Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

úterý 9. června 2015

Krtičník hlíznatý (krtičník uzlovitý)

(Scrophularia nodosa), 40 - 130 cm, VI - VII, čeleď krtičníkovité
Vytrvalá bylina, co roste téměř ve všech nadmořských výškách. Nejvíce od nížin do podhorských oblastí - vlhčí a stinnější listnaté i smíšené lesy a jejich okraje, lužní a bažinné lesy, paseky, křoviny, břehy, vlhké příkopy. Obsahuje v malém množství toxické glykosidy náprstníkového charakteru, např. diosmin, dále saponiny, pryskyřice, glykosid scrophularin, pektin, kyselinu vinnou, jablečnou, skořicovou, citrónovou, kávovou a máselnou, cukry, lecitin, vitamin D, manganové soli, flavonové glykosidy a jejich aglykony hesperidin a diosmin.  U zvířat bylo po požití většího množství natě pozorováno podráždění zažívacího ústrojí, slinění, zvracení, průjem, někdy krev v moči. Sběr: Kořen se vykopává na jaře nebo na podzim, nať se sbírá během léta. Působí močopudně (užívá se zejména při otocích srdečního původu), usnadňuje vykašlávání, zevně se užívá na různá kožní onemocnění (vředy, oteklé žlázy, hnisavé rány, podlitiny) a hemeroidy (nejlépe ve formě sedací koupele), semena jsou účinná proti střevním parazitům, čerstvé listy se přikládají na otoky a špatně se hojící rány. Ve formě kloktadla pomáhá při léčení strumy. Nejčastěji se podává ve formě nálevu: 2 čajové lžičky drogy přelijeme šálkem vařící vody a necháme 10 minut louhovat pod pokličkou. Scedíme a pijeme 2 - 3 šálky denně. V homeopatii - v homeopatickém ředění D3 je součástí léčivých přípravků používaných při problémech lymfatického systému, recidivujících angín apod.
Sedací koupel na odstranění vaginálního svědění a kvasinkové infekce pochvy u žen: Na jeden litr vody dáme pět lžic drogy z krtičníku a dvě lžíce bylinky z řebříčku. Byliny povaříme dvě minuty, necháme je ještě asi 15 minut přikryté vylouhovat a přecedíme. Teplá koupel, aspoň dvakrát denně a  má trvat nejméně 15 minut.

pondělí 8. června 2015

Kalina obecná

(Viburnum opulus), Až 5 m, V - VI, čeleď zimolezovité
Keř nebo strom jehož plodem jsou červeně zbarvené, až 10 mm velké, nepříjemně páchnoucí peckovice, které zůstávají na větvích viset i přes zimu. Roste roztroušeně až dosti hojně od nížin po vyšší polohy pahorkatin v místech jako pobřežní křoviny, lužní lesy, vlhké louky, podél cest. Krása jeho květů mě natolik zaujala, že jsem nemohla projít bez povšimnutí. Kůra obsahuje kumariny (esculentin, scopoletin, saligenin), glykosid salicin, tanin, fytosterol, cukr, pryskyřici, organické kyseliny (např. mravenčí, octovou, valerovou, kaprylovou), flavonoidy, třísloviny, steroly, arbutin, cyklický alkohol viburnitol, hořčinu viburnin a další látky. Plody obsahují  saponiny, cukry, pektin, červené barvivo, třísloviny, vitamín C a rovněž hořčina viburnin. Sbírají se zejména plody a to v době zralosti, pak kůra větví nebo kůra z kořenů, obojí sbíráme na počátku jara.
Využití: Z kůry se připravuje odvar (jednotlivá dávka max. 3 g drogy, denní dávka max. 8 g) nebo tinktura, která se užívá 2 až 4x denně 1 čajová lžička. Z plodů se připravuje nálev - 1/2 polévkové lžíce drcených plodů na sklenici vroucí vody, luhovat 15 minut (4x denně 2 polévkové lžíce). Kůra z kořenů se užívá obvykle ve směsi s mléčným cukrem (usušená kůra se dobře pomele, rozetře se s mléčným cukrem v poměru 1:10 a bere se v dávkách "na špičku malého nože") jako prostředek proti potratům nebo jako poměrně spolehlivý prostředek utišující menstruační bolesti a křeče. Plody působí proti průjmu, mají močopudné účinky, jsou protizánětlivé, ulevují při nachlazení. Koupel léčí ekzémy a vyrážky, má zklidňující vlastnosti.
Pozor: Při nadměrném nebo dlouhodobém užívání je kalina mírně toxická - může vyvolat nevolnost, zvracení, průjem apod.. Neměly by ji vůbec užívat těhotné a kojící ženy. Toxická je nejen kůra, ale i čerstvé plody, které svou jedovatost ztrácí až po tepelném zpracování.
Využití v kuchyni: Plody se konzumují tepelně opracované, například v podobě marmelády, džemu či sirup - Připravíme si 1 kg čistých plodů, které nejprve zamrazíme. Necháme je v mrazáku nejméně jeden den, abychom je ještě zmrzlé hodili do vařící vody. Povaříme do měkka. Ovoce rozmixujeme a propasírujeme přes bavlněné prádlo. K ovocné směsi přidáme 1 kg cukru rozpuštěného ve vodě a dle chuti citronovou šťávu. Ovoce s cukrem povaříme pár minut. Nakonec můžeme sirup dochutit medem. Horký sirup slijeme do uzavíratelných lahví, uchováváme v chladu.

