Tymián obecný

(Thymus vulgaris), čeleď hluchavkovité,, 5-10cm, V-IX

Roste: Tymián je vlastně druh mateřídoušky. Vyhledává suchá a slunná místa, jako jsou skalnaté stráně a meze, je pěstován jako koření. Sbíráme kvetoucí nať nebo nať těsně před rozkvětem kolem desáté hodiny dopoledne. Tymián můžeme sušit ve svazcích zavěšený na šňůře v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem při maximální teplotě 35°C. Obsahuje poměrně velké množství účinných látek(silice, třísloviny, hořčiny, flavony (luteolin), aromatické kyseliny, triterpenické kyseliny. typické silice(thymol, karvakrol - kultivary, které jich obsahují vysoké množství, se používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nejčastěji); dále cineol, cymen, linalool, bornylacetát.Využití: Jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto by se k jeho použití hlavně ve formě čaje mělo přistupovat s mírou. Nejlépe působí ve formě kloktadel, koupelí (je výborný na regeneraci buněk pleti) Působí protizánětlivě, pomáhá například při nachlazení, kašli, špatném trávení, nespavosti, zvyšuje tvorbu bílých krvinek), také jako  součást ústní kosmetiky a hlavně jako koření. (Tymián tvoří součást bylinkové kytičky „Bouquet garni", rozšířeného způsobu ochucování pokrmů ve Francii. Jinak se používá při uzení masa, dává se do sýrů, sekaných mas, salátů, hrachových a fazolových pokrmů, ke zvěřině, k nakládání okurek, k zelenině, přípravě ryb a na italskou pizzu. V Německu je v oblibě spolu s bobkovým listem do kysaného zelí.)
Lidové názvy: démuť, dymián, dymiánek, mateřídouška římská, mateřídouška vlašská, thým vonný, tymiánek

Zajímavý článek: https://www.aazdravi.cz/neobjeveny-zabijak-viru-bezna-bylinka-v-kuchyni-by-se-mohla-stat-zbrani-v-boji-s-pandemii/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=8dSUcZKeHJ9-202102020511

Jabloň

(Malus domestica), až 15m, IV - V, čeleď růžovité

Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou a liší se nejen plody a plodností, ale i způsobem a rychlostí růstu. Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd. Je známo více než 7500 kultivarů jabloní. Pravlastí jabloní je nejspíše Kavkaz, Írán či Turkmenistán. Odtud se ve druhém tisíciletí př. n. l. postupně jablka šířila přes Malou Asii do Středomoří. Do Evropy se dostala díky Římanům.
Rozličné druhy plodů mají také různý obsah vitaminů a minerálních látek. Obsahují více než 20 cenných minerálních látek, vitaminů, enzymů, lehce stravitelných jednoduchých cukrů, pektinu, hrubé vlákniny, Proto jsou jablka důležitou součástí lidského jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusy, džemy, kompoty, čaje i aromata do jiných jídel.
Pro výborné vlastnosti plodů se doporučuje konzumovat nejméně jedno jablko denně. Význam: Dodávají tělu celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu, působí protizánětlivě, mají také mikrobiální a krvetvorné účinky. Jsou též vhodná pro nemocné cukrovkou. Dále čistí střeva, snižují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a nádorů prsu, snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posilují dásně, regenerují a detoxikují

V lidovém léčitelství se doporučují jablka na chudokrevnost, pečená jablka přiložená na víčka mají léčit oční problémy, osmažená na másle nebo v ovesné či jáhlové kaši posilovat oslabený organismus. Šťáva z nastrouhaného jablka účinně sráží teplotu. V boji proti astmatu a lepšímu fungování plic napomáhá pět a více jablek za týden. Na vředy žaludku a dvanáctníku se používají sladké plody jablek.

Vnitřní použití

Regenerace a detoxikace: Každé ráno a večer konzumovat jedno jablko (nejsou-li chemicky ošetřena, pak včetně slupky, která obsahuje nejvíce prospěšných látek).

Průjem: Během dvou dnů jíst strouhaná jablka, množství má být přiměřené věku.

Zácpa: Jíst kyselá jablka pro povzbuzení činnosti střev.
Poruchy trávení, vodnatelnost, skleróza, dna, revmatizmus, chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, šumění v hlavě: Denně jíst syrová, vařená nebo pečená jablka.

Nachlazení a chrapot: Výluh ze sušených jablečných listů spařených vařící vodou.

Žaludeční a dvanácterníkové vředy: Užívají se sladké plody jablek.

Hypoacidní gastritida a spastichá kolitida:  Užívají se kyselé druhy jablek.

Chřipka a nachlazení přejde rychleji, jestliže jako jediný pokrm za 2-3 dny zkonzumujeme přibližně 1 kg syrových strouhaných jablek denně. Jinak množství snížit podle věku.

Vysoký cholesterol snižují látky obsažené v jablku

Horečka: Nastrouhané jablko a hlavně šťáva z něj účinně sráží teplotu.

Bronchitidy, žaludeční problémy i revmatismus: Každý den pít jakékoliv množství odvaru ze dvou nebo tří jablek vařených v 1 1 vody - vaříme 15 minut. Odvar z rozmačkaných jablečných slupek v poměru 1 lžička na 1 sklenici vařící vody, necháme vylouhovat 1/2 hodiny. Denně vypít 4-6 sklenic.

Péče o zuby: Jablko snězené po večeři čistí a bělí chrup a odstraňuje zubní klak před použitím zubní pasty a kartáčku. Jen musíme dodržet asi půlhodinový odstup, abychom nenarušovali sklovinu.

Kašel: Odvar z jabloňových květů (30 g na 1 1 vody) uklidňuje a zmírňuje záchvaty kašle.

Vnější působení

Čerstvá šťáva z plodů zvlhčuje, posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Čerstvá kašička z jablek léčí popáleniny, omrzliny a dlouho se hojící rány a jizvy. Čerstvá kašička s máslem hojí trhliny na prsních bradavkách a v ústech.

Pleť: Čerstvá jablečná šťáva používaná ke zvlhčování posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou a šíje. Výživná maska
 – Jemně nastrouhané jablko smícháme s lžící zakysané smetany a 2 kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme 20 minut působit. Pak omyjeme vodou. 
Protizánětlivá pleťová maska
Oloupané větší jablko nastrouháme najemno a vmícháme polévkovou lžíci medu. Naneseme na obličej a necháme 25 minut působit. Pak omyjeme vodou. Čistící pleťová maska
 – Nastrouhané větší jablko naneseme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitamíny.

