Jak na parazity v těle

   Česnek má pověst nejvíce zabíjejícího parazity a ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci a má antioxidační vlastnosti- chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka. Složky, které pomocí česneku zabíjí parazitní kmity jsou allicino a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce. Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliinasa působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Jezte hodně čerstvého ČESNEKU. Česnek může zpomalit a zabít přes 60 druhů hub, nejsilnějších virů.
Hodně okurek: ty obsahují enzymy, které zabíjí tasemnice. Také papája  je plná enzymů, jež rozpouštějí proteiny. Stejně silná jsou zrnka pepře, semínka papáji. Vodní meloun se semínky, semena obsahují silné anti parazitické látky. Hřebíček - obsahuje eugeno-nejmocnější dezinfekci. Obsahují též karyofylen, který je silným antimikrobiálním činidlem. Tyto složky projdou krevním řečištěm a zabíjejí parazity i jejich larvy a vajíčka. Hřebíček mimo jiné účinně zabíjí malárii, tuberkulózu, choleru, svrab a jiné parazity, viry, bakterie a houby, včetně kvasinek (candidy). Ničí rovněž všechny druhy tyčinkovitých mikroorganismů, stafylokoků a streptokoků.

Syrová dýňová semínka zabíjí vajíčka, obsahují přírodní tuk který je toxický pro vajíčka parazitů. Curcurbitin v semenech tykví prokázal svou schopnost ochromit červy a vypudit je
střevní stěnou. Čínští vědci používali semena tykve proti akutní schistosomóze a zamoření tasemnicemi. Semena dýně obsahují mnoho vzorců proti parazitům, ale jen pár semínek nestačí. Je zapotřebí sníst aspoň půl hrnku a důkladně rozžvýkat. Rozsekejte je v kávomlýnku a přidávejte je do salátů, smoothies, polévek atd...
Muškátový oříšek - také obsahuje eugenol, silného zabijáka larev a vajec parazitů. Kurkuma - silně anti rakovinná, protizánětlivá, hojící a vypuzující červy. Cayennský pepř (chilli paprika) - ničí houby a parazity. Zvyšuje cirkulaci a zdraví. Zvyšuje účinnost jiných bylin. Zázvor - zvyšuje oběh a pomáhá při zažívacích problémech, také dobrý pro uvolnění plynů a při zvedání žaludku, což může být přidružený pocit při odstraňování parazitů.
Další možnosti, které pomáhají zbavit se parazitů:
- ostré papriky
- cibule - mnoho zelených jablek (ne kupovaná jablečná šťáva, kde je cukr). Pektin pomáhá odstraňovat červy. Divoká kořeněná zelenina jako např. - zelená hořčice
- fenyklové semínko

- olej z oregana
- extrakt z olivových listů
- extrakt z grapefruitových semínek
- Aloe Vera
- koloidní stříbro - tymián - Kočičí dráp
- myrha (čechřice vonná)
- hořký meloun je účinný proti roupům
- Recept, který je neobyčejně účinný při odstraňování tukových vrstev i parazitů v tlustém střevě:
100 gramů lněného semínka,10 gramů hřebíčku. Oboje rozmixujte na prášek. Užívejte dvě lžíce prášku každé ráno po dobu 3 dnů. Prášek se dá rozpustit v teplém mléce nebo vodě, můžete ho přisypat ke snídaňovým vločkám, případně přidat do kaše. Po 3 dnech užívání tři dny vynechte a potom začněte po tři dny užívat znovu. S tímto střídáním prášek užívejte jeden měsíc. Po tu dobu byste neměli jíst žádný cukr ani bílou mouku, respektive výrobky z ní.
- Půst - při kterém se jí jen syrový ananas, po týdnu pomůže s tasemnicí. Je dobré při vymýtání červů brát probiotika, jelikož byliny s parazity vytlučou všechno včetně dobrých bakterií. Také jíst více vlákniny, která pomůže vyčistit a odplavit mrtvé parazity.
- Myjte své ruce a za nehty každý den. Konzumujte hodně enzymů obsahující velké množství proteázy, která stravuje proteiny a parazity, bakterie a viry jsou též proteiny.
- Různé druhy parazitů, jejich larvy a vajíčka reagují na jiné vypuzení ! ! !

