Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 23. dubna 2019

Jak na slimáky


Nejjednodušší způsob, jak slimáky dostat ze záhonů, je ruční sběr. Stačí položit prkno, pod které se po čase na den poschovávají. Jinak se na ně musíte vypravit v nočních hodinách, kdy opouštějí úkryty. Stále živé je v nádobě odneste někam daleko a doufejte, že se nevrátí. Když je však vysypete hned za plot, máte je za chvíli zpět.
Když už jste si dali tu práci a všechny otravné plže sesbírali, posolte je! Tento postup je hodně drastický, ale přináší 100% jistotu. Tělo slimáka se po kontaktu s chloridem sodným rozpadá. Ale POZOR! Solí zničíte i půdu, proto slimáky opravdu nesolte přímo na zahradě, ale nejprve je sesbírejte do kyblíku se solí a nebo do vody s rozpuštěnou solí. (Rychleji slimáka usmrtíme vřící vodou).
Na okraje záhonů vysaďte rostliny, které plže odpuzují. Určitě jim nechutná hořčice, řeřicha zahradní, šalvěj, tymián, kerblík, levandule, kopr, měsíček, kostival, pelyněk, hortenzie a okrasné traviny.
Kolem záhonku utvořte deseticentimetrový pruh z pilin a ty polijte klasickou tureckou kávou s lógrem. Stejnou službu udělá i kofeinový nápoj či rozpustná káva. Tato bariéra slimáky spolehlivě zapudí. Vyzkoušet můžete i postřik. Kofein (rostlinný alkaloid) na ně působí jako smrtelný nervový jed.
Plži neodolají zlatavému moku nastraženému třeba v kelímku od jogurtu a v pivu se utopí. Jednou za tři dny pak kelímek vylijte a pivo doplňte. Místo piva můžete do země zapustit roztok vody a kvasnic.
Posypte záhonky ovesnými vločkami. Plži si na nich pochutnají. V jejich organismu se však spojí s vodou, nabobtnají a strávníci nakonec doslova "explodují".

Jak na parazity v těle

   Česnek má pověst nejvíce zabíjejícího parazity a ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci a má antioxidační vlastnosti- chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka. Složky, které pomocí česneku zabíjí parazitní kmity jsou allicino a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce. Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliinasa působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Jezte hodně čerstvého ČESNEKU. Česnek může zpomalit a zabít přes 60 druhů hub, nejsilnějších virů.
Hodně okurek: ty obsahují enzymy, které zabíjí tasemnice. Také papája  je plná enzymů, jež rozpouštějí proteiny. Stejně silná jsou zrnka pepře, semínka papáji. Vodní meloun se semínky, semena obsahují silné anti parazitické látky. Hřebíček - obsahuje eugeno-nejmocnější dezinfekci. Obsahují též karyofylen, který je silným antimikrobiálním činidlem. Tyto složky projdou krevním řečištěm a zabíjejí parazity i jejich larvy a vajíčka. Hřebíček mimo jiné účinně zabíjí malárii, tuberkulózu, choleru, svrab a jiné parazity, viry, bakterie a houby, včetně kvasinek (candidy). Ničí rovněž všechny druhy tyčinkovitých mikroorganismů, stafylokoků a streptokoků.
Syrová dýňová semínka zabíjí vajíčka, obsahují přírodní tuk který je toxický pro vajíčka parazitů. Curcurbitin v semenech tykví prokázal svou schopnost ochromit červy a vypudit je
střevní stěnou. Čínští vědci používali semena tykve proti akutní schistosomóze a zamoření tasemnicemi. Semena dýně obsahují mnoho vzorců proti parazitům, ale jen pár semínek nestačí. Je zapotřebí sníst aspoň půl hrnku a důkladně rozžvýkat. Rozsekejte je v kávomlýnku a přidávejte je do salátů, smoothies, polévek atd...
Muškátový oříšek - také obsahuje eugenol, silného zabijáka larev a vajec parazitů. Kurkuma - silně anti rakovinná, protizánětlivá, hojící a vypuzující červy. Cayennský pepř (chilli paprika) - ničí houby a parazity. Zvyšuje cirkulaci a zdraví. Zvyšuje účinnost jiných bylin. Zázvor - zvyšuje oběh a pomáhá při zažívacích problémech, také dobrý pro uvolnění plynů a při zvedání žaludku, což může být přidružený pocit při odstraňování parazitů.
Další možnosti, které pomáhají zbavit se parazitů:
- ostré papriky
- cibule - mnoho zelených jablek (ne kupovaná jablečná šťáva, kde je cukr). Pektin pomáhá odstraňovat červy. Divoká kořeněná zelenina jako např. - zelená hořčice
- fenyklové semínko

