Dub letní

(Quercus robur), čeleď bukovité, až 40m strom,  IV-V
Roste ve smíšených a listnatých lesích, ale můžeme ho najít i v otevřené krajině. Dožívá se až 1500let. Plody jsou žaludy a patří mezi důležitou součást zimní stravy lesní zvěře. Sbírá se zejména kůra, jen zcela výjimečně i zralé žaludy nebo list. Kůra se sloupává výhradně mladá a hladká (tj. z větví o průměru max. asi 15 cm), nejlépe na jaře ještě před vyrašením listů a pak na podzim. Suší se při teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v době, než začne na podzim měnit svou barvu. Kůra obsahuje zejména katechinové třísloviny a dále kyselinu galovou a elagovou, pak hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a další látky. V listech jsou přítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tříslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej. Ještě víc tříslovin než kůra obsahují duběnky. Pro svoje silné vibrace byl dub uctíván už od doby předhistorické. Stačí se o kmen dubu opřít a člověk tak do sebe nečerpá z dubu jeho silnou energetiku. Nejcennější je kůra, která působí svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména při hemeroidech, průjmech a při zánětech trávicího ústrojí (brání průniku nákazy z trávicího ústrojí do močových cest a pohlavních orgánů).  Lze však prokázat i protibakteriální působení. Podává se po lžičkách ve formě odvaru hlavně při žaludečních a střevních katarech a při průjmech. Zevně: Velmi často se z kůry připravují i koupele, a to k úlevě při bolesti při onemocnění hemoroidy, k podpoře hojení poporodních jizev, při kožních zánětech, při zánětech dásní, mírnějších popáleninách a při pocení nohou. Není vhodné koupat rozsáhle popálenou pokožku a velké rány. Kloktání dobové kůry pomáhá při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu. Na bolestivé klouby přikládáme kaši z čerstvých drcených listů (nebo to mohou být listy sušené a spařené). Obklad necháme působit nejprve 1 hodinu, později i celou noc. Mastnou pleť můžeme osvěžit doma připravenou pleťovou vodou, které póry čistí a stahuje. Žaludy se zase umelou a prášek se nechá ve studené vodě, kde se vyluhuje hořký tanin, voda se sleje a prášek usuší. Tato operace odpadá u některých druhů dubů s malým množstvím taninu. Vhodné jsou dub dvoubarevný (Quercus bicolor), dub bílý (Quercus alba). Žaludy těchto druhů se dají i péct jako kaštany.
Pozor: Dub nepoužíváme na rozsáhlé popáleniny pokožky a sliznice nebo na pokožku nekrotizující, také není celkově vhodný na dlouhodobé užívání a také předávkování může vyvolat zvracení!
Čaj z kůry: 1 čajová lžička na šálek vody, mírně povařit a nechat ustát. Pijí se 2-3 šálky denně.
Prášek z kůry: 2-5x denně na špičku nože, zapít vodou při střevních katarech a průjmech
Odvar: 50g kůry na 1 litr vody nebo 3 polévkové lžíce na 1/2 litru vody, vařit 5 minut.
Kloktadlo: Hrst podrcených žaludů nebo kůry vařit 20 minut v 1/2 litru vody, nechat ustát a ředit na polovinu vodou. Používá se na záněty ústní dutiny, hrtanu a na afty.
Koupele na hemeroidy: Smícháme dubovou kůru, heřmánek, řepík, řebříček a mátu peprnou, povaříme 5-10 minut, necháme zchladnout na snesitelnou teplotu a používáme při zanícených hemeroidech na sedací koupel 1x až 2x denně.