Česnek kuchyňský, česnek setý

(Allium sativum),  čeleď amarylkovité, 50-100cm, VII

Pěstován v mnoha zemích a jeden z nejkvalitnějších právě u nás. Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední Asie (vznikl z planého druhu Allium longicuspis). Ve velkém byl pěstován i ve starém Egyptě a nejen tam byl považován za posvátnou rostlinu.
 Obsahuje: Silice, sloučeniny síry, fytoncidy, vitamíny A,C,D,E, a skupiny B, jód, minerální látky, stopové prvky, cukry, niacin, alicin a jiné.
Využití: Mimo to, že je v kuchyni nenahraditelným kořením, je i účinné antiseptikum a antibiotikum, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, působí proti nadýmání, proti kornatění tepen, ničí parazity ve střevech a v kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce. Česneku neodolá ani plíseň Candida albicans, která je podhoubím vážných nemocí. Schopnost česneku bojovat právě s Candidou albicans lze využít i při zevním použití a také při léčení dýchacích cest. Snížit zápach z úst po česneku lze odstraněním prostředního vlákna, které bývá žlutější a je i hůře stravitelné.
Cibule, majoránka, česnek proti chrapotu: Nakrájenou střední cibuli vařit ve 2dl vody 15minut mírným varem, přisypat polévkovou lžíci majoránky, 1stroužek česneku a ještě 5 minut povařit. Scedit a přimíchat lžíci medu a lžíci olivového oleje. Užívá se 1 lžíce každou hodinu a chrapot brzy odezní. Na začínající nachlazení úspěšně působí rychlá česnečka: Z uvařených brambor scedíme vřící vodu na talířek, kam jsme předtím rozkvedlali vejce a do něj přidali rozetřený velký stroužek česneku s trochou soli a půlkou lžičky najemno nakrájené petrželové natě. Přikusujeme chléb.
Česneková pasta: Stroužky se jednoduše rozetřou a v míse smíchají se solí. Na 1kg česneku používám 300g soli. Uskladníme do sklenice, uzavřeme a dáme do chladu. Česnek v oleji s dvojím použitím. Jako stroužky a jako česnekový olej. Česnek jednoduše oloupeme, stroužky nekrájíme, ale vložíme do skleničky, můžeme přidat feferonku a zalijeme olejem. Uskladníme v chladu. V zimě pak můžeme použít jak samotné stroužky, tak také olej. Samotné suché těstoviny s pár kapkami česnekového oleje jsou vyloženě lahůdkou. Česnek sladkokyselý: Je výborný jak pro použití do salátů, pro následné použití stroužků, tak i na samotnou česnekovou konzumaci. Jsou tu dvě možnosti, jak česnek naložit. Buď s jakýmkoli sladkokyselým nálevem, např. nálevem na okurky, nebo s pomocí deka za studena. První možnost má tu výhodu, že nepoužíváme nic navíc a zbytečně, ovšem česnek měkne, protože se zavařuje zatepla. Druhá možnost má nevýhodu v použití deka, ovšem česnek zůstává pevný a tuhý.
Česnekový sirup: 8 oloupaných stroužků česneku , 1 šálek (200 ml) jablečného octa , 1 šálek (200 ml) medu. Najemno rozetřete stroužky česneku, vložte do skleněné, nebo porcelánové misky a přidejte jablečný ocet s medem. Zamíchejte a přelejte do skleněné uzavíratelné nádoby a dejte do chladničky na 5 dní. Každý den však směs na chvilku z chladničky vyndejte a dobře ji promíchejte. 
Po 5 dnech je váš antibakteriální sirup hotový. Sirup můžete užívat v případě výskytu nějakého infekčního onemocnění, ale také jako prevenci tak, že 2 čajové lžičky sirupu rozmixujete ve sklence vody. Pije se na lačný žaludek ráno hned po probuzení. Nezapomínejte však na to, že uvedený sirup je extrémně silný a proto ho nikdy nekonzumujte přímo. Vždy ho zřeďte vodou! 
Jde o extrémně zdravý lék, který nejen potlačí růst patogenních baktérií, ale též podpoří váš imunitní systém, sníží krevní tlak a zredukuje hladinu zlého LDL cholesterolu v krvi. Pokud ho budete užívat jako prevenci 1x, nebo 2x týdně, snížíte si výskyt chřipky, prochladnutí,  nebo angíny. No a nakonec, dokáže též účinně zmírňovat příznaky artritidy, dny a dalších bolestí kloubů.
POZOR BY SI VŠAK MĚLI DÁT „ŽLUČNÍKÁŘI“ A TENTO SIRUP V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEUŽÍVAT !!! 
Lidové názvy: lenek, dryák, luček, knoblauch, knobloch, luk

