Jak na klíšťata

Počítejte s tím, že žádná rada nefunguje stoprocentně, přes všechny vitamíny B, repelenty, oblečení atd. se občas najde až příliš přátelské klíště. I tak, jakákoliv prevence sníží procento nakažení - každý člověk je jiný a proto je třeba hledat to, co je prospěšné právě pro nás...

Přisátá klíšťata jde výborně odstranit mýdlem v žínce nebo froté ručníku . Namočit a šmidlat přes klíště. Hlavně ta mrňavá. Ale stejně je nejlépe ,,pijáka" obratně chytit a rychle vytáhnout - v šoku zapomene stříknout více infekce...

Staří praktici doporučují jako prevenci proti klíšťatům pravidelnou dávku česneku, piva či vitaminu B. Někdo doporučuje pravidelné užívání thiaminu, někdo bere B-komplex. Zvláště u malých dětí má řada rodičů s vitaminem B jako preventivním prostředkem dobré zkušenosti.

Anebo si Fenykl namelte najemno a udělejte z něj malé polštářky, které stačí dát do kapsy a nebo i za ponožku. Je to vyzkoušené a jednoduché...

1 litr vody, v něm svařit sáček rozmarýnu (běžně v prodeji v oddělení koření). Nechat přirozeně vychladnout, přidat lžíci octa a scedit. Uchovat se dá v ledničce v běžném rozprašovači. Doporučuji udělat poloviční množství, aby se lépe skladovalo. Množství z 1 litru vydrží na celou sezónu.

Celý vlaštovičník omýt, nastříhat a dát do zavařovačky, kde ho zalejeme jedlým olejem. Uzavřít a nechat na slunci 8-10 dnů. Pak scedit do menších lahviček. 50ml stačí na léto pro 3 osoby. Před vyjitím do přírody natřeme nohy, ruce, případně i krk a dokonce i psa zespodu. Klíšťata se nám pak hezky vyhnou.

Repelent z Alpy Frankovky, do které nasypeme hřebíček(koření) s kouskem skořice a necháme vylouhovat několik dní, až roztok získá barvu rumu. Potom buď nalijeme do nějaké lahvičky po spreji, nebo potíráme pokožku na potřebných místech. Funguje i na pejsky, kteří se nechají postříkat.

Nakonec lze vzít váleček na čištění oděvů, potřít jemnou vrstvou esenciálního oleje a následně si jím postupně přejděte celé oblečení. Dělejte to však opatrně, abyste si na kouscích oděvu nenadělali nepěkně vypadající fleky. Vaši procházku přírodou už žádné klíště nenaruší. Paraziti budou mít totiž velké potíže přichytit se na oblečení. Navíc, pokud použijete levandulový, eukalyptový nebo citronový olej, můžete si být jisti, že tyto vůně parazity odpudí. Esenciální olej také můžete použít jako sprej. Namíchejte ho s vodou do lahvičky se sprejovým uzávěrem a postřikujte oblečení. Pozor však na pokožku. Někteří mohou být na tyto oleje alergičtí.

Kuklík městský

(Geum urbanum), 20 - 120 cm, V - X, čeleď růžovité

Vytrvalá bylina, která roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách vzácně (Křoviny, okraje lesů, lužní lesy, lesní cesty, parky, staré zahrady, hřbitovy, stinná rumiště, zvětralé zdi, zbořeniny). Na jaře a na podzim se sbírá oddenek, který obsahuje třísloviny, fenolické glykosidy (např. eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý), silici (eugenol), prchavý olej, pryskyřici a kaučuk. Využití: Sušený kořen býval užíván jako koření namísto hřebíčku (geosid voní po tomto koření) a užíval se i při výrobě piva a pálenky. Jinak působí svíravě a desinfekčně, proto ji lze použít na krvácení z dásní, na žaludeční vředy, při zánětu jícnu či žaludeční sliznice, působí i proti průjmově. Zevně se užívá na zanícené hemeroidy a kožní záněty.  Nať kuklíku má vykazovat protiprůjmový, krvácení zastavující a teplotu snižující účinek. V lidovém léčitelství byl kuklík doporučován i při průjmech, křečích, děložním krvácení, při křečích spojených se žaludečními vředy. Laboratorním testem byl prokázán účinek snižující krevní tlak.
Nejčastěji se podává kořen ve formě macerátu nebo nálevu. Při zevním užití se aplikuje ve formě lihového roztoku -  1 díl kořene na 8 dílů vod a 2 díly lihu se nechá za občasného zatřepání 8 dní stát. Sušený kořen louhovaný ve víně - 60g na 1/2l - se pak popíjí na posílení žaludku a srdce.
Lidové názvy: Benedikt, Brantovník, Zaječí oko

