Růže stolistá

(Rosa x centifolia), až 2,5 m, VI - VII, čeleď růžovité

Růže stolistá bývala u nás v minulosti běžně pěstována zejména ve venkovských oblastech. Místy i zplaňovala - v okolí hřbitovů, na rumištích apod. Užívají se květy, které překrásně voní a obsahují třísloviny, falvonoidy, kemferol,  kyselinu galovou,  antokyany, silici, polysacharidy a je bohatá i na sliz a na vosky.

Využití: Antivirové látky pomáhají při astmatu, chřipce, rýmě a nachlazení, omezuje množství viru HIV, zastavuje průjem a nadměrnou silnou menstruaci, snižuje hladinu cukru v krvi, udržuje správnou hladinu cholesterolu, brání vzniku ledvinových kamenů, harmonizuje centrální nervový systém (napomáhá proti smutku a depresím), snižuje cholesterol, pozitivně působí při nespavosti, ochraňuje játra, srdce, sliznici žaludku a střev, tonizuje organismus, má protialergické účinky, optimalizuje složení střevní mikroflóry a pomáhá při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Sušení: Růžové plátky se suší ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. Zpočátku bez obracení, ke konci sušení je můžeme několikrát provzdušnit a protřepat. Sušenou drogu uložíme buď do dobře hermeticky uzavíratelné nádoby mimo dosah slunečních paprsků. Lze je použít k výrobě např. koupelové soli - takovou koupelovou sůl si jednoduše namícháme ze zakoupené koupelové mořské soli a sušených květů. K růžím se hodí přidat například levandule, která díky svým obsahovaným látkám ještě posílí relaxační účinek koupele.

Z korunních lístků růže stolisté se získává růžový olej, který se přidává do voňavek, mýdel, tabáku. (Získává se parní destilací. Je to proces, jehož původ lze vysledovat až do staré Mezopotámie ( před více než 5 000 lety). Probíhá tak, že rostlinný materiál se vloží do destilátoru a vystaví se působení koncentrované páry, která uvolní aromatické oleje z rostlinných buněk. Aromatické výpary pak procházejí sérií skleněných trubic, které fungují jako kondenzátor. Olej se v závěru od vody oddělí tak, že se odsaje nádobkou s úzkým hrdlem. Zbylá voda vytváří krásně vonící vedlejší produkt tzv. růžovou vodu. (Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury domácí silice, která je v horní vrstvě.)
při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná bylinka s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z bylinky. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí růžová voda a miniaturní množství růžového oleje.
Recept na růžový olej: Čerstvě natrhané růžové okvětní lístky napěchujeme do uzavíratelné nádoby z průhledného skla a zalijeme panenským slunečnicovým olejem tak, aby byly úplně ponořené (lze použít i panenský olivový olej - extra virgin). Sklenici umístíme na slunné místo, a necháme takto 3-4 týdny louhovat, přičemž sklenici často protřepeme, neotvíráme ji však. Nakonec olej slijeme přes plátno a růžové plátky důkladně vymačkáme. Růžový olej skladujeme nejlépe v menší uzavíratelné skleněné lahvičce. Tento olej se hodí na ošetření citlivé a suché pleti, i pokud trpíme oněmi nepěknými rozšířenými a popraskanými cévkami v kůži, dále na popraskanou kůži na patách, na namáhanou a vysušenou pokožku na rukou, na menší popáleniny, ale také na kůži spálenou sluncem, či jako ošetření po opalování. 
Recept na růžový olej II: Na domácí výrobu růžového oleje budete potřebovat 30 g čistých okvětních růžových lístků a 330 ml kvalitního olivového oleje, v krajním případě může být i slunečnicový olej. Okvětní lístky napěchujte do skleněné lahvičky a zalije olejem. Lahvičku uzavřete a nechejte týden na slunci. Pak přecedit. Takto vzniklý olej se používá k ošetření pleti - pár kapek oleje vmíchaných do pleťového krému zjemní a zklidní suchou a podrážděnou pokožku.

