Rozrazil rezekvítek

(Veronica chamaedrys), čeleď jitrocelovité, 15-25cm, IV-VIII

Vytrvalá bylina, co roste na vlhkých loukách, nevynechá pastviny, meze, trávníky a můžeme ho spatřit i jako plevel na polích a zahradách. Mimo jiné obsahuje glykosid aucubin, který je jedovatý pro hmyz.

Lidové názvy: Bouřka, pršavka, rezekvítek

Rozrazil se u nás vyskytuje ve více druzích, které klidně rostou nedaleko od sebe Léčivý je hlavně rozrazil lékařský - Veronica officinalis, - otázka záměny není tak důležitá jako u ostatních rostlin, protože mají stejně léčivé účinky jako Rozrazil lékařský

Rozrazil douškolistý

(Veronica serpyllifolia), čeleď jitrocelovité,, 5 až 30 cm, V až VIII





Vytrvalá bylina, která roste až hojně od nížin po horské oblasti.
Najdeme ji roztroušeně na lesních cestách a vlhkých loukách. Květní koruna má 5 až 9 mm v průměru, je bělavá, bledě modrá nebo nafialovělá.

Řeřišnice luční

(Cardamine pratensis), 20 - 50 cm, IV - VI, čeleď brukvovité (křížaté)

Roste hojně na zamokřených loukách a pastvinách, u křovin, v příkopech a vlhkých travnatých místech. Rozeznává se několik druhů, co do vlastností a působení podobných. V ČR lze najít  až 11 druhů.
 Obsahuje hořčičné glykosidy (oleje) a vitamín C. Řeřišnice podporuje trávení, působí močopudně a žlučopudně.
Použití: Dříve se její mladé listy sbíraly časně z jara na salát jako jeden z prvých zdrojů vitamínu C nebo se používala jako koření do zeleninových jídel či sýrů, dále do tvarohové pomazánky, bramborového salátu a podobně.

Brusnice borůvka

(Vaccinium myrtillus ), čeleď vřesovcovité, keřík až 50cm, IV-VII
Roste ve vyšších polohách hor, v teplých pahorkatinách, ve světlinách, vřesovištích a rašeliništích.  Má ráda půdy kyselé, málo výživné, nepříliš suché.
Listy obsahují fenolické látky a kyselinu oleanovou a ursolovou. Listy obsahují i velmi významné glukokininy a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. Nejhodnotnější drogu poskytují listy sbírané od dubna do června - v době, kdy rostlina kvete. Listy se nesmí pomačkat, aby při sušení nezhnědly. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách, nejlépe přirozeným teplem. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 40 °C
Plody lesních borůvek obsahují třísloviny, cukr, antokyanová barviva,
myrtillin A a B, dále organické kyseliny, citrónovou, jab­lečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi. Jsou také zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.
Borůvky kanadské Vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody a světlou dužninou, která nebarví, mají také vynikající léčivé účinky.
Odvar z listů podporuje také vylučování moči a má dezinfekční účinky při zánětech močových cest. Doporučena dávka 20 až 30 g listů spařených půl litrem vody, pít 2 až 3krát denně jeden decilitr. Byl prokázán účinek proti škrkavkám a roupům, i při onemocnění toxoplazmózou a také jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti. Podporuje také funkce mozku, zdraví očí, chrání před jaterními chorobami a posiluje imunitní systém.
Pozor, dlouhodobé užívání většího množství drogy (především při cukrovce), může vést až k chronické otravě!

Plody zvyšují obranyschopnost, podporují růst u dětí, výborně působí proti průjmům, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Odstraňují únavu očí a zlepšují ost­rost zraku. Ulehčují průběh chorob způsobených stárnutím. Nejnovější výzkumy potvrdily významné protirakovinové účinky na lidský organis­mus a na kůži poškozenou při nadměrném opalování. Doporučuje se zkonzumovat během léta alespoň 1,5 kg čerstvých plodů pro vyčištění organismu.

Kloktadlo: Z vylisované šťávy je vynikající prostředek k regeneraci sliznic při krčních nemoc­ech nebo hrst listí vaříme asi 5 minut v půl litru vody a pak scedíme
Plody borůvky jsou oblíbenou pochoutkou, dají se mrazit i kompotovat.
V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů nebo borůvkového vína. Čerstvé doplní zmrzlinové a ovocné poháry, výborný je i mléčný borůvkový koktejl.
Lidové názvy: Borůvka, borovka, borůvčí, borůvnice, černá jahoda, černice, čičeretka, čičeřetka, čičoretka, čučoriedka, hafera, hafery, myrovka, myrtové jahůdky, myrtovka, vraní oka, žaví

