Třezalka tečkovaná

(Hypericum perforatum), čeleď třezalkovité, 30-80cm, VI-IX
Roste na místech kde jsou výslunné stráně, sušší louky, pastviny, okraje lesů, lesní světliny, skály, podél cest a často vytváří rozsáhlé porosty. Sbírá se celá nezdřevnatělá kvetoucí nať a suší se ve stínu do 35°C. Obsahuje červenofialové barvivo hypericin, katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid, rutin, kvercitrin), silici, pryskyřici, organické kyseliny, provitamin A, vitamin C.  Působí antibioticky, čistí krev, má účinky protizánětlivé, obzvláště u trojklanného nervu, dobře působí na ekzémy, odstraňuje otoky, pomáhá při chorobách plic, slinivky břišní i jater, podporuje vylučování žluči. léčí žaludek a dvanácterník (vředy, žaludeční neurózu), hemeroidy (při současné aplikaci vnitřní i vnější), pomáhá při těžkých chřipkách spojených s arytmií či fibrilacemi, působí sedativně, takže se osvědčila při léčbě úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panice, depresi, když jsou poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčniství i noční pomočování, i v období klimaktéria, pomáhá hojit rány, pohmožděniny i zlomeniny, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cév, podporuje rehabilitaci po mozkových obrnách, při dlouhodobém podávání má příznivé účinky i při roztroušené skleróze.
Nejčastěji se podává ve formě nálevu, který se pije 2x až 4x denně po 125 ml. Nejúčinnější formou je však tinktura, osvědčil se i lihovodný roztok nebo vinný odvar, macerací v olivovém nebo slunečnicovém oleji se získá velmi dobrý masážní olej, který se může použít i k léčbě popálenin (např. od slunce), zanícených ran nebo hemeroidů.
Pozor, třezalka by neměla být podávána lidem, kteří trpí těžkou cukrovkou, alergií na pyl, velmi nízkým tlakem a těm, u nichž byl zjištěn metastazující nádor. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření, která se projevuje záněty zejména na nepigmentovaných místech kůže. Takže se při užívání raději vyhýbat sluníčku. Mazadlo na spáleniny a ekzémy: Květy třezalky tečkované asi 80g dáme do sklenice, zalejeme 250ml oleje (nejlépe olivový, slunečnicový) a dobře uzavřeme. Žlutý olej se rázem začne zbarvovat do ruda. Je to tím, že květy obsahují krvavě rudé přírodní barvivo. Sklenici necháme stát 5 dní na slunci a každý den protřepeme. Pak necháme celou směs dalších 5 týdnů stát. Nakonec scedíme do tmavé lahvičky. Nebo 1l sklenici naplnit třezalkou, zalít olivovým olejem a uzavřité nechat až 2měsíce na slunci odležet. Po čase se olej zbarví do červena. Potom přefiltrujeme přes hadřík, zbytek vylisujeme. Olej uschováme v tmavých lahvičkách.  Rychlý třezalkový olej: Přibližně dvacet pět gramů květu pečlivě ve sklenici promícháme s jednou lžičkou lihu a zalijeme sto mililitry rostlinného oleje (Při výrobě více léku zvýšíme tento poměr). Směs každý den ohříváme za častého míchání přibližně dvě hodiny na páře. Zanedlouho by kvítečky měly výrazně zkřehnout a tekutina zčervenat. No a pak už jen stačí olej přecedit přes plátno, pořádně vymačkat i poslední kapku cenné medicíny, vše rozlít do malých lahviček a uskladnit  někam do tmy a do chladu. Ošetřují se jím ploténky. Má léčivý účinek také na chrupavky a klouby obecně. Doporučuje si i při natírání ztvrdlé pokožky na patách a loktech a obecně při různých kožních problémech. A nejde jen o již zmíněné popáleniny, ale také například na různé ekzémy, lišeje a vyrážky. Lidová medicína ho také občas doporučuje i na žlučníkové bolesti (ale tady je lepší vše konzultovat s lékařem). V takovém případě se podávalo několik kapek oleje na kostce cukru. Také se říká, že pravidelné masírování nám pomáhá zahnat depresi.
Třezalková tinktura: 2 hrsti třezalkových květů zalít 1litrem vodky a dáme na 3 týdny na slunce či teplé místo. Užívat 3x denně 10 až 15 kapek se lžící vody. (Hlavně na neurózy, nespavost a jaterní potíže.)
Čajová směs na žaludeční neurózu: Připravíme čaj ze stejných dílů listů vachty, natě třezalky a máty. Do hotového čaje přidáme lžičku tinktury z kozlíku lékařského.
Bylinkový likér na uklidnění žaludku: Ke dvěma dílům nadrobno nasekané natě třezalky přidáme po jednom dílu natě meduňky a pelyňku. Zalijeme bílým alkoholem, aby drogu značně překrýval. Za občasného protřesení necháme 7-8 dní macerovat. Přidáme med v množství asi 1/2 kilogramu na litr alkoholu, mírně ohřejeme, promícháme a necháme stát. Bylinky ponecháme ve sklenici, přes sítko scedíme lžičku likéru, rozmícháme s troškou vody a jednou denně pijeme nalačno.
Lidové názvy: arnika nervů, bylina sv. Jana, bylina svatojánská, čarovník, červenej zvoneček, děravec, dřezalka, Janův olej, koření matky Boží, koření postřelené (prostřelené), koření psotníkové, koření sv. Jana, koření ze svatého červeného zvonečku, krev sv. Jana, krevníček, krevník, krvavník, křížek, květy sv. Jana, kvítí  panny Marie, láska, laskavý koření, lubovníček, lubovník, milovníček, potratnice, pupková bylina, střezalka, svatá bylina, svatojánské koření - kvítí, třesavice, zděšenec, zvonec sv. Jana, zvonečkové koření, zvonečky

