Informace čerpám ze života, z internetu a pomocníkem je mi kniha Příroda v ČSSR, vydaná v r.1988
Dle nových nařízení EU č.1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná výživová a zdravotní tvrzení, která neschválila Rada EU. Veškeré informace zde uváděné pocházejí taktéž z tradičních lidových zdrojů (herbáře, bylináře, knihy o bylinkách, rady léčitelů apod.). Pro přesné používání léčivých bylinek na Vaše konkrétní potíže se poraďte se svým lékařem!

sobota 16. května 2015

Špenát setý

(Spinacia oleracea), 30 - 100 cm, V - VIII, čeleď laskavcovité
Roste jako pěstovaná jednoletá nebo ozimá bylina v řadě kultivarů, které se liší tvarem, barvou, zprohýbaností listů, rychlostí růstu, vybíháním do květu a jinými vlastnostmi. Vegetační doba špenátu je poměrně krátká, trvá jen asi 30 až 45 dní, takže během jednoho roku jej lze pohodlně vyset i sklidit třikrát - na jaře (výsev zhruba v polovině března, sklizeň v květnu), na podzim (výsev v srpnu, sklizeň během podzimních měsíců) nebo jako ozimá rostlina (výsev v září, sklizeň v dubnu následujícího roku). Vyhovuje mu hlinitá, vlhčí, ale nezamokřená půda a slunné stanoviště. Jeho listy se sklízí ještě před tvorbou květů (po té hořknou). Obsahuje cenné živiny: Karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně, má i hodně draslíku a vitamínu K (380ug/100g). Pozor: Lidé, kteří užívají Warfarin, si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu (Denní množství vitamínu K je 90-120ug).
Léčivé účinky: Častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak, anémii a také zácpu. Výzkumy také prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva. Špenát je i dobrý prostředek na prevenci rakoviny.
Využití v kuchyni: Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu: 1 balíček listového těsta, 700 g špenátových listů, 200 g nivy, 2 stroužky česneku, sůl a pepř. Špenátové listy spaříme vařící vodou, necháme okapat a zchladnout a smícháme je s drceným česnekem, nastrouhaným sýrem, solí a pepřem. Směs rozložíme na rozválené těsto a zavineme je do štrúdlu. Pečeme v dobře vyhřáté troubě asi 15 minut.
Polévka: Na másle osmahneme nakrájenou cibulku. Jakmile zesklovatí lze přidat krájené brambory - krátce orestovat, pak zasypat hladkou mouku a ještě míchat. Jak zlataví, zalijeme 3/4 litrem vody a přidáme 1 kostku bujonu nebo vývar. Vše přivedeme k varu a přimícháme spařené sekané špenátové listy. Vše asi 10 minut povaříme. Následně zalijeme smetanou a necháme přejít varem. Dochutíme solí a pepřem. Na talíři přidáme do hotové špenátové polévky nakrájená vařená vejce nebo čerstvá vejce před dovařením vyklepneme do polévky a jemně roztrháme.
Špenátové lasagne: 1 kg čerstvého špenátu nebo 500 g mražených špenátových listů, 1 balení plátků lasagne, 200 g mozzarelly, česnek, sůl a pepř, olivový olej, máslo, strouhanku na vymazání pekáčku.
Na bešamelovou omáčku: 50 g másla, 50 g hladké mouky, 100 ml mléka, sůl, muškátový oříšek nebo květ. Nejprve připravíme bešamelovou omáčku: Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, zředíme ji mlékem a za stálého míchání ji vaříme do zhoustnutí. Osolíme a okořeníme dle chuti. Pak připravíme špenát: Do hrnce nalijeme trochu olivového oleje a přidáme oprané a osušené špenátové listy, které stále mícháme, dokud se nevydusí tekutina. Osolíme a opepříme dle chuti a přidáme tolik sekaného česneku, kolik máme rádi. Do vymazaného pekáčku nalijeme trochu bešamelové omáčky, vložíme krátce povařené lasagne, vrstvu špenátu, znovu bešamel, posypeme sýrem a tak stále pokračujeme, až je pekáček plný. Vrchní vrstvu tvoří lasagne polité bešamelem a posypané sýrem. Pečeme asi půl hodiny.
Špenátové lívanečky s vejci: 30 dkg omytých špenátových listů  hodíme do vařící osolené vody a vaříme (nepřikrytý) do měkka. Když se asi po 5–10 minutách špenát mezi prsty lehce rozmělní, je dosti uvařený. Uvařený špenát jemně na prkénku usekáme nebo na sítě protlačíme. Na talíř dáme 1 vejce, 3 dkg másla, špetku soli a muškátového květu, dobře vše umícháme, přidáme usekaný špenát, jednu strouhanou housku navlhčenou mlékem a malý kousek ustrouhané slaniny. Dobře vše promícháme, podle chuti přisolíme. Lžící vykrajujeme kousky, které obalíme v mouce nebo strouhané housce. Lívanečník vytřeme rozpáleným máslem a lívanečky v něm po obou stranách opékáme do růžova. Složíme na mísu a kolem upravíme věnec z míchaných usmažených vajíček nebo klademe na každý lívaneček jedno sázené (osmažené) vajíčko.
Halušky s listovým špenátem a slaninou: 750 g brambor, 250 g polohrubé mouky, sůl, kousek másla - Brambory nastrouháme na jemném struhadle, osolíme a pečlivě je promícháme s moukou. Pomocí např. gumové stěrky protlačujeme těsto přes speciální síto (asi "haluškovník"), promícháme a povaříme cca minutu. Halušky scedíme ihned, jakmile vyplavou na hladinu a promícháme se lžící másla. Hotové pečlivě promícháme se špenátem:
400 g mraženého listového špenátu (nebo adekvátní množství čerstvého), 200 g anglické slaniny vcelku, 5 stroužků česneku, 1 bujónová kostka - Slaninu nakrájíme na špalíčky a dohněda ji opečeme na pánvi. Poté vhodíme plátky česneku, necháme je asi minutku restovat a přidáme mražený špenát. Asi v polovině tepelné přípravy přidáme bujónovou kostku.

Žádné komentáře:

Okomentovat