Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

středa 25. února 2015

Dub letní

(Quercus robur), čeleď bukovité, až 40m strom,  IV-V
Roste ve smíšených a listnatých lesích, ale můžeme ho najít i v otevřené krajině. Dožívá se až 1500let. Plody jsou žaludy a patří mezi důležitou součást zimní stravy lesní zvěře. Sbírá se zejména kůra, jen zcela výjimečně i zralé žaludy nebo list. Kůra se sloupává výhradně mladá a hladká (tj. z větví o průměru max. asi 15 cm), nejlépe na jaře ještě před vyrašením listů a pak na podzim. Suší se při teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v době, než začne na podzim měnit svou barvu. Kůra obsahuje zejména katechinové třísloviny a dále kyselinu galovou a elagovou, pak hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a další látky. V listech jsou přítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tříslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej. Ještě víc tříslovin než kůra obsahují duběnky. Pro svoje silné vibrace byl dub uctíván už od doby předhistorické. Stačí se o kmen dubu opřít a člověk tak do sebe nečerpá z dubu jeho silnou energetiku. Nejcennější je kůra, která působí svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména při hemeroidech, průjmech a při zánětech trávicího ústrojí (brání průniku nákazy z trávicího ústrojí do močových cest a pohlavních orgánů).  Lze však prokázat i protibakteriální působení. Podává se po lžičkách ve formě odvaru hlavně při žaludečních a střevních katarech a při průjmech. Zevně: Velmi často se z kůry připravují i koupele, a to k úlevě při bolesti při onemocnění hemoroidy, k podpoře hojení poporodních jizev, při kožních zánětech, při zánětech dásní, mírnějších popáleninách a při pocení nohou. Není vhodné koupat rozsáhle popálenou pokožku a velké rány. Kloktání dobové kůry pomáhá při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu. Na bolestivé klouby přikládáme kaši z čerstvých drcených listů (nebo to mohou být listy sušené a spařené). Obklad necháme působit nejprve 1 hodinu, později i celou noc. Mastnou pleť můžeme osvěžit doma připravenou pleťovou vodou, které póry čistí a stahuje. Žaludy se zase umelou a prášek se nechá ve studené vodě, kde se vyluhuje hořký tanin, voda se sleje a prášek usuší. Tato operace odpadá u některých druhů dubů s malým množstvím taninu. Vhodné jsou dub dvoubarevný (Quercus bicolor), dub bílý (Quercus alba). Žaludy těchto druhů se dají i péct jako kaštany.
Pozor: Dub nepoužíváme na rozsáhlé popáleniny pokožky a sliznice nebo na pokožku nekrotizující, také není celkově vhodný na dlouhodobé užívání a také předávkování může vyvolat zvracení!
Čaj z kůry: 1 čajová lžička na šálek vody, mírně povařit a nechat ustát. Pijí se 2-3 šálky denně.
Prášek z kůry: 2-5x denně na špičku nože, zapít vodou při střevních katarech a průjmech
Odvar: 50g kůry na 1 litr vody nebo 3 polévkové lžíce na 1/2 litru vody, vařit 5 minut.
Kloktadlo: Hrst podrcených žaludů nebo kůry vařit 20 minut v 1/2 litru vody, nechat ustát a ředit na polovinu vodou. Používá se na záněty ústní dutiny, hrtanu a na afty.
Koupele na hemeroidy: Smícháme dubovou kůru, heřmánek, řepík, řebříček a mátu peprnou, povaříme 5-10 minut, necháme zchladnout na snesitelnou teplotu a používáme při zanícených hemeroidech na sedací koupel 1x až 2x denně.