Jírovec maďal - kaštan koňský

(Aesculus hippocastanum), opadavý strom z čeledi mýdelníkovitých, až 25m, V

Roste jako okrasná dřevina v parcích a stromořadích. Sbírá se hlavně plod - kaštan, ale rovněž květ a mladé listy Kaštan obsahuje hlavně triterpeny (aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinků kaštanu) Z dalších podstatných flavonoidů potom quercetin, kaempferol a jejich deriváty.
Aktivní látky, které kaštan obsahuje, zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti i při léčbě křečových žil a hemeroidů. Má také příznivý účinek na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách, tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby, artritidy. při natržených šlachách a svalech. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu.
Kaštanová tinktura: 150g jemně nastrouhaných čerstvých kaštanů a zalijeme 0,5l lihu či 50% slivovicí. Uzavřeme a za občasného protřepání 3 týdny luhujeme, přefiltrujeme a uchováváme uzavřené - lokální mazání na bolavé klouby. Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu. Pokud byste používali přímo tinkturu, uchovávejte ji v nádobě z tmavého skla. Pro snadnější aplikaci si můžete vždy trochu odlít do lahvičky s rozprašovačem.
Tinktura z květu:  1 kaštanový květ, 3 dl 60% lihu nechat 14 dní na teplém místě louhovat a 2x denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme 2x denně 15 kapek nakapaných do 2 dl vody
Kaštanové drogy raději nepodáváme formou čajů, pro neúnosnou chuť. Nejlepším způsobem užívání je tinktura. Léčba musí být dlouhodobá, ale je nutné si uvědomit, že všechny části jírovce mají vliv na funkci hormonů nadledvinek, a proto je důležitá přece jen opatrnost a raději léčbu přerušovat. Osvědčil se následující způsob: tinkturu podáváme 2x denně 15 kapek, vždycky 2 měsíce ve čtvrtletí, například leden a únor, v březnu užívání přerušíme. A potom zase v léčbě pokračujeme.
Mast z listů: Kokosový olej by se měl ohřát těsně k varu a přidají se listy kaštanu koňského. Listy při zahřívání začnou vadnout a hnědnout. Pokud jsou listy úplně hnědé, je již vše připraveno. Poté se listy vyndají pomocí kleští a extrakt se nechá vychladnout. Vychladnutí je důležité, aby došlo k usazení nečistot na dno hrnce. Přelijeme do sklenice – a je hotovo. Tato mast je zvlášť účinná na křečové žíly na nohou.

Koňská mast z plodů: Než kaštany oloupete, ponořte je do limetkové šťávy, teprve potom rozbijte skořápku, která je bohatá na aescin. Aescin je přísada posilňující žíly a kapiláry a zároveň podporuje krevní oběh. Koňský kaštan by neměl být konzumován v syrové podobě, zejména ne jeho semena, která mohou být jedovatá. Zpracování plodů zahrnuje i odstranění látky zvané eskulin, která zvyšuje krvácení. Jakmile se tato látka odstraní, je výsledkem nejčistší forma z jírovcových jadérek, naprosto bezpečná pro lidskou spotřebu. Lze ji pak využít pro masti, tinktury nebo do kapslí.
Na mast použijeme tinkturu: Asi 20 ks kaštanů nasekat na malé kousky, zalít 150 ml čisté 40% vodky a vložit do uzavíratelné sklenice, ve které tinkturu nechat luhovat 1 měsíc. Každý den sklenici protřepte. Po měsíci přecedit a 150ml tinktury pak přidat do husté a vychladlé želatiny ze 3 sáčků uvařených podle návodu. Dále 2 čajové lžíce levandulového oleje, lžičku kafrového a mrkvového oleje a vše rozmixovat, až vznikne celistvý krém. Skladujte ji v uzavíratelné sklenici v lednici. Mast se používá k léčbě křečových žil, revmatoidní artritidy a hemoroidů. Pomáhá při bolestech svalů, kloubů a šlach. Je účinná také v boji proti zánětům a otokům nohou. Postižené místo si namažte čtyřikrát denně. Jakmile potíže ustoupí, snižte dávku na polovinu.
Kaštanové mazání: Asi 20 oloupaných a rozdrcených kaštanů vložíme do 300ml rozehřátého panenského oleje a 30 min. povaříme. Scezené necháme v čistých skleničkách ustát. Skladujeme v ledničce do čtvrt roku. 3x až 4x denně mažeme postižená místa krouživými pohyby od nohou nahoru. Po zlepšení mažeme jen 2x denně.
Kaštanový obklad: Pokud nechcete vyrábět samotnou mast, na bolavé klouby, zduřelé lymfatické uzliny či namožené svaly zabírají i obklady z kaštanové kaše. Potřebujete: 2 lžíce mletých nebo najemno nastrouhaných usušených kaštanů, 2 lžíce žitné mouky, 2 lžíce octa Postup: Smíchejte uvedené suroviny. Konzistenci upravíte buď přidáním mouky, nebo octa. Vzniklou „kaši“ nanesete na postižené místo, překryjte kouskem bavlněné látky, převažte gázou a nechte působit dvě hodiny. Stejně postupujte tři až pět dní.