Kuklík šarlatový

(Geum coccineum), 15 - 60 cm, V - VII, čeleď růžovité

 

Vytrvalá, trsnatá bylina původem z Balkánu, která je pěstována na našich zahrádkách. Je to zcela mrazuvzdorná a nenáročná trvalka, která se množí dělením trsů na jaře - nezplaňuje.

Jírovec maďal - kaštan koňský

(Aesculus hippocastanum), opadavý strom z čeledi mýdelníkovitých, až 25m, V

Roste jako okrasná dřevina v parcích a stromořadích. Sbírá se hlavně plod - kaštan, ale rovněž květ a mladé listy Kaštan obsahuje hlavně triterpeny (aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinků kaštanu) Z dalších podstatných flavonoidů potom quercetin, kaempferol a jejich deriváty.
Aktivní látky, které kaštan obsahuje, zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti i při léčbě křečových žil a hemeroidů. Má také příznivý účinek na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách, tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby, artritidy. při natržených šlachách a svalech. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu.
Kaštanová tinktura: 150g jemně nastrouhaných čerstvých kaštanů a zalijeme 0,5l lihu či 50% slivovicí. Uzavřeme a za občasného protřepání 3 týdny luhujeme, přefiltrujeme a uchováváme uzavřené - lokální mazání na bolavé klouby. Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu. Pokud byste používali přímo tinkturu, uchovávejte ji v nádobě z tmavého skla. Pro snadnější aplikaci si můžete vždy trochu odlít do lahvičky s rozprašovačem.
Tinktura z květu:  1 kaštanový květ, 3 dl 60% lihu nechat 14 dní na teplém místě louhovat a 2x denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme 2x denně 15 kapek nakapaných do 2 dl vody
Kaštanové drogy raději nepodáváme formou čajů, pro neúnosnou chuť. Nejlepším způsobem užívání je tinktura. Léčba musí být dlouhodobá, ale je nutné si uvědomit, že všechny části jírovce mají vliv na funkci hormonů nadledvinek, a proto je důležitá přece jen opatrnost a raději léčbu přerušovat. Osvědčil se následující způsob: tinkturu podáváme 2x denně 15 kapek, vždycky 2 měsíce ve čtvrtletí, například leden a únor, v březnu užívání přerušíme. A potom zase v léčbě pokračujeme.
Mast z listů: Kokosový olej by se měl ohřát těsně k varu a přidají se listy kaštanu koňského. Listy při zahřívání začnou vadnout a hnědnout. Pokud jsou listy úplně hnědé, je již vše připraveno. Poté se listy vyndají pomocí kleští a extrakt se nechá vychladnout. Vychladnutí je důležité, aby došlo k usazení nečistot na dno hrnce. Přelijeme do sklenice – a je hotovo. Tato mast je zvlášť účinná na křečové žíly na nohou.

