidé alergičtí na heřmánek. Původně byly užívány květy rmenu sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně. Čaj z něj je starobylým tonikem nejen příjemně chutnajícím ale i podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů. Odvar z rostliny se používá i na zesvětlení vlasů.
Nálev se připravuje z 1 čajové lžičky heřmánku na 2 dl vody.

neděle 3. května 2015

Kerblík lesní

(Anthriscus sylvestris), 30 - 180cm, V - VIII , čeleď miříkovité (okoličnaté)
Dvouletá až víceletá bylina, co hojně roste velmi hojný od nížin do nižších horských oblastí. Má rád vlhčí louky, křoviny, okraje lesů, lužní lesy, meze, příkopy, břehy, rumiště, podél plotů, náspy, sady ...
 Nať obsahuje až 200 mg% vitamínu C, dále karotin, železo, hořčík, flavonoidy a silice. V
plodech jsou silice hlavní účinnou látkou. Nať všech druhů je močopudná. Při zánětech močového měchýře se přikládá ve formě kašovitého obkladu na podbřišek. Indikace jsou v urologické oblasti, při bolestivých procesech v žaludku i při bronchitidě. Semena hlavně z kerblíku třebule se využívají jako koření nebo i jako lék při dyspeptických problémech. Mohou se také pomlít na prášek a mírně zapíjené podávat po jídle, na špičku kulatého nože.
Naťová droga se podává v nálevu, při bronchitidě se může též inhalovat. Droga ze semen bývá aplikována jako prášek. Inhalace mají trvat maximálně 10 minut a provádí se jednou nebo dvakrát denně.
Vhodné je i koupelové využití kerblíku. Při indikacích astma bronchiale, chronická bronchitida, poruchy prokrvení končetin, bolesti hlavy migrenózního typu nebo bolesti kloubů bez zánětu se provádí koupele tak, že jeden den koupeme ruce a druhý den nohy. Doba koupele by se měla pohybovat kolem 15 minut, teplota by měla být nejvyšší, jakou vydržíme. Celková kúra obsahuje 12 koupelí, tzn. 12x ruce a 12x nohy, potom se udělá týdenní přestávka a léčba má být ukončena 4 koupelemi rukou i nohou.
Využití v kuchyni: Kerblík spolu s petrželí, pelyňkem kozalcem - estragonem a pažitkou tvoří jemnou směs používanou do omelet. Jinak jím kořeníme zeleniny, maso - především skopové, pečené kuře a grilované ryby. Připravuje se také kerblíková polévka, připravovaná z hovězího vývaru, smetany a vaječných žloutků.Čerstvě natrhané lístky příjemně voní a chutnají nasládle. Přidává se do tvarohových pomazánek, na chléb s máslem a do salátů. Jakmile kerblík zesvětlá nebo dokonce vykvete už není pro vaření dobrý.
Lidové názvy: Třebule, stoklasa, mrkváč