Řepík lékařský

(Agrimonia eupatoria), čeleď růžovité, 20-150cm, VI-IX
Roste: Sušší trávníky, meze, okraje lesů, lesní světliny, lesostepi, náspy, lomy, podél cest, zahrádky od nížin do podhůří. Obsahuje: Katechinové a elagové třísloviny, silici, glykosidicky vázané hořčiny, kyselinu ursolovou, křemičitou, askorbovou, jablečnou a citrónovou, silicinamid kyseliny nikotinové, cholin, flavonoidy (kvercitrin, rutin), triterpenoidní pseudosaponin tormetosid, isokumariny, železo, v nati gallatonin. Sbírá se kvetoucí nať bez spodních zdřevnatělých částí, která se suší ve stínu, klidně zavěšená ve svazcích do 40 °C
Účinky: stimuluje činnost žlučníku, zlepšuje detoxikační činnost jater, metabolismus tuků a cholesterolu, trávení, tlumí záněty a to zejména na sliznicích trávícího ústrojí a zároveň tlumí průjmy, působí svíravě a mírně močopudně, zvyšuje vylučování žluče.

Přidává se i do relaxačních koupelí. V kombinaci vnitřní a zevní aplikace se osvědčila i při kožních chorobách (zejména zánětech či odřeninách, dokonce pomáhá hojit a zatahovat rány. Nejen, že se rána po obkladech a omývání řepíkem krásně a rychle zhojí, ale i jizvy bývají mnohem menší).Také jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní a mandlí, výplachy nosu napomáhají při akutní rýmě.
Čaj: 1 čajová lžička drogy na šálek vody 3x denně (Právě čaj je dobrý na zapíjení silných antibiotik a také v kombinaci Řepík a Heřmánek například po těžkém jídle nebo alkoholu).
Zevně nálev: 25g sušené drogy na 1l vody.
Tinktura: Drogu co nejvíce rozmělnit (lépe se vyluhuje) a potom ji namočit do alkoholu a sklenici pevně uzavřít. Alkoholu musí být, podle druhu drogy, nejméně 3-5x více než pevného podílu. Na čerstvou drogu alkohol 60%-80%, pokud je sušená tak 40%-60%. Pokud má být tinktura užívána vnitřně, musí se použít "Konzumní líh" nebo Vodka či Gin. Na zevní používání lze použít i "Technický" líh, ale pouze ten, který je denaturován "Bitrexem" (je pouze hořký, ne jedovatý).Droga se pak několik dní (nebo i týdnů) nechá v teple louhovat a několikrát denně je třeba obsah promíchat. Poté se přecedí do jiné láhve (na závěr je nutno obsah vylisovat nebo alespoň vymačkat). Závěrem se přefiltruje a je hotovo.
Lidové názvy: Řepíček, útrobník, konopěnec

Jitrocekl kopinatý, jitrocel větší, jitrocel prostřední

(Plantago lanceolata ), čeleď jitrocelovité, 10-50cm, V-IX
(Plantago major), čeleď jitrocelovité, 10-30cm, V-IX

(Plantago media), čeleď jitrocelovité,  7-55cm, V-VIII
Rostou na loukách, mezích, kde jsou pastviny, výslunné stráně, trávníky, podél cest, lomy, rumiště, písčiny, parky, zahrady a klidně i jako plevel na poli od nížin až po vrcholky hor. Sbírá se list od června do srpna a suší rychle v tenkých vrstvách (do 5 cm) na slunci nebo při umělé teplotě do 50 °C Jitrocelový list je velmi náročný na správné sušení, pomačkané, vlhké nebo zapařené listy černají a jako droga jsou pak bezcenné. Obsahuje slizové látky, glykosid aukubin ( má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu), enzymy, třísloviny, pektiny, saponiny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, soli draslíku a vápníku, xantofyl a fytoncidy. Použití: Jitrocelový sirup, a také jitrocelový čaj pomáhají při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, bronchitidě a podobných chorobách, také čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Pro své pozitivní účinky se jitrocel využívá převážně k výrobě čajových směsí, které působí protizánětlivě a na trávení. Rozmačkané čerstvé listy pomáhají na opary, ekzémy, při řezných i tržných ranách, při kožních infekcích, při bodnutí vosy, při nepříliš vážném pokousání psem či jiným zvířetem(účinkuje na vzteklinu), listy vložené do obuvi pomáhají odstraňovat puchýře a otlaky z dlouhé chůze. Čerstvá jitrocelová šťáva zmírňuje obtíže při různých zánětech žaludku, střev – reguluje peristaltiku střev a snižuje problémy se zácpou, na hemeroidy, při zánětech močových cest
Jitrocelový sirup: Do sklenice postupně ukládáme umyté listy, které prosypáváme cukrem a řádně stlačíme. Můžeme tak z každé procházky přinést něco jitrocele a postupně ho přidávat a prosypávat cukrem. Hmota se postupně usazuje. Když je sklenice plná, zavíčkujeme ji a postavíme na teplém místě na slunci tak dlouho, až se sirup usadí u dna. Získaný sirup převaříme, naplníme do skleniček a uzavřeme.