Koňská mast z plodů: Než kaštany oloupete, ponořte je do limetkové šťávy, teprve potom rozbijte skořápku, která je bohatá na aescin. Aescin je přísada posilňující žíly a kapiláry a zároveň podporuje krevní oběh. Koňský kaštan by neměl být konzumován v syrové podobě, zejména ne jeho semena, která mohou být jedovatá. Zpracování plodů zahrnuje i odstranění látky zvané eskulin, která zvyšuje krvácení. Jakmile se tato látka odstraní, je výsledkem nejčistší forma z jírovcových jadérek, naprosto bezpečná pro lidskou spotřebu. Lze ji pak využít pro masti, tinktury nebo do kapslí.
Na mast použijeme tinkturu: Asi 20 ks kaštanů nasekat na malé kousky, zalít 150 ml čisté 40% vodky a vložit do uzavíratelné sklenice, ve které tinkturu nechat luhovat 1 měsíc. Každý den sklenici protřepte. Po měsíci přecedit a 150ml tinktury pak přidat do husté a vychladlé želatiny ze 3 sáčků uvařených podle návodu. Dále 2 čajové lžíce levandulového oleje, lžičku kafrového a mrkvového oleje a vše rozmixovat, až vznikne celistvý krém. Skladujte ji v uzavíratelné sklenici v lednici. Mast se používá k léčbě křečových žil, revmatoidní artritidy a hemoroidů. Pomáhá při bolestech svalů, kloubů a šlach. Je účinná také v boji proti zánětům a otokům nohou. Postižené místo si namažte čtyřikrát denně. Jakmile potíže ustoupí, snižte dávku na polovinu.
Kaštanové mazání: Asi 20 oloupaných a rozdrcených kaštanů vložíme do 300ml rozehřátého panenského oleje a 30 min. povaříme. Scezené necháme v čistých skleničkách ustát. Skladujeme v ledničce do čtvrt roku. 3x až 4x denně mažeme postižená místa krouživými pohyby od nohou nahoru. Po zlepšení mažeme jen 2x denně.
Kaštanový obklad: Pokud nechcete vyrábět samotnou mast, na bolavé klouby, zduřelé lymfatické uzliny či namožené svaly zabírají i obklady z kaštanové kaše. Potřebujete: 2 lžíce mletých nebo najemno nastrouhaných usušených kaštanů, 2 lžíce žitné mouky, 2 lžíce octa Postup: Smíchejte uvedené suroviny. Konzistenci upravíte buď přidáním mouky, nebo octa. Vzniklou „kaši“ nanesete na postižené místo, překryjte kouskem bavlněné látky, převažte gázou a nechte působit dvě hodiny. Stejně postupujte tři až pět dní.

Kopřiva dvoudomá

(Urtica dioica), čeleď kopřivovité, až 2m, VI - X

Vytrvalá bylina, přímo plevel. Má ráda vlhké lesy, křoviny, roste podél cest, břehů, nevynechá paseky, rumiště a zahrady. Listy i lodyha jsou posázeny žahavými chlupy.
Listy obsahují množství chlorofylu, minerální látky (důležitý je zejména hořčík, železo, vápník, draslík, mangan, fosfor), dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy acetylcholin, histamin a serotonin, sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B₂ a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B₆), křemičitou a další látky. Kořen má významný obsah steroidních látek.
Kopřiva je vhodná i jako krmivo nejen pro drůbež. Dokonce se používala na předení jako podřadnější náhražka lnu. Jen čerstvé rostliny způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací. (Přesto bychom ji neměli užívat jako každou jinou léčivku nepřetržitě ve velkém množství. Pestrá strava je vždy pro organismus prospěšnější jako jednostranné zaměření.) Použití kopřivy je opravdu velmi rozmanité: Extrakt z kořene zmírňuje příznaky benigní hyperplazie prostaty.

Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti
chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů. Využít se dají i semínka kopřivy - http://sazenicka.cz/vyuziti-koprivova-seminka/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Sběr: Od časného jara do září(nejvíc účinných látek má do konce května) Nesbíráme ji na málo prosluněných místech a na půdě hnojené dusičnany. Listy i nať jsou náchylné k zapaření, proto je nesmíme pomačkat a dáme je co nejdříve po sběru sušit. Sušíme je přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti na sušících platech ve vrstvě do 10 cm, (do 60°C). Celou nať můžeme sušit i v kytici zavěšenou na šňůře. Správně usušená kopřiva má sytě zelenou barvu a je bez pachu.