Využití v kuchyni:

Čaj ze sušených jablíček nebo jablečných slupek – Sušená jablka přelijeme vařící vodou. Můžeme také krátce povařit a nechat delší dobu vyluhovat. Je možné přisladit hroznovým nebo ovocným cukrem. Plody můžeme použít i čerstvé, jablko je vhodné nakrájet na drobné kousky. Ovoce po vyluhování nemusíte vyhodit, můžete je klidně sníst. Slupky lze kombinovat se šípky a skořicí.
Jablečný ocet:  Obsahuje vitamin B, hořčík, draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, zinek, sacharidy, bílkoviny, kyselinu pantotenovou a kyselinu octovou. Tyto účinné látky blahodárně působí na naše trávení, pokožku, snižuje hladinu cholesterolu či cukru v krvi a podporuje i dobrý spánek. Kyseliny v jablečném octu obnovují střevní mikroflóru, odstraňují plynatost a záněty v tlustém střevě, upravují stolici a podporují vylučování žluči. Kromě toho dokážou účinně zpomalit akumulaci tuků. Rovněž vážou toxiny, které se následně mohou vyplavit ven z lidského těla. Pomáhá také při hubnutí. Při kloktání dokáže jablečný ocet utlumit bolesti krku, poradí si se štípanci od hmyzu a uklidní od slunce spálenou pokožku. Jeho vnější aplikací dokážete odstranit i bradavice nebo vybělit zuby. Využití jablečného octa je skutečně univerzální. Domácí výroba: Pětilitrovou lahev naplníme z jedné třetiny jablečnými slupkami, zalijeme vodou, prosypeme cukrem a necháme na teplém místě alespoň měsíc. Čím déle bude nálev stát, tím bude ocet silnější. Nakonec jej přecedíme. Jablečný ocet se pije ředěný, nebo se používá místo klasického octa do salátů. Napomáhá udržet organismus ve zdraví a v případě nemoci může posloužit jako doplněk ke klasické léčbě. Díky antibakteriálním účinkům můžete jablečný ocet využít i místo pleťové vody. Stačí ho zředit vodou asi tak v poměru 1:2, podle citlivosti vaší pleti, do roztoku namočit tampónek a vyčistit jím pleť na obličeji. Nebo si octem zředěným v poměru přibližně 1:1 vyzkoušejte propláchnout vlasy po umytí šamponem a následně opláchněte čistou vodou. Ocet pomůže nejen v boji proti lupům, odstraní i zbytky různých vlasových produktů, díky čemuž budou vlasy lesklé.
Odstranění bradavic: Nejdříve očistit místo kolem bradavice mýdlem, pak namočit na 15 minut do vody. Po osušení přiložit vatový tampónek namočený v jablečném octě a nechat 15 minut působit. Nakonec opláchnout vodou. Vše opakujeme alespoň 3x denně, dokud bradavice neodpadne či nezmizí. Většinou zůstává jizva, na kterou aplikujeme gel z rostliny aloe vera.
Hořčice: 100g hořčičných semínek, 125ml jablečného octu, 125ml bílého vína, sůl a med. Hořčičné semínka zalijeme octem - musí být potopená - a necháme 15min. bobtnat. Přidáme med a sůl, tyčovým mixerem rozmixujeme do hladka. Pokud je hořčice moc hustá, přidáváme ocet, popřípadě oblíbené koření pro pikantní chuť. Skladujeme ve sklenicích v chladu, popřípadě sterilujeme.
Kontaminované ovoce a zelenina: (Jablka, celer, broskve, nektarinky, okurky, hrozny, cherry rajčata, špenát, brambory, jahody ...) Přidejte do vody sklenku octa a zeleninu či ovoce nechte namočené přibližně deset až patnáct minut. Potom důkladně opláchněte čistou vodou, aby se ocet smyl. Jablečný ocet zničí 98% bakterií a škodlivin. Lze použít i lihový ocet s vodou a to tak, že veškerou zeleninu a ovoce myjte v roztoku z octa a čisté vody. Nechte je přibližně 15 až 20 minut v roztoku v poměru 10% octa k 90% vody. Je neuvěřitelné, jak je poté voda v misce špinavá. Následně opláchněte ovoce a zeleninu v čisté vodě.

Zapékaná jablka – Odstraníme jádřinec a dutinu vyplníme směsí ořechů, rozinek, brusinek, zalijeme rumem a bohatě zasypeme cukrem. Necháme v troubě 15-45 minut. Podáváme samotná či se zmrzlinou nebo politá vaječným koňakem.
Nepečený dort z kyselých  jablek: 1 kg jablek, 6 lžic krupicového cukru, 2 lžičky citronové šťávy, 2 vanilkové pudinky, balíček dětských piškotů, skořice popř. hřebíček - Nakrájíme na kostičky oloupaná jablka, podlijeme 1/4 l vody, přidáme cukr, skořici či hřebíček a citronovou šťávu. Vaříme asi 10 minut, pak rozšťoucháme. Poté přidáme rozmícháme pudinky ve 1/4 l vody a vaříme ještě asi 10 minut. Na dno dortové formy poklademe vrstvu piškotů a na ně nalijeme část pyré. Opakujeme až do naplnění formy, končíme jablečným pyré  Dort dáme do lednice a necháme vychladit asi 2-3 hodiny. Nakrájené dílky zdobíme šlehačkou a sladkým kakaem nebo čokoládou.

Jablka s dýní:  450 g dýně (nejlépe hokkaido), 500 g kyselejších jablek, 30 g másla, 120 g medu, hrst nahrubo sekaných vlašských ořechů, ¼ lžičky mleté skořice, ¼ lžičky mletého muškátového oříšku, 3 hřebíčky. Dýni a jablka zbavte semínek a stopek, nakrájejte na asi centimetr silné měsíčky. Pokud nemáte dýni hokkaido, která se dá jíst i se slupkou, budete muset navíc oloupat dýni. Kousky dýně a jablek by měly být přibližně stejně dlouhé. Pak rozehřejte troubu na 180˚C. Menší plech vymažte třetinou másla. Naskládejte do něj nastojato vedle sebe střídavě kousky dýně a jablek a zasypte vlašskými ořechy, skořicí a muškátovým oříškem, rovnoměrně rozložte tři hřebíčky. Vše přelijte medem a nahoru nakrájejte zbytek másla na kostičky a nechte péct asi 40 minut, do změknutí jablek a dýně. Přikrývejte jen volně alobalem, pokud se bude dýně s jablky shora připalovat, jinak získáte nevzhlednou dušenou kaši. Podává se teplé.
Tip: Místo dýně můžete použít mrkev, pak ale uberte med a vypusťte ořechy.