Petržel zahradní

(Petroselinum), čeleď miříkovité, 20-100cm, V-VIII
Dvouletá rostlina pěstovaná jako kořenová nebo naťová zelenina. Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). Je i zdrojem provitaminu A a vitaminů B,C,E.  List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Semena se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Čerstvé i sušené listy a hlavně kořen se používají jako zelenina. Působení: Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Je také mírné afrodiziakum. Hlavní účinnou látkou jsou silice, které působí zejména jako diuretikum (tj. látka podporující močení). Silice má i silný dezinfekční účinek. Používá se často jako složka diuretických a urologických čajů k léčbě zánětů močového ústrojí. (Zápar připravený ze čtyř čajových lžiček na šálek vody.) V menším množství podporuje nálev ze sušené petržele trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen. Může posloužit i jako účinný odpuzovač hmyzu. Při píchnutí hmyzem se také doporučuje několikrát denně potřít pupen čerstvým listem. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů. Pozor: Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení. Obsahové látky petržele také mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Čištění ledvin: Omyjte jednu kytičku petržele, pořežte na malé kousky, hoďte ji do hrnce a zalijte čistou vodou. Povařte deset minut a nechte vychladnout. vývar přefiltruje, nalijte do čistých lahví a vložte do ledničky. Užívání: Pít jeden pohár ( cca 4 dcl ) denně, můžete lehce přisladit medem, nebo agave sirupem. Výsledek uvidíte brzy v moči - sůl a ostatní nahromaděné nečistoty vycházejí z vašich ledvin. Sami spatříte rozdíl a brzy se budete cítit jako nikdy předtím.   
Opečená petržel: Oloupanou petržel nakrájíme na plátky a smažíme na oleji jako hranolky. Posolíme a podáváme jako přílohu.  Chutná skoro jako sladké brambory.

Brusnice borůvka

(Vaccinium myrtillus ), čeleď vřesovcovité, keřík až 50cm, IV-VII
Roste ve vyšších polohách hor, v teplých pahorkatinách, ve světlinách, vřesovištích a rašeliništích.  Má ráda půdy kyselé, málo výživné, nepříliš suché.
Listy obsahují fenolické látky a kyselinu oleanovou a ursolovou. Listy obsahují i velmi významné glukokininy a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. Nejhodnotnější drogu poskytují listy sbírané od dubna do června - v době, kdy rostlina kvete. Listy se nesmí pomačkat, aby při sušení nezhnědly. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách, nejlépe přirozeným teplem. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 40 °C
Plody lesních borůvek obsahují třísloviny, cukr, antokyanová barviva,
myrtillin A a B, dále organické kyseliny, citrónovou, jab­lečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi. Jsou také zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.
Borůvky kanadské Vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody a světlou dužninou, která nebarví, mají také vynikající léčivé účinky.
Odvar z listů podporuje také vylučování moči a má dezinfekční účinky při zánětech močových cest. Doporučena dávka 20 až 30 g listů spařených půl litrem vody, pít 2 až 3krát denně jeden decilitr. Byl prokázán účinek proti škrkavkám a roupům, i při onemocnění toxoplazmózou a také jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti. Podporuje také funkce mozku, zdraví očí, chrání před jaterními chorobami a posiluje imunitní systém.
Pozor, dlouhodobé užívání většího množství drogy (především při cukrovce), může vést až k chronické otravě!

Plody zvyšují obranyschopnost, podporují růst u dětí, výborně působí proti průjmům, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Odstraňují únavu očí a zlepšují ost­rost zraku. Ulehčují průběh chorob způsobených stárnutím. Nejnovější výzkumy potvrdily významné protirakovinové účinky na lidský organis­mus a na kůži poškozenou při nadměrném opalování. Doporučuje se zkonzumovat během léta alespoň 1,5 kg čerstvých plodů pro vyčištění organismu.

