Sedmikráska chudobka

(Bellis perennis), čeleď hvězdnicovité, 5- 15cm, kvete vlastně celoročně

Odolná a nenáročná bylinka roste od nížin až do horských oblastí
snad na všech loukách a pastvinách a nejraději na pěstěném trávníku
Na sušení sbíráme celé květní úbory a to krátce po rozvití a za slunného, suchého počasí. Čerstvé jarní lístky jsou skvělé do salátů a polévek
Sedmikráska obsahuje hořčiny, sliz, silici,flavonoidy, třísloviny, triterpenové saponiny, organické kyseliny, minerální látky, inulín, cukr a vitamín C.
Vnitřně se používá např. při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, kdy napomáhá vykašlávání a
působí protizánětlivě. Je vhodná i na zvýšení látkové výměny v játrech a žlučníku - stačí sníst pár čerstvě utržených kvítků
K zevnímu použití je vhodná jako přísada do koupele nebo odvar na obklady. Pomáhá i na špatně se hojící rány a vředy, také při hmyzím bodnutí. Kloktáním ulevíme při zánětu hrdla a dásní.
Čaj, který mírní kašel a pročisťuje organismus: Jedna lžička čerstvých květů i s listy se zalije čtvrt litrem vroucí vody a nechá deset minut louhovat. Přecedí a pije několikrát denně. Lze osladit medem.
Sedmikráskový sirup: 250 g květů sedmikrásky, půlka citrónu, 40 g cukru, jeden litr vody. Květy zalijeme vroucí vodou, přidáme na kolečka pokrájený citron, necháme louhovat přes noc. Přecedíme, osladíme a svaříme do hustoty sirupu. Můžeme plnit do sklenic a v zimě přidávat do čaje.
Med: 500 umytých květů zalít s nakrájeným bio citronem 0,5l horké vody a 24hod. nechat macerovat. Druhý den přes plátno důkladně vylisujeme do hrnce a svaříme s 0,5kg cukru. Asi po hodině míchání vznikne hustý med - příliš hustý by následně zkaramelizoval, do něho vlijeme panák rumu a plníme do čistých sklenic.
Hlávkový salát se sedmikráskou: hlávkový salát, 2 lžíce jablečného octa, sůl. Do hlávkového salátu přidáme několik růžic listů sedmikrásky, navrchu ozdobíme květy, zalijeme octovou zálivkou.
Sedmikráskový špenát: Mladé lístky sedmikrásky opereme a povaříme ve vodě. Po zcezení lístky jemně posekáme, hodíme na cibulku, zaprášíme moukou a krátce povaříme, můžeme přidat jedno až dvě vejce. Dochutíme solí, pepřem a rozetřeným česnekem
Lidové názvy: Babička, devaterník, hladověnka, chudobka, jiskerka