Překyselený organismus - acidóza

Z vlastní zkušenosti:

   V dnešní hektické době je spíše výjimkou ten, komu se vyhnou zdravotní problémy. Nejvíce máme potíže s páteří. Proto je tendence hodně zdravotních problémů házet na jedinou hromadu - vše je od páteře a pak od stresu.
   Co s tím,, když nálezy z CT ještě nejsou jednoznačně na operaci a bolest neustupuje?
   Rada lékařů zní, vydržet, dokud to půjde! (Ono jakýkoliv, i sebemenší operativní zásah tělu na jedné straně sice prospěje, ale na druhé straně zanechává jizvy - nejen ty viditelné. Proto je lépe na rady dbát a počkat až bude hůř.)

   Zkoušíme rehabilitaci, speciální cvičení, různé léky. Vše s větším či menším účinkem. I tak bolesti těla, nechtěné ponocování a následná únava při zvládání dříve lehce zvladatelného docela dost znepříjemňují kvalitu života.

   A pozvolna se přidávají i problémy se zažíváním. Pro jistotu navštívíme pár specialistů. Podstoupíme nebolestivé, však hodně nepříjemné vyšetření. Zjištěné nálezy jsou však adekvátní věku. Specialisté doporučují spíše preventivní či podpůrné medikamenty a ty opět zabírají snad jen zkraje. Takže nálezy vůbec nevysvětlují proč již nemůžeme jíst to, co dříve. Zkoušíme osvědčené recepty, bylinky, méně solit a nakonec totální vyčistění organismu - po tomto se objevuje na pár dnů úleva. Zvolna se vracíme k lehké stravě šťastni, že zmizelo vnitřní napnutí břicha i křeče v žaludku. Polykání je opět snadnější a blíží se k normálu. Znovu s úlevou zažijeme i pocit zapomenutého hladu před jídlem.

   Stačí však nepatrná a nepostřehnutá dietní chyba a jsme zase na začátku. Či spíše na dně.

   Okolí sice závidí štíhlost, ale vůbec nechápe, proč si s nimi nemůžu dát ani hltek vína či piva natož si dát cokoliv smažené. Já zase nechápu, proč jednou bolí tu a pak zase tam, či celé tělo. Proč organismus zareaguje na chlad bolestí. Proč jiní mohou jíst bez omezení a já jen ověřená dietní jídla! (I po nich je mi sice těžko, ale alespoň nenásledují bolestivé křeče.) Ke všemu začínám vnímat divné pachy, které nikdo jiný necítí - něco jako aceton. A navíc sucho či cosi nepříjemného vadí v krku. Pak ještě jemné trnutí v puse a to už až ke rtům - něco jako neviditelný povlak. A to si už fakt začínám připadat jako opravdový hypochondr a sebevědomí má klesající tendenci. Měsíc se vše dá vydržet, ale další a další a další ...!?

   Opakované vyšetření nic nového nenajde, což je na jedné straně dobře, ovšem kde vlastně teda je příčina zmiňovaných problémů?!

   Tak jsem opět začala hledat na internetu. A ejhle, podobné problémy má nejeden z nás!

   Závěr zní překyselení organismu a pomoc nebývale jednoduchá!

  
   Nejdůležitějším bodem je využívat celou kapacitu plic (Při kontrole na neurologii vyšetřující lékař jen tak zběžně konstatoval, že dýchám mělce. Žádná rada, jen zápis. Teprve nyní, s odstupem času, si uvědomuji jak důležité je dýchat správně a do hloubky. Jen takto lze umožnit tělu zbavovat se nejen nečistot, ale i spalovat tuky. Navíc se správným dýcháním časem odstraní i brnění končetin.) Jeden odkaz z mnoha: http://www.coretraining.cz/2012/11/trenink-spravne-dychani-a-core/
   Pak každé sousto řádně rozkousat:  (Copak máme na takové prkotiny čas, když v práci na oběd i s cestou je pouhá půlhodinka? Svačinu zhltnout za chodu a doma zase kolotoč, kdy jídlo je pouhá nutnost k životu a navrch ještě káva, sladkosti - na nervy! Něco jako v klidu ústy potravu rozmělnit?)
A právě sliny tvořící se při kousání jsou důležitou složkou k nastartování správného trávení. Nehledě na to, že větší kousky tvrdé potravy jdou těžko strávit a zaneřáďují střeva!
   Dostatek vhodných nepřeslazených tekutin:  http://www.novinky.cz/zena/zdravi/357908-cukr-je-zlo-zaslouzi-si-pry-extra-dan.html  Není nad čistou pramenitou vodu! Pomocník při překyselení je i vývar z umytých a ve slupce vařených brambor bez klíčků a zelených částí. Asi 2 decilitry bramborového vývaru se pije celý den před každým jídlem. A pak neslazené bylinkové čaje, klidně s čerstvou citronovou šťávou, které je vhodné střídat zhruba po týdnu.
Rozrazilový čaj: 1čajovou lžičku rozrazilu lékařského spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.