Vrbice bílá - rdesno blešník

(Persicaria lapathifolia) čeleď rdesnovité, 10-150 cm, VI-X
Rdesno blešník je jednoletý, vlhkomilný, velmi proměnlivý plevelný druh s tuhým kůlovým kořenem a bohatými postranními kořeny. Má lodyhu vzpřímenou, někdy jednoduchou jindy rozvětvenou, vystoupavou nebo poléhavou až plazivou, někdy v uzlinách kořenicí, lysá nebo chlupatá, zelená nebo načervenalá, mnohdy s černými skvrnami. Tmavě zelené listy o velikosti až 15 × 4 cm jsou vejčité, kopinaté nebo méně často čárkovité, na bázi obvykle klínovitě zúžené, na vrcholu špičaté nebo zakulacené. Okraje listů bývají zvlněné, jejich obě strany bývají jemně chlupatá nebo lysé. Drobné květy vyrůstající v chudých svazečcích z paždí drobounkých blanitých kornoutovitých listenů se skládají do hustých válcovitých lichoklasů o délce 1 až 3 cm, které vyrůstající na koncích lodyh a větví nebo v paždí listů. Okvětí je tvořeno pěti nebo šesti na bázi srostlými nažloutlými, nazelenalými anebo bělavými lístky. Dále květ obsahuje dvoudílný semeník. Plodem je hnědá lesklá nažka čočkovitého tvaru.
Využití: Rdesno blešník je proslulý především svou schopností rozpouštět močové kameny a vyplavit je ven z těla společně se všemi mikroby v urologickém traktu, v močových cestách působí silně dezinfekčně (skvěle se doplňuje s břízou), je vynikajícím prostředkem proti průjmovým, má protizánětlivé účinky (urologicky protizánětlivá směs je vrbice bílá, přeslička a zlatobýl. Odborníci tuto směs doporučují i pacientům, u kterých se přemýšlí o zavedení umělé ledviny či dokonce o její transplantaci.) Zvyšuje srážlivost krve (při nadměrné tvorbě modřin, krvácení z nosu nebo krvi v moči - vhodný odvar z blešníku). Protizánětlivé účinky tříslovin lze též využít při paradentóze, angíně a zánětu nosohltanu (jako kloktadlo). Tlumí silné menstruační bolesti - čaj z blešníku, kontryhelu a přesličky.
Čaj: Hrst byliny se krátce povaří (asi 5 minut) a podává se 4 x denně po 250 ml.
Pozor: Rdesno blešník však není doporučován lidem, kteří mají cévní choroby vyžadující ředění krve, např. trombóza, ucpávání cév, angina pectoris, infarkt a mozková příhoda.

Rmen sličný, rmen římský

(Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), 15 až 40 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité

Rmen, známý též jako rmenec sličný či římský, je nápadně vonící vytrvalá rostlina nízkého vzrůstu přibližně . Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu nazpět převislé. Plod je tvořen trojhrannou lysou nažkou. Pěstuje se ve dvou variacích  - buď plnokvěté, nebo s květy  podobnými heřmánku pravému. Množí vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Oba  druhy mají shodné léčivé účinky,   jsou nízké (15-30 cm) a neodebírají  z půdy téměř žádné živiny, proto se  hodí i jako zelený koberec na záhony  všeho druhu.
Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici jakou má Heřmánek lékařský (pravý) . Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou. Suší se na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C.
Léčivé účinky má podobné jako heřmánek pravý, mírní křeče  všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Má ale trochu jiný mix účinných látek, proto ho většinou snáší i lidé alergičtí na heřmánek. Původně byly užívány květy rmenu sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně. Čaj z něj je starobylým tonikem nejen příjemně chutnajícím ale i podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů. Odvar z rostliny se používá i na zesvětlení vlasů.
Nálev se připravuje z 1 čajové lžičky heřmánku na 2 dl vody.