Možná záměna za kerblík lesklý (Anthirscus Nitida), až do 100 cm, V - VII, který je dvouletá, víceletá, nebo snad i vytrvalá bylina. Lodyhy jsou duté, mělce rýhované, na bázi měkce krátce chlupaté, nahoře většinou téměř lysé, větvené. Přízemní listy jsou řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, až 40 cm dlouhé, 2x až 3krát zpeřené, téměř lysé, na rubu lesklé, lístky posledního řádu jsou peřenodílné, víceméně ploché, v obrysu vejčitě kopinaté až vejčité, s tupými úkrojky, nanejvýš s nasazenou krátkou špičkou; řapík je mělce žlábkovitý, dutý. Složené okolíky se skládají z 5–13 okolíčků, listeny obalu chybějí, listeny obalíčku (zpravidla 5) jsou kopinaté až vejčitě kopinaté. Květy jsou bílé, kalich chybí, koruna slabě paprskuje a je na okraji lysá. V květenství nápadně převládají květy samčí nad oboupohlavními. Dvounažky se vyvíjejí na stopkách 5–10 mm dlouhých, jsou podlouhle vřetenovité, 6–7 mm dlouhé, hladké, tmavohnědé, lesklé. Jeho přirozeným stanovištěm jsou humózní horské lesy, zejména bučiny a suťové lesy, do nižších poloh sestupuje často v lesích či křovinách podél vodních toků. V některých územích, například v podhůří Orlických hor a Beskyd, roste běžně i u lidských sídel. Má stejné využití jako kerblík lesní.
Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium), až 70 cm. Je jednoletá rostlina a má černé a lesklé  semínka, která vyséváme do volné půdy na polostinná místa nebo do truhlíků. Úrodu listů zvýšíme odřezáváním květních stvolů. Kerblík totiž po odkvětu odumírá a zasychá. Listy kerblíku jsou velice jemným kořením, typickým především pro rafinovanou francouzskou kuchyni. Vzhledem k snadno prchavému arómatu, připomínající směs anýzu a petržele, přidáváme je k teplým pokrmům až v poslední fázi úpravy, a to nejlépe čerstvé.

úterý 31. března 2015

Prvosenka jarní

(Primula veris)patří do čeledi prvosenkovitých, 20-25cm, IV, V  

Roste v listnatých, smíšených, lužních a hornatých lesích, na vlhkých loukách, zejména horských.
Obsahuje vitamin C, saponiny (například kyseliny primulové), silice (kyselinu křemičitou), sacharidy, glykosidy, flavonoidy
Na jaře sbíráme celé okolíky, to znamená žluté kvítky i se zelenými kalichy (bez stonků). Sušíme ve stínu do 40 °C. Kořínky, pokud nejsou z vlastní zahrady, chráníme.
Pomáhá při nespavosti, při onemocnění dýchacích i močových cest, posiluje nervy a srdce, zmírňuje bolesti hlavy při migréně
Čaj: Vrchovatou čajovou lžičku spaříme v 1/4 litru vody, krátce vyluhujeme. Při obtížích užíváme dvakrát denně. Pokud chceme zmírnit revma, pak 1-2 šálky denně delší dobu
Čajová směs k jarnímu pročištění: 50 g prvosenky, 50 g mladých výhonků bezu černého, 15 g kopřivových listů, 15 g kořene smetánky lékařské.
Vrchovatou čajovou lžičku spaříme hrnkem litru vody a necháme tři minuty stát. pak popíjíme po doušcích dva šálky čaje denně. Můžeme přisladit medem.
Lidové názvy: Petrklíč, bylinka svatého Petra, kropáček, prvnička, mrtvičná či šlaková bylina ...