Docela podrobný seznam vhodných potravin vyňatý z:
http://www.medicin.cz/zivotni-styl/jak-se-odkyselit

Strava při odkyselování a k udržení zásaditého prostředí organismu:
1. ráno snídat nejlépe ovoce
2. dostatečný přísun zásaditých a neutrálních potravin: ananas, artyčoky, aspik, bambusové klíčky, banány, borůvky, bramborová polévka, bramborové knedlíky, brambory, brokolice, čerstvé broskve, brynza, bylinkové čaje, camembert, celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuřice, zelený čaj, černý nasládlý chléb, černý rybíz, červená řepa, červené zelí, česnek, dietní olej, droždí, dýně, fazolky, fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus, hlávkové zelí, hovězí filet, houby - václavka, hrášek, hrušky, husí prsa, chřest, jablečná šťáva bio, jablečná dřeň, jablečný koláč (kynuté těsto), jablko, jáhly, jogurt, kapusta, kedlubny, Knackerbrott, kondenzované mléko, kroupy, krupice, krůtí maso, kukuřice, kvašená zelenina, květák, kyselá smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lněná semínka, mák, margarín, máslo, meloun, meruňky, neperlivá minerální voda, mirabelky, mléko (1,5 - 3,5% tuku), mrkev, nektrarinky, netučný tvaroh, nudle, okurky syrové i v koprovém a octovém nálevu, ořechy, ostružiny, petržel, polévková zelenina, pomeranče, pomerančový džus, rýže, ředkev, ředkvičky, rajčata, rajčatová šťáva, řeřicha, slepice (pečená i vařená), slunečnicový olej, sojové klíčky, srnčí kýta, šípky, špenát, šťáva ze syrových brambor, švestky, telecí filé a stehno, treska, třešně, tvaroh, ústřice, želatina, žitná mouka (typ 977), žitný chléb
3. Dostatečný přísun tekutin
4. Omezit bílkoviny, cukr, sůl
5. Užívat potravinové doplňky se stopovými prvky
6. Vyhýbat se alkoholu, nikotinu a jiným drogám
7. Co nejčastěji si dopřávat odkyselující koupel
8. Jíst v klidu a důkladně žvýkat
9. Nejíst pozdě večer
10. Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zhluboka dýchat
11. Jíst málo masa nebo žádné
12. Pravidelně držet půst
13. Pravidelně zařazovat odkyselující a zásadité potravinové doplňky
14. Často jíst brambory
15. Jídlo ochucovat kořením než-li solí
Krize při odkyselovací kůře
I při odkyselování organismu může dojít ke krizi, která může být způsobena tím, že příjem množství užívaných minerálů nestačí k neutralizaci kyselin, v takovém případě je nejlepší užití jednorázové dávky, nejlépe kávová lžička zásadité směsi směsi navíc. Také tím, jak se začnou odpadní látky uvolňovat z těla, staré bolesti se mohou probudit a můžeme začít mít pochybnosti nad touto metodou léčby. Ale je důležité v kůře pokračovat, protože se velmi rychle dostaví úleva a přebytečné kyseliny se zneutralizují a hned na to odstraní z těla ven. Pokud si zvykneme na zásaditou stravu, tyto krize se mohou čas od času projevit, může to trvat 1-2 roky, než se zásobárna škodlivého odpadu v tkáních odstraní, ale tyto intervaly se budou postupně prodlužovat a pokaždé se po takové krizi budeme cítit ještě líp. Jednou se tyto zásobárny vyprázdní a krize ustanou.