Mladé a svěží zelené lístky jitrocele můžeme přidávat jemně nasekané do salátů. Přidávají se v menším množství i do bylinkových polévek a omáček. Teplý moučník:  Omyté a osušené listy obalíme v těstíčku z vejce, dvou lžic mléka, tří lžic polohrubé mouky, špetky soli a špetky prášku do pečiva, usmažíme je a posypeme skořicovým cukrem. Tvarohové smaženky: 0,25 kg měkkého tvarohu, 6lžic listů jitrocele pokrájeného na kousky, 4 vejce, 2 lžíce tuku, 4 lžíce smetany nebo mléka, strouhanka. Utřeme vajíčka s tukem, přidáme tvaroh, listy jitrocele, mléko a strouhanku. Pak smažíme malé bochánky na másle. Podáváme s marmeládou nebo na slano s tvarohem a česnekem. Pečené jitrocelové klásky: olej, sůl, klásky. Květenství zprudka osmažíme na oleji a podáváme se solí. Výborné jako příloha k rýži nebo bramborám.
Lidové názvy: Babka, celníček, hojílek, hítrocíl, myší ocas, myší ouško, ranocel či volský jazyk, beraní jazyk, psí jazýček, olověný jazyk, čelník a svalník

Rozrazil lékařský

(Veronica officinalis), čeleď jitrocelovité (dříve krtičníkovité) , až 25cm, V-IX

Roste: Světlé lesy, vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, často v blízkosti mravenišť od nížin po horské oblasti. Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, pryskyřici, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, vosky, silici. Sbírá se nať  a to v době květu. Seřezává se těsně nad zemí a suší na stinných a vzdušných místech (do 35 °C) bez převracení tak, aby nezhnědla a neopadaly květy. Působí příznivě při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, snižuje hladinu cholesterolu v krvi,  podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem, čistí krev, má mírný protiprůjmový účinek, je vhodná při nejrůznějších kožních problémech (spáleniny, svrab, plísňové choroby), zánět dásní - kloktání. Odvar se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky. Čaj při potížích s trávením: 1čajovou lžičku rozrazilu spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.
 Mladá nať rozrazilu se přidává do jarních salátů nebo polévek.
Lidové názvy: Veronika, hušec, úložník, tržník, přítržník

Rozrazil rezekvítek

(Veronica chamaedrys), čeleď jitrocelovité, 15-25cm, IV-VIII

Vytrvalá bylina, co roste na vlhkých loukách, nevynechá pastviny, meze, trávníky a můžeme ho spatřit i jako plevel na polích a zahradách. Mimo jiné obsahuje glykosid aucubin, který je jedovatý pro hmyz.

Lidové názvy: Bouřka, pršavka, rezekvítek

Rozrazil se u nás vyskytuje ve více druzích, které klidně rostou nedaleko od sebe Léčivý je hlavně rozrazil lékařský - Veronica officinalis, - otázka záměny není tak důležitá jako u ostatních rostlin, protože mají stejně léčivé účinky jako Rozrazil lékařský

Violka rolní

(Viola arvensis), čeleď violkovité, 5-30cm, IV-IX

Roste roztroušeně na loukách i jako plevel na polích, podél cest i rumištích.  Obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy,  karotenoidy, alkaloidy a  vitamíny (E a C). Sbírá se kvetoucí nať bez zdřevnatělých částí. Použití: Uplatňuje se při kožních chorobách a při onemocněních cév, má i protirevmatický účinek, podporuje vykašlávání, zlepšuje vylučování odpadních látek z organismu, podporuje usazování vápníku v kostech, má antialergické účinky, působí proti otokům, tlumí krvácení do tkání, působí močopudně, podporuje prokrvení periferních vlásečnic včetně oční sítnice nebo v ledvinách, zevně ve formě koupelí při ekzémech a alergických vyrážkách. Nálev: Jedna čajová lžička na šálek vody - denně se pijí 2 šálky. (Dokonce byly u této bylinky nedávno izolovány biologicky aktivní peptidy ze skupiny cyklotidů s hemolytickými, antimikrobiálními a antivirovými účinky. Biologicky nejaktivnější cyklotid cycloviolacin vykázal pozoruhodnou protinádorovou účinnost.)
Pozor: Neměla by se podávat těhotným a kojícím ženám a ani by neměla být podávána dlouhodobě. (Při předávkování se může objevit zvracení, u některých citlivých osob se může objevit i při dávkách běžných.)
Lidové názvy: Polní maceška

