Kozí brada luční

(Tragopogon pratensis), čeleď čekankovité, 30-60cm, IV-VIII
Roste roztroušeně na pasekách a mezích od nížin do podhůří.
Sbíráme na jaře nebo ještě lépe na podzim po odkvětu a to oddenky nebo čerstvé mladé výhonky a lístky i květy. (Semena nejsou jedlé!)
Obsahuje hořčiny, lepkavou mléčnou šťávu, malé množství saponinů, sliz, látky pryskyřičné povahy, stopově alkaloid, inulin, kyseliny, mastné substance apod. Obsahuje asi i látky fytoncidního charakteru, protože je prokázáno antibiotické působení. 
Použití: Při onemocněních jater, žlučníku, při zánětech močových cest, při žaludečních potížích a kožních nemocech, kde je vhodná aplikace jak zevní, tak vnitřní. 
Ovesná polévka s kozí bradou: 2 cibule, pažitka, česnek medvědí nebo česnek, 2–3 kořeny kozí brady, mladé listy kozí brady, 1l vody, sádlo, sůl, koření. Na sádle či oleji zpěníme cibulku, zalijeme vodou a přidáme na drobno nakrájené kořeny kozí brady, vaříme do měkka asi 15 minut, před koncem varu přidáme nadrobno nasekanou nať a listy, vsypeme dvě hrsti ovesných vloček jako zavářku, dochutíme česnekem, osolíme, dle chuti okořeníme např. tymiánem nebo dobromyslí, jako dekoraci můžeme přidat i květy kozí brady či sedmikrásky, které nám při konzumaci pak esteticky plavou v talíři. Listy lze použít také do salátů nebo do zeleninových směsí.

Rozrazil lékařský

(Veronica officinalis), čeleď jitrocelovité (dříve krtičníkovité) , až 25cm, V-IX

Roste: Světlé lesy, vřesoviště, suché trávníky, paseky, suché louky, písčiny, často v blízkosti mravenišť od nížin po horské oblasti. Obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosid aukubin, pryskyřici, organické kyseliny, vitamín C, saponiny, vosky, silici. Sbírá se nať  a to v době květu. Seřezává se těsně nad zemí a suší na stinných a vzdušných místech (do 35 °C) bez převracení tak, aby nezhnědla a neopadaly květy. Působí příznivě při zánětech močových cest i při kaméncích, při bronchitidě, astmatu či zánětu průdušek, snižuje hladinu cholesterolu v krvi,  podporuje zažívání, tvorbu enzymů slinivky břišní, je účinným antirevmatikem, čistí krev, má mírný protiprůjmový účinek, je vhodná při nejrůznějších kožních problémech (spáleniny, svrab, plísňové choroby), zánět dásní - kloktání. Odvar se vaří jen krátce (asi 2 minuty). Při zevním použití se vaří déle, asi 5 až 10 minut. Vnitřně se berou 2 až 4 šálky denně. Pro zlepšení metabolismu se doporučuje užívat čerstvou šťávu a to 2x až 4x denně 2 až 3 čajové lžičky. Čaj při potížích s trávením: 1čajovou lžičku rozrazilu spařit šálkem vody, nechat pod pokličkou 5-7minut louhovat. Pije se 3x denně půl hodiny před jídlem.
 Mladá nať rozrazilu se přidává do jarních salátů nebo polévek.
Lidové názvy: Veronika, hušec, úložník, tržník, přítržník

Rozrazil rezekvítek

(Veronica chamaedrys), čeleď jitrocelovité, 15-25cm, IV-VIII

Vytrvalá bylina, co roste na vlhkých loukách, nevynechá pastviny, meze, trávníky a můžeme ho spatřit i jako plevel na polích a zahradách. Mimo jiné obsahuje glykosid aucubin, který je jedovatý pro hmyz.

Lidové názvy: Bouřka, pršavka, rezekvítek

Rozrazil se u nás vyskytuje ve více druzích, které klidně rostou nedaleko od sebe Léčivý je hlavně rozrazil lékařský - Veronica officinalis, - otázka záměny není tak důležitá jako u ostatních rostlin, protože mají stejně léčivé účinky jako Rozrazil lékařský

Rozrazil douškolistý

(Veronica serpyllifolia), čeleď jitrocelovité,, 5 až 30 cm, V až VIII





Vytrvalá bylina, která roste až hojně od nížin po horské oblasti.
Najdeme ji roztroušeně na lesních cestách a vlhkých loukách. Květní koruna má 5 až 9 mm v průměru, je bělavá, bledě modrá nebo nafialovělá.

Řeřišnice luční

(Cardamine pratensis), 20 - 50 cm, IV - VI, čeleď brukvovité (křížaté)

Roste hojně na zamokřených loukách a pastvinách, u křovin, v příkopech a vlhkých travnatých místech. Rozeznává se několik druhů, co do vlastností a působení podobných. V ČR lze najít  až 11 druhů.
 Obsahuje hořčičné glykosidy (oleje) a vitamín C. Řeřišnice podporuje trávení, působí močopudně a žlučopudně.
Použití: Dříve se její mladé listy sbíraly časně z jara na salát jako jeden z prvých zdrojů vitamínu C nebo se používala jako koření do zeleninových jídel či sýrů, dále do tvarohové pomazánky, bramborového salátu a podobně.