Ještě také tabulka, z které je patrné, že každý si musíme najít ty své potraviny. Nejideálnější je pestrá strava a hlavně jíst pravidelně a s mírou. http://zelenylistek.cz/detoxikace/ph-potravin/
Přeji všem i sobě silnou vůli a hlavně vydržet!

Téměř měsíc si hlídám hluboké dýchání, řádně vychutnávám kousáním každé sousto, hlavní složkou jídla jsou brambory a hodně tekutin, včetně žaludečních čajů - každý den volím jinou bylinku a hlavně, co nejčastěji popíjím vodu z vařených brambor ve slupce. A  můžu říct zlepšení o 90%. Takže zvolna přecházím na běžnou stravu. Ale závěr zatím nečiním a počkám na jaro. (Jaro a podzim bývá vždy kritický)
Pokračuji skoro po půl roce. Až na malé výkyvy, které byly způsobeny větším množstvím nevhodné stravy, musím s radostí konstatovat, že už zase žiji! Konečně nepřežívám jako ještě v prosinci minulého roku, kdy jsem už přestala doufat ve zlepšení a připadala si jako obyčejný hypochondr.
Je pravda, že stále nemůžu hodně pepřené jídla, uzeniny si beru jen ,,na chuť" a jinak vařím pouze domácí stravu, což se dá bez problému zvládnout. Vždyť se mi dokonce vrací i ztracená síla - opět zvládám i těžší práce. Sice si stále musím hlídat určitou normu, to znamená nepřeceňovat možnosti a v poledne si dát po obědě krátký odpočinek a také minimálně 2x do týdne cvičit a hlavně střídat zátěže.
Ale neberu již žádné léky! V případě dietní chyby je mou první pomocí VINCENTKA nebo ŠARATICE. Pak mírná dietka, hodně čaje a do 24 hodin je po problému.

Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý

(Solanum tuberosum), čeleď lilkovité, 60-150cm, VI-VIII

Brambora je jedna z nejdůležitějších pěstovaných plodin. S výjimkou jedlých hlíz je celá rostlina jedovatá. A právě hlízy ochránily počátkem 19 století Evropu od hladomoru. Obsahují: Nejvýraznější složkou je voda a škrob, dále pak bílkoviny, polysacharidy a do značné míry i tuky. I syrová slupka obsahuje chakonin nebo solanin a může být ve velkém zkonzumovaném množství jedovatá. Britští vědci označili brambory, které mnozí současní odborníci posuzovali za jednu z nejškodlivějších potravin, jako produkt nejbohatší na vitamíny! Rozsáhlé studie vedly k těmto závěrům: Brambory jsou mnohem užitečnější než zelí, banány nebo ořechy, které jsou usilovně upřednostňovány propagátory zdravých životních stylů. Pravidelná konzumace brambor (zejména ve vařené formě) normalizuje mnoho funkcí organismu. Nejužitečnější jsou brambory ve slupce. Obsahují 5 krát více vlákniny než banán, obrovské množství vitaminu C a také důležitý prvek selen, kterého je v bramborách více, než v ořechách a semínkách. Obecně lze brambory charakterizovat jako komplex vitamínů a stopových prvků v kombinaci pro člověka nejvyváženější. Brambory a výrobky z nich tvoří nejen u nás podstatnou část kalorického příjmu. Jedním z nejznámějším receptem jsou bramboráky: Syrové brambory oškrábeme, omyjeme a nastrouháme. Vodu částečně slijeme. Ochutíme solí a pepřem. Přidáme na 1kg 2 vejce, majoránku, česnek, podle potřeby mouku a asi 1 dcl mléka, aby těsto nebylo tuhé. Do tuku rozpáleného na pánvi klademe lžíci připravené bramborové směsi, kterou rozetřeme na placky a osmažíme po obou stranách dozlatova. Bochánky ze včerejších brambor: 4-5vařených brambor nastrouháme, přidáme 600g hladké mouky, 200ml vody, sůl, droždí. Vypracované těsto necháme vykynout a z těsta pak tvoříme bochánky jako dlaň. Můžeme posypat kmínem či semínky dýně ...Dáváme na plech jako koláče a ještě nožem naznačíme půlení. Pečeme při 190°C asi 15 minut a horké potíráme mlékem.
Brambory pomáhají i při léčbě překyseleného žaludku. Stačí uvařit několik umytých brambor bez klíčků a zazelenání ve slupce. Asi 2dl bramborového vývaru se pije celý den před každým jídlem. Při suchém kašli se horké vařené brambory ve slupce zabalí do utěrky a přiloží na hrudník, kde se přikryté dekou nechají působit 1/2 hodiny. Při potížích s dýchacími cestami zkuste napářku nad vařenými bramborami. Bramborové pyré se doporučuje při gastritidě, žaludeční neuróze, podrážděném žaludku a celkově při žaludečních těžkostech. Syrové nastrouhané brambory smíchané s olejem a přikládají na postižená místa jako obklad na omrzliny a popáleniny. 
Čerstvá bramborová šťáva  je plná vitamínů A, C, B a dále také obsahuje fosfor, vápník, železo, draslík, zeaxantin, vlákniny, a bílkoviny a lze ji použít jako vynikající protizánětlivý nápoj. Velmi dobře funguje při artritidě a u mnoha dalších forem zánětlivých bolestí, zejména však bolestí kloubů a bolestí zad. Bramborová šťáva zvýší krevní oběh ve všech částech Vašeho těla. Je zásaditá a zabraňuje nemocem jako jsou kardiovaskulární choroby a dokonce pomáhá předcházet rakovině. Je také vynikající na ekzémy a akné - pomáhá uklidnit kůži, pomáhá při hubnutí - vypijte jeden šálek bramborové šťávy ráno, ještě před snídaní a potom večer 2-3 hodiny před tím, než půjdete spát. Sama o sobě nemá skoro žádnou chuť a tak ji můžete namíchat s jinými šťávami, například ideální je mrkvová nebo dokonce i bylinky jako je kopřiva, šalvěj. Pokud musíte sladit, přidejte například trochu medu.
Bramborová šťáva je alkalická a tak je ideální pro zklidnění trávícího traktu, léčení poruch trávení a při přebytku kyselin v těle. Také je vynikající při hojení podrážděných střev a neméně pomáhá při hojení žaludečních vředů. Je to zázračný produkt nejen pro gastrointestinální trakt. ale také odplavuje z těla kyselinu močovou, zabraňuje tvorbě vápenatých kamenů v močových cestách a snižuje mimo jiné i hladinu cholesterolu. Je to vlastně levná varianta pro detoxikaci těla. V Japonsku a na dalších místech na světě se používala k léčbě hepatitidy a tato léčba měla dobré výsledky. Dále je dobrá pro léčbu pankreatitidy a při onemocnění ledvin a taktéž je vhodná pro lidi, kteří mají cukrovku a vysoký krevní tlak i jako podpůrný prostředek k léčbě nádorů a rakoviny - červené a fialové brambory obsahují velké množství antokyanů a ten zastavuje růst rakovinných buněk. Žluté a oranžové brambory obsahují velké množství zeaxanthinu, který je důležitý pro zrak.
Vždy používejte zralé brambory, bez černých skvrn, bez zelených ploch - tyto oblasti obsahují toxiny
Lidové názvy: Zemáky, zemská jablka, zemská japka, zemní jablko, erteple, arteple, kobzole, kobzol či kobzola (Lašsko, Valašsko),  jablóška, jablóško, jabluško, krumple (Drahansko), grule, bandury, grumbíry ...