úterý 2. června 2015

Hasivka orličí

(Pteridium aquilinum ), až 2,5 m, Výtrusnice dozrávají VII - IX, čeleď hasivkovité



Statná rostlina, která roste z plazivého oddenku ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, zejména borových. Může se vyskytovat ve vřesovištích nebo na stráních, někdy i mimo les. Oddenek obsahuje  hodně škrobu a také sliz. Dříve se používal v lidovém léčitelství zvláště proti parazitům. V době hladu se z usušených oddenků pekl chléb nebo se z nich vařilo pivo. Někde se syrové oddenky jí jako opatření proti bronchitidě. (Syrová hasivka obsahuje enzym thiaminázu. Pozor! Nadměrná konzumace oddenků však může způsobit nedostatek vitaminu B1(thiaminu), zvláště u zvířat s jednoduchým žaludkem. Přežvýkavci jsou méně náchylní, protože dokáží thiamin syntetizovat
Lidové názvy: Kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Kapraď samec

(Dryopteris filix-mas), 0,5 - 1,3 m, Zralost výtrusů VII - IX, čeleď kapraďovité
Vytrvalá, výtrusná bylina s nepřezimujícími listy, která roste od pahorkatin do horských oblastí hojně, v teplých oblastech roztroušeně ve vlhčích, humózních lesích, v hájích, křovinách a na březích.
Obsahuje hlavně látky, které se štěpením mění na kyselinu máselnou a floroglucinol (např. aspidinol, floraspin, albaspin, kyselinu flavaspinovou, filixovou. V oddenku jsou navíc hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, filicin, filmaron, fytosterol, olej, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky.
Využití: Výtažků z oddenku ve formě sirupového extraktu se dříve užívalo proti střevním parazitům, zejména proti tasemnicím, pro které jsou účinné látky obsažené v kapradi velmi jedovaté (rozkládají jejich pokožku a ochromují jejich svalstvo, takže se pustí střevní stěny a mohou být po té pomocí projímadla vyplaveny z těla ven). Pozor: Při předávkování či při chybné aplikaci drogy (např. tehdy, když se léčba opakuje příliš brzy po sobě nebo když je po léčbě nepodá nemocnému projímadlo) však může dojít i k závažným otravám
samotného pacienta. V lehčím případě nastupují bolesti hlavy a závratě, v těžších případech se přidává zvracení, průjem, bolesti žaludku, někdy barevné vidění nebo přechodná slepota, v nejtěžších případech postižený blouzní, objevují se křeče, poruchy dechu, bezvědomí, či dokonce smrt jako důsledek zástavy dechu nebo srdce. Léčení těžkých otrav bývá velmi dlouhé a navíc i po překonání otravy samotné může dojít k trvalé slepotě v důsledku dlouhotrvajících křečí sítnicových cév. Proto se se nyní již kapradi samce proti střevním parazitům neužívá!
 Lze však použít listy ke koupelím
končetin (nebo celého těla) při kloubních bolestech nebo zánětech (např. revmatického původu). Koupel: Povaří se 2 a ž 3 listy kapradi a odvar se pak vlije do koupele, která by zpočátku měla být jen krátká (cca 5 minut), později je možné ji prodlužovat až na půl hodiny. Koupele se provádí každý 3. den, po 12 koupelích se udělá 14 dní přestávka a po té se léčba ukončí posledními 4 koupelemi.

Hulevník Loeselův

(Sisymbrium loeselii), 30 - 230 cm, V - X(XII), čeleď brukvovité




Jednoletá nebo ozimá bylina, která roste převážně na slunných místech - u okrajů cest, na skládkách a rumištích, kompostech a dalších lidskou činností pozměněných plochách jako náspy, pískoviště či haldy. Objevuje se i jako plevelná rostlina na orné půdě nebo ve vinicích.

pondělí 1. června 2015

Pomněnka lesní

Myosotis sylvatica), čeleď brutnákovité, 10-40cm, IV-V



Roste hojně od nížin do hor - světlé, teplomilné doubravy, květnaté dubohabřiny, křovinaté stráně, lesostepy, paseky Také je pěstována pro ozdobu.

Pomněnka rolní

(Myosotis arvensis), 15 - 60 cm, V - VII,  čeleď brutnákovité (drsnolisté)





















Jednoletá nebo ozimá bylina, která roste  roztroušeně až hojně - okraje polních cest, úvozy, pole, úhory, meze, plevel v obilí a okopaninách. Nejspodnější, plodní stopky jsou 2x delší než kalich, kališní cípy dlouhé více než polovina kalicha.