Čaj z listů: 1,5g drogy na šálek vody. Má mírné močopudné účinky. Užívá se jako podpůrný prostředek při cukrovce, při jaterních a žlučových potížích, při střevních a žaludečních katarech, také při zánětu dýchacích cest a při revmatismu. Díky vysokému obsahu vitamínů a minerálních látek se kopřiva používá i v kosmetickém průmyslu k výrobě přípravků posilujících pokožku a růst vlasů Nálev je možné použít i k inhalaci či na koupel.
Kopřivový čaj pro očistu organismu by se měl pít zjara. Ne však stále, pouze 3 až 6 týdnů, pak vysadit!

Sirup: Přibližně 80 kusů omytých kopřiv, povařených se 3 a půl litry vody. Přidat na plátky nakrájené citrony a nechat vše 24 hodin stát. Potom přecedit a ve vzniklé šťávě rozpustit 3 a půl kilogramu cukru, popř. trochu kyseliny citronové. Dát do chladna a popíjet ředěné vodou či čajem
Špenát: Nedřevnaté vrchní výhonky mladých kopřiv (plný bramborový košík), 2 celá vejce, 1 velká cibule, 3 stroužky česneku, sůl, pepř, sádlo, mouka, 3 lžičky šlehačky
Oprané kopřivy krátce převaříme, pomeleme - můžeme smíchat se špenátem, osolíme, opepříme a  doměkka dusíme na osmažené cibulce. Nakonec přidáme prolisovaný česnek, světlou jíšku, vajíčka a popř. šlehačku.
Polévka: Do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku nebo zrní, asi 2 hrsti na dva l vody, přidáme 6–8 hrstí jemně nasekaných kopřiv, okořeníme solí, česnekem, pokrájeným řebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem, po odstavení můžeme v polévce rozmíchat vejce nebo šálek kyselého mléka.
Kopřivové těstoviny: 500 g mouky nejlépe pšeničné celozrné, 3–4 vejce, 50 g kopřivy, špetka soli. Kopřivu omyjte a rozmixujte tyčovým mixérem, přidáme vejce, trochu soli a mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme válečkem a nakrájíme na dlouhé a široké nudle. Možné použít strojek na těstoviny. Vaříme v osolené vodě. Pak dochutíme jako klasické těstoviny dle fantazie.
Pozor! Jak již uvedeno, používáme ji výhradně tepelně upravenou, neboť obsahuje toxické látky, jež se rozkládají na neškodné látky při teplotě 80 ˚C. Kopřiva v sobě také může hromadit dusičnany, takže při sběru nutno brát v potaz stav půdy.
Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám - obsahuje spoustu dusíku a vhodný je především v období růstu. Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá  také výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku, nebo z přesličky, který je bohatý i na posilující křemík. Na výluh můžete použít i jakýkoli další plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která kvašení snadno přežijí. Příprava: Rostliny vložte do nekovové nádoby. Pokud je nasekáte, bude výluh hotový dříve. Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou. V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit opět jako mulč plný živin. Proces doprovází určitý zápach, nádobu proto neuzavřenou nádobu umístěte na vhodné místo. Pro optimální poměr pro měsíční hnojení postačí díl hnojiva na devět dílů vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