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 50-100cm, VI-VIII

U nás je hodně pěstovaná, ale občas zplaňuje. Obsahuje: Silice (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol),  třísloviny, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky. Voní po citronu. Sbírá se list i celá nať. Listy i nať se sbírají těšně před rozkvětem, nejlépe za suchého a chladnějšího počasí (v horkých dnech se obsah silic snižuje). Suší se co možná nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapaří a zhnědne) na stinném a vzdušném místě nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C. Nedoporučuje se užívat drogy starší než 1 rok, neboť časem se snižuje obsah silic. Působí  jako uklidňující prostředek, nejvíce v oblasti trávícího traktu (žaludeční neurózy) a srdce (srdeční neurózy, bušení srdce apod.), zvyšuje sekreci žluče, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep, mírně snižuje krevní tlak, posiluje centrální nervový systém, působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech. A také jako tinktura na léčbu akné a oparu: Asi 10 lístků meduňky zalijeme alkoholem (alespoň 70%), nejlepší je sáhnout po 70% lihu. Lístky - trhejte čistou meduňku, kterou pak netřeba oplachovat vodou - vložíme do čisté skleněné nádoby a zalijeme lihem. (Louhují se 24 hodin.) Výluh následně lze používat na ošetřování pokožky. Alkohol má vysušující účinky, proto tinkturu nedoporučujeme používat na celý obličej, ale jen lokálně na postižené místo. Aby se do tinktury nedostaly bakterie, lze používat vatovou tyčinku nebo odličovací tampon. Meduňková tinktura rychleji zahojí opar a ošetří pokožku rtů, díky čemuž se vám opary nebudou objevovat tak často. Tinktura je vhodná i na záděry na nehtech, hnisavé rány, popáleniny, zarůstající nehty a podobně.
        A ještě se rozdrcené lístky používají na bodnutí hmyzem, případně na nějaké větší boláky a vřídky ...
Čaj: Jedna lžička drogy na šálek vroucí vody - denně se pijí 2 až 3 šálky. Také se používá k aromatizaci nejrůznějších pokrmů jako jsou např. saláty, octy, majonézy, polévky, omáčky i masitá jídla,  do bylinkových polštářků, do koupelí a je dobrá na mytí mastných vlasů.   
Meduňkový likér: 200 g čerstvých listů se naloží do 1 l 60% pálenky a uloží na teplém místě. Směs se musí nechat asi 10 dní vyluhovat a potom se scedí. Aby se žádné hodnotné látky neztratily, listy ještě jednou silně vymačkejte. Meduňkový likér posiluje srdce a krevní oběh a pomáhá při nervozitě a poruchách spánku. Pije se nejlépe zředěný s vodou nebo čajem.
Meduňkový med: 500 g meduňky lékařské nebo máty bez hrubých stvolů, 60 g kyseliny citrónové,
2 kg cukr krystal, 3,5 litru vody, pomeranč a citrón. Meduňku umyjeme, dáme do hrnce, zalejeme teplou vodou a uvedeme do varu  ( můžeme přidat i hrstičku mateřídoušky, aby chuť byla taková barevnější). Jak začne voda vařit přisypeme kyselinu citrónovou, plamen zmírníme a pomalu vaříme 30 minut. Přidáme na kolečka nakrájený pomeranč a citrón a necháme do druhého dne vyluhovat. Druhý den scedíme přes jemné plátýnko, šťávu dáme do většího hrnce a uvedeme do varu. Postupně přidáváme cukr a mícháme až se rozpustí. Plamen snížíme a mírným varem vaříme (asi 2 hodiny) až do zhoustnutí. Horké lejeme do čistých, suchých skleniček a hned zavíčkujeme. A máme asi 2 litry medu. Sirup: 40 kusů meduňky asi 20 cm dlouhých osprchovat, zalít 2 l převařené zchladlé vody, přidat 30 g kyseliny citronové a 2 citrony nakrájené, dobře omyté i s kůrou, bez pecek a bílé dužiny. Nechat 24 hodin stát, poté přecedit, vymačkat. Přidat 2 kg cukru, zahřívat až na 85°C, než se cukr rozpustí. Plnit do čistých suchých lahví, nechat vychladnout položené.
Lidové názvy: Melisa, včelanka, včelník, matečník, marulka, planá máta, lemonika