Kloktadlo: Z vylisované šťávy je vynikající prostředek k regeneraci sliznic při krčních nemoc­ech nebo hrst listí vaříme asi 5 minut v půl litru vody a pak scedíme
Plody borůvky jsou oblíbenou pochoutkou, dají se mrazit i kompotovat.
V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů nebo borůvkového vína. Čerstvé doplní zmrzlinové a ovocné poháry, výborný je i mléčný borůvkový koktejl.
Lidové názvy: Borůvka, borovka, borůvčí, borůvnice, černá jahoda, černice, čičeretka, čičeřetka, čičoretka, čučoriedka, hafera, hafery, myrovka, myrtové jahůdky, myrtovka, vraní oka, žaví

Česnek medvědí

(Allium ursinum), 10-45 cm, IV-VI, čeleď amarylkovité

Roste ve stinných, vlhkých hájích, parcích, zvláště v bučinách až vysoko do hor. Patří mezi první jarní bylinky, které ve volné přírodě lze najít.
Obsahuje silice, vitamíny, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná aliin, kterého je dokonce více než v česneku setém a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi . Také značné množství jódu a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus. Je velmi oblíbenou pochoutkou zvířat. Rádi jej spásají medvědi (proto ten název) a pokud se přidává do krmení domácím zvířatům, přenáší se jeho pach do mléka a masa. Použití: Česnekem medvědím v jarních měsících doplňujeme vitamíny a minerální látky, dezinfikujeme trávicí trakt, podporujeme chuť k jídlu. (Je to silné přírodní antibiotikum, má močopudné a projímavé účinky, je antibakteriální a protiplísňový - přírodní antioxidant.) Působí preventivně na nemoci typické pro jarní měsíce jako je zánět dýchacích cest, rýma a kašel. Vzhledem k vysokém obsahu aliinu je dobrým pomocníkem v boji proti ateroskleróze, ukládání cholesterolu, nemocem srdce a cév. Je skvělý a velmi účinný pro vypuzení parazitů.
Nať se sbírá seřezáváním. Listy se spařují krátce horkou vodou a pomelou na masovém strojku a nebo rozmixují i s nálevem na kaši. Přidávají se do jarních polévek, do pomazánek a do jarních špenátů z kopřiv. Syrová, jemně pokrájená nať se sype na chléb s různými pomazánkami. Připomíná česnek, ale po jeho konzumaci není cítit nepříjemný česnekový dech. Pokud se vám podaří nasbírat větší množství, zkuste celé listy jednoduše spařit na másle, jen s trochou soli a pepře, a servírujte je místo klasického listového špenátu jako přílohu třeba k rybě. Skladujte ho v lehce prodyšném (např. v otevřeném) plastovém sáčku v lednici. Neumývejte ho dříve než před samotnou konzumací. Takto vydrží až několik dní. Nebo ho omyjte, osušte, nasekejte a zamrazte. Budete ho mít takto připravený k dispozici po celý rok. Listy jdou také nasušit.
Pozor: Nebezpečná je záměna s konvalinkou, která je jedovatá. Obě rostliny lze spolehlivě odlišit jejich vůní.
Česneková mast na hemoroidy (starý ruský recept) - Jemně nakrájený česnek s kvalitním rostlinným olejem v poměru 1:1. Můžeme přidat mast calcium panthotenikum. Natíráme večer po koupeli.
Česnekové kapky - nakrájené listy dát do plné sklenice s širším hrdlem a zalít do plna obyčejnou vodkou nebo jiným čistým alkoholem pokud možno nearomatickým. Uskladnit v místnosti kolem 20 °C, denně protřepat, a po 2 týdnech slít přes filtr. Užíváme 10 kapek denně. Je to velmi dobré na vyrovnání chybějících  vitamínů v jarním období, snižuje krevní tlak vysoký, čistí žaludek a střeva
Tinktura -  M.Treben - Nadrobno nakrájené listy anebo cibulky naplníme volně až po hrdlo láhve, zalejeme 38 až 40%režnou anebo jinou doma vypálenou kořalkou a postavíme na 14 dní na slunko nebo na teplé místo.Používá se denně 10 až 15 kapek do vody
Tinktura -  nadrobno nasekané listy nebo cibulky medvědího česneku vložíme do láhve a zalijeme 38 – 40 % domácí lihovinou (vodka, Domácí pálenka, meruňkovice, slivovice ... ), aby byly ponořené. Láhev postavíme na okno - na sluníčko, a necháme 14 - 21 dní louhovat. Pak přecedíme a blahodárnou tinkturu můžeme začít užívat. Užívá se denně 10-15 kapek smíchaných s vodou... Užíváme při poruchách trávení, na nachlazení a také při zahleněných dýchacích cestách.
Víno připravíme tím způsobem, že nakrájíme asi hrst listů, vložíme do hrnce, přilijeme čtvrt litru bílého vína a krátce povaříme. Nápoj osladíme medem a každý druhý den vypijeme pár doušků.
Olej - Listy nebo cibulky medvědího česneku nasekáme nadrobno napěchujeme do menších sklenic. Pak zalijeme olivovým olejem. Uložíme do lednice. Během roku používáme na dochucování, například na brambory, to polévek, na dušenou zeleninu, dělat pomazánky nebo na chleba s čerstvým sýrem apod.