Kalina obecná

(Viburnum opulus), Až 5 m, V - VI, čeleď zimolezovité

Keř nebo strom jehož plodem jsou červeně zbarvené, až 10 mm velké, nepříjemně páchnoucí peckovice, které zůstávají na větvích viset i přes zimu. Roste roztroušeně až dosti hojně od nížin po vyšší polohy pahorkatin v místech jako pobřežní křoviny, lužní lesy, vlhké louky, podél cest. Krása jeho květů mě natolik zaujala, že jsem nemohla projít bez povšimnutí. Kůra obsahuje kumariny (esculentin, scopoletin, saligenin), glykosid salicin, tanin, fytosterol, cukr, pryskyřici, organické kyseliny (např. mravenčí, octovou, valerovou, kaprylovou), flavonoidy, třísloviny, steroly, arbutin, cyklický alkohol viburnitol, hořčinu viburnin a další látky. Plody obsahují  saponiny, cukry, pektin, červené barvivo, třísloviny, vitamín C a rovněž hořčina viburnin. Sbírají se zejména plody a to v době zralosti, pak kůra větví nebo kůra z kořenů, obojí sbíráme na počátku jara.
Využití: Z kůry se připravuje odvar (jednotlivá dávka max. 3 g drogy, denní dávka max. 8 g) nebo tinktura, která se užívá 2 až 4x denně 1 čajová lžička. Z plodů se připravuje nálev - 1/2 polévkové lžíce drcených plodů na sklenici vroucí vody, luhovat 15 minut (4x denně 2 polévkové lžíce). Kůra z kořenů se užívá obvykle ve směsi s mléčným cukrem (usušená kůra se dobře pomele, rozetře se s mléčným cukrem v poměru 1:10 a bere se v dávkách "na špičku malého nože") jako prostředek proti potratům nebo jako poměrně spolehlivý prostředek utišující menstruační bolesti a křeče. Plody působí proti průjmu, mají močopudné účinky, jsou protizánětlivé, ulevují při nachlazení. Koupel léčí ekzémy a vyrážky, má zklidňující vlastnosti.
Pozor: Při nadměrném nebo dlouhodobém užívání je kalina mírně toxická - může vyvolat nevolnost, zvracení, průjem apod.. Neměly by ji vůbec užívat těhotné a kojící ženy. Toxická je nejen kůra, ale i čerstvé plody, které svou jedovatost ztrácí až po tepelném zpracování.
Využití v kuchyni: Plody se konzumují tepelně opracované, například v podobě marmelády, džemu či sirup - Připravíme si 1 kg čistých plodů, které nejprve zamrazíme. Necháme je v mrazáku nejméně jeden den, abychom je ještě zmrzlé hodili do vařící vody. Povaříme do měkka. Ovoce rozmixujeme a propasírujeme přes bavlněné prádlo. K ovocné směsi přidáme 1 kg cukru rozpuštěného ve vodě a dle chuti citronovou šťávu. Ovoce s cukrem povaříme pár minut. Nakonec můžeme sirup dochutit medem. Horký sirup slijeme do uzavíratelných lahví, uchováváme v chladu.

Popenec břečťanovitý

(Glechoma hederacea), patří do čeledi hluchavkovitých, plazivý 10 až 50cm, III-VII
Roste: Má rád vlhké lesy, pole louky paseky a nejraději zahrady od nížin do hor.
Sbírá se jarní nať před květem, ale možný je i sběr v době květů. Nať se suší při teplotách do 30 °C, a to velmi opatrně, protože silice jsou velmi prchlavé.
Popenec obsahuje třísloviny, silice, draselné soli, hořčinu glechomincholin, saponiny a v čerstvé nati provitamín A, vitamín C, ...
Léčivé účinky: rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Zevně ve formě obkladů a koupelí se užívá na špatně hojící se rány nebo ekzémy.
Kloktadlo při zánětu dutiny ústní - 25g drogy na 0,5l studené vody, přivést k varu a 20min. luhovat
Mast na křečové žíly
Sirup zlepšuje trávení, tlumí střevní potíže a chrání játra. Účinkuje proti bronchitidě a proti lehčím formám bronchiálního astmatu - 40g drogy na 1l studené vody přivést k varu, 15min. luhovat, scedit, přidat stejné množství medu a vařit do konzistence sirupu
V kuchyni použijeme všestranně všude tam, kde nám zelené bylinky chutnajív podobě čerstvé, sušené či mražené natě. Můžeme jej přidat do vaječné omelety, nádivek, do bramborového salátu, polévek,
Lidové názvy:  Kadeřník, kondelík, budra, moďátka, kondrábek, kondrlík, koudelík, kundrábek, kundrásek, kundrátek, kundrlátek, kundrtálek, kunrábek, kunrátek, openec, oponec, opoňka, popenec, poponec, popoňka, popounek, pupenec, vopenec, voponec, vopuňka, zádušník, zemní břečťan

Hluchavka nachová

(Lamium purpureum L.), čeleď hluchavkovité, 10-30cm, III-X

Jednoletá nebo dvouletá bylina s charakteristickým zápachem, občas až plevelná rostlina, co má ráda půdy, které jsou vlhké až vysýchavé, minerálně dosti bohaté.
Obsahuje velké množství tříslovin, kyselé saponiny, silice, flavonové glykosidy, antioxidanty, cholin, vitamíny a minerální látky
Droga pomáhá při zánětu močových cest, ledvin, onemocnění prostaty, nepravidelné menstruaci, a v době menopauzy. Obklady či omýváním léčíme akné, ekzém a také na hemeroidy a mykotické potíže, kde hlavně nať dáme do vlažné vody přes noc, ráno necháme přejít varem a 3 minuty necháme odstát - využijeme k sedací koupeli. Čaj z květů má uklidňující účinky, proto je dobrý na nervozitu a nespavost. Ve směsi divizny, černého bezu a podbělu se využívá při léčbě bronchitidy, rýmy, chřipky a anginy.
Kvítky trpělivě sbíráme a sušíme tak, aby nedošlo k zapaření. Jedlé jsou i mladé výhonky, listy a květy. Čerstvé listy, ale jen v malém množství, jsou dobré do salátů a polévek, sladce vonné květy lze použít na ozdobu dezertů. Hluchavková omáčka: 2 šálky na jemno nasekaných listů a vrcholků (můžeme kombinovat také se smetankou, šťovíkem, lebedou), 2 lžíce mouky, 2 lžíce oleje, 1 cibule, sůl, dobromysl, 2 stroužky česneku, nebo 2 lžíce česneku medvědího a cca 100 ml vody nebo mléka. Listy osmažíme na cibuli a dusíme asi 20 min, dochutíme solí, dobromyslí, podlijeme vodou a zahustíme moukou. Přidáme česnek. Podáváme k rýži nebo bramborám. Dříve se používala i k zahánění molů.
Lidové názvy: Hluchá kopřiva, mrtvá kopřiva, medulka, cumláň, medůvka.