Třezalka tečkovaná

(Hypericum perforatum), čeleď třezalkovité, 30-80cm, VI-IX
Roste na místech kde jsou výslunné stráně, sušší louky, pastviny, okraje lesů, lesní světliny, skály, podél cest a často vytváří rozsáhlé porosty. Sbírá se celá nezdřevnatělá kvetoucí nať a suší se ve stínu do 35°C. Obsahuje červenofialové barvivo hypericin, katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid, rutin, kvercitrin), silici, pryskyřici, organické kyseliny, provitamin A, vitamin C.  Působí antibioticky, čistí krev, má účinky protizánětlivé, obzvláště u trojklanného nervu, dobře působí na ekzémy, odstraňuje otoky, pomáhá při chorobách plic, slinivky břišní i jater, podporuje vylučování žluči. léčí žaludek a dvanácterník (vředy, žaludeční neurózu), hemeroidy (při současné aplikaci vnitřní i vnější), pomáhá při těžkých chřipkách spojených s arytmií či fibrilacemi, působí sedativně, takže se osvědčila při léčbě úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panice, depresi, když jsou poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčniství i noční pomočování, i v období klimaktéria, pomáhá hojit rány, pohmožděniny i zlomeniny, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cév, podporuje rehabilitaci po mozkových obrnách, při dlouhodobém podávání má příznivé účinky i při roztroušené skleróze.
Nejčastěji se podává ve formě nálevu, který se pije 2x až 4x denně po 125 ml. Nejúčinnější formou je však tinktura, osvědčil se i lihovodný roztok nebo vinný odvar, macerací v olivovém nebo slunečnicovém oleji se získá velmi dobrý masážní olej, který se může použít i k léčbě popálenin (např. od slunce), zanícených ran nebo hemeroidů.
Pozor, třezalka by neměla být podávána lidem, kteří trpí těžkou cukrovkou, alergií na pyl, velmi nízkým tlakem a těm, u nichž byl zjištěn metastazující nádor. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření, která se projevuje záněty zejména na nepigmentovaných místech kůže. Takže se při užívání raději vyhýbat sluníčku. Mazadlo na spáleniny a ekzémy: Květy třezalky tečkované asi 80g dáme do sklenice, zalejeme 250ml oleje (nejlépe olivový, slunečnicový) a dobře uzavřeme. Žlutý olej se rázem začne zbarvovat do ruda. Je to tím, že květy obsahují krvavě rudé přírodní barvivo. Sklenici necháme stát 5 dní na slunci a každý den protřepeme. Pak necháme celou směs dalších 5 týdnů stát. Nakonec scedíme do tmavé lahvičky. Nebo 1l sklenici naplnit třezalkou, zalít olivovým olejem a uzavřité nechat až 2měsíce na slunci odležet. Po čase se olej zbarví do červena. Potom přefiltrujeme přes hadřík, zbytek vylisujeme. Olej uschováme v tmavých lahvičkách.  Rychlý třezalkový olej: Přibližně dvacet pět gramů květu pečlivě ve sklenici promícháme s jednou lžičkou lihu a zalijeme sto mililitry rostlinného oleje (Při výrobě více léku zvýšíme tento poměr). Směs každý den ohříváme za častého míchání přibližně dvě hodiny na páře. Zanedlouho by kvítečky měly výrazně zkřehnout a tekutina zčervenat. No a pak už jen stačí olej přecedit přes plátno, pořádně vymačkat i poslední kapku cenné medicíny, vše rozlít do malých lahviček a uskladnit  někam do tmy a do chladu. Ošetřují se jím ploténky. Má léčivý účinek také na chrupavky a klouby obecně. Doporučuje si i při natírání ztvrdlé pokožky na patách a loktech a obecně při různých kožních problémech. A nejde jen o již zmíněné popáleniny, ale také například na různé ekzémy, lišeje a vyrážky. Lidová medicína ho také občas doporučuje i na žlučníkové bolesti (ale tady je lepší vše konzultovat s lékařem). V takovém případě se podávalo několik kapek oleje na kostce cukru. Také se říká, že pravidelné masírování nám pomáhá zahnat depresi.
Třezalková tinktura: 2 hrsti třezalkových květů zalít 1litrem vodky a dáme na 3 týdny na slunce či teplé místo. Užívat 3x denně 10 až 15 kapek se lžící vody. (Hlavně na neurózy, nespavost a jaterní potíže.)
Čajová směs na žaludeční neurózu: Připravíme čaj ze stejných dílů listů vachty, natě třezalky a máty. Do hotového čaje přidáme lžičku tinktury z kozlíku lékařského.
Bylinkový likér na uklidnění žaludku: Ke dvěma dílům nadrobno nasekané natě třezalky přidáme po jednom dílu natě meduňky a pelyňku. Zalijeme bílým alkoholem, aby drogu značně překrýval. Za občasného protřesení necháme 7-8 dní macerovat. Přidáme med v množství asi 1/2 kilogramu na litr alkoholu, mírně ohřejeme, promícháme a necháme stát. Bylinky ponecháme ve sklenici, přes sítko scedíme lžičku likéru, rozmícháme s troškou vody a jednou denně pijeme nalačno.
Lidové názvy: arnika nervů, bylina sv. Jana, bylina svatojánská, čarovník, červenej zvoneček, děravec, dřezalka, Janův olej, koření matky Boží, koření postřelené (prostřelené), koření psotníkové, koření sv. Jana, koření ze svatého červeného zvonečku, krev sv. Jana, krevníček, krevník, krvavník, křížek, květy sv. Jana, kvítí  panny Marie, láska, laskavý koření, lubovníček, lubovník, milovníček, potratnice, pupková bylina, střezalka, svatá bylina, svatojánské koření - kvítí, třesavice, zděšenec, zvonec sv. Jana, zvonečkové koření, zvonečky

