Petržel zahradní

(Petroselinum), čeleď miříkovité, 20-100cm, V-VIII
Dvouletá rostlina pěstovaná jako kořenová nebo naťová zelenina. Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). Je i zdrojem provitaminu A a vitaminů B,C,E.  List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Semena se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Čerstvé i sušené listy a hlavně kořen se používají jako zelenina. Působení: Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Je také mírné afrodiziakum. Hlavní účinnou látkou jsou silice, které působí zejména jako diuretikum (tj. látka podporující močení). Silice má i silný dezinfekční účinek. Používá se často jako složka diuretických a urologických čajů k léčbě zánětů močového ústrojí. (Zápar připravený ze čtyř čajových lžiček na šálek vody.) V menším množství podporuje nálev ze sušené petržele trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen. Může posloužit i jako účinný odpuzovač hmyzu. Při píchnutí hmyzem se také doporučuje několikrát denně potřít pupen čerstvým listem. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů. Pozor: Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení. Obsahové látky petržele také mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Čištění ledvin: Omyjte jednu kytičku petržele, pořežte na malé kousky, hoďte ji do hrnce a zalijte čistou vodou. Povařte deset minut a nechte vychladnout. vývar přefiltruje, nalijte do čistých lahví a vložte do ledničky. Užívání: Pít jeden pohár ( cca 4 dcl ) denně, můžete lehce přisladit medem, nebo agave sirupem. Výsledek uvidíte brzy v moči - sůl a ostatní nahromaděné nečistoty vycházejí z vašich ledvin. Sami spatříte rozdíl a brzy se budete cítit jako nikdy předtím.   
Opečená petržel: Oloupanou petržel nakrájíme na plátky a smažíme na oleji jako hranolky. Posolíme a podáváme jako přílohu.  Chutná skoro jako sladké brambory.

Rmen sličný, rmen římský

(Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), 15 až 40 cm, V - VII, čeleď hvězdnicovité

Rmen, známý též jako rmenec sličný či římský, je nápadně vonící vytrvalá rostlina nízkého vzrůstu přibližně . Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu nazpět převislé. Plod je tvořen trojhrannou lysou nažkou. Pěstuje se ve dvou variacích  - buď plnokvěté, nebo s květy  podobnými heřmánku pravému. Množí vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Oba  druhy mají shodné léčivé účinky,   jsou nízké (15-30 cm) a neodebírají  z půdy téměř žádné živiny, proto se  hodí i jako zelený koberec na záhony  všeho druhu.
Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici jakou má Heřmánek lékařský (pravý) . Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou. Suší se na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C.
Léčivé účinky má podobné jako heřmánek pravý, mírní křeče  všeho druhu (menstruační, žaludeční, střevní), uklidňuje nervy, zlepšuje trávení a čistí žaludeční trakt. Má ale trochu jiný mix účinných látek, proto ho většinou snáší i lidé alergičtí na heřmánek. Původně byly užívány květy rmenu sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně. Čaj z něj je starobylým tonikem nejen příjemně chutnajícím ale i podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů. Odvar z rostliny se používá i na zesvětlení vlasů.
Nálev se připravuje z 1 čajové lžičky heřmánku na 2 dl vody.