- olej z oregana
- extrakt z olivových listů
- extrakt z grapefruitových semínek
- Aloe Vera
- koloidní stříbro - tymián - Kočičí dráp
- myrha (čechřice vonná)
- hořký meloun je účinný proti roupům
- Recept, který je neobyčejně účinný při odstraňování tukových vrstev i parazitů v tlustém střevě:
100 gramů lněného semínka,10 gramů hřebíčku. Oboje rozmixujte na prášek. Užívejte dvě lžíce prášku každé ráno po dobu 3 dnů. Prášek se dá rozpustit v teplém mléce nebo vodě, můžete ho přisypat ke snídaňovým vločkám, případně přidat do kaše. Po 3 dnech užívání tři dny vynechte a potom začněte po tři dny užívat znovu. S tímto střídáním prášek užívejte jeden měsíc. Po tu dobu byste neměli jíst žádný cukr ani bílou mouku, respektive výrobky z ní.
- Půst - při kterém se jí jen syrový ananas, po týdnu pomůže s tasemnicí. Je dobré při vymýtání červů brát probiotika, jelikož byliny s parazity vytlučou všechno včetně dobrých bakterií. Také jíst více vlákniny, která pomůže vyčistit a odplavit mrtvé parazity.
- Myjte své ruce a za nehty každý den. Konzumujte hodně enzymů obsahující velké množství proteázy, která stravuje proteiny a parazity, bakterie a viry jsou též proteiny.
- Různé druhy parazitů, jejich larvy a vajíčka reagují na jiné vypuzení ! ! !

Jak na mšice



  Česnek mšicím nevoní. Rozmačkejte dva stroužky česneku do sklenice s vodou. Nechte asi čtyři hodiny louhovat a pak česnekovou vodou květiny postříkejte.
Pokud máte přístup k pelyňku, natrhejte pár listů, přidejte kopřivy a zalijte sklenicí vroucí vody.     Postřik bude připraven po zhruba šesti hodinách louhování. Směs můžete připravit i jen z kopřiv.
   Osvědčeným tipem proti mšicím je také tabákový nálev. Dvě lžičky zalijte vařící vodou a nechte vychladnout. Pak směs nalijte do rozprašovače a aplikujte na postižené rostliny.
   Bio postřik lze vyrobit i z obyčejného polotučného mléka. Stačí ho smíchat v poměru jedna ku jedné s vodou a směs je hotová.
   Listy rajčat obsahují alkaloidy, které účinně hubí hmyz, mšice nevyjímaje. Účinný postřik vyrobíte z 80 g nasekaných listů. Ty namočte přes noc ve vodě a ráno sceďte. Do směsi můžete přidat i trochu nastrouhaného mýdla.
     Proti mšicím na růžích i na pokojových rostlinách se dobře osvědčila i kávová sedlina. Stačí ji přisypat k rostlině do květníku nebo okolo stonku na záhon.
     Vyzkoušet můžete i octovou vodu. Do obyčejné vody dejte trochu octu a postřik je hotový. Pak už jen stačí vodu na keříky nalít nebo nastříkat.
     Coca-cola vám účinně odstraní rez, ale funguje i proti mšicím. Smíchejte ji s vodou ve stejném poměru a pak aplikujte na rostliny.

pondělí 22. dubna 2019

Jak na vosy

     Výbornou zbraní proti vosám je obyčejná mletá káva. Nasypte ji do hlubší misky nebo plechovky, dejte poblíž vašeho sezení a zapalte. Můžete si pomoci špejlí nebo dlouhou krbovou zápalkou. Dokud bude káva „kouřit“, máte od vos pokoj. Na rozdíl od vás totiž vosám káva rozhodně nevoní.
     Podobným způsobem funguje i česnek. V kombinaci s hřebíčkem získáte skutečně „navoněný“ odpuzovač. Do menší misky nalijte vodu, vhoďte do ní pár hřebíčků a doprostřed dejte obyčejnou houbu na nádobí. Nahoru protlačte stroužek česneku. Vosy se místu budou vyhýbat oklikou.
     Další skvělou vychytávkou je výroba umělého vosího hnízda. Jakmile totiž vosy zjistí, že je v jejich blízkosti jiné hnízdo, nebudou se k němu přibližovat, a to až do okolí pěti metrů. Umělé vosí hnízdo můžete koupit, nebo si jej vyrobit uměle. Stačí vám k tomu obyčejný papírový pytlík, do kterého dáte nafouknutý balonek, zavážete jej a pověsíte. Anebo si kupte lampion, který přetřete šedivými vodovkami.



Jak na klíšťata

Počítejte s tím, že žádná rada nefunguje stoprocentně, přes všechny vitamíny B, repelenty, oblečení atd. se občas najde až příliš přátelské klíště. I tak, jakákoliv prevence sníží procento nakažení - každý člověk je jiný a proto je třeba hledat to, co je prospěšné právě pro nás...