KOPR VONNÝ

 (Anethum graveolens), čeleď miříkovité, až 100cm, V-IX
Jednoletá bylina pěstovaná na zahradách a polích jako významné koření a zelenina.  Obsahuje: Vodu, bílkoviny, vlákninu, sacharidy, tuk, železo, vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, měď, zinek, omega 3, omega 6 kyseliny, vitamíny A, B, C, a je v něm obsažena také kyselina listová a kyselina pantothenová. Použití: Silná podpora imunity, ochraňuje buňky před radikály, prevence před chřipkou a nachlazením, má antiseptické – proti zánětlivé účinky, detoxikace organismu, zlepšení trávení, zvyšuje chuť k jídlu, je osvědčeným prostředkem proti plynatosti, má silné močopudné účinky, čímž zároveň odvodňuje tělo od nadbytečné vody a pročišťuje močové cesty a ledviny, podporuje pravidelné vyprazdňování, odstraňuje migrény, mineralizuje kosti a tím zajišťuje pevné kosti a klouby, takže je vhodný i jako prevence proti Osteoporóze, léčí kožní onemocnění, zklidňuje nervový systém. Zvyšuje také tvorbu mateřského mléka a jeho příznivé účinky se projevují i u dítěte. Při běžném používání kopru, který je neškodnou bylinkou, předávkování nehrozí. Především by bylo vhodné zařazovat jej častěji k dochucování jídel, zvlášť v syrovém stavu, čímž využíváme jeho vynikajících chuťových i léčivých vlastností. Užívají se celé rostliny kromě kořenů - nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Příjemná aromatická chuť a vůně kopru z něj udělala už od biblických dob jedno z nejpoužívanějších koření. Bylina je vhodná především jako dochucovadlo k rybám a vařenému masu i syrové zeleniny, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak bylinkového octa, tak nálevu na nakládané okurky, zelí a cibule. Pro zimní zásobu konzervujeme nasekané listy do soli či do octového nálevu. Můžeme je rovněž sušit, ale velmi opatrně a rychle v proudu vzduchu ne teplejšího než 30 °C, jinak voňavý a velmi snadno prchavý éterický olej vytěká. Sušený kopr pak uchováváme v dobře těsnicích nádobách. K léčebným účelům lze použít i usušené a pomleté semeno.  Koupel s koprovými semeny posiluje nehty. Žvýkání koprových semen způsobuje sladší dech. Čaj na nespavost: Dvě lžičky koprových semínek (ideálně rozdrcených) přelijete čtvrt litrem horké vody, necháte 15 minut vylouhovat a scedíte. Čaj se pije ve vlažném stavu.
Nálev: Svařit 750 ml vody, 225 ml octa, 1 a 1/2 lžíce cukru, 1 a 1/2 lžičky soli - Kopr oprat, nechat oschnout a nakrájet nadrobno. Zalít horkým nálevem, skleničky uzavřít a sterilovat 20 minut. Nálev stačí na 5 přesnídávkových skleniček. Je z toho výborná koprovka.
Koprová omáčka: Lžíce másla s trochou cukru a 2 lžíce hladké mouky opražit na světlou jíšku, kterou zalijeme vývarem z masa či kostí (v nouzi masox), přidáme 2dcl mléka, sůl a povaříme. Nakonec přidáme 2 - 2,5 dl nejlépe kysané smetany a najemno nakrájený svazek čerstvého kopru, popřípadě dochutíme octem. Podáváme s vejcem či vařeným hovězím a s knedlíkem.
Koprová polévka: 4 střední brambory, svazek kopru, 2 vejce, masox, lžíčka kmínu, 3 lžíce hladké mouky, kelímek 13% smetany, 1,5 l vody. Stonky z kopru, masox, kmín, vodu dáme vařit asi na 15 minut. Poté stonky vybereme, přidáme nakrájené brambory a vaříme doměkka. Nakonec přidáme nasekaný kopr, rozšlehaná vejce a mouku rozmíchanou ve smetaně a vaříme již jen 5 minut.
Koprovka s fazolkami: Brambory oloupeme, drobně pokrájíme, dáme vařit do osolené vody společně s očištěnými a pokrájenými fazolkami (asi 300g). K doměkka uvařeným bramborám a fazolkám vmícháme zakysanou smetanu s posekaným koprem, dochutíme solí, dle chuti i octem a krátce povaříme. Kdo má rád sladkokyselá jídla, může přidat i lžičku cukru. Pokud jsme smetanu rozmíchali v malém množství vařené vody z brambor a fazolek, nemusíme již polévku zahušťovat. Hotovou polévku dozdobíme pokrájeným natvrdo uvařeným vejcem a podáváme.

Kopřiva dvoudomá

(Urtica dioica), čeleď kopřivovité, až 2m, VI - X

Vytrvalá bylina, přímo plevel. Má ráda vlhké lesy, křoviny, roste podél cest, břehů, nevynechá paseky, rumiště a zahrady. Listy i lodyha jsou posázeny žahavými chlupy.
Listy obsahují množství chlorofylu, minerální látky (důležitý je zejména hořčík, železo, vápník, draslík, mangan, fosfor), dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy acetylcholin, histamin a serotonin, sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B₂ a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B₆), křemičitou a další látky. Kořen má významný obsah steroidních látek.
Kopřiva je vhodná i jako krmivo nejen pro drůbež. Dokonce se používala na předení jako podřadnější náhražka lnu. Jen čerstvé rostliny způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací. (Přesto bychom ji neměli užívat jako každou jinou léčivku nepřetržitě ve velkém množství. Pestrá strava je vždy pro organismus prospěšnější jako jednostranné zaměření.) Použití kopřivy je opravdu velmi rozmanité: Extrakt z kořene zmírňuje příznaky benigní hyperplazie prostaty.

Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti
chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů. Využít se dají i semínka kopřivy - http://sazenicka.cz/vyuziti-koprivova-seminka/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Sběr: Od časného jara do září(nejvíc účinných látek má do konce května) Nesbíráme ji na málo prosluněných místech a na půdě hnojené dusičnany. Listy i nať jsou náchylné k zapaření, proto je nesmíme pomačkat a dáme je co nejdříve po sběru sušit. Sušíme je přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti na sušících platech ve vrstvě do 10 cm, (do 60°C). Celou nať můžeme sušit i v kytici zavěšenou na šňůře. Správně usušená kopřiva má sytě zelenou barvu a je bez pachu.

Čaj z listů: 1,5g drogy na šálek vody. Má mírné močopudné účinky. Užívá se jako podpůrný prostředek při cukrovce, při jaterních a žlučových potížích, při střevních a žaludečních katarech, také při zánětu dýchacích cest a při revmatismu. Díky vysokému obsahu vitamínů a minerálních látek se kopřiva používá i v kosmetickém průmyslu k výrobě přípravků posilujících pokožku a růst vlasů Nálev je možné použít i k inhalaci či na koupel.
Kopřivový čaj pro očistu organismu by se měl pít zjara. Ne však stále, pouze 3 až 6 týdnů, pak vysadit!

