Drchnička rolní

(Anagallis arvensis), čeleď prvosenkovité, 10-20cm, VI-IX

Poléhavá bylina, která roste hojně na polích, úhorech, od nížin až do podhůří. Květy se otevírají po ránu asi okolo 9. hodiny a uzavírají se odpoledne nejpozději v 15 hodin. Protože se květy uzavírají rovněž při zamračené obloze, a tím před přicházejícím deštěm, lidé se domnívají, že tato rostlina předpovídá počasí. Nať se sbírá v době květu. Obsahuje glykosidy (např. cyklamin), anagalisaponin, třísloviny, sapotoxin a enzym primaverasin. Užívá se zejména jako hemostatikum, osvědčila se při lehčích poruchách jater a ledvin, dobře působí při těžkých průjmech (úplavice), tlumí svědění (užívána vnitřně i zevně), zevně se užívá na hnisavé a nehojící se rány nebo bércové vředy, ve formě sedací koupele se osvědčila na hemeroidy, dříve se užívala i při epilepsii, dně či vzteklině. Podává se ve formě odvaru (vařeného jen asi 2 minuty, denně se jej pije maximálně 125 ml!) nebo tinktury. Pozor: Její působení bývá dosti razantní, proto je řazena mezi drogy mírně jedovaté - užívat krátce a nepřekročit dávky!
Lidové názvy: Červená drchička, kočičí mejdýlko, kuří mor samec, námožníček, žabí střevíc

Sléz přehlížený

(Malva neglecta), čeleď slézovité, 10-100cm, VI-X

Roste: Rumiště, podél cest, pustá
místa obcí, dvory, podél plotů, nevynechá pole, zahrady. Obsahuje  sliz (v listech a květech), vitamín C, karoten, antokyanová barviva (v květech), třísloviny (v listech), organické kyseliny, v semenech množství oleje. Sbírá se list v červnu před rozkvětem, květ a nať v červenci a srpnu. List nesmí být napaden rzí slézovou (pozná se podle oranžovo červených až hnědých skvrn). Použití: Užívá se při žaludečních či dvanácterníkových vředech,  můžeme ho také použít k mírnění žaludečních a střevních potíží, nebo jako mírné projímadlo, i jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní či při kašli, ve formě koupele se osvědčil při ekzémech (zejména atopickém), neboť tlumí zánětlivost a svědění. Připravuje se ve formě nálevu nebo macerátu, pije se po malých dávkách v průběhu celého dne. Pasta připravená z práškovaného slézu smíchaného v trošce vody odstraňuje kruhy pod očima,  na špatně se hojící rány spařit čerstvé listy, rozložit na pláténko a nasáté výluhem ze slézu ho připevnit přímo na ránu. Přes noc nechat působit a zázraky se dějí... Atopický ekzém:  Kvetoucí nať se užívá vnitřně i formou obkladů. Vnitřně 2-4x denně šálek nálevu =150 ml, spařovat horkou, ale ne vroucí vodou, luhovat 10 minut. V některých případech se osvědčilo připravit čaj v destilované vodě - může být i technická z drogerie - máčet do něho tampony a krouživými pohyby jakoby ekzematická místa "vymývat". Dělat 1-2x denně, podle reakce pokožky. Koupel u zúžené dětské předkožky se připraví tak, že 2 polévkové lžíce drogy spaříme 1/2 l vody a necháme 10 minut vyluhovat. Lze použít i na obklady. Sléz používáme hlavně do čajových směsí, nejčastěji s ibiškem, třezalkou, heřmánkem, měsíčkem a tymiánem. Všechny obsahové látky slézu jsou netoxické, tedy vhodné i pro děti a kojící matky.
Lidové názvy: Biskupský chlebíček, bochníčky, chlebíček, koláčky, kloboučky, koláčky pána Boha, pagačice, pagáčky, patáčky, syráčí, drátenické vlasy ...

Laskavec ohnutý (srsnatý)

(Amaranthus retroflexus), čeleď laskavcovité, 10-200cm, VII-X

Roste coby plevel na polích, v zahradách, nevynechá okraje cest, rumiště, parky, uchytí se klidně i mezi dlažbou, na nádraží, prostě nenáročná rostlinka, co stejně jako většina laskavců, má i výživnou hodnotu.
Obsahuje totiž hodně sacharidů i bílkovin.
Využití: Z mladých rostlinek lze
připravovat saláty nebo je upravovat jako špenát. Starší rostliny již mají v listech hodně dusitanů. Semena se mohou použít jako krmivo pro drůbež, starší rostliny lze silážovat.

Čičorka pestrá

(Coronilla varia) čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 30-100cm, V-IX

Roste hojně na suchých loukách, křovinatých stráních a ve světlých lesích od nížin až do podhůří. Zejména květy a semena obsahují glykosid koronillin (=kathartin), který má účinky na srdce, a dále pseudokumarin a zřejmě i kyselinu močovou a 3-nitropropionovou kys. a její deriváty,ta je toxická pro monogastrická zvířata, ovcím mladá rostl. nejspíš nemusí vadit. Čičorka pestrá má význam jako doplňková pícnina, obohacující krmivo rostlinnými bílkovinami. Přestože je mírně jedovatá, nejsou dokumentovány otravy u koní, skotu ani ovcí.Podle některých zpráv byly pozorovány otravy projevující se zvracením, průjmy, křečemi, dechovými potížemi, bezvědomím i smrtí, údajně zemřeli lidé pijící odvar z natě.