Brusnice borůvka

(Vaccinium myrtillus ), čeleď vřesovcovité, keřík až 50cm, IV-VII
Roste ve vyšších polohách hor, v teplých pahorkatinách, ve světlinách, vřesovištích a rašeliništích.  Má ráda půdy kyselé, málo výživné, nepříliš suché.
Listy obsahují fenolické látky a kyselinu oleanovou a ursolovou. Listy obsahují i velmi významné glukokininy a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. Nejhodnotnější drogu poskytují listy sbírané od dubna do června - v době, kdy rostlina kvete. Listy se nesmí pomačkat, aby při sušení nezhnědly. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách, nejlépe přirozeným teplem. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 40 °C
Plody lesních borůvek obsahují třísloviny, cukr, antokyanová barviva,
myrtillin A a B, dále organické kyseliny, citrónovou, jab­lečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi. Jsou také zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.
Borůvky kanadské Vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody a světlou dužninou, která nebarví, mají také vynikající léčivé účinky.
Odvar z listů podporuje také vylučování moči a má dezinfekční účinky při zánětech močových cest. Doporučena dávka 20 až 30 g listů spařených půl litrem vody, pít 2 až 3krát denně jeden decilitr. Byl prokázán účinek proti škrkavkám a roupům, i při onemocnění toxoplazmózou a také jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti. Podporuje také funkce mozku, zdraví očí, chrání před jaterními chorobami a posiluje imunitní systém.
Pozor, dlouhodobé užívání většího množství drogy (především při cukrovce), může vést až k chronické otravě!

Plody zvyšují obranyschopnost, podporují růst u dětí, výborně působí proti průjmům, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Odstraňují únavu očí a zlepšují ost­rost zraku. Ulehčují průběh chorob způsobených stárnutím. Nejnovější výzkumy potvrdily významné protirakovinové účinky na lidský organis­mus a na kůži poškozenou při nadměrném opalování. Doporučuje se zkonzumovat během léta alespoň 1,5 kg čerstvých plodů pro vyčištění organismu.

Kloktadlo: Z vylisované šťávy je vynikající prostředek k regeneraci sliznic při krčních nemoc­ech nebo hrst listí vaříme asi 5 minut v půl litru vody a pak scedíme
Plody borůvky jsou oblíbenou pochoutkou, dají se mrazit i kompotovat.
V kuchyni se využívají k přípravě koláčů a jiného sladkého pečiva, výrobě zavařenin, kompotů, sirupů nebo borůvkového vína. Čerstvé doplní zmrzlinové a ovocné poháry, výborný je i mléčný borůvkový koktejl.
Lidové názvy: Borůvka, borovka, borůvčí, borůvnice, černá jahoda, černice, čičeretka, čičeřetka, čičoretka, čučoriedka, hafera, hafery, myrovka, myrtové jahůdky, myrtovka, vraní oka, žaví

Kontryhel obecný

(Alchemilla vulgaris), čeleď růžovité, 10-30cm, V-VIII

Vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem, co roste hojně na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor.
Sběr: Kvetoucí nať i s přízemními listy sbíráme od dubna do září nejlépe kolem deváté hodiny dopoledne za suchého počasí. Sušíme ve vrstvách až do 9 cm. (Teplota do 35°C.) Dobře usušená bylina má původní barvu, svíravou nahořklou chuť a je bez pachu. (Svíravá chuť lze odstranit fermentací.)
Obsahuje třísloviny (především tanin), organické kyseliny, kyselina salicylová, hořčiny, silice, falovonoidy, flavony, fytosteroly a minerální látky a vitamín C.
Kontryhel působí hlavně na gynekologické obtíže. Díky obsahu třísloviny tanin, mírní menstruační bolesti a silné krvácení a ulehčuje ženskému tělu lépe se vyrovnat s příchodem klimakteria. Kontryhel také posiluje ženské pohlavní orgány (zejména dělohu), zpevňuje podbřišek a tím zlepšuje stav dělohy náchylné k potratům a zvyšuje šanci na otěhotnění. Koupel z kontryhele pomáhá léčit různé kvasinkové nemoci.
Kontryhel má pozitivní účinky i po porodu. Pomáhá zpevnění děložního svalstva a navrácení do původní formy a zmírňuje poporodní krvácení, zlepšuje také kvalitu mateřského mléka, podporuje jeho tvorbu a vylučování.
Má taktéž protizánětlivé a močopudné účinky. Používá se při léčbě zánětlivých onemocnění podbřišku, chorob se zvýšeným krvácením, cukrovky a žaludečních problémech. Kontryhel působí i proti průjmům a na hemeroidy. Léčí různá kožní onemocnění a špatně hojící se rány, také zanedbané vředy. Lze ho použít i k výplachům při onemocnění dutiny ústní.
Koupel: 200g sušeného kontryhelu zalijeme studenou vodou a necháme přes noc louhovat. Na druhý den odvar ohřejeme a přilijeme do koupele.
Směs na kýlu a výhřez: 1 díl kokošky pastuší tobolky a 1 díl kontryhele - čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselně kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádí 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel).
Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů. Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stružek česneku, sůl, voda 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb nebo placky.
Lidové názvy: Husí nožka, rosička, alchemika, hvězdoš, kondolík, divý muškát, kloboučky, zlatodějka, kloboučky, přívratník, žadava, žindava, ...