Kontryhel obecný

(Alchemilla vulgaris), čeleď růžovité, 10-30cm, V-VIII

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem, co roste hojně na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor.
Sběr: Kvetoucí nať i s přízemními listy sbíráme od dubna do září nejlépe kolem deváté hodiny dopoledne za suchého počasí. Sušíme ve vrstvách až do 9 cm. (Teplota do 35°C.) Dobře usušená bylina má původní barvu, svíravou nahořklou chuť a je bez pachu. (Svíravá chuť lze odstranit fermentací.)
Obsahuje třísloviny (především tanin), organické kyseliny, kyselina salicylová, hořčiny, silice, falovonoidy, flavony, fytosteroly a minerální látky a vitamín C.
Kontryhel působí hlavně na gynekologické obtíže. Díky obsahu třísloviny tanin, mírní menstruační bolesti a silné krvácení a ulehčuje ženskému tělu lépe se vyrovnat s příchodem klimakteria. Kontryhel také posiluje ženské pohlavní orgány (zejména dělohu), zpevňuje podbřišek a tím zlepšuje stav dělohy náchylné k potratům a zvyšuje šanci na otěhotnění. Koupel z kontryhele pomáhá léčit různé kvasinkové nemoci.
Kontryhel má pozitivní účinky i po porodu. Pomáhá zpevnění děložního svalstva a navrácení do původní formy a zmírňuje poporodní krvácení, zlepšuje také kvalitu mateřského mléka, podporuje jeho tvorbu a vylučování.
Má taktéž protizánětlivé a močopudné účinky. Používá se při léčbě zánětlivých onemocnění podbřišku, chorob se zvýšeným krvácením, cukrovky a žaludečních problémech. Kontryhel působí i proti průjmům a na hemeroidy. Léčí různá kožní onemocnění a špatně hojící se rány, také zanedbané vředy. Lze ho použít i k výplachům při onemocnění dutiny ústní.
Koupel: 200g sušeného kontryhelu zalijeme studenou vodou a necháme přes noc louhovat. Na druhý den odvar ohřejeme a přilijeme do koupele.
Směs na kýlu a výhřez: 1 díl kokošky pastuší tobolky a 1 díl kontryhele - čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselně kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádí 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel).
Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů. Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stružek česneku, sůl, voda 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb nebo placky.
Lidové názvy: Husí nožka, rosička, alchemika, hvězdoš, kondolík, divý muškát, kloboučky, zlatodějka, kloboučky, přívratník, žadava, žindava, ...

Ostružiník ostružinatý

(Rubus fruticosus), čeleď růžovité, až 3m, V-XI

Ostružiník se jako druh rozpadá na velké množství drobných druhů Sběr listů provádíme od jara jako u maliníku a plodí od července.
Na rozdíl od maliny má ostružiník trnité větve, obloukovité nebo plazivé a souplodí peckoviček (peckovičky ostružiny se nesnadno oddělují od lůžka) má červeno modré, fialové, fialovočerné. Stejně jako maliny roste ostružiník kolem cest, na mýtinách, loukách, kolem plotů a hlavně na kraji lesa.
Léčebné účinky:
Plody díky výjimečně silnému ochrannému a antioxidačnímu účinku obsažených bioflavonoidů, patří mezi důležité léčebné drogy. Sušením se v plodech snižuje pouze obsah vitamínu C. Dále obsahují draslík, hořčík a železo, sacharidy, salicyláty, organické kyseliny, vlákninu a příjemné aroma. Zpomalují stařeckou degradaci mozku, pomáhají léčit zápal plic a jiné záněty, snižují následky ozáření a chemoterapie, působí detoxikačně a řadíme jej k látkám chránících játra. Chrání i zrak a další orgány před volnými radikály. Antioxidační účinek těchto léčivých rostlinných barviv se doplňuje s antioxidačním účinkem vitamínu C a  posilují se navzájem např. v rámci prevence nádorových a srdečních onemocnění a onemocnění dýchacích cest. Účinnost barviva se zachovává i konzervací a barvivo nemá nežádoucí vedlejší účinky. Obsah salycylátů je výhodou při léčbě zánětů, nachlazení, některých forem revmatismu a v prevenci trombóz, ovšem u osob s alergií k acylpyrinu mohou stejnou reakci vyvolat i ostružiny, ani někteří žlučníkáři ostružiny nesnesou.