čtvrtek 8. ledna 2015

Překyselený organismus - acidóza

Z vlastní zkušenosti:
   V dnešní hektické době je spíše výjimkou ten, komu se vyhnou zdravotní problémy. Nejvíce máme potíže s páteří. Proto je tendence hodně zdravotních problémů házet na jedinou hromadu - vše je od páteře a pak od stresu.
   Co s tím,, když nálezy z CT ještě nejsou jednoznačně na operaci a bolest neustupuje?
   Rada lékařů zní, vydržet, dokud to půjde! (Ono jakýkoliv, i sebemenší operativní zásah tělu na jedné straně sice prospěje, ale na druhé straně zanechává jizvy - nejen ty viditelné. Proto je lépe na rady dbát a počkat až bude hůř.)
   Zkoušíme rehabilitaci, speciální cvičení, různé léky. Vše s větším či menším účinkem. I tak bolesti těla, nechtěné ponocování a následná únava při zvládání dříve lehce zvladatelného docela dost znepříjemňují kvalitu života.
   A pozvolna se přidávají i problémy se zažíváním. Pro jistotu navštívíme pár specialistů. Podstoupíme nebolestivé, však hodně nepříjemné vyšetření. Zjištěné nálezy jsou však adekvátní věku. Specialisté doporučují spíše preventivní či podpůrné medikamenty a ty opět zabírají snad jen zkraje. Takže nálezy vůbec nevysvětlují proč již nemůžeme jíst to, co dříve. Zkoušíme osvědčené recepty, bylinky, méně solit a nakonec totální vyčistění organismu - po tomto se objevuje na pár dnů úleva. Zvolna se vracíme k lehké stravě šťastni, že zmizelo vnitřní napnutí břicha i křeče v žaludku. Polykání je opět snadnější a blíží se k normálu. Znovu s úlevou zažijeme i pocit zapomenutého hladu před jídlem.
   Stačí však nepatrná a nepostřehnutá dietní chyba a jsme zase na začátku. Či spíše na dně.
   Okolí sice závidí štíhlost, ale vůbec nechápe, proč si s nimi nemůžu dát ani hltek vína či piva natož si dát cokoliv smažené. Já zase nechápu, proč jednou bolí tu a pak zase tam, či celé tělo. Proč organismus zareaguje na chlad bolestí. Proč jiní mohou jíst bez omezení a já jen ověřená dietní jídla! (I po nich je mi sice těžko, ale alespoň nenásledují bolestivé křeče.) Ke všemu začínám vnímat divné pachy, které nikdo jiný necítí - něco jako aceton. A navíc sucho či cosi nepříjemného vadí v krku. Pak ještě jemné trnutí v puse a to už až ke rtům - něco jako neviditelný povlak. A to si už fakt začínám připadat jako opravdový hypochondr a sebevědomí má klesající tendenci. Měsíc se vše dá vydržet, ale další a další a další ...!?
   Opakované vyšetření nic nového nenajde, což je na jedné straně dobře, ovšem kde vlastně teda je příčina zmiňovaných problémů?!
   Tak jsem opět začala hledat na internetu. A ejhle, podobné problémy má nejeden z nás!
   Závěr zní překyselení organismu a pomoc nebývale jednoduchá!
  
   Nejdůležitějším bodem je využívat celou kapacitu plic (Při kontrole na neurologii vyšetřující lékař jen tak zběžně konstatoval, že dýchám mělce. Žádná rada, jen zápis. Teprve nyní, s odstupem času, si uvědomuji jak důležité je dýchat správně a do hloubky. Jen takto lze umožnit tělu zbavovat se nejen nečistot, ale i spalovat tuky. Navíc se správným dýcháním časem odstraní i brnění končetin.) Jeden odkaz z mnoha: http://www.coretraining.cz/2012/11/trenink-spravne-dychani-a-core/
   Pak každé sousto řádně rozkousat:  (Copak máme na takové prkotiny čas, když v práci na oběd i s cestou je pouhá půlhodinka? Svačinu zhltnout za chodu a doma zase kolotoč, kdy jídlo je pouhá nutnost k životu a navrch ještě káva, sladkosti - na nervy! Něco jako v klidu ústy potravu rozmělnit?)
A právě sliny tvořící se při kousání jsou důležitou složkou k nastartování správného trávení. Nehledě na to, že větší kousky tvrdé potravy jdou těžko strávit a zaneřáďují střeva!
   Dostatek vhodných nepřeslazených tekutin:  http://www.novinky.cz/zena/zdravi/357908-cukr-je-zlo-zaslouzi-si-pry-extra-dan.html  Není nad čistou pramenitou vodu! Pomocník při překyselení je i vývar z umytých a ve slupce vařených brambor bez klíčků a zelených částí. Asi 2 decilitry bramborového vývaru se pije celý den před každým jídlem. A pak neslazené bylinkové čaje, klidně s čerstvou citronovou šťávou, které je vhodné střídat zhruba po týdnu.
Rozrazilový čaj: 1čajovou lžičku rozrazilu lékařského spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.