Kozí brada luční

(Tragopogon pratensis), čeleď čekankovité, 30-60cm, IV-VIII
Roste roztroušeně na pasekách a mezích od nížin do podhůří.
Sbíráme na jaře nebo ještě lépe na podzim po odkvětu a to oddenky nebo čerstvé mladé výhonky a lístky i květy. (Semena nejsou jedlé!)
Obsahuje hořčiny, lepkavou mléčnou šťávu, malé množství saponinů, sliz, látky pryskyřičné povahy, stopově alkaloid, inulin, kyseliny, mastné substance apod. Obsahuje asi i látky fytoncidního charakteru, protože je prokázáno antibiotické působení. 
Použití: Při onemocněních jater, žlučníku, při zánětech močových cest, při žaludečních potížích a kožních nemocech, kde je vhodná aplikace jak zevní, tak vnitřní. 
Ovesná polévka s kozí bradou: 2 cibule, pažitka, česnek medvědí nebo česnek, 2–3 kořeny kozí brady, mladé listy kozí brady, 1l vody, sádlo, sůl, koření. Na sádle či oleji zpěníme cibulku, zalijeme vodou a přidáme na drobno nakrájené kořeny kozí brady, vaříme do měkka asi 15 minut, před koncem varu přidáme nadrobno nasekanou nať a listy, vsypeme dvě hrsti ovesných vloček jako zavářku, dochutíme česnekem, osolíme, dle chuti okořeníme např. tymiánem nebo dobromyslí, jako dekoraci můžeme přidat i květy kozí brady či sedmikrásky, které nám při konzumaci pak esteticky plavou v talíři. Listy lze použít také do salátů nebo do zeleninových směsí.

Rozrazil lékařský

(Veronica officinalis), čeleď jitrocelovité (dříve krtičníkovité) , až 25cm, V-IX

Roste: Světlé lesy, vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, často v blízkosti mravenišť od nížin po horské oblasti. Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, pryskyřici, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, vosky, silici. Sbírá se nať  a to v době květu. Seřezává se těsně nad zemí a suší na stinných a vzdušných místech (do 35 °C) bez převracení tak, aby nezhnědla a neopadaly květy. Působí příznivě při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, snižuje hladinu cholesterolu v krvi,  podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem, čistí krev, má mírný protiprůjmový účinek, je vhodná při nejrůznějších kožních problémech (spáleniny, svrab, plísňové choroby), zánět dásní - kloktání. Odvar se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky. Čaj při potížích s trávením: 1čajovou lžičku rozrazilu spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.
 Mladá nať rozrazilu se přidává do jarních salátů nebo polévek.
Lidové názvy: Veronika, hušec, úložník, tržník, přítržník

Rozrazil rezekvítek

(Veronica chamaedrys), čeleď jitrocelovité, 15-25cm, IV-VIII

Vytrvalá bylina, co roste na vlhkých loukách, nevynechá pastviny, meze, trávníky a můžeme ho spatřit i jako plevel na polích a zahradách. Mimo jiné obsahuje glykosid aucubin, který je jedovatý pro hmyz.

Lidové názvy: Bouřka, pršavka, rezekvítek

Rozrazil se u nás vyskytuje ve více druzích, které klidně rostou nedaleko od sebe Léčivý je hlavně rozrazil lékařský - Veronica officinalis, - otázka záměny není tak důležitá jako u ostatních rostlin, protože mají stejně léčivé účinky jako Rozrazil lékařský

Rozrazil douškolistý

(Veronica serpyllifolia), čeleď jitrocelovité,, 5 až 30 cm, V až VIII





Vytrvalá bylina, která roste až hojně od nížin po horské oblasti.
Najdeme ji roztroušeně na lesních cestách a vlhkých loukách. Květní koruna má 5 až 9 mm v průměru, je bělavá, bledě modrá nebo nafialovělá.

Řeřišnice luční

(Cardamine pratensis), 20 - 50 cm, IV - VI, čeleď brukvovité (křížaté)

Roste hojně na zamokřených loukách a pastvinách, u křovin, v příkopech a vlhkých travnatých místech. Rozeznává se několik druhů, co do vlastností a působení podobných. V ČR lze najít  až 11 druhů.
 Obsahuje hořčičné glykosidy (oleje) a vitamín C. Řeřišnice podporuje trávení, působí močopudně a žlučopudně.
Použití: Dříve se její mladé listy sbíraly časně z jara na salát jako jeden z prvých zdrojů vitamínu C nebo se používala jako koření do zeleninových jídel či sýrů, dále do tvarohové pomazánky, bramborového salátu a podobně.