Sirup: Přibližně 80 kusů omytých kopřiv, povařených se 3 a půl litry vody. Přidat na plátky nakrájené citrony a nechat vše 24 hodin stát. Potom přecedit a ve vzniklé šťávě rozpustit 3 a půl kilogramu cukru, popř. trochu kyseliny citronové. Dát do chladna a popíjet ředěné vodou či čajem
Špenát: Nedřevnaté vrchní výhonky mladých kopřiv (plný bramborový košík), 2 celá vejce, 1 velká cibule, 3 stroužky česneku, sůl, pepř, sádlo, mouka, 3 lžičky šlehačky
Oprané kopřivy krátce převaříme, pomeleme - můžeme smíchat se špenátem, osolíme, opepříme a  doměkka dusíme na osmažené cibulce. Nakonec přidáme prolisovaný česnek, světlou jíšku, vajíčka a popř. šlehačku.
Polévka: Do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku nebo zrní, asi 2 hrsti na dva l vody, přidáme 6–8 hrstí jemně nasekaných kopřiv, okořeníme solí, česnekem, pokrájeným řebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem, po odstavení můžeme v polévce rozmíchat vejce nebo šálek kyselého mléka.
Kopřivové těstoviny: 500 g mouky nejlépe pšeničné celozrné, 3–4 vejce, 50 g kopřivy, špetka soli. Kopřivu omyjte a rozmixujte tyčovým mixérem, přidáme vejce, trochu soli a mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme válečkem a nakrájíme na dlouhé a široké nudle. Možné použít strojek na těstoviny. Vaříme v osolené vodě. Pak dochutíme jako klasické těstoviny dle fantazie.
Pozor! Jak již uvedeno, používáme ji výhradně tepelně upravenou, neboť obsahuje toxické látky, jež se rozkládají na neškodné látky při teplotě 80 ˚C. Kopřiva v sobě také může hromadit dusičnany, takže při sběru nutno brát v potaz stav půdy.
Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám - obsahuje spoustu dusíku a vhodný je především v období růstu. Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá  také výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku, nebo z přesličky, který je bohatý i na posilující křemík. Na výluh můžete použít i jakýkoli další plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která kvašení snadno přežijí. Příprava: Rostliny vložte do nekovové nádoby. Pokud je nasekáte, bude výluh hotový dříve. Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou. V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit opět jako mulč plný živin. Proces doprovází určitý zápach, nádobu proto neuzavřenou nádobu umístěte na vhodné místo. Pro optimální poměr pro měsíční hnojení postačí díl hnojiva na devět dílů vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

Bez černý

(Sambucus nigra), čeleď zimolezovité, keř, někdy i strom až 10m, V-VII

Roste všude, kde mu to dovolíme a to je dobře. Vždyť bez je všestranně použitelná léčivka. Přísloví praví:
"Před heřmánkem smekni a před bezem klekni"
Z látek, které obsahuje květ jsou nejvýznamnější glykosidy (sambunigrin, rutin), sliz, silice, třísloviny, organické kyseliny, látky s fytoncidním účinkem, sacharidy, aj.
Plodenství - bezinky mimo jiné obsahuje glykosidy, antokyan, karoteny, cukr, třísloviny, hořčiny, vosk, gumu, pryskyřici, vitamín C,B, cholin atd.
Květy se sbírají za suchého počasí, nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, třeba zavěšené na šňůře či rozložené v tenké vrstvě a to do 40 °C a ještě před úplným doschnutím kvítky sdrhujeme.
Uchovávat v suchu - ve vlhku droga zhnědne.
Plody, černé bobule se sbírají v plné zralosti a suší se stejně jako květ.
Pozor! Kůra a listy jsou jedovaté! Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky, sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztratí.
Květy mají účinky potopudné, močopudné, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Droga pomáhá při nachlazení, při chorobách cév, regeneruje jaterní buňky a napomáhá tak detoxikaci organismu.
Nálev z květů lze použít k čistění a omývání citlivé či sluncem spálené pokožky.
Plody působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání.  Plody obsahují aktivní látky, které pracují přímo ve slinivce, aby regulovaly hladinu inzulinu a glukózy. U lidí trpící diabetem 2. typu dochází ke stabilizaci hladiny cukru a u zdravých jedinců působí preventivně před vznikem tohoto onemocnění. Bezinky jsou součástí i kosmetických produktů, zmírňují příznakům stárnutí, jakou jsou vrásky i pigmentové skvrny. Takový omlazující přípravek si můžete z bezinek připravit i doma, nejjednodušší způsob je vymačkání čerstvé šťávy a aplikace na pokožku například pomocí vatových tamponů, které šťávu udrží delší dobu na jednom místě. Po několika minutách stačí pleť opláchnout čistou vodou

Listy lze použít zevně ve formě zábalu, např. při revmatismu, prý i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů pomáhá vytáhnout vodu z kolena. Celá rostlina působí proti bakteriím a mnohým houbám.
Chlazený neslazený čaj z květů je výtečným lékem při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku
Využití v kuchyni:
Celé květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák, anebo uděláme těstíčko z celých vajec, hladké mouky, mléka a piva. Bezové květy v tomto těstíčku obalte a smažte je do zlatova z obou stran na pánvi s máslem. Smažené kosmatice pak pocukrujte a posypte skořicí, či potřeme medem.
Bezový sirup:  Cca 40 květů, do kterých se nakrájí 1 citron i s kůrou kvůli chuti a ostatní (nahradí 7g kyseliny citronové) oloupat, protože bílá dužina citronu způsobuje hořkost. Do 1l vody. Občas v nádobě zamíchat. Po 24 hodinách přecedit a na každý litr šťávy dát nejméně 1,2 kg cukru. Při menším množství je nebezpečí zkvašení.. Šťávu s cukrem svařit a obírat pěnu. Vařící plnit do předehřátých lahví a  zazátkovat.
Sirup z černého bezu za studena:40 velkých květů černého bezu,4 l převařené vychladlé vody,10 dkg kyseliny citronové, 1 bio citron, 4 kg krystalového cukru
Převaříme 4l vody a necháme vychladit. Do vody dáme 40 velkých květů černého bezu (netrháme po dešti a odstraníme stopky - jsou hořké). K tomu přidáme na kolečka nakrájený a omytý bio citron bez pecek a 10 dkg kyseliny citronové. Necháme louhovat 24 hodin. Potom přecedíme a mícháním rozpustíme cukr. Slijeme do suchých, čistých lahví a kápneme pár kapek alkoholu, uchováme v lednici.
Med: Citron oloupeme a nakrájíme na kousky. Květy opereme a odstříháme velké stonky. Květy s citronem povaříme 20 minut v litru vody a necháme 24 hodin vyluhovat. Druhý den přecedíme přes plátno, do šťávy přidáme cukr a vaříme, až se začne táhnout. Horké plníme do sklenic a zavíčkujeme. Podáváme při nachlazení do čaje.
Limonáda: Do skleněné nádoby nalijte 5 litrů vody, přidejte 10 velkých květů bezu, na plátky pokrájený citron a 1/2 kilogramu cukru krystalu. Směs promíchejte a nádobu překryjte čistou látkou