Docela podrobný seznam vhodných potravin vyňatý z:
http://www.medicin.cz/zivotni-styl/jak-se-odkyselit

Strava při odkyselování a k udržení zásaditého prostředí organismu:
1. ráno snídat nejlépe ovoce
2. dostatečný přísun zásaditých a neutrálních potravin: ananas, artyčoky, aspik, bambusové klíčky, banány, borůvky, bramborová polévka, bramborové knedlíky, brambory, brokolice, čerstvé broskve, brynza, bylinkové čaje, camembert, celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuřice, zelený čaj, černý nasládlý chléb, černý rybíz, červená řepa, červené zelí, česnek, dietní olej, droždí, dýně, fazolky, fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus, hlávkové zelí, hovězí filet, houby - václavka, hrášek, hrušky, husí prsa, chřest, jablečná šťáva bio, jablečná dřeň, jablečný koláč (kynuté těsto), jablko, jáhly, jogurt, kapusta, kedlubny, Knackerbrott, kondenzované mléko, kroupy, krupice, krůtí maso, kukuřice, kvašená zelenina, květák, kyselá smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lněná semínka, mák, margarín, máslo, meloun, meruňky, neperlivá minerální voda, mirabelky, mléko (1,5 - 3,5% tuku), mrkev, nektrarinky, netučný tvaroh, nudle, okurky syrové i v koprovém a octovém nálevu, ořechy, ostružiny, petržel, polévková zelenina, pomeranče, pomerančový džus, rýže, ředkev, ředkvičky, rajčata, rajčatová šťáva, řeřicha, slepice (pečená i vařená), slunečnicový olej, sojové klíčky, srnčí kýta, šípky, špenát, šťáva ze syrových brambor, švestky, telecí filé a stehno, treska, třešně, tvaroh, ústřice, želatina, žitná mouka (typ 977), žitný chléb
3. Dostatečný přísun tekutin
4. Omezit bílkoviny, cukr, sůl
5. Užívat potravinové doplňky se stopovými prvky
6. Vyhýbat se alkoholu, nikotinu a jiným drogám
7. Co nejčastěji si dopřávat odkyselující koupel
8. Jíst v klidu a důkladně žvýkat
9. Nejíst pozdě večer
10. Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zhluboka dýchat
11. Jíst málo masa nebo žádné
12. Pravidelně držet půst
13. Pravidelně zařazovat odkyselující a zásadité potravinové doplňky
14. Často jíst brambory
15. Jídlo ochucovat kořením než-li solí
Krize při odkyselovací kůře
I při odkyselování organismu může dojít ke krizi, která může být způsobena tím, že příjem množství užívaných minerálů nestačí k neutralizaci kyselin, v takovém případě je nejlepší užití jednorázové dávky, nejlépe kávová lžička zásadité směsi směsi navíc. Také tím, jak se začnou odpadní látky uvolňovat z těla, staré bolesti se mohou probudit a můžeme začít mít pochybnosti nad touto metodou léčby. Ale je důležité v kůře pokračovat, protože se velmi rychle dostaví úleva a přebytečné kyseliny se zneutralizují a hned na to odstraní z těla ven. Pokud si zvykneme na zásaditou stravu, tyto krize se mohou čas od času projevit, může to trvat 1-2 roky, než se zásobárna škodlivého odpadu v tkáních odstraní, ale tyto intervaly se budou postupně prodlužovat a pokaždé se po takové krizi budeme cítit ještě líp. Jednou se tyto zásobárny vyprázdní a krize ustanou.

Ještě také tabulka, z které je patrné, že každý si musíme najít ty své potraviny. Nejideálnější je pestrá strava a hlavně jíst pravidelně a s mírou. http://zelenylistek.cz/detoxikace/ph-potravin/
Přeji všem i sobě silnou vůli a hlavně vydržet!