Libeček lékařský

(Levisticum officinale), čeleď miříkovité, 100-250cm, VII-VIII

Celerově aromatická rostlina pěstovaná na zahrádkách. Obsahuje silice s ftalidy, terpinolem, karvakrolem a dalšími složkami, a dále kumariny, pryskyřice, cukry, ... Využívají se všechny její části. Listy jako koření do polévek, omáček, salátů, na pečení. Plody do nakládané zeleniny i některých druhů pečiva. Oddenky lze kandovat. Oddenek s kořeny se sbírá na podzim druhého až třetího roku, po omytí se suší ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Nať se sbírá v průběhu celého vegetačního období, semena po jejich dozrání. Pozor! Libeček není drogou vhodnou k dlouhodobému užívání a ani krátkodobě by jej neměli užívat ve větším množství lidé se závažnými poruchami ledvin a těhotné a kojící matky.

Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí (zejména chloridů), pomáhá při zánětech dolních cest močových, napomáhá rozdrobení močových kaménků, rozpouští hleny (při nachlazení), povzbuzuje vylučování trávicích šťáv a žluči, příznivě působí při nepravidelné menstruaci a mírní bolesti při nadýmání. Nať ve formě koupelí se užívá při revmatismu, dně nebo jiných zánětlivých onemocněních kloubů. Semeno libečku se užívá jako prostředek celkově posilující organizmus. Podává se nejčastěji ve formě nálevu, kterého se pijí 2 až 3 šálky denně. Koupel v odvaru z natě by měla trvat asi 15 minut. Semena je možno užívat rozdrcená v syrovém stavu (berou se 2x denně po hlavním jídle na špičku kulatého nože) nebo ve formě nálevu (1 čajová lžička drceného semene se přelije sklenicí vařící vody, luhuje se 10 minut, poté se přecedí a pije se opět po hlavním jídle).

Miřík celer

(Apium graveolens), čeleď miříkovité, 40-150cm, V-VIII
Jedná o jednu z nejaromatičtějších zelenin. Můžeme pěstovat celer bulvový, naťový, řapíkatý ...
Celerová nať i dužnina bulev obsahují mnoho důležitých látek, jako jsou bílkoviny, vitaminy B1, B2, PP, významné množství vitaminu C, i řadu minerálních látek jako vápník, sodík, draslík, hořčík a fosfor.  Najdeme zde také silice s obsahem apiolu, a myristicinu, flavonoidy a další léčivé látky, díky nimž se celer uplatňuje i v čajích s močopudnými účinky, uklidňuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy. Celer se využívá v dietě léčící nadváhu, artritidu, dnu, revmatismus, deprese, vředy, záněty jater, ledvin, močového měchýře, alergické projevy a vyrážky a další onemocnění související s překyselením organismu. Celer a celerová šťáva jsou velmi vhodné i pro diabetiky Spolu s petrželí má celer pověst afrodisiaka, především mužského – za tuto schopnost vděčí patrně obsahu aminokyselině asparaginu. Celer se díky vysokému obsahu hořčíku počítá také mezi rostliny s protirakovinnými účinky.
Využití v kuchyni:  Celer spolu s mrkví a petrželí se přidává do polévek, pod hovězí pečeni, k přípravě vařeného nebo syrového salátu. Celerová nať i semeno je častou součástí kořeninových směsí pro grilování. Mezi koření řadíme celer především pro silně aromatická a nahořklá semena, které se používají k přípravě tzv. celerové soli obsahující alespoň 8 % rozemletých plodů, které tvarem připomínají plody anýzu. Celerová sůl je typickým kořením rybích pokrmů, zeleniny a kroket. Můžeme také kořenit celerovými listy, které spolu s řapíkem vaříme zároveň s pokrmem a před podáním odstraňujeme. Listy, zbavené silné části řapíku, lze sušit. Celerová nať se používá často i k průmyslové přípravě polévek a do různých směsí koření.
Celerový salát s mrkví: 2 hlízy celeru, 4 větší mrkve, šťáva z citronu, 1 lžíce olivového oleje, špetka mořské soli. Zeleninu nastrouháme, zalijeme citrónovou šťávou, mírně osolíme a omastíme olejem.
Smažený celer: Celer uvaříme ve vroucí osolené vodě do poloměkka, necháme vychladnout a nakrájíme na kolečka silná asi 1 cm. Vždy dva kolečka celeru proložíme plátkem nivy, dlaní je mírně stlačíme a obalíme v mouce, rozšlehaném vejci a ve strouhance. Osmažíme na rozehřátém oleji po obou stranách dozlatova. Můžeme použít místo nivy kolečko šunky.
Celerové bramboráčky: 300g očištěných syrových brambor, 300g očištěného celeru, 1 vejce, 100g pšeničné mouky polohrubé nebo celozrnné, 2 stroužky česneku, 1 – 2 lžičky Solčanky (zeleninové koření se solí bez glutamátu sodného), majoránka, olej na smažení
Brambory i syrový celer nastrouháme na jemném struhadle a lehce vymačkáme přebytečnou vodu a smícháme s prolisovaným česnekem, přidáme solčanku, majoránku, vejce a zahustíme moukou dle potřeby. Těsto by mělo být trochu řidší než na klasický bramborák. Po přípravě ho necháme pár minut odležet. Bramboráčky můžeme péct na pánvi v oleji, nebo můžeme zvolit pečení v troubě na plechu potřeném olejem.
Lidové názvy: Opich