Čerstvá ostružinová šťáva je všestranně povzbuzujícím nápojem, který dodává energii, je bohatá na bioflavonoidy a navíc obsahuje vlákninu a kyselinu listovou. Užíváme ji i při nachlazení, chrapotu, zvětšené štítné žláze, při vysokých teplotách
1 polévková lžíce plodů nebo šťávy 3× denně (nebo 1 kávová lžička ostružinové marmelády 3× denně) již značně podporují nemocný organizmus a již jedna lžíce denně účinkuje na řadu onemocnění od nachlazení až po rakovinu a zápal plic či hyperfunkce štítné žlázy, křečových žil a různých zánětů.
Čaj z listů pijeme při žaludečních a střevních potížích, např. při katarech střevního traktu, prostředek proti průjmům, městnání krve, zánětům ústní dutiny. Kromě baktericidních účinků působí i proti plísním.  Listy též fermentujeme (- viz maliník) a pak lze pít celoročně klidně ve směsi s jahodami či malinami
Směs na rodinným celoroční čaj: List ostružiny 8 dílů, list maliny 4 díly, jitrocel 2 díly, kopřiva 2 díly, máta 2 díly, list břízy 2 díly; do tohoto základu podle momentální dostupnosti přidáváme jahody 2 díly, lískové listí 2 díly, list černého rybízu 2 díly, květ lípy 2 díly, list borůvky 2 díly, kaštanové listí (jírovec) 1 díl (směs Pavla Veličky z Hrabyně; obsahem kopřivy, jitrocele, borůvky, kaštanu a lísky)
 V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů ...
Lidové názvy: Ostružiny, černé maliny, ostružiník řasnatý, vostružník, černá malena, černice, ježiník, medvědice, nedvědice, vostružiny

Ostružiník maliník

(Rubus idaeus ), čeleď: růžovité, vytrvalý keř 1-2m, V-VI

Maliny rostou podél lesních a polních cest, na mýtinách, stráních, na pasekách a v křovinách, má plazivý oddenek, ze kterého vyrůstají prutovité výhonky, co druhým rokem zdřevnatí a vytváří z úžlabí loňských listů postranní květonosné větévky, které koncem vegetačního období odumírají.
Obsahuje třísloviny, silice, organické kyseliny, flavonoidy, vitamíny, minerální látky. Aromatické plody obsahují vitamíny, minerální látky, karotenoidy a sacharidy.
Sběr: Odtrháváme mladé listy bez řapíků, které zpomalují sušení
Na běžné pití listy fermentujeme, jinak sušíme ve vrstvě do 5 cm při teplotě do 50°C. Skladujeme v tmavé, vzduchotěsné nádobě. Listy mají nejvyšší obsah účinných látek na jaře, před rozkvětem rostliny.
Léčení: Má příznivý vliv na náš trávicí trakt, především podpora vylučování žluči a ulehčení trávení celkově. Za povšimnutí stojí i jejich stavící účinek. Čaj z maliníku je vhodné užívat při kašli a bronchitidě, při průjmech, střevních a žaludečních katarech a kolikách, ovlivňuje vylučování moči a potu, zmírňuje krvácení, např. z nosu či dásní a také bolestivost při menstruaci a pomáhá v posledních měsících těhotenství.  Odvar se používá i jako kloktadlo na léčbu zánětů v ústní dutině, při paradentóze a to klidně i několikrát denně. Účinkuje i na kožní potíže, zejména zánětlivého a chronického typu. Tím vším napomáhají tělu zbavovat se škodlivých toxinů a jsou tak vhodné jako doplněk při detoxikační kúře Nesmírnou výhodou je jemnost působení, díky které maliník můžeme podávat i dětem.
Fermentace je proces, vyvolaný působením různých fermentů. Ovlivní nejen vůni, ale i vzhled a barvu. Fermentované listy jsou tmavší a vůní připomínají čínský čaj. Vhodné jsou rostliny jako je například maliník, ostružiník, jahodník, kontryhel, které si zachovávají osvěživě nakyslou chuť s obsahem vitaminu C. K fermentaci se sbírají mladé, šťavnaté listy bez řapíků nebo čerstvé špičky větví a lodyh od doby rašení až do počátku květu rostlin. K fermentaci potřebujeme větší množství bylin, které necháme půl až 1 den zavadnout na stinném místě. Následně je rozložíme na tenkou vrstvu, kterou válečkem dobře pomačkáme. Takto upravenou surovinu rozložíme na plátno, které stočíme podobně jako jablečný závin. Uložíme na teplém místě a zatížíme. Materiál se samovolně zapaří. Po dvou dnech smotky rozbalíme, drogu ve stínu dosušíme a rozkrájíme na potřebnou velikost         
Čaj: Lžíci drogy na 1/4l vody, spařit a několik minut luhovat, pít 2-3x denně
Výluh: Vrchovatou lžíci sušeného maliníku zalijeme 300 ml studené vody, přivedeme do varu a krátce povaříme, necháme 5 - 10 min luhovat, pak přecedíme, používáme jako kloktadlo, nebo jako čaj při akutnějších problémech s močovým měchýřem a při průjmech a kolikách.
Plody:  Z malin připravujeme výborné šťávy, rosoly, nápoje, sorbety a víno. Pro získání kyselejší chuti přimíchat červený rybíz.
Lidové názvy:  Červená malina, malina, maliní, malena, malene, lesní maliny