Téměř měsíc si hlídám hluboké dýchání, řádně vychutnávám kousáním každé sousto, hlavní složkou jídla jsou brambory a hodně tekutin, včetně žaludečních čajů - každý den volím jinou bylinku a hlavně, co nejčastěji popíjím vodu z vařených brambor ve slupce. A  můžu říct zlepšení o 90%. Takže zvolna přecházím na běžnou stravu. Ale závěr zatím nečiním a počkám na jaro. (Jaro a podzim bývá vždy kritický)
Pokračuji skoro po půl roce. Až na malé výkyvy, které byly způsobeny větším množstvím nevhodné stravy, musím s radostí konstatovat, že už zase žiji! Konečně nepřežívám jako ještě v prosinci minulého roku, kdy jsem už přestala doufat ve zlepšení a připadala si jako obyčejný hypochondr.
Je pravda, že stále nemůžu hodně pepřené jídla, uzeniny si beru jen ,,na chuť" a jinak vařím pouze domácí stravu, což se dá bez problému zvládnout. Vždyť se mi dokonce vrací i ztracená síla - opět zvládám i těžší práce. Sice si stále musím hlídat určitou normu, to znamená nepřeceňovat možnosti a v poledne si dát po obědě krátký odpočinek a také minimálně 2x do týdne cvičit a hlavně střídat zátěže.
Ale neberu již žádné léky! V případě dietní chyby je mou první pomocí VINCENTKA nebo ŠARATICE. Pak mírná dietka, hodně čaje a do 24 hodin je po problému.

čtvrtek 21. srpna 2014

Řimbaba obecná, kopretina řimbaba

(Pyrethrum parthenium), čeleď hvězdnicovité (složnokvěté), až 100cm, VI-IX
Roste v okolí lidských sídel, kde zplanila. Je velice zdobná rostlina, jejíž žlutobílé květy z dálky připomínají heřmánek, snad proto je odedávna pěstovaná v zahradách, zejména v teplejších oblastech. Můžeme ji ovšem uchovávat i jako trvalku v květináči, který na zimu přemístíme domů.  Obsahuje vonné silice s pinenem a bornylacetátem, seskviterpenové laktony (parthenolid, chrysanhemonin), deriváty acetylénu, pyrethrin, třísloviny a další látky. Sbírá se kvetoucí nať. Účinky: Působí proti horečce, rozšiřuje cévy, snižuje bolest, podporuje žaludeční aktivitu, působí protirevmaticky a hlavně proti migrénám. Protizánětlivý účinek působí také v celém zažívacím traktu, tinktura je vhodná i např. jako lék zánětů v oblasti střev, které zároveň i čistí a ničí nežádoucí mikroorganismy. Také se doporučuje i k brždění zánětlivých procesů v kloubech (artróza). Dále působí slabě projímavě a používá se při menstruačních bolestech či v šestinedělí. Při pravidelném podávání dokáže zregenerovat nepravidelný menstruační cyklus, odstranit menstruační křeče, ale i nepříjemné psychické příznaky doprovázející premenstruační syndrom a období klimakteria. V šestinedělí napomáhá rekonstrukci dělohy, ale jenom když se z jakéhokoli důvodu nekojí, protože miminkům v mléce nechutná. Dětem můžeme podávat při podezření na hlísty a škrkavky, bezpečně je vypuzuje.  Pozor: Výtažek z kopretiny řimbaby nesmí užívat těhotné ženy (působí na dělohu) a také řimbabu neužíváme spolu s preparáty na ředění krve. U citlivých jedinců může vyvolat tvorbu vyrážky na ústech při přímé konzumaci. Dále jsou jako nežádoucí účinky uváděny suchý a bolestivý jazyk, ztráta chuti, nepříjemná hořkost v ústech, bolesti břicha, průjem, nevolnost a zvracení. Nálev: 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 10  minut vyluhovat, 2-3x denně šálek. Tinktura: Květy zalijeme lihem 40 % (vodkou), necháme 14 dní vyluhovat, každý den protřepeme, poté slijeme do skleniček. Při nástupu migrény každých čtvrt hodiny 5-10 kapek, poté udržovací dávka 10-15 kapek 3x denně po dobu 3 měsíců.  Odvar: 2 polévkové lžíce zalijeme 1/2 l studené vody, necháme vařit 2 minuty, 10 minut vyluhovat. Používáme zevně, ke kloktání, výplachům, obkladům. Obklad: Čerstvou nať (listy, květy) krátce osmažíme na olivovém oleji (jenom prohřejeme), přikládáme teplé na bolavé klouby postižené revmatismem nebo artritidou. Čerstvý list na migrény: Denně sníme jeden čerstvý list, nejlépe jako sendvič uprostřed chleba s máslem, protože může v ústech způsobit puchýřky. Měli bychom papat alespoň 3 měsíce bez přerušení. (v případě prevence 1 list denně, při samotné léčbě maximálně 5 listů denně). Čerstvého listu lze použít i při zánětu středního ucha (list se jednoduše vsune do ucha).
Lidové názvy: Chlebníček, marunka, maruňka, matečník, matroška