Mrkev obecná pravá, setá

(Daucus carota subsp. carota)
(Daucus carota subsp. sativus), čeleď miříkovité (okoličnaté), 5-100cm, V-VIII

Roste: Louky, sušší travnaté porosty, pastviny, příkopy, náspy, kamenité svahy, pole, rumiště. Mrkev setá je vyšlechtěna z mrkve pravé a je pěstována v mnoha kultivarech jako nezastupitelná  kořenová zelenina. Obsahuje karoteny, které se v
organismu mění na vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, cukry, silice, fosfolipid, steroly, minerální látky, v semenech je přítomna zejména silice a olej. Sbírá se kořen, semeno, někdy i nať. (Mladou nať lze využít stejně jako bylinky)
 Účinky: Podporuje obranyschopnost proti infekcím, zlepšuje zrak (zejména šeroslepost), užívá se při jaterní dietě (Při dlouhodobém a nadměrném pité mrkvové šťávy se může jako důsledek velkého množství karotenoidů, jež organismus již nedokáže zpracovat, a přetížení jater objevit tzv. karotinodermie projevující se oranžovým zbarvením pokožky), pomáhá při močových kaméncích a revmatických zánětech kloubů, je mírně močopudná a projímavá (Syrová mrkev pomůže díky vláknině správné funkci střev a tím i našemu vyprazdňování. Naopak vařená například pomáhá zastavit průjem), při zevním použití hojí rány, spáleniny či vředy, šťáva z kořene se hodí při léčení či doléčení ischemické choroby srdeční, prospěje těhotným a kojícím ženám nebo při chudokrevnosti. Využívá se také jako krmivo.  Výtažky z mrkve se přidávají do pleťových krémů, masek, mlék a do ochranných krémů proti opalování. Všechny tyto přípravky zvyšují fyziologickou funkci kůže, obnovují její pružnost, zamezují loupání a tvrdnutí. Maska z čerstvé mrkve: Nastrouháme čerstvou mrkev a na 20 minut ji přiložíme na důkladně omytý obličej a po sejmutí vetřeme do kůže mastný nebo polomastný krém. Nálev ze semen se užívá při angíně pectoris (pije se 2x až 4x denně)  Nejčastěji se podává mrkvová šťáva. Nať se obvykle používá čerstvá a užívá se hlavně zevně ve formě kašovitých obkladů. Nezastupitelný význam má pro široké využití v kuchyni. Pro dobrou využitelnost betakarotenu se doporučuje tepelná úprava na tuku. Mrkvový křen: Omytou mrkev a jablko nastrouháme na jemném struhadle, přidáme trochu nastrouhaného křenu a dochutíme solí, šťávou z citronu a případně dosladíme. Mrkvové karbanátky: 500 g mrkve, 2 - 3 vejce, 5 lžic strouhanky, 1 cibule, česnek, 2 PL majoránky, mletý kmín, sůl. Mrkev očistíme, nastrouháme nahrubo, podusíme osolenou na trošce vody. Necháme vychladnout vyklopenou na sítku. Nakrájíme nadrobno cibuli, prolisujeme česnek (může se dát i sušený), přidáme majoránku, mletý kmín, vejce a zahustíme strouhankou, popř. vegetou. Je možné použít místo strouhanky jemné ovesné vločky. Připravenou směs necháme asi 1/4 hodiny stát, tím dobře zahoustne. Vytvořené karbanátky obalit ve strouhance, smažit Mrkvové sušenky: 250 g strouhané mrkve, 250 g tuku, 450 g hladké mouky, 3 lžíce cukru, špetka soli. Vypracované těsto necháme v chladu ztuhnout, pak z vyváleného plátu asi 3 mm silného vykrajujeme jednoduché tvary. Pečeme na vymazaném plechu v předem předehřáté troubě zvolna po obou stranách dozlatova. Chutnají znamenitě i studené.