Přeslička rolní

(Equisetum arvense), čeleď přesličkovité, 10-70cm, sběr V-IX

Roste: Pole, náspy, podél cest, louky, břehy, zahrady. Obsahuje kyselinu křemičitou, steroidní saponiny, flavonoidní glykosidy (qyurcetin, luteolin, campherol), hořčiny, organické kyseliny (např. kyselina jablečná), silice, třísloviny a stopy alkaloidů. Sběr: Zelené, neplodné lodyhy, které se seřezávají v období od června do září. Suší se ve stínu do 40 °C. Působí výrazně hojivě, močopudně, zvyšuje pružnost a pevnost cév (kyselina křemičitá), užívá se při zánětech močového ústrojí nebo při močových či ledvinových kaméncích, zevně podávaná urychluje hojení ran, působí antirevmaticky (z půdy přijímá relativně velké množství zlata), ve formě kloktadla se užívá při angíně, zánětech dutiny ústní, katarech průdušek, k zastavení krvácení z nosu (při výplachu nosu je nutné do odvaru přidat sůl, "aby to nepálilo"), proti vypadávání vlasů, při hemeroidech apod. Pravidelné a dlouhodobé užívání přesličky v malých dávkách (0,15 l odvaru denně) údajně výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny. Odvar při urologických nebo revmatologických chorobách se pije v množství 0,75 až 1 l, v ostatních případech 0,5 až 075 l denně (4 čajové lžičky drogy na 1/4 vody, vaří se 10 až 15 minut)  Vlhké nebo kašovité obklady se používají na špatně se hojící rány, bércové vředy, píštěle apod.  Přesličkovou natí lze velice snadno umýt a vydrhnout nádobí - zvláště při pobytu v přírodě je to prostředek vhodnější než třeba saponát.
Hnojivo viz Kopřiva dvoudomá
Lidové názvy: Plivačka, přáska, stolička, šmirglová tráva

Řepík lékařský

(Agrimonia eupatoria), čeleď růžovité, 20-150cm, VI-IX
Roste: Sušší trávníky, meze, okraje lesů, lesní světliny, lesostepi, náspy, lomy, podél cest, zahrádky od nížin do podhůří. Obsahuje: Katechinové a elagové třísloviny, silici, glykosidicky vázané hořčiny, kyselinu ursolovou, křemičitou, askorbovou, jablečnou a citrónovou, silicinamid kyseliny nikotinové, cholin, flavonoidy (kvercitrin, rutin), triterpenoidní pseudosaponin tormetosid, isokumariny, železo, v nati gallatonin. Sbírá se kvetoucí nať bez spodních zdřevnatělých částí, která se suší ve stínu, klidně zavěšená ve svazcích do 40 °C
Účinky: stimuluje činnost žlučníku, zlepšuje detoxikační činnost jater, metabolismus tuků a cholesterolu, trávení, tlumí záněty a to zejména na sliznicích trávícího ústrojí a zároveň tlumí průjmy, působí svíravě a mírně močopudně, zvyšuje vylučování žluče.

Přidává se i do relaxačních koupelí. V kombinaci vnitřní a zevní aplikace se osvědčila i při kožních chorobách (zejména zánětech či odřeninách, dokonce pomáhá hojit a zatahovat rány. Nejen, že se rána po obkladech a omývání řepíkem krásně a rychle zhojí, ale i jizvy bývají mnohem menší).Také jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní a mandlí, výplachy nosu napomáhají při akutní rýmě.
Čaj: 1 čajová lžička drogy na šálek vody 3x denně (Právě čaj je dobrý na zapíjení silných antibiotik a také v kombinaci Řepík a Heřmánek například po těžkém jídle nebo alkoholu).
Zevně nálev: 25g sušené drogy na 1l vody.
Tinktura: Drogu co nejvíce rozmělnit (lépe se vyluhuje) a potom ji namočit do alkoholu a sklenici pevně uzavřít. Alkoholu musí být, podle druhu drogy, nejméně 3-5x více než pevného podílu. Na čerstvou drogu alkohol 60%-80%, pokud je sušená tak 40%-60%. Pokud má být tinktura užívána vnitřně, musí se použít "Konzumní líh" nebo Vodka či Gin. Na zevní používání lze použít i "Technický" líh, ale pouze ten, který je denaturován "Bitrexem" (je pouze hořký, ne jedovatý).Droga se pak několik dní (nebo i týdnů) nechá v teple louhovat a několikrát denně je třeba obsah promíchat. Poté se přecedí do jiné láhve (na závěr je nutno obsah vylisovat nebo alespoň vymačkat). Závěrem se přefiltruje a je hotovo.
Lidové názvy: Řepíček, útrobník, konopěnec