pátek 25. července 2014

Dobromysl obecná (oregáno)

(Origanum vulgare), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 25-90cm, VII-IX
Roste: Řídké křoviny, výslunné stráně, sušší trávníky, lesostepi, paseky, meze, železniční náspy. Obsahuje: Silice (hlavně thymol thymol a karvakrol),  třísloviny, hořčiny, tanin, těkavý olej, gumopryskyřici a další. Kvetoucí nať se sbírá v červenci nebo v srpnu, nejlépe těsně před polednem, kdy obsahuje nejvíce silic. Suší se ve stínu do 40°C. Léčivé účinky: Uvolňuje křeče při kašli, působí desinfekčně, usnadňuje odkašlávání, působí protizánětlivě na sliznice, upravuje trávení, zvyšuje vylučování žluče, uklidňuje. Lze také použít při žaludečních a střevních chorobách (zánětech), při žaludečních neurózách (uklidňuje), jako mírné antidepresivum, při poruchách spánku, při epilepsii, dále droga podporuje jaterní činnost, reguluje menstruaci, snižuje revmatické bolesti, působí potopudně a močopudně, prohlubuje sílu srdečního stahu, takže ji lze jako pomocnou drogu použít při angíně pectoris či při srdeční ischemii, jako kloktadlo ji lze použít při zánětu dásní nebo při angíně. Čaj: 10 až 15 g drogy na 400 ml nálevu, který se rozdělí na 3 dávky a pije se před jídlem, užívá se zejména při úporném kašli a při onemocnění dýchacího ústrojí. Inhalace dobromyslových par se osvědčila při kašli a rýmě, ale i jako prostředek potlačující migrenózní bolesti hlavy. Zevně se užívá k přípravě sílících koupelí, klidně i u dětí. Preventivně lze dobromysl také užívat při žaludečních neurózách a to nejlépe v kombinaci s meduňkou, třezalkou a hořcem nebo puškvorcem (v poměru 2:1:1:1/2). Dobromysl nemá vedlejších účinků a taky příznivě působí na psychiku. Drhnutá nebo mletá dobromysl se používá jako koření známé pod názvem oregano. Doporučuji ji dát tam, kde se potřebujete zbavit rostliny Bršlice (husí nebo kozí noha).
Oreganový olej: Budete potřebovat čerstvou bylinku, a to celou její vrchní část, včetně stonků, květů a listů, kvalitní panenský olej a zhruba půllitrovou sklenici, která je vyvařená a suchá. Květy i listy rostlin divokého oregana nahrubo nakrájejte, vložte do sklenice a zalijte kvalitním olejem. Sklenici zavřete, vložte ji do hrnce s vodou a uveďte do varu. Poté ihned vypněte a nechejte sklenici v horké lázni asi deset minut. Pak ji vyndejte, položte na hodně slunečné místo. Každý den nádobu protřepejte a po dvou týdnech hotový olej přeceďte do vhodné lahvičky, kterou skladujete ve tmě a v chladu, tedy nejlépe v lednici.
     Bylo zjištěno, že oreganový olej je účinný při zabíjení bakterií Staphylococcus a dalších 25 různých bakterií. Říká se, že olej z oregana, pokud je správně destilovaný z květů a listů, by mohl být jedním z nejúčinnějších antibiotik přírody. Ze všech aromatických rostlin má oregano nejvyšší obsah fenolů, přírodních fytochemických sloučenin, které mají vysoké antioxidační účinky. Kromě toho podporuje léčbu chřipky, nachlazení, artritidy, pokousání zvířetem, různých vyrážek, bolestí v krku, tuberkulózy a dalších chorob. Pomáhá ničit organismy, které přispívají k rozvoji kožních infekcí, posiluje imunitní systém, zlepšuje pružnost svalů, lze ho použít na plísně na nohou, akné a lupy, léčí opary, pomáhá od bolesti kloubů a svalů.
   Použití: Pro zmírnění překrvené nosní sliznice a plicní infekce přidejte 2 až 3 kapky oreganového oleje do difuzoru nebo výparníku a zhluboka se nadechujte. Pokud vás bolí v krku, nakapejte 2 až 3 kapky oreganového oleje do sklenice vody a vypijte ji. Pokud máte akné, plísně, psoriázu nebo opary, smíchejte 1 až 2 kapky oreganového oleje s lžičkou kokosového oleje nebo gelu z aloe vera. Směs aplikujte vatovým tampónem. Na bolesti svalů a zad si připravte oreganový olej se stejným dílem olivového oleje a vmasírujte. Pokud potřebujete podpořit imunitní systém, přidejte 3 až 4 kapky oreganového oleje do sklenice vody a pijte ji 2 až 3x denně, vždy před jídlem. Trápí vás zápach z úst? Přidejte 1 kapku oreganového oleje na zubní kartáček s pastou.
Lidové názvy: Dobrá mysl, dobráček, lebeda červená, mysl domácí