Mrkev divoká

(Dakus carota), čeleď miříkovité, VI-VIII, 25-120cm

Vyskytuje se na sušších loukách, podél cest, na náspech, na kraji lesa.
Jedlé části jsou kořen před květem, nejlépe v prvním roce života nebo na jaře druhého roku, nať
Kořeny sklízíme na jaře a na podzim, nať před květem
Obsahuje silice, provitamin A, vitaminy B1, B2, C, pektin, minerály, sacharidy, karoten. Nejčastěji se používá ke spolehlivému zastavení průjmů. Kořen obsahuje také karoten, lze jej tedy využít při onemocnění jater, žloutenkách a střevních zánětech.
Kořeny mrkve obecné můžeme používat stejně jako běžně známý šlechtěný kultivar mrkve. Jelikož je chuť silná až nepatrně pálivá jako u petržele, hodí se nejlépe na ochucení polévek, případně omáček. Stačí přidat několik celých kořínků, které nahradí mrkev a petržel zároveň. Po uvaření a oloupání se dají eventuelně jíst, ale hodí se k tomu jen kořeny střední velikosti, které mají kolem dřevitého jádra alespoň nějakou dužinu. Vývar se dá udělat například z brambor, divoké mrkve, listů kopřiv a třeba vajíčka a česneku. Dosáhnete tak opravdové zálesácké polévky.
Česnečka z divoké mrkve: Cibule, olej, 2–3 brambory, 8–10 kořenů divoké mrkve i s natí, česnek, nebo česnek medvědí. Cibulku osmažíme, zalijeme vodou, přidáme brambory, na kolečka nakrájenou mrkev, uvaříme do měkka, před koncem varu přidáme nať a dva až tři stroužky česneku, případně deset listů najemno pokrájeného česneku medvědího, můžeme zahustit jíškou, nebo polévkovými nudlemi. Osolíme a podáváme.
Poznáte ji bezpečně zejména podle vůně, která je opravdu k nerozeznání od zahradní mrkve. I tak. Pozor na záměnu s jedovatými rostlinami telucha kozí pysk (Aethusa cynapium) nebo s rozpukem jízlivým (Cicuta virosa).