Modřenec chocholatý

(Muscari comosum), čeleď chřestovité, 25-50cm, V-VII


Roste vzácně na výsluních stráních, kde jsou suché louky, stepi, písčiny, meze, vinice. U nás zařazen mezi rychle ustupující, tedy ohrožené a chráněné druhy. V místě nálezu jsem napočítala 15 rostlinek.

Kozinec sladkolistý

(Astragalus glycyphyllos), čeleď bobovité (motýlokvěté, luštinaté), 50-200cm, VI-VIII

 

 

Roste coby poléhavá bylina ve světlých lesích, také kde jsou sutě, neudržované sady, lomy, kamenité svahy, náspy až do podhůří. Obsahuje flavonoidy, vitamin C, olej, tříslovinu, aminokyseliny, silici, glycirrhyzin, proteiny, sacharózu, pryskyřice, saponiny, asparagin, kaučuk, přesně neurčené alkaloidy a další látky. Působí močopudně, potopudně, sedativně, snižuje krevní tlak, tlumí bílý výtok, při zevním použití snižuje vypadávání vlasů, ve formě klyzmatu tlumí krvavé průjmy, užívá se i k celkovému posílení organismu. Příznivě ovlivňuje činnost sleziny, jater. Pravděpodobně má i vlastnosti protivirové a protibakteriální, brání uchycení virů na sliznici dýchacích cest. Jako podpůrný prostředek se osvědčil i u nemocných po radioterapii nebo ozařování či u nemocných AIDS (působí proti útlumu činnosti kostní dřeně a prodlužuje reprodukční období buněk).Vzhledem k přítomnosti ne zcela prozkoumaných alkaloidů by se nemělo překračovat doporučené dávkování a léčba by neměla trvat déle jak 6 týdnů.
Bylinný extrakt z kořene kozince působí jako adaptogen (pomáhá organismu se přizpůsobit na změny okolního prostředí) a přispívá k obnovení fyzické a duševní síly. Navíc harmonizuje hladinu cukru v krvi. Kořen se opláchne, nastrouhá nebo rozdrtí na co nejmenší kousky a nechá se louhovat v co nejmenším množství vodného roztoku etanolu (lihu) v poměru s vodou 1:1 (počítáno s 60% lékárenským lihem) po dobu 1-2 dní. Přefiltruje se. 6,3 g takto získaného extraktu se smísí opět s roztokem 60% lihu a vody 1:1 (nebo více vody) do celkového 100 ml objemu. Užívání: Roztok se dávkuje následovně: 15 – 25 kapek 2x denně. Bez dozoru lékaře a jeho doporučení by se roztok neměl podávat dětem. Standardizovaného extraktu se užívá v množství 250-500 mg 3-4x denně.
Silný čaj se připraví použitím 3-6 gramů sušeného kořene 3x denně.
Tekutý extrakt v 25 % roztoku etanolu (1:1) se užívá po 2-4 ml 3x denně.
Práškovaného kořene 250-500 mg 3-4x denně.
Tinkturu s 30 % etanolem (1:5) užívejte po 20-60 kapkách 3x denně.

Mateřídouška vejčitá (polejovitá)

(Thymus pulegioides), čeleď hluchavkovité (pyskaté), až 10cm, VI-X

(Všechny v ČR rostoucí druhy mateřídoušek jsou si velmi podobné a navíc často dochází k jejich vzájemnému křížení, takže přesné určení druhu bývá obtížné. Pro léčitelské účely lze použít jakoukoliv z u nás planě rostoucích druhů mateřídoušek) Roste na slunných místech jako krátkostébelné louky, pastviny, meze, okraje cest a lesů, travnaté a kamenité svahy, mýtiny, lomy. Obsahuje monoterpenoidy (thymol, cymol, linalool, karvakrol a další) obsažené v silici, dále kyselinu ursolovou, hořčinu serpyllin, třísloviny, flavony a fytoncidy. Sbírají se nezdřevnatělé části od května do srpna. Suší se ve stínu ve slabých vrstvách do 35 °C. Při sušení se neobrací, aby neopadaly listy. Působení: Zvyšuje obranyschopnost organizmu proti infekčním chorobám (chřipka, nachlazení apod.), podporuje vykašlávání (bronchitida), má antiastmatické účinky, posiluje nervy (možno proto použít při neurastenii, depresích, nervově podmíněné závrati, migréně, šumění v uších), zlepšuje funkci trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti, působí proti nadýmání, má močopudné účinky, reguluje menstruaci. Výrazných antiseptických účinků lze s úspěchem využít při různých zánětech nebo zevně na špatně hojitelné rány, vředy či spáleniny od slunce. Při současném vnitřním i zevním použití (obklady, koupele, čaje) působí antirevmaticky a proti dně. Ve vyšších dávkách ji lze vnitřně použít i proti střevním parazitům. Čaj z jedné čajové lžičky na šálek vroucí vody se pije 3x denně.
Škytání:Dostaneme-li záchvat skytání, uvaříme 1/4 1 mateřídouškového čaje, do něhož vymačkáme šťávu z 1 citronu a teplý pomalu, po hltech vypijeme. (Další recept: Ve 1/41 vody krátce povaříme 1 lžičku drceného hřebíčku a necháme 10 minut přikryté vyluhovat. Scedíme a pomalu po částech vypijeme.)
Pozor: Některé silice v droze obsažená jsou mírně toxické, proto se nedoporučuje mateřídoušky užívat dlouhodobě nebo ve vysokých koncentracích! Při předávkování může dojít k otravě projevující se omámením a podrážděním ledvin, při dlouhodobém podávání může dojít k poškození sliznic.
Lidové názvy: Douška mateří, mateřinka, chodec, vonný tým