čtvrtek 19. června 2014

Mateřídouška vejčitá (polejovitá)

(Thymus pulegioides), čeleď hluchavkovité (pyskaté), až 10cm, VI-X

(Všechny v ČR rostoucí druhy mateřídoušek jsou si velmi podobné a navíc často dochází k jejich vzájemnému křížení, takže přesné určení druhu bývá obtížné. Pro léčitelské účely lze použít jakoukoliv z u nás planě rostoucích druhů mateřídoušek) Roste na slunných místech jako krátkostébelné louky, pastviny, meze, okraje cest a lesů, travnaté a kamenité svahy, mýtiny, lomy. Obsahuje monoterpenoidy (thymol, cymol, linalool, karvakrol a další) obsažené v silici, dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny, flavony a fytoncidy. Sbírají se nezdřevnatělé části od května do srpna. Suší se ve stínu ve slabých vrstvách do 35 °C. Při sušení se neobrací, aby neopadaly listy. Působení: Zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (chřipka, nachlazení apod.), podporuje vykašlávání (bronchitida), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít při různých zánětech nebo zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům. Čaj z jedné čajové lžičky na šálek vroucí vody se pije 3x denně.
Škytání:Dostaneme-li záchvat skytání, uvaříme 1/4 1 mateřídouškového čaje, do něhož vymačkáme šťávu z 1 citronu a teplý pomalu, po hltech vypijeme. (Další recept: Ve 1/41 vody krátce povaříme 1 lžičku drceného hřebíčku a necháme 10 minut přikryté vyluhovat. Scedíme a pomalu po částech vypijeme.)
Pozor: Některé silice v droze obsažená jsou mírně toxické, proto se nedoporučuje mateřídoušky užívat dlouhodobě nebo ve vysokých koncentracích! Při předávkování může dojít k otravě projevující se omámením a podrážděním ledvin, při dlouhodobém podávání může dojít k poškození sliznic.
Lidové názvy: Douška mateří, mateřinka, chodec, vonný tým