a dejte na 7 dní odpočnout. Pak poctivě dvakrát až třikrát denně promíchávat čistou vařečkou. Nakonec limonádu sceďte přes čistou utěrku. Ještě lépe chutná vychlazená.

Sirup na trojklanný nerv:1 lžíce sušených bezinek, 6 lžic vlažné vody, 10 kapek alkoholu. Všechno smícháme a necháme louhovat do druhého dne. Užíváme 1 lžíci ráno a jednu lžíci večer. Při menší bolesti pouze 1 lžíci ráno po dobu 2 měsíců.
Bezinková šťáva: Očištěné plody (2,5 kg kuliček) dáme do kameninového hrnce, přilijeme 2l vařící vody, přidáme kyselinu citrónovou (20 g) a necháme 24 hodin vyluhovat. Pak šťávu překapeme přes plátno nebo mul. Přidáme 1kg cukru na 1kg šťávy a půl hodiny mícháme. Stáčíme do lahví. Přidáme-li do šťávy rum (1/2l), máme lék proti žaludečním potížím. Je dobrý i na revmatické a neurologické bolesti. Doporučuje se užívat každý den 2 lžíce, ráno a večer.
Marmeláda: 1kg obraných čistých kuliček podlijeme trochou vody a krátce povaříme. Pak prolisujeme přes síto a šťávu vaříme do zhoustnutí. Nakonec přisypeme asi 700g cukru a dovaříme s 1 lžičkou kyseliny citronové. Uzavřeme do sklenic, které obrátíme dnem vzhůru..
Bezinková marmeláda s jablky: 2 kilogramy oloupaných a nastrouhaných jablek bez jádřinců, 2 kilogramy bezinkové šťávy, 1 kilogram cukru, šťávu z jednoho citronu. Bezinky třeba povařit a potom vymačkat přes utěrku. Do většího hrnce dejte nastrouhaná jablka, bezinkovou šťávu a cukr a vařte minimálně 20 minut až do zhoustnutí. Pokud máte s rosolováním problém, přidejte ½ sáčku agaru. Na závěr přimíchejte citronovou šťávu, odstavte a nalijte do připravených skleniček. Ty otočte dnem vzhůru a v této poloze nechte vychladnout. Marmeláda je vynikající k palačinkám nebo k lívancům. Pokud vám v zavařeninách nevadí jadérka, můžete s jablky smíchat přímo 2 kilogramy důkladně očištěných bezinkových kuliček - klidně na vše použijte mlýnek na ovoce. (Lze přimíchat buď trochu rumu, nebo 1 lžičkou skořice a také sterilovat 20 minut při 80 °C.

Likér: Zralé bezinky asi 5l obereme od stopek, opláchneme, zalijeme vodou, aby kuličky byly ponořené, přidáme citron nakrájený na kolečka nebo kyselinu citronovou podle chuti, hřebíček a přivedeme k varu. Vše povaříme 5 minut. Přecedíme a vymačkáme přes plátno nebo umělohmotný cedník zbytek šťávy z povařených bezinek. Přidáme 2kg cukru, instantní kávu (asi 4 lžíce) rozmíchanou v malém množství vody nebo šálek silné turecké kávy (zcezené). Bezinkový likér ochutnáme, dochutíme případně ještě vanilkovým cukrem nebo kávou a vše povaříme na mírném ohni ještě 15 minut. Nápoj mícháme vařečkou, aby se nepřipálil cukr. Po vychladnutí přidáme 1 litr rumu nebo vodky. Slijeme do čistých skleněných láhví a uložíme v chladu a temnu. Bezinkový likér podáváme vychlazený s ledem.

Mochna plazivá, mochna husí

Mochna plazivá

(Potentilla reptans), čeleď růžovité, až 1m, VI-VIII
Víceletá, nízká, plazivá bylina, která občas hojně roste na zahradách i na okraji pole a podél cest. Nevynechá louky, meze, stráně, břehy, příkopy, rumiště, travnaté lesní světliny a křoviny.
Sběr a účinky všech mochen jsou velmi podobné. V období květen-červen sbíráme nať s květy i bez nich. (Suší se ve stínu do 35°C)
Obsahuje: Třísloviny, flavonoidy, hořčiny, organické kyseliny (včetně kyseliny askorbové) a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.

Vnitřně se používá: Mochna je známá jako léčivka působící hlavně na hladké svalstvo a uvolňující jeho bolestivé stahy. Na sliznici trávicích orgánů působí protizánětlivě. Uplatní se k tlumení průjmů, zvláště pokud je doprovázejí křeče, k mírnění bolestivých stahů v gynekologické oblasti – zvláště menstruace, ale vzhledem k tomu, že účinek nastupuje pomaleji, je dobré užívat mochnu již pár dní předem. Při normálním napětí svalstva střev a dělohy se účinek neuplatní, proto lze říct, že tonus těchto orgánů normalizuje.  Na svalstvo močových cest nepůsobí. Podporuje vylučování žaludečních šťáv a zlepšuje trávení. Upozornění: Vařením drogy se nápoje stávají aromaticky nepříjemné.
Nálev z čerstvé natě mochny  - 75g čerstvé byliny na 500ml vroucí vody, je první pomocí při katarech, rýmě po nachlazení, dráždivém kašli, při zánětech v dutině nosní a bolestech dutin (Pro zlepšení působnosti při nachlazení lze přidat jitrocel kopinatý nebo česnek).
Nálev z natě sušené - 30g drogy na 500ml vroucí vody.
Zevně se používá do sedacích koupelí při hemoroidech, k výplachům ústní dutiny při zánětech, bolestech zubů a paradontóze. Také jako obklady na špatně se hojící rány a vředy. S úspěchem můžete mladé čerstvé jarní výhonky přidat do zeleninových salátů a velikonoční nádivky. Méně se používá kořen.
Tinktura: 1 : 4 (1kg byliny na 4l směsi alkoholu s vodou), nechat 14dní macerovat na chladném místě (občas protřepeme), pak prolisujeme.
 