Okurka setá

(Cucumis sativus), čeleď tykvovité, 50 - 200cm, VII-IX
Nejrozšířenější zelenina u nás pěstovaná. Obsahuje: 80-90% vody, malé množství proteinů, sacharidů a tuků, jakož i provitaminu A a vitaminů B, C a E. Jejich dietetický a terapeutický význam spočívá v přítomnosti vysoce zásaditých minerálů — draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a železa, ale i různých stopových prvků, především síry. Působení: Okurky neutralizují nadměrně kyselý odpad produkovaný tělem po konzumaci jídel živočišného původu. Usnadňují vylučování odpadních látek z krevního řečiště močí nebo pokožkou. Udržují vlhkost pokožky a poskytují síru, látku, která je pro zdraví kožních buněk, vlasů a nehtů nezbytná. Zároveň čistí krev od toxických látek. Doporučují se při atopickém ekzému, kontaktní dermatitidě a lupénce (psoriáze), účinně působí i při bolestech očí. Přikládají-li se přímo na pokožku, mají příznivé kosmetické účinky. Měly by pomoci i po slunečním spálení a také při spáleninách nezpůsobených sluncem. Okurky mají velmi málo kalorií a přesto vyvolávají pocit nasycení. Maska na pleť. V jedné čtvrtině hrnku heřmánkového čaje, rozpustit lžíci želatiny a nechat vychladnout. Namixovanou okurku přecedit přes cedník. Smíchat s heřmánkovým čajem s želatinou a zcela studenou nanést na umytou tvář a krk. Nechat působit přibližně patnáct minut, pak opláchnout vlažnou vodou. Místo heřmánku lze použít měsíček. Anebo rajče s okurkou dát do mixéru a po zamíchání přidat smetanu. Směs nanést na krk a dekolt a nechat působit dvacet minut. Poté omýt studenou vodou. Zlepšení fyzického stavu: Nutritivní a zdraví prospěšná okurka pomůže získat při pravidelné konzumaci lepší fyzický stav. Jednu okurku zbavit semínek a slupky. Namixovat a smíchat s litrem a půl vody. Tento nálev pijte každé ráno  a uvidíte, že se budete cítit lépe! Koktejl:  Čtyři malá zralá rajčata, jednu velkou okurku, jeden citron a sůl. Zeleninu si před přípravou nechte v lednici, protože tenhle koktejl se podává dobře vychlazený. Rajčata a okurku oloupat, dát do mixéru společně se šťávou z citronu. Pokud si přejete jemnější koktejl, přeceďte si zeleninu přes síto. Podávat ve vychlazených sklenicích.  Plněné okurky: Čtyři okurky, šest vařených vajec, čtyři polévkové lžíce majonézy, špetku bílého pepře a čtyři polévkové lžíce nasekané petrželové nati. Okurky oloupat a podélně překrojit. Lžičkou vyndat semínka. Vejce nasekat nadrobno, přidat zbytek surovin a dobře promíchat. Okurky naplnit směsí a podávat. Kvašáky: Okurky použijeme větší, které se nehodí na zavařování. Skládají se do hrnce nebo hliněného soudku, ale postačí i pětilitrové zavařovací láhve. Důležité je před naskládáním do nádoby každou okurku pěkně na několika místech propíchat, aby do ní lák lépe pronikl. Lák na okurky - 4 lžíce soli na 2,5l vody - lijeme teplý (ne studený, ne vroucí). Nádobu s naskládanými okurkami je potřeba zatížit čistým kamenem, nebo třeba zkříženými špejlemi - cílem je, aby okurky zůstaly celou dobu kvašení ponořené, jinak by byly blátivé. Hotové jsou za 5 až 7 dní, přičemž druhý - třetí den začneme pozorovat zakalování láku - mléčné kvašení začíná. Kvasit okurky necháváme v teple, a když jsou hotové, přesuneme je do zimy Podle krajových zvyklostí se k nim také přidávají přísady: Kopr, česnek, mrkev, cibule, tvrdý chleba, bobkový list, také listy révové, dubové, višňové i z černého rybízu. Pokud dáme více stroužků česneku a pepře, okurky budou pikantnější. Někde se přidává i koriandr či estragon. Po vykvašení lze pro dlouhodobé uchování zavařit naskládané do menších sklenic spolu s nálevem klasicky zavařit. Univerzální nálev: 3l vody dáme svařit spolu s hrstí hořčice, 10 zrnky nového koření, 15 zrnky celého pepře, 2 bobkovými listy, 180g soli, 450g cukru (dávám 225g + 23ks umělého sladidla, které dám až nakonec) a po převaření 1l octa. Jakmile nálev přejde varem, sundám z plotny. Do sklenic naskládám okurky, nahoru 3 kolečka mrkve, kousek cibule, půl stroužku česneku. kousek křenu a hlavně kopr do každé sklenice a po nalití nálevu sterilovat. (Zavařené okurky ztrácí hodně z léčebných vlastností, ale zato jsou v naší kuchyni nepostradatelné. Stejný nálev používám i na houby, které před uložením do sklenic vařím asi 5 minut v osolené vodě.)