Kontryhel obecný

(Alchemilla vulgaris), čeleď růžovité, 10-30cm, V-VIII

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem, co roste hojně na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor.
Sběr: Kvetoucí nať i s přízemními listy sbíráme od dubna do září nejlépe kolem deváté hodiny dopoledne za suchého počasí. Sušíme ve vrstvách až do 9 cm. (Teplota do 35°C.) Dobře usušená bylina má původní barvu, svíravou nahořklou chuť a je bez pachu. (Svíravá chuť lze odstranit fermentací.)
Obsahuje třísloviny (především tanin), organické kyseliny, kyselina salicylová, hořčiny, silice, falovonoidy, flavony, fytosteroly a minerální látky a vitamín C.
Kontryhel působí hlavně na gynekologické obtíže. Díky obsahu třísloviny tanin, mírní menstruační bolesti a silné krvácení a ulehčuje ženskému tělu lépe se vyrovnat s příchodem klimakteria. Kontryhel také posiluje ženské pohlavní orgány (zejména dělohu), zpevňuje podbřišek a tím zlepšuje stav dělohy náchylné k potratům a zvyšuje šanci na otěhotnění. Koupel z kontryhele pomáhá léčit různé kvasinkové nemoci.
Kontryhel má pozitivní účinky i po porodu. Pomáhá zpevnění děložního svalstva a navrácení do původní formy a zmírňuje poporodní krvácení, zlepšuje také kvalitu mateřského mléka, podporuje jeho tvorbu a vylučování.
Má taktéž protizánětlivé a močopudné účinky. Používá se při léčbě zánětlivých onemocnění podbřišku, chorob se zvýšeným krvácením, cukrovky a žaludečních problémech. Kontryhel působí i proti průjmům a na hemeroidy. Léčí různá kožní onemocnění a špatně hojící se rány, také zanedbané vředy. Lze ho použít i k výplachům při onemocnění dutiny ústní.
Koupel: 200g sušeného kontryhelu zalijeme studenou vodou a necháme přes noc louhovat. Na druhý den odvar ohřejeme a přilijeme do koupele.
Směs na kýlu a výhřez: 1 díl kokošky pastuší tobolky a 1 díl kontryhele - čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselně kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádí 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel).
Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů. Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stružek česneku, sůl, voda 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb nebo placky.
Lidové názvy: Husí nožka, rosička, alchemika, hvězdoš, kondolík, divý muškát, kloboučky, zlatodějka, kloboučky, přívratník, žadava, žindava, ...

Kalina obecná

(Viburnum opulus), Až 5 m, V - VI, čeleď zimolezovité

Keř nebo strom jehož plodem jsou červeně zbarvené, až 10 mm velké, nepříjemně páchnoucí peckovice, které zůstávají na větvích viset i přes zimu. Roste roztroušeně až dosti hojně od nížin po vyšší polohy pahorkatin v místech jako pobřežní křoviny, lužní lesy, vlhké louky, podél cest. Krása jeho květů mě natolik zaujala, že jsem nemohla projít bez povšimnutí. Kůra obsahuje kumariny (esculentin, scopoletin, saligenin), glykosid salicin, tanin, fytosterol, cukr, pryskyřici, organické kyseliny (např. mravenčí, octovou, valerovou, kaprylovou), flavonoidy, třísloviny, steroly, arbutin, cyklický alkohol viburnitol, hořčinu viburnin a další látky. Plody obsahují  saponiny, cukry, pektin, červené barvivo, třísloviny, vitamín C a rovněž hořčina viburnin. Sbírají se zejména plody a to v době zralosti, pak kůra větví nebo kůra z kořenů, obojí sbíráme na počátku jara.
Využití: Z kůry se připravuje odvar (jednotlivá dávka max. 3 g drogy, denní dávka max. 8 g) nebo tinktura, která se užívá 2 až 4x denně 1 čajová lžička. Z plodů se připravuje nálev - 1/2 polévkové lžíce drcených plodů na sklenici vroucí vody, luhovat 15 minut (4x denně 2 polévkové lžíce). Kůra z kořenů se užívá obvykle ve směsi s mléčným cukrem (usušená kůra se dobře pomele, rozetře se s mléčným cukrem v poměru 1:10 a bere se v dávkách "na špičku malého nože") jako prostředek proti potratům nebo jako poměrně spolehlivý prostředek utišující menstruační bolesti a křeče. Plody působí proti průjmu, mají močopudné účinky, jsou protizánětlivé, ulevují při nachlazení. Koupel léčí ekzémy a vyrážky, má zklidňující vlastnosti.
Pozor: Při nadměrném nebo dlouhodobém užívání je kalina mírně toxická - může vyvolat nevolnost, zvracení, průjem apod.. Neměly by ji vůbec užívat těhotné a kojící ženy. Toxická je nejen kůra, ale i čerstvé plody, které svou jedovatost ztrácí až po tepelném zpracování.
Využití v kuchyni: Plody se konzumují tepelně opracované, například v podobě marmelády, džemu či sirup - Připravíme si 1 kg čistých plodů, které nejprve zamrazíme. Necháme je v mrazáku nejméně jeden den, abychom je ještě zmrzlé hodili do vařící vody. Povaříme do měkka. Ovoce rozmixujeme a propasírujeme přes bavlněné prádlo. K ovocné směsi přidáme 1 kg cukru rozpuštěného ve vodě a dle chuti citronovou šťávu. Ovoce s cukrem povaříme pár minut. Nakonec můžeme sirup dochutit medem. Horký sirup slijeme do uzavíratelných lahví, uchováváme v chladu.