Bršlice kozí noha

(Aegopodium podagraria), čeleď miříkovité (okoličnaté), 10-100cm, V-IX

Roste jako nezničitelný plevel v zahradách, sadech a na polích. Nevynechá ani vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky ... Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej, minerální soli, provitamin A a vitamín C. Sbírá se oddenek  nebo listy, které se užívají čerstvé. Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu na zanícené rány či hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra má trvat jen několik dní - delší užívání se nedoporučuje. Bršlice je bezkonkurenční proti komářímu štípnutí. Stačí rozmačkat stonek listu a potřít štípanec.
Nálev: Dvě lžíce oddenku přelijte půl litrem vroucí vody a nechte 10 - 15 minut vyluhovat. Pak přeceďte, nalijte do termosky a popíjejte po doušcích během dne. Denně připravujte čerstvý nálev. Tato kúra nesmí přesáhnout 10 dnů, pak si dejte minimálně stejně dlouhou pauzu, dlouhodobé užívání se nedoporučuje.
Mladá bršlice je dobrá na špenát, do polévky i na zapékání s brambory (povaříme je v celku do poloměkka, vydlabeme a plníme bršlicí a příp. ještě medvědím česnekem a zapékáme v troubě). Starší může být trochu tuhá, ale i tak ji lze použít do zelňačky a listy buď oloupat, či vybírat méně tuhé. Bršlicový špenát: Touto rostlinou je možné plně nahradit běžně používaný klasický špenát. Budeme potřebovat 0,5 kg čerstvých mladých listů, česnek, 1 cibuli, dvě vejce, 250 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř. Na oleji osmažíme cibulku, přidáme bršlici a s trochou vody dusíme cca 20 minut. Přidáme vejce, osolíme, opepříme, nakonec přidáme smetanu a podáváme.
Zapečené brambory se slaninou, vejci a bršlicí
500 g brambor vařených ve slupce, 2 cibule, 150 g slaniny, olej, talíř drobně nakrájené mladé bršlice, 4-5 vajec, sójová omáčka, mletý pepř a sůl

Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Na malém pekáčku zpěníme cibuli se slaninou (přidáme trochu oleje), vložíme nakrájené brambory a dozla­tova opečeme. Přidáme bršlici a pepř. Urovnáme na pekáčku, zalijeme rozšlehanými vejci se sójovou omáčkou a osolíme. Zapečeme v horké troubě a podáváme se sterilovanými okurkami nebo sterilovanou zeleninou. Pozor! Rostlinu lze zaměnit s jedovatým rozpukem jízlivým (Cicuta virosa). Na chuť je však velmi hořký, čímž odrazuje od konzumace.

Lidové názvy: Kerhák, kerhátek, kozí noha

Jitrocekl kopinatý, jitrocel větší, jitrocel prostřední

(Plantago lanceolata ), čeleď jitrocelovité, 10-50cm, V-IX
(Plantago major), čeleď jitrocelovité, 10-30cm, V-IX

(Plantago media), čeleď jitrocelovité,  7-55cm, V-VIII
Rostou na loukách, mezích, kde jsou pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště, písčiny, parky, zahrady a klidně i jako plevel na poli od nížin až po vrcholky hor. Sbírá se list od června do srpna a suší rychle v tenkých vrstvách (do 5 cm) na slunci nebo při umělé teplotě do 50 °C Jitrocelový list je velmi náročný na správné sušení, pomačkané, vlhké nebo zapařené listy černají a jako droga jsou pak bezcenné. Obsahuje slizové látky, glykosid aukubin ( má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu), enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy. Použití: Jitrocelový sirup, a také jitrocelový čaj pomáhají při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, bronchitidě a podobných chorobách, také čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Pro své pozitivní účinky se jitrocel využívá převážně k výrobě čajových směsí, které působí protizánětlivě a na trávení. Rozmačkané čerstvé listy pomáhají na opary, ekzémy, při řezných i tržných ranách, při kožních infekcích, při bodnutí vosy, při nepříliš vážném pokousání psem či jiným zvířetem(účinkuje na vzteklinu), listy vložené do obuvi pomáhají odstraňovat puchýře a otlaky z dlouhé chůze. Čerstvá jitrocelová šťáva zmírňuje obtíže při různých zánětech žaludku, střev – reguluje peristaltiku střev a snižuje problémy se zácpou, na hemeroidy, při zánětech močových cest
Jitrocelový sirup: Do sklenice postupně ukládáme umyté listy, které prosypáváme cukrem a řádně stlačíme. Můžeme tak z každé procházky přinést něco jitrocele a postupně ho přidávat a prosypávat cukrem. Hmota se postupně usazuje. Když je sklenice plná, zavíčkujeme ji a postavíme na teplém místě na slunci tak dlouho, až se sirup usadí u dna. Získaný sirup převaříme, naplníme do skleniček a uzavřeme.