Ptačinec žabinec

(Stellaria media), čeleď hvozdíkovité, 5-30cm, III-X
Roste na záhoncích, polích, v parcích, zahradách i menších políčkách. Daří se mu, neboť je to rostlina nenáročná. takže je vlastně úporný plevel, který může být i zdravou lahůdkou. (Do polévek, do špenátů, nádivek, do dušené zeleniny i syrový jako součást salátů nebo jako ozdobu místo posypek typu petržel.) Vždyť má  vysoký obsah vitaminů C a E, třísloviny, saponiny rutin, ale také železo, zinek, mangan, draslík, selen, ale rovněž vitamíny z B řady. Konkrétně se jedná o vitamín B1 a B2.. Dále se v lodyze  nachází karoten a minerální soli s obsahem draslíku a hořčíku. Využití: Uplatňuje se na zklidnění pokožky při svědění, napomáhá proti zánětům, čistí pleť a obecně má blahodárný vliv na pokožku. Odvar z ptačince žabince účinkuje jako tonikum a diuretikum, napomáhá při léčbě onemocnění ledvin a rovněž jej lze využít při zácpě. Využívá se i při revmatických problémech, kde je vhodné připravit si vodní lázeň z ptačince, ve které se následně vykoupeme. Vodní lázeň může pozitivně působit také na zhojení ranek, ekzému, lupénky (psoriázy) a léčbu vředů na kůži. K potírání je možné použít i přímo šťávu z nati utrženého ptačince. Čerstvá rozmělněná rostlina působí, když se přiloží na játra, chladivě a taktéž čerstvá, vařená v sádle se osvědčila jako mazání proto hemeroidům a kožním problémům. Čaj k hubnutí a k snížení revmatických potíží. Čaj: 1 až 2 čajové lžičky pro šálek,3 šálky denně. Odvar z ptačince připravený z natě, kterou ve studené vodě přivedeme do varu, necháme pouze minutu povařit a pár minut odstát, se užívá na plicní a bronchiální choroby, usnadňuje vykašlávání hlenů, zastavuje krvácení z plic. Nejčastěji se užívá čerstvá šťáva z umleté natě, které se obvykle podává 4x denně 1 čajová lžička.
Ptačincový salát: Lodyhy před květem omyjeme a nakrájíme na menší kousky. Připravíme si zálivku z octa, soli, cukru a oleje a přelijeme jí salát nebo rozebereme hlávkový salát a natrháme na malé kousky, přidáme posekanou ptačincovou nať, plátky rajčete a vařeného vejce. Podáváme s lehkým dresinkem, bílým jogurtem nebo strouhaným sýrem. Výborná je i pomazánka: Lučinu nebo žervé smícháme se třemi lžícemi másla, přidáme nasekanou cibulku a trochu červené papriky, ochutíme solí a nakonec vmícháme nasekanou nať ptačince.

Třapatka nachová

(Echinacea purpurea), čeleď hvězdnicovitých, 80-100cm, VII-IX

Pěstována i na zahradách jako okrasná rostlina. Obsahuje: Silice, pyrrolizidinové alkaloidy, estery kyseliny kávové, vinné, polysacharidy, alifatické amidy, isobutylamidy a třísloviny.
Rostlina je využívána celá, nejúčinnější částí je kořen, potom květ a nakonec list. Kořen se sbírá na podzim, květ a list v době květu. Rostlinu sušíme ve stínu, uměle do 50 °C.  Z rostliny se také lisuje olej. Pravidelným užíváním se zlepší prevence infekčních onemocnění a celkově se posílí imunita. Pomůže při léčbě zánětu horních cest dýchacích, chřipce, angíně obyčejném nachlazení a řadě dalších zánětlivých procesech. Vede k aktivaci bílých krvinek, tzv. lymfocytů, které jsou schopny pohltit původce infekce přímo v organismu člověka a také produkovat protilátky. Díky tomu vykazuje značnou antibiotickou aktivitu, a to nejen proti bakteriím, ale také proti virům. Na vnější použití se echinacea ve formě tinktury může s úspěchem použít na ekzémy, lišeje, křečové žíly, proleženiny, popáleniny anebo lupenku. Třapatka je výborná a mnohoúčelová bylina, ale dávkujeme ji opatrně, protože působí dosti intenzivně. A to je netoxická a nejsou známy žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky! Opatrně nutno postupovat při sklonu k alergiím a v těhotenství. Echinacea může totiž způsobovat alergické reakce. Neužívejte Echinaceu když máte tuberkulózu, leukémii, cukrovku, roztroušenou sklerózu, AIDS, HIV infekci, nebo tzv. autoimunní onemocnění.
K jejím přednostem patří i to, že se člověk při jejím pravidelném užívání subjektivně lépe cítí. K prevenci se používá jedna lžička tinktury ráno nalačno. V době, kdy kolem nás zuří chřipková epidemie, bereme jednu lžičku také k večeru. V době nemoci se doporučuje užívat jednu lžičku každé 3 hodiny. Na nehojící se rány aplikujte echinaceu ve formě masti. Jako horkou novinku lze uvést nedávné získání protinádorové substance - pentadecadienu. Kromě nejcennější čerstvé šťávy, u které ale při styku s kyslíkem dochází k nežádoucím enzymatickým změnám,  zužitkujeme rostlinu vylouhováním v 60 procentním lihu. Zde se na půl litru lihu použijte 13 dkg zelených čerstvých listů nebo ještě lépe květů, každý den se protřepte a po 7 - 21dnech je velmi cenný a plnohodnotný výluh hotov. Pokud jej budete zhotovovat ze sušené nati, bude obsah účinných látek nižší. Preventivně v období viróz se podává jedna minilžička denně, při nástupu choroby zvýšíme na pětinásobek. Přípravek max. po třech týdnech musíme na měsíc vysadit, při dlouhodobém a nepřerušovaném podávání by mohl působit negativně na játra. Vzhledem k tomu, že se nejedná o žádný podpůrný prostředek, ale spouštěč nespecifického imunitního systému, musí být přeparát aplikován do 18 hodin, pak je již bez účinku. Pro děti je vhodný čaj ze sušené rostliny.
Tinktura II:100 g nasekaného nebo rozdrceného kořene přelijeme 500 ml 60% lihu. Za každodenního protřepání necháme 7 dní vylouhovat. Přefiltrujeme a jako prevenci užíváme 1 lžičku denně.
Lidové názvy: Rudbekie, Echinacea