Pumpava obecná (pumpava rozpukavá)

(Erodium cicutarium), 20 - 50 cm, IV - VII, čeleď kakostovité

Jedno až dvouletá páchnoucí bylina, která roste od nížin do pahorkatin roztroušeně až hojně, v místech jako náspy, suché louky, trávníky, zanedbaná, neobdělávaná místa, rumiště. Na polích zapleveluje prořídlé pícniny, ale je hojná i v přezimujících obilninách, řepce, okopaninách a zelenině.  Obsahuje třísloviny, tuky, vosky, kyselinu gallovou, glutaminovou a aminooctovou, alenin, azyprolin, prolin, histidin, tryptofan, draselné soli a malé množství kofeinu. Sbírá se nať v květnu až červnu. Využití:  V malých dávkách zvyšuje krevní tlak, ve velkých dávkách jej snižuje. Je vhodným doplňkem při léčbě anginy pectoris, největšího využití však nachází v gynekologii např. při nadměrné menstruaci nebo mimomenstruačním krvácení. (Zastavuje krvácení a vyvolává stahy děložního svalstva.)Pravděpodobně působí i protinádorově. Odvar: Povařit jen 1 minutu a asi 15 minut luhovat. Čaj se pije v malých dávkách (jen 150 ml) - obvykle 4x denně zejména při gynekologickém krvácení nebo krvavých průjmech. Pozor: Působení bývá překvapivě silné, proto se nedoporučuje ji podávat těhotným a kojícím ženám.

Šalvěj luční

(Salvia pratensis), čeleď hluchavkovité (pyskaté), 30-40cm, IV-VIII
Vytrvalá bylina dosti hojně rostoucí na výslunných stráních, loukách,
mezích, na okraji cest a v příkopech od nížin do podhorských oblastí.
Občas užívána stejně jako šalvěj lékařská, ale vzhledem k odlišnému obsahu účinných látek by s ní neměla být zaměňována!  Hodí se zejména k zevnímu použití např. ke koupelím končetin při revmatismu. Listy šalvěje se sbírají před rozkvětem - v květnu a červnu, nejlépe za slunného dne. Sušíme ve stínu.
 Sedací koupel: 2 naplněné hrsti listů vložíme na noc do studené vody. Druhý den přivedeme vše k varu a výtažek přilijeme do vany. Vhodné pro ženy s nemocnou dolní částí těla i ke koupeli končetin při revmatismu. .
 Šalvějový ocet: Do láhve nasypeme květy, láhev naplníme po hrdlo, zalijeme přírodním octem až nad květy. Necháme louhovat 14 dní na slunci nebo teplém místě. Následně používáme k masáži obzvláště nemocných, kteří delší dobu leží.
Ocet z květů se taktéž využívá pro masáž na bederní část zad, chodidel a kotníků, čímž se dosáhne úlevy od ženských problémů, i ke zmírnění deprese, takže získáme zpět rovnováhu.
Lidové názvy: Babí břich, rapaňa, šalvice, salvia, smrtky

Chrastavec rolní

(Knautia arvensis), 30 - 80cm,  IV - IX, čeleď štětkovité
 Roste hojně na slunných loukách, pastvinách, mezích, stráních od nížin až do hor.
Sbírá se při květu celá nať, někdy i kořen. Obsahuje hlavně třísloviny, silice, minerální látky, tanin, mastný olej. Využití: Podporuje látkovou výměnu, působí svíravě a mírně močopudně, mírně zvyšuje hladinu krevního cukru, na močové cesty. Zevně nálev na nehojící se rány (ve formě obkladů) či na ekzémy. Kořen působí proti parazitům, při bolestech dělohy, proti kašli a dokonce při epilepsii.