Mladé a svěží zelené lístky jitrocele můžeme přidávat jemně nasekané do salátů. Přidávají se v menším množství i do bylinkových polévek a omáček. Teplý moučník:  Omyté a osušené listy obalíme v těstíčku z vejce, dvou lžic mléka, tří lžic polohrubé mouky, špetky soli a špetky prášku do pečiva, usmažíme je a posypeme skořicovým cukrem. Tvarohové smaženky: 0,25 kg měkkého tvarohu, 6lžic listů jitrocele pokrájeného na kousky, 4 vejce, 2 lžíce tuku, 4 lžíce smetany nebo mléka, strouhanka. Utřeme vajíčka s tukem, přidáme tvaroh, listy jitrocele, mléko a strouhanku. Pak smažíme malé bochánky na másle. Podáváme s marmeládou nebo na slano s tvarohem a česnekem. Pečené jitrocelové klásky: olej, sůl, klásky. Květenství zprudka osmažíme na oleji a podáváme se solí. Výborné jako příloha k rýži nebo bramborám.
Lidové názvy: Babka, celníček, hojílek, hítrocíl, myší ocas, myší ouško, ranocel či volský jazyk, beraní jazyk, psí jazýček, olověný jazyk, čelník a svalník

Prha arnika

(Arnica Montana), čeleď hvězdnicovité, 20-60cm, VI-VIII

Patří k ohroženým druhům a je chráněna zákonem. Roste nejčastěji na horských pastvinách, mokrých a rašelinných loukách, ve světlých jehličnatých lesích, v kosodřevině, na vřesovištích a podél lesních cest. Je to světlomilný druh, ve stínu vytváří pouze přízemní růžice a nekvete. Nejlepší formou použití je tinktura. Je používána zejména zevně při léčbě drobnějších poranění, otoků a podobně. Vnitřně se používá zejména v kardiologii, neboť působí na prokrvení věnčitých cév.  Při nesprávném dávkování hrozí otrava. Z tohoto důvodu se zcela upustilo od používání arniky v čajích a její aplikace patří jen do rukou odborníka. Zevně se využívá protizánětlivého účinku. Ředěná tinktura je aplikována ve formě obkladů na drobnější poranění, vředy, křečové žíly, artritidu, záněty ústní sliznice, záněty kloubů, bodnutí hmyzem a podobně. Z tinktury lze připravit také mast. Nedoporučuje se aplikace přímo do otevřené rány. Tinktura:  Poměr by měl být zhruba 1:5. Natrhané květy arniky vložíme do sklenice a zalijeme alkoholem. Každý den protřepáváme  a takto necháme několik týdnů, ale už po zhruba dvou až třech týdnech nabyde tinktura neuvěřitelně sytě zelené barvy. Pak tedy tinkturu přecedíme a slijeme do sklenice. Ovšem v samotných květech zbyde ještě poměrně dost tinktury, kterou lze s úspěchem ještě použít na jedno ošetření. Vše ředěné, protože pozor! Koncentrovaná arniková tinktura je toxická a působí až leptavě. Při vnitřním používání může způsobit tachykardii až otravu, proto se zcela upouští od vnitřního užívání a zevní použití je omezeno neotevřenou ránou. Mastička hlavně pro dětí na modřiny, podlitiny, uhozeniny. Jinak ještě na bolesti zad a namožené svaly: Smícháme postupně vazelínu s  Heparoidem a Dermazulenem a nakonec vmícháváme arnikovou tinkturu. Je třeba velmi dobrého rozmíchání třeba v plastové misce a dřevěnou vařečku. Nepoužívat kov. Vydrží v chladu velmi dlouho.