Mochna husí

(Potentilla anserina),  čeleď růžovité, až 1m, VI-VIII
Mochna husí vyhledává vlhká místa, roste jako plevel na poli, na březích rybníků, řek, podél cest, na návsích a náměstích a v močálech. Sušíme ji ve vzdušné a suché místnosti přirozeným teplem ve vrstvách do 8 cm a často ji obracíme nebo teplem umělým při maximální teplotě 40°C. Dobře usušená rostlina si zachovává svoji původní barvu. Výjimečně sbíráme i kořen od září do listopadu, který
podélně rozřízneme a sušíme umělým teplem při maximální teplotě 40°C. Z listů lze připravit polévku, kořeny připomínají chutí pastinák. Používají se vařené nebo se dají usušit a namlít na moučku.

Violka vonná

(Viola odorata), čeleď violkovité, III-V, 5-15cm 

Fialka je vytrvalá bylinka rostoucí brzy z jara v lesích, parcích, na loukách a na okrajích cest. Obsahuje saponiny, hodně modrého barviva antokyanu, alkaloid violin a violaemetin, kyselinu salycilovou, vonné silice, vosky, slizy, kaučuk, glykosid violaqercitrin. Listy violky vonné jsou bohaté na provitamín A, vitamín C.
Z historie: Violka vonná byla váženou léčivkou již v antice, kdy starověcí učenci doporučovali vdechovat vůni při bolestech hlavy, nespavosti a návalech vzteku. Keltové míchali květy do mléka a používali jako zkrášlovací prostředek. Vůně byla též považována za silné afrodiziakum.
Nať i květ sbíráme kolem sedmé hodiny ranní v době květu od března do dubna, ale také na podzim od září do října. Listy a květy používáme nejlépe čerstvé, ale můžeme je sušit do 40°C anebo se také kandovaly a jedly jako cukroví. Tato voňavá jarní květina je nejen dekorativní, ale i chutná.  
Léčí nachlazení a čistí dýchací cesty, uleví při astmatu, rozpouští hleny, pomáhá při angíně a také pozitivně působí na nepříjemné afty.  Používá se při revmatismu, působí protizánětlivě a močopudně. Čaj z čerstvých fialek výborně pomáhá proti dietním chybám, tedy proti přejedení. Zevně léčí špatně hojící rány a také jako olej na  popáleniny. Je vhodná na oplachování vlasů, kterým dodá lesk. Violka vonná se často užívá ve formě nálevů nebo lihové tinktury. Z květu fialky si můžete připravit sirup proti kašli.

Čaj: 1 lžička drogy na šálek vody, pije se 2x denně (Pozor, při
předávkování může vyvolat nevolnost)

Sirup: 1 hrst květů fialek
350 květů sedmikrásek
2 litry vařící vody
3 citrony
1 kg cukru krystalu
Květy opláchneme, dáme do hrnce a přelijeme vařící vodou, přidáme 1 vydrhnutý citron, nakrájený na kolečka i s kůrou. Hrnec přikryjeme a necháme louhovat 24 hodin.
Pak přecedíme, vymačkáme přes plátýnko, přisypeme cukr a vaříme tak dlouho, až máme konzistenci vhodnou na sirup. Nakonec přidáme šťávu ze 2 citronů a přelijeme do čisté skleněné láhve. Podáváme ředěné vodou podle vlastní chuti.
Fialková tinktura: Při dně a revmatismu přináší úlevu potírání bolavých míst fialkovou tinkturou. Smícháme po 1 dílu květu violky vonné, jehliček rozmarýnu lékařského a natě mateřídoušky obecné. Zalijeme čistým alkoholem (nejméně 42%) nebo francovkou tak, aby byly bylinky zcela zakryté. Necháme nejméně týden macerovat. Scedíme a uložíme do chladu.
Fialková šťáva: Okvětní lístky z čerstvě natrhaných fialek bez zelených lístků přebereme, dáme do kameninové nádoby, polijeme vařící vodou a necháme do druhého dne vyluhovat.
Procedíme a na 0,5 l šťávy dáme 0,5 kg cukru a šťávu z jednoho citronu. Povaříme, až cukr zpění, slijeme do láhví. Můžeme ještě 15 minut zavařit v páře.
Uložíme v temnu a chladu a šťávu přidáváme do dortů, cukrovinek a koktejlů. 
Fialka na vystřízlivění : V případě, že potřebujeme urychlit střízlivění, vypijeme šálek silného odvaru z fialky vonné. Dvě lžíce natě zalijeme 3 dl vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat a vypijeme najednou.
Využití v kuchyni: Nejjednodušší je přihodit pár dobře opraných květů do ovocných i zeleninových salátů (jen zálivka by měla být z vinného nebo jablečného octa). Celé květy jsou krásnou dekorací čokoládové pěny, šlehačky, zmrzliny apd.  Opláchnuté čerstvé kvítky fialek překvapí i v omeletách a zapékaných pokrmech, mohou být součástí jarních polévek a pomazánek. Květy se dávají do octa nebo oleje, pak se používají jako zálivka do salátů.
Kandované květy fialek: Bílek jen lehce promícháme vidličkou, aby nepěnil. Čerstvé květy potřeme bílkem, pocukrujeme a opatrně rozložíme na pečicí papír. Necháme uschnout při pokojové teplotě.
Fialková rýže: Jeden šálek propláchnuté a okapané rýže zalijeme 2 šálky mléka, přidáme 10-15 čerstvě utržených květů violky vonné a dusíme doměkka. Můžeme buď osolit, nebo osladit.
Lidové názvy: Fialka, modrá fialka, violka