Přisátá klíšťata jde výborně odstranit mýdlem v žínce nebo froté ručníku . Namočit a šmidlat přes klíště. Hlavně ta mrňavá. Ale stejně je nejlépe ,,pijáka" obratně chytit a rychle vytáhnout - v šoku zapomene stříknout více infekce...

Staří praktici doporučují jako prevenci proti klíšťatům pravidelnou dávku česneku, piva či vitaminu B. Někdo doporučuje pravidelné užívání thiaminu, někdo bere B-komplex. Zvláště u malých dětí má řada rodičů s vitaminem B jako preventivním prostředkem dobré zkušenosti.

Anebo si Fenykl namelte najemno a udělejte z něj malé polštářky, které stačí dát do kapsy a nebo i za ponožku. Je to vyzkoušené a jednoduché...

1 litr vody, v něm svařit sáček rozmarýnu (běžně v prodeji v oddělení koření). Nechat přirozeně vychladnout, přidat lžíci octa a scedit. Uchovat se dá v ledničce v běžném rozprašovači. Doporučuji udělat poloviční množství, aby se lépe skladovalo. Množství z 1 litru vydrží na celou sezónu.

Celý vlaštovičník omýt, nastříhat a dát do zavařovačky, kde ho zalejeme jedlým olejem. Uzavřít a nechat na slunci 8-10 dnů. Pak scedit do menších lahviček. 50ml stačí na léto pro 3 osoby. Před vyjitím do přírody natřeme nohy, ruce, případně i krk a dokonce i psa zespodu. Klíšťata se nám pak hezky vyhnou.

Repelent z Alpy Frankovky, do které nasypeme hřebíček(koření) s kouskem skořice a necháme vylouhovat několik dní, až roztok získá barvu rumu. Potom buď nalijeme do nějaké lahvičky po spreji, nebo potíráme pokožku na potřebných místech. Funguje i na pejsky, kteří se nechají postříkat.

Nakonec lze vzít váleček na čištění oděvů, potřít jemnou vrstvou esenciálního oleje a následně si jím postupně přejděte celé oblečení. Dělejte to však opatrně, abyste si na kouscích oděvu nenadělali nepěkně vypadající fleky. Vaši procházku přírodou už žádné klíště nenaruší. Paraziti budou mít totiž velké potíže přichytit se na oblečení. Navíc, pokud použijete levandulový, eukalyptový nebo citronový olej, můžete si být jisti, že tyto vůně parazity odpudí. Esenciální olej také můžete použít jako sprej. Namíchejte ho s vodou do lahvičky se sprejovým uzávěrem a postřikujte oblečení. Pozor však na pokožku. Někteří mohou být na tyto oleje alergičtí.

Kuklík městský


(Geum urbanum), 20 - 120 cm, V - X, čeleď růžovité




Vytrvalá bylina, která roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách vzácně (Křoviny, okraje lesů, lužní lesy, lesní cesty, parky, staré zahrady, hřbitovy, stinná rumiště, zvětralé zdi, zbořeniny). Na jaře a na podzim se sbírá oddenek, který obsahuje třísloviny, fenolické glykosidy (např. eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý), silici (eugenol), prchavý olej, pryskyřici a kaučuk. Využití: Sušený kořen býval užíván jako koření namísto hřebíčku (geosid voní po tomto koření) a užíval se i při výrobě piva a pálenky. Jinak působí svíravě a desinfekčně, proto ji lze použít na krvácení z dásní, na žaludeční vředy, při zánětu jícnu či žaludeční sliznice, působí i proti průjmově. Zevně se užívá na zanícené hemeroidy a kožní záněty.  Nať kuklíku má vykazovat protiprůjmový, krvácení zastavující a teplotu snižující účinek. V lidovém léčitelství byl kuklík doporučován i při průjmech, křečích, děložním krvácení, při křečích spojených se žaludečními vředy. Laboratorním testem byl prokázán účinek snižující krevní tlak.
Nejčastěji se podává kořen ve formě macerátu nebo nálevu. Při zevním užití se aplikuje ve formě lihového roztoku -  1 díl kořene na 8 dílů vod a 2 díly lihu se nechá za občasného zatřepání 8 dní stát. Sušený kořen louhovaný ve víně - 60g na 1/2l - se pak popíjí na posílení žaludku a srdce.
Lidové názvy: Benedikt, Brantovník, Zaječí oko

neděle 21. dubna 2019

Kuklík šarlatový

(Geum coccineum), 15 - 60 cm, V - VII, čeleď růžovité
 




Vytrvalá, trsnatá bylina původem z Balkánu, která je pěstována na našich zahrádkách. Je to zcela mrazuvzdorná a nenáročná trvalka, která se množí dělením trsů na jaře - nezplaňuje.