Světlice barvířská

(Carthamus tinctorius), čeleď  hvězdnicovité, 50–110 cm, VII-VIII

Světlice barvířská se pěstuje pro semeno obsahující 45–55 % oleje použitelného za studena pro lidskou výživu. (Olej je srovnatelný s olejem slunečnice. Má však vyšší obsah kyseliny linolové. Seje se také jako meziplodina k získání zelené píce, kdy se seje buď hned na jaře nebo nejpozději do 10. srpna po sklizni hlavní plodiny. V době kvetení lze sbírat z květů korunní plátky pro přírodní barvivo (nepravý šafrán) Květy obsahují vodorozpustné barvivo a hořčiny, pryskyřice a vosky. Účinky:  Olej výrazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi a má celkově protisklerotický účinek, proto je vhodný pro léčbu a jako prevence oběhových a cévních chorob. Úspěšně napomáhá při horečnatých stavech, zvláště pokud jsou spojeny se zimnicí, podporuje vykašlávání. Užívá se při angíně pectoris a pneumonii. Kromě toho květy působí lehce projímavě, močopudně a potopudně, čistí dobře krev. Drogu využíváme k léčbě zácpy, střevních problémů, ale také při chorobách močového ústrojí a ledvin. Díky tomu, že čistí krev, napomáhá při léčbě zánětů a ekzémů a dalších kožních onemocnění. Zevně také k desinfekci, jako kašovité obklady na zahnisané a těžko hojící se rány, na omývání při ekzémech. Hlavně je výborné koření, zejména do polévek, dodá jim zajímavou pikantní chuť a příjemnou barvu, ale především podporuje trávení.  Směs pro hladké uvolnění hlenů a proti opakujícím se katarům: Světlici, diviznu, vlčí mák, islandský lišejník a plicník. Uděláme směs, všechny byliny stejným dílem. Skladujeme na suchém místě. Pro použití vezmeme 1 polévkovou lžíci směsi, dáme do 0.25 litru studené vody, přivedeme k varu a vaříme asi 3 minuty na velmi mírném ohni. Pak na 10 minut odstavíme a přecedíme. Pijeme po malých doušcích přes den.
Lidové názvy: Turecký šafrán, bodlák sviňský, nepravý šafrán, planý saflor, planý šafrán, saflór

Sléz přehlížený

(Malva neglecta), čeleď slézovité, 10-100cm, VI-X

Roste: Rumiště, podél cest, pustá
místa obcí, dvory, podél plotů, nevynechá pole, zahrady. Obsahuje  sliz (v listech a květech), vitamín C, karoten, antokyanová barviva (v květech), třísloviny (v listech), organické kyseliny, v semenech množství oleje. Sbírá se list v červnu před rozkvětem, květ a nať v červenci a srpnu. List nesmí být napaden rzí slézovou (pozná se podle oranžovo červených až hnědých skvrn). Použití: Užívá se při žaludečních či dvanácterníkových vředech,  můžeme ho také použít k mírnění žaludečních a střevních potíží, nebo jako mírné projímadlo, i jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní či při kašli, ve formě koupele se osvědčil při ekzémech (zejména atopickém), neboť tlumí zánětlivost a svědění. Připravuje se ve formě nálevu nebo macerátu, pije se po malých dávkách v průběhu celého dne. Pasta připravená z práškovaného slézu smíchaného v trošce vody odstraňuje kruhy pod očima,  na špatně se hojící rány spařit čerstvé listy, rozložit na pláténko a nasáté výluhem ze slézu ho připevnit přímo na ránu. Přes noc nechat působit a zázraky se dějí... Atopický ekzém:  Kvetoucí nať se užívá vnitřně i formou obkladů. Vnitřně 2-4x denně šálek nálevu =150 ml, spařovat horkou, ale ne vroucí vodou, luhovat 10 minut. V některých případech se osvědčilo připravit čaj v destilované vodě - může být i technická z drogerie - máčet do něho tampony a krouživými pohyby jakoby ekzematická místa "vymývat". Dělat 1-2x denně, podle reakce pokožky. Koupel u zúžené dětské předkožky se připraví tak, že 2 polévkové lžíce drogy spaříme 1/2 l vody a necháme 10 minut vyluhovat. Lze použít i na obklady. Sléz používáme hlavně do čajových směsí, nejčastěji s ibiškem, třezalkou, heřmánkem, měsíčkem a tymiánem. Všechny obsahové látky slézu jsou netoxické, tedy vhodné i pro děti a kojící matky.
Lidové názvy: Biskupský chlebíček, bochníčky, chlebíček, koláčky, kloboučky, koláčky pána Boha, pagačice, pagáčky, patáčky, syráčí, drátenické vlasy ...