Česnek kuchyňský, česnek setý

(Allium sativum),  čeleď amarylkovité, 50-100cm, VII

Pěstován v mnoha zemích a jeden z nejkvalitnějších právě u nás. Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední Asie (vznikl z planého druhu Allium longicuspis). Ve velkém byl pěstován i ve starém Egyptě a nejen tam byl považován za posvátnou rostlinu.
 Obsahuje: Silice, sloučeniny síry, fytoncidy, vitamíny A,C,D,E, a skupiny B, jód, minerální látky, stopové prvky, cukry, niacin, alicin a jiné.
Využití: Mimo to, že je v kuchyni nenahraditelným kořením, je i účinné antiseptikum a antibiotikum, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, působí proti nadýmání, proti kornatění tepen, ničí parazity ve střevech a v kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce. Česneku neodolá ani plíseň Candida albicans, která je podhoubím vážných nemocí. Schopnost česneku bojovat právě s Candidou albicans lze využít i při zevním použití a také při léčení dýchacích cest. Snížit zápach z úst po česneku lze odstraněním prostředního vlákna, které bývá žlutější a je i hůře stravitelné.
Cibule, majoránka, česnek proti chrapotu: Nakrájenou střední cibuli vařit ve 2dl vody 15minut mírným varem, přisypat polévkovou lžíci majoránky, 1stroužek česneku a ještě 5 minut povařit. Scedit a přimíchat lžíci medu a lžíci olivového oleje. Užívá se 1 lžíce každou hodinu a chrapot brzy odezní. Na začínající nachlazení úspěšně působí rychlá česnečka: Z uvařených brambor scedíme vřící vodu na talířek, kam jsme předtím rozkvedlali vejce a do něj přidali rozetřený velký stroužek česneku s trochou soli a půlkou lžičky najemno nakrájené petrželové natě. Přikusujeme chléb.
Česneková pasta: Stroužky se jednoduše rozetřou a v míse smíchají se solí. Na 1kg česneku používám 300g soli. Uskladníme do sklenice, uzavřeme a dáme do chladu. Česnek v oleji s dvojím použitím. Jako stroužky a jako česnekový olej. Česnek jednoduše oloupeme, stroužky nekrájíme, ale vložíme do skleničky, můžeme přidat feferonku a zalijeme olejem. Uskladníme v chladu. V zimě pak můžeme použít jak samotné stroužky, tak také olej. Samotné suché těstoviny s pár kapkami česnekového oleje jsou vyloženě lahůdkou. Česnek sladkokyselý: Je výborný jak pro použití do salátů, pro následné použití stroužků, tak i na samotnou česnekovou konzumaci. Jsou tu dvě možnosti, jak česnek naložit. Buď s jakýmkoli sladkokyselým nálevem, např. nálevem na okurky, nebo s pomocí deka za studena. První možnost má tu výhodu, že nepoužíváme nic navíc a zbytečně, ovšem česnek měkne, protože se zavařuje zatepla. Druhá možnost má nevýhodu v použití deka, ovšem česnek zůstává pevný a tuhý.
Česnekový sirup: 8 oloupaných stroužků česneku , 1 šálek (200 ml) jablečného octa , 1 šálek (200 ml) medu. Najemno rozetřete stroužky česneku, vložte do skleněné, nebo porcelánové misky a přidejte jablečný ocet s medem. Zamíchejte a přelejte do skleněné uzavíratelné nádoby a dejte do chladničky na 5 dní. Každý den však směs na chvilku z chladničky vyndejte a dobře ji promíchejte. 
Po 5 dnech je váš antibakteriální sirup hotový. Sirup můžete užívat v případě výskytu nějakého infekčního onemocnění, ale také jako prevenci tak, že 2 čajové lžičky sirupu rozmixujete ve sklence vody. Pije se na lačný žaludek ráno hned po probuzení. Nezapomínejte však na to, že uvedený sirup je extrémně silný a proto ho nikdy nekonzumujte přímo. Vždy ho zřeďte vodou! 
Jde o extrémně zdravý lék, který nejen potlačí růst patogenních baktérií, ale též podpoří váš imunitní systém, sníží krevní tlak a zredukuje hladinu zlého LDL cholesterolu v krvi. Pokud ho budete užívat jako prevenci 1x, nebo 2x týdně, snížíte si výskyt chřipky, prochladnutí,  nebo angíny. No a nakonec, dokáže též účinně zmírňovat příznaky artritidy, dny a dalších bolestí kloubů.
POZOR BY SI VŠAK MĚLI DÁT „ŽLUČNÍKÁŘI“ A TENTO SIRUP V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEUŽÍVAT !!! 
Lidové názvy: lenek, dryák, luček, knoblauch, knobloch, luk

Olše lepkavá

 (Alnus glutinosa) je listnatý opadavý strom až 30m, čeleď břízovité 

 

Často roste na březích potoků a řek, má ráda vlhko, světlo a je odolná vůči mrazu i znečistěnému ovzduší. Obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové. Obzvláště mladé pupeny obsahující mnoho cenných látek, které pomáhají při nejrůznějších zánětech a posilují organismus. Usušené listí (do 40°C) sbírané hlavně na jaře působí fytoncidně a svíravě při nachlazeních, průjmech a horečkách. Při zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí používáme ve formě kloktadla. Kůra hlavně staví průjmy a dříve se užívala k vyčiňování kůží a protože obsahuje barvivo, sloužila také k barvení. Čerstvé rozmačkané listy ulevují vředům a bolavým nohám, působí hojivě na rozpraskané bradavky kojících matek. Odvar vařený asi 2 min. se používá zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy  Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek nebo jen hrst listů přivedeme k varu v litru vody, poté necháme vyluhovat a zcezené vlijeme do koupele Olšové šištice se používají v akvaristice pro upravu pH a částečně i na dezinfekci vody. Dřevo je mimo jiné i vhodné na uzení. Vnitřně užíváme nálev z čajové lžičky listů či kůry na šálek vody, popíjíme po lžících během dne. Nálev či odvar může zastavit i krvácení z nosu, pokud jím nos proplachujeme.

Lípa srdčitá (malolistá), lípa velkolistá

(Tilia cordata), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI-VII
(Tilia platyphyllos), čeleď lípovitých, strom až 30m, VI

Obě lípy hojně rostou v listnatých lesích a jsou vysazovány v parcích a stromořadích. Sbírá se květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se do 40 °C. Obsahuje silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony (např. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly,trochu minerálů a vitamínů. Působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově, rozpouští hleny. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku  Čaj: 1/2 čajové lžičky na šálek, denně 2 až 3 šálky. Nebo v poměru 1:1 s bezovým květem. Lípa nemá vedlejší účinky, proto se může užívat i dlouhodobě. Tinktura z pupenů lípy má sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek. Sirup: pět plných hrstí lipových květů rozložit na papír (za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše - oplachováním kvítky zbavíme totiž pylu). Odstraníme stonky, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme “pro sichr” pět minut pasterizovat a nebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipový květ, můžeme ho také podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát a nebo přidávat do čajů.