Krtičník hlíznatý (krtičník uzlovitý)

(Scrophularia nodosa), 40 - 130 cm, VI - VII, čeleď krtičníkovité
Vytrvalá bylina, co roste téměř ve všech nadmořských výškách. Nejvíce od nížin do podhorských oblastí - vlhčí a stinnější listnaté i smíšené lesy a jejich okraje, lužní a bažinné lesy, paseky, křoviny, břehy, vlhké příkopy. Obsahuje v malém množství toxické glykosidy náprstníkového charakteru, např. diosmin, dále saponiny, pryskyřice, glykosid scrophularin, pektin, kyselinu vinnou, jablečnou, skořicovou, citrónovou, kávovou a máselnou, cukry, lecitin, vitamin D, manganové soli, flavonové glykosidy a jejich aglykony hesperidin a diosmin.  U zvířat bylo po požití většího množství natě pozorováno podráždění zažívacího ústrojí, slinění, zvracení, průjem, někdy krev v moči. Sběr: Kořen se vykopává na jaře nebo na podzim, nať se sbírá během léta. Působí močopudně (užívá se zejména při otocích srdečního původu), usnadňuje vykašlávání, zevně se užívá na různá kožní onemocnění (vředy, oteklé žlázy, hnisavé rány, podlitiny) a hemeroidy (nejlépe ve formě sedací koupele), semena jsou účinná proti střevním parazitům, čerstvé listy se přikládají na otoky a špatně se hojící rány. Ve formě kloktadla pomáhá při léčení strumy. Nejčastěji se podává ve formě nálevu: 2 čajové lžičky drogy přelijeme šálkem vařící vody a necháme 10 minut louhovat pod pokličkou. Scedíme a pijeme 2 - 3 šálky denně. V homeopatii - v homeopatickém ředění D3 je součástí léčivých přípravků používaných při problémech lymfatického systému, recidivujících angín apod.
Sedací koupel na odstranění vaginálního svědění a kvasinkové infekce pochvy u žen: Na jeden litr vody dáme pět lžic drogy z krtičníku a dvě lžíce bylinky z řebříčku. Byliny povaříme dvě minuty, necháme je ještě asi 15 minut přikryté vylouhovat a přecedíme. Teplá koupel, aspoň dvakrát denně a  má trvat nejméně 15 minut.

Hasivka orličí

(Pteridium aquilinum ), až 2,5 m, Výtrusnice dozrávají VII - IX, čeleď hasivkovité

Statná rostlina, která roste z plazivého oddenku ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, zejména borových. Může se vyskytovat ve vřesovištích nebo na stráních, někdy i mimo les. Oddenek obsahuje  hodně škrobu a také sliz. Dříve se používal v lidovém léčitelství zvláště proti parazitům. V době hladu se z usušených oddenků pekl chléb nebo se z nich vařilo pivo. Někde se syrové oddenky jí jako opatření proti bronchitidě. (Syrová hasivka obsahuje enzym thiaminázu. Pozor! Nadměrná konzumace oddenků však může způsobit nedostatek vitaminu B₁(thiaminu), zvláště u zvířat s jednoduchým žaludkem. Přežvýkavci jsou méně náchylní, protože dokáží thiamin syntetizovat
Lidové názvy: Kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Kapraď samec

(Dryopteris filix-mas), 0,5 - 1,3 m, Zralost výtrusů VII - IX, čeleď kapraďovité
Vytrvalá, výtrusná bylina s nepřezimujícími listy, která roste od pahorkatin do horských oblastí hojně, v teplých oblastech roztroušeně ve vlhčích, humózních lesích, v hájích, křovinách a na březích.

Obsahuje hlavně látky, které se štěpením mění na kyselinu máselnou a floroglucinol (např. aspidinol, floraspin, albaspin, kyselinu flavaspinovou, filixovou. V oddenku jsou navíc hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, filicin, filmaron, fytosterol, olej, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky.
Využití: Výtažků z oddenku ve formě sirupového extraktu se dříve užívalo proti střevním parazitům, zejména proti tasemnicím, pro které jsou účinné látky obsažené v kapradi velmi jedovaté (rozkládají jejich pokožku a ochromují jejich svalstvo, takže se pustí střevní stěny a mohou být po té pomocí projímadla vyplaveny z těla ven). Pozor: Při předávkování či při chybné aplikaci drogy (např. tehdy, když se léčba opakuje příliš brzy po sobě nebo když je po léčbě nepodá nemocnému projímadlo) však může dojít i k závažným otravám
samotného pacienta. V lehčím případě nastupují bolesti hlavy a závratě, v těžších případech se přidává zvracení, průjem, bolesti žaludku, někdy barevné vidění nebo přechodná slepota, v nejtěžších případech postižený blouzní, objevují se křeče, poruchy dechu, bezvědomí, či dokonce smrt jako důsledek zástavy dechu nebo srdce. Léčení těžkých otrav bývá velmi dlouhé a navíc i po překonání otravy samotné může dojít k trvalé slepotě v důsledku dlouhotrvajících křečí sítnicových cév. Proto se se nyní již kapradi samce proti střevním parazitům neužívá!
 Lze však použít listy ke koupelím
končetin (nebo celého těla) při kloubních bolestech nebo zánětech (např. revmatického původu). Koupel: Povaří se 2 a ž 3 listy kapradi a odvar se pak vlije do koupele, která by zpočátku měla být jen krátká (cca 5 minut), později je možné ji prodlužovat až na půl hodiny. Koupele se provádí každý 3. den, po 12 koupelích se udělá 14 dní přestávka a po té se léčba ukončí posledními 4 koupelemi.

Řimbaba obecná, kopretina řimbaba

(Pyrethrum parthenium), čeleď hvězdnicovité (složnokvěté), až 100cm, VI-IX
Roste v okolí lidských sídel, kde zplanila. Je velice zdobná rostlina, jejíž žlutobílé květy z dálky připomínají heřmánek, snad proto je odedávna pěstovaná v zahradách, zejména v teplejších oblastech. Můžeme ji ovšem uchovávat i jako trvalku v květináči, který na zimu přemístíme domů.  Obsahuje vonné silice s pinenem a bornylacetátem, seskviterpenové laktony (parthenolid, chrysanhemonin), deriváty acetylénu, pyrethrin, třísloviny a další látky. Sbírá se kvetoucí nať. Účinky: Působí proti horečce, rozšiřuje cévy, snižuje bolest, podporuje žaludeční aktivitu, působí protirevmaticky a hlavně proti migrénám. Protizánětlivý účinek působí také v celém zažívacím traktu, tinktura je vhodná i např. jako lék zánětů v oblasti střev, které zároveň i čistí a ničí nežádoucí mikroorganismy. Také se doporučuje i k brždění zánětlivých procesů v kloubech (artróza). Dále působí slabě projímavě a používá se při menstruačních bolestech či v šestinedělí. Při pravidelném podávání dokáže zregenerovat nepravidelný menstruační cyklus, odstranit menstruační křeče, ale i nepříjemné psychické příznaky doprovázející premenstruační syndrom a období klimakteria. V šestinedělí napomáhá rekonstrukci dělohy, ale jenom když se z jakéhokoli důvodu nekojí, protože miminkům v mléce nechutná. Dětem můžeme podávat při podezření na hlísty a škrkavky, bezpečně je vypuzuje.  Pozor: Výtažek z kopretiny řimbaby nesmí užívat těhotné ženy (působí na dělohu) a také řimbabu neužíváme spolu s preparáty na ředění krve. U citlivých jedinců může vyvolat tvorbu vyrážky na ústech při přímé konzumaci. Dále jsou jako nežádoucí účinky uváděny suchý a bolestivý jazyk, ztráta chuti, nepříjemná hořkost v ústech, bolesti břicha, průjem, nevolnost a zvracení. Nálev: 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 10  minut vyluhovat, 2-3x denně šálek. Tinktura: Květy zalijeme lihem 40 % (vodkou), necháme 14 dní vyluhovat, každý den protřepeme, poté slijeme do skleniček. Při nástupu migrény každých čtvrt hodiny 5-10 kapek, poté udržovací dávka 10-15 kapek 3x denně po dobu 3 měsíců.  Odvar: 2 polévkové lžíce zalijeme 1/2 l studené vody, necháme vařit 2 minuty, 10 minut vyluhovat. Používáme zevně, ke kloktání, výplachům, obkladům. Obklad: Čerstvou nať (listy, květy) krátce osmažíme na olivovém oleji (jenom prohřejeme), přikládáme teplé na bolavé klouby postižené revmatismem nebo artritidou. Čerstvý list na migrény: Denně sníme jeden čerstvý list, nejlépe jako sendvič uprostřed chleba s máslem, protože může v ústech způsobit puchýřky. Měli bychom papat alespoň 3 měsíce bez přerušení. (v případě prevence 1 list denně, při samotné léčbě maximálně 5 listů denně). Čerstvého listu lze použít i při zánětu středního ucha (list se jednoduše vsune do ucha).
Lidové názvy: Chlebníček, marunka, maruňka, matečník, matroška

Světlice barvířská

(Carthamus tinctorius), čeleď  hvězdnicovité, 50–110 cm, VII-VIII

Světlice barvířská se pěstuje pro semeno obsahující 45–55 % oleje použitelného za studena pro lidskou výživu. (Olej je srovnatelný s olejem slunečnice. Má však vyšší obsah kyseliny linolové. Seje se také jako meziplodina k získání zelené píce, kdy se seje buď hned na jaře nebo nejpozději do 10. srpna po sklizni hlavní plodiny. V době kvetení lze sbírat z květů korunní plátky pro přírodní barvivo (nepravý šafrán) Květy obsahují vodorozpustné barvivo a hořčiny, pryskyřice a vosky. Účinky:  Olej výrazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi a má celkově protisklerotický účinek, proto je vhodný pro léčbu a jako prevence oběhových a cévních chorob. Úspěšně napomáhá při horečnatých stavech, zvláště pokud jsou spojeny se zimnicí, podporuje vykašlávání. Užívá se při angíně pectoris a pneumonii. Kromě toho květy působí lehce projímavě, močopudně a potopudně, čistí dobře krev. Drogu využíváme k léčbě zácpy, střevních problémů, ale také při chorobách močového ústrojí a ledvin. Díky tomu, že čistí krev, napomáhá při léčbě zánětů a ekzémů a dalších kožních onemocnění. Zevně také k desinfekci, jako kašovité obklady na zahnisané a těžko hojící se rány, na omývání při ekzémech. Hlavně je výborné koření, zejména do polévek, dodá jim zajímavou pikantní chuť a příjemnou barvu, ale především podporuje trávení.  Směs pro hladké uvolnění hlenů a proti opakujícím se katarům: Světlici, diviznu, vlčí mák, islandský lišejník a plicník. Uděláme směs, všechny byliny stejným dílem. Skladujeme na suchém místě. Pro použití vezmeme 1 polévkovou lžíci směsi, dáme do 0.25 litru studené vody, přivedeme k varu a vaříme asi 3 minuty na velmi mírném ohni. Pak na 10 minut odstavíme a přecedíme. Pijeme po malých doušcích přes den.
Lidové názvy: Turecký šafrán, bodlák sviňský, nepravý šafrán, planý saflor, planý šafrán, saflór

Ostrožka stračka (ostrožka polní)

(Consolida regalis), čeleď  pryskyřníkovité, 80-100cm, V-IX

Roste: Okraje pole, hlavně v obilninách, polní cesty, rumiště, komposty a to v teplejších oblastech.  Nať obsahuje alkaloid kalkatripin vázaný na kyselinu akonitovou, manit. V semenech je přítomen delsolin, delkosin a další alkaloidy. Květy obsahují modrý antokyanový glykosid delfinin a žlutý kaemferol. Pozor: Na pokožce může způsobit záněty, proto je řazena mezi mírně jedovaté rostliny.
Použití: Zejména květy, méně natě nebo semena jako diuretika a proti střevním parazitům, ve starověku se užívala i k hojení ran a jejich rychlému zacelování. (Foto Ostrožská Lhota)

Šalvěj lékařská

(Salvia officinalis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), vytrvalý polokeř 20-70cm, V-VII

Roste nejraději na teplých, slunných a chráněných stanovištích a je pěstována jako léčivka. Obsahuje zejména silici s thujonem, salviolem, cineolem, kafrem, borneolem, dále katechinové třísloviny, pseudotřísloviny - organické kyseliny (např. kyselina kávová), triterpenoidy, hořčinu carnosol,, diterpenové hořčiny abietanového typu, lakton, salvin, který má fytoncidní účinky, saponiny, pryskyřice, vitamíny řady B a látky podobné ženskému hormonu estrogenu. . Z těchto látek je právě thujon asi tou nejnebezpečnější, protože je jedovatý, proto není vhodná k dlouhodobější léčbě.
Sbírá se list krátce před květem (květen až červen), za suchého počasí. U starších rostlin je možný i druhý sběr na podzim. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, do 40 °C. Působení: Snižuje pocení (zejména při nočním pocení v klimaktériu nebo v pubertě), působí protizánětlivě, baktericidně, mírně močopudně, svíravě, má protihlístové účinky, snižuje sekreci žláz včetně sekrece mateřského mléka. Uplatňuje se v gynekologii a to zejména při potížích v počátku menstruace či v přechodu, antibiotických účinků se využívá při léčbě zánětů močových cest, bolestí v krku, při angíně, při gynekologických zánětech nebo zánětech zažívacího ústrojí. Zevně ji lze použít na špatně se hojící rány, brunetky na šedivé vlasy nebo jako kloktadlo při zánětu ústní dutiny, angíně nebo krvácení dásní. Slouží i jako koření při přípravě masitých pokrmů.
Čaj na uhrovitost připravený jako zápar: Navlhčená lžíce směsi stejných dílů šalvěje, pelyňku, máty peprné a macešky rolní spaříme, 15min. luhovat za občasného promíchání, scedíme a přikládáme na postižená místa.
Proti šedinám: Dvě lžíce sušené šalvěje zalijte horkou vodou. Po několika minutách čaj sceďte a nechte ho vychladnout na pokojovou teplotu. Jakmile bude teplota optimální, vmíchejte do tekutiny ¼ šálku jablečného octa. Tím je vaše práce u konce. Šalvějovým prostředkem si oplachujte vlasy vždy po běžném mytí. Zápachu octa se bát nemusíte, jakmile hřívu vysušíte, nebude po něm ani památky! Pravidelné opakování přírodní kúry přinese výsledky, o kterých se vám ani nesnilo.
Lidové názvy: Babské ucho, koníčky, smrtky

Chrastavec rolní

(Knautia arvensis), 30 - 80cm,  IV - IX, čeleď štětkovité
 Roste hojně na slunných loukách, pastvinách, mezích, stráních od nížin až do hor.
Sbírá se při květu celá nať, někdy i kořen. Obsahuje hlavně třísloviny, silice, minerální látky, tanin, mastný olej. Využití: Podporuje látkovou výměnu, působí svíravě a mírně močopudně, mírně zvyšuje hladinu krevního cukru, na močové cesty. Zevně nálev na nehojící se rány (ve formě obkladů) či na ekzémy. Kořen působí proti parazitům, při bolestech dělohy, proti kašli a dokonce při epilepsii.

Devětsil lékařský

(Petasites hybridus ), patří do čeledi hvězdnicovitých, 15-100cm, IV-V
Vyskytuje se hojně  na vlhkých až silně podmáčených loukách, březích potoků, v říčních nivách, řidčeji i v příkopech a při okrajích cest, vždy však na vlhkých půdách od nížin do hor.
Oddenek obsahuje silici, hořčiny, sliz, třísloviny, petasin, isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.
Sbírá se zejména oddenek, ale i list nebo květ. Oddenek se vyrývá časně na jaře a po omytí suší ve stínu při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.
Účinky oddenku jsou protikřečové, zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčil se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě.
Čerstvé, naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, proti střevním parazitům (hlístům). Devětsil nemá nežádoucí vedlejší účinky, proto je vhodný i pro děti.
Čaj - 1 lžička na šálek vody, 3x denně.
Čajová směs proti žaludečním křečím: Smícháme stejné díly kořene devětsilu, natě heřmánku a máty. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody a pomalu ohříváme až k varu, potom přikryjeme a necháme vychladnout. Scedíme a přidáme lžičku vlaštovičníkové tinktury. Pijeme po částech v průběhu 2-3 hodin. Tento čaj pomáhá také při onemocněních jater a při žaludečních potížích žen souvisejících s počátkem těhotenství.
Prášek lze podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může  vyvolat nevolnost, proto se přidává raději do směsí. Nedoporučuje se užívat dlouhodobě.
Lidové názvy